Pandemie ve světě: Čaputová požaduje zveřejnění smlouvy o Sputniku V, německé hraniční kontroly s Českem skončily

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová popřela zveřejněné důvody, na základě kterých Rusko žádá zpět vakcínu Sputnik V. Čaputová tvrdí, že skutečné důvody jsou jiné, a požaduje zveřejnění smlouvy o nákupu přípravku, kterou vláda tají. Expremiér Igor Matovič v reakci uvedl, že oficiálním důvodem požadavku vrácení vakcín bylo, že Slovensko za vakcíny včas nezaplatilo. Dříve přitom jako důvod označil testování v neakreditované laboratoři. Německo o půlnoci ukončilo stálé kontroly na hranicích s Českou republikou, tuzemsko však čekají intenzivní namátkové kontroly a v platnosti zůstanou i opatření včetně pravidelného testování.

On-line přenos

Koronavirus – duben

  • 20:43

    Tanzanie zahájila výrobu kyslíku pro zdravotnické účely v největších nemocnicích v zemi. Kyslíkové láhve využije při léčbě pacientů s covidem-19 na jednotkách intenzivní péče. Denní produkce bude přibližně 200 láhví, napsala agentura Reuters s odvoláním na prohlášení tanzanského ministerstva zdravotnictví.

  • 19:46
    Česko

    Hygienici na jihu Čech evidují 233 nových případů covidu. Počet aktuálně pozitivních stoupl o 151 na 4451 lidí. Záchyty ve školách jsou minimální.

  • 19:19

    Jedna dávka vakcíny proti covidu-19 Pfizer/BioNTech možná nevyvolává dostatečnou imunitní reakci, aby ochránila před nákazou mutacemi koronaviru, které v současnosti převládají. Vyplývá to z britské studie, která byla zveřejněna v časopise Science.

Ruská strana nepožádala Slovensko o vrácení zásilky vakcíny Sputnik V kvůli tomu, že Bratislava nechala přípravek testovat v necertifikované laboratoři, řekla tamní prezidentka Zuzana Čaputová. „Veřejnost byla informována, že důvodem, proč ruská strana vznesla takový požadavek, mělo být to, že Státní ústav pro kontrolu léčiv dal testovat vakcínu laboratoři, která nemá OMCL certifikaci. Na základě prostudovaných dokumentů konstatuji, že toto tvrzení není pravdivé. Důvodem požadavku na vrácení byla jiná skutečnost.“

Podle Čaputové by bližší informace měly být známé po zveřejnění smlouvy o nákupu látky. Její text včetně dopisu s požadavkem ruské strany na vrácení vakcíny si Čaputová vyžádala od slovenského ministerstva zdravotnictví. Premiér Eduard Heger při návštěvě Prahy řekl, že si společně s ministrem zdravotnictví Vladimírem Lengvarským nechal zpracovat právní analýzu, do jaké míry je možné smlouvy zveřejnit. 

Verzi o tom, že slovenský Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) porušil smlouvu tím, že zadal testování dodané zásilky Sputnik V laboratoři, která není součástí sítě oficiálních laboratoří Evropské unie, potvrdil minulý týden slovenský ministr financí Igor Matovič, jenž ještě jako premiér za utajeným nákupem Sputniku V stál a jenž se ve sporu postavil na stranu Ruska.

Ve čtvrtek ale Matovič uvedl, že v oficiálním dopisu ohledně požadavku k vrácení vakcín do Ruska se psalo o neplacení za vakcíny. Slovensko sice podle Matoviče za vakcíny minulý týden zaplatilo, ruská strana platbu ale vrátila. Matovič v souvislosti s testováním Sputniku V opět kritizoval šéfku SÚKL a také prezidentku Čaputovou, která se ředitelky slovenské lékové agentury zastala. SÚKL například upozornil, že k posouzení Sputniku V neobdržel od jeho výrobce požadované informace a že ruské vakcíny dodávané na trh patrně nejsou stejné. 

Slovensko a Řecko usnadní cestování

Slovensko dále oznámilo, že od příštího týdne nebude vyžadovat povinnou karanténu od cestujících, kteří byli očkováni proti covidu-19 a kteří v období čtrnácti dnů před vstupem na Slovensko pobývali jen v členských zemích Evropské unie či několika dalších státech včetně Velké Británie a Švýcarska. Vyplývá to z rozhodnutí hlavního hygienika Slovenska.

Podmínkou k využití této výjimky bude, aby uplynuly alespoň dva týdny od podání druhé dávky vakcíny od firem Moderna nebo Pfizer/BioNtech nebo alespoň čtyři týdny od podání první dávky takzvané vektorové očkovací látky, jakou je například vakcína společnosti AstraZeneca. Výjimku budou mít také lidé do 180 dnů po překonání onemocnění covid-19.

Ulehčit cestování hodlá také Řecko. Od příštího týdne chce otevřít své hranice pro turisty z evropských zemí, kteří předloží osvědčení o očkování proti covidu-19. Očkovaní návštěvníci nebudou muset mít negativní test a vyhnou se jinak povinné sedmidenní karanténě, uvedla mluvčí vlády Aristotelia Peloniová. Do karantény nebudou muset ani návštěvníci s negativním testem. Podobný systém Řecko zavedlo už v březnu pro turisty z Izraele.

Německo ukončilo stálé hraniční kontroly

Zpřísněné kontroly na česko-německých hranicích, které trvaly od 14. února kvůli špatné pandemické situaci v Česku, o půlnoci na čtvrtek skončily. Německo však i nadále považuje tuzemsko za vysoce rizikovou oblast.

Stávající opatření proto stále platí. Lidé cestující z Česka do Německa musí mít negativní test starý nejvýše 48 hodin a rovněž se musí přes internet přihlásit německým úřadům či dodržet desetidenní karanténu. Výjimku mají řidiči nákladní dopravy a lidé, kteří Německem pouze projíždějí. Pendleři jsou také pravidelně testováni a vstupní formulář vyplňují jednou týdně.

Německo zaznamenalo za předchozí den přes 29 tisíc nových nakažených a bezmála tři sta mrtvých s koronavirem, uvedl Institut Roberta Kocha. Reprodukční číslo se v zemi drží nad hodnotou 1, což ukazuje na růst nákazy.

Island znovu rozvolňuje, lidé mohou i na plovárny

Island ve čtvrtek rozvolnil protikoronavirová opatření. Místní tak mohou opět navštěvovat posilovny i plovárny. Jejich kapacita však bude omezena na polovinu a musí zavřít nejpozději ve 22:00. To platí i pro hospody, které od čtvrtka opět mohou přijímat hosty.

Děti i dospělí mohou opět na tréninky a sportovní utkání, ty se však zatím musí obejít bez diváků. Sborového zpěvu a dalších uměleckých akcí se může zúčastnit padesát lidí na jevišti a sto sedících diváků v hledišti. Horní hranice účastníků veřejných sešlostí se zvyšuje z dosavadních deseti na dvacet.

Island má podle agentury DPA v přepočtu na obyvatele dlouhodobě nejnižší počty nově infikovaných v celém Evropském hospodářském prostoru. Podle americké Univerzity Johnse Hopkinse (JHU) bylo na ostrově za celou dobu pandemie zachyceno 6275 nakažených s tím, že 29 nemocných zemřelo.

Islanďané mohou do restaurací a hospod
Zdroj: Egill Bjarnason/ČTK/AP

Brazilský soud povolil vyšetřování prezidenta

Brazilský nejvyšší soud udělil povolení k vytvoření komise pro vyšetřování prezidenta Jaira Bolsonara kvůli jeho počínání s pandemií. Kritici hlavy státu totiž tvrdí, že prezident znemožnil přijetí plošných a celostátních opatření. U soudu se navíc neúspěšně snažil zrušit omezení, jež zavedla místní samospráva. Bolsonaro také propagoval na léčbu nákazy látky, jejichž účinnost nebyla prokázána.

Podle zastánců prezidenta ale není správné ho vinit ze špatné koronavirové situace v zemi. Podle senátora Márcia Bittara jsou snahy Senátu „pokusem o politický převrat“. Příznivci hlavy státu také tvrdí, že soud překročil mantinely stanovené ústavou.

Brazílie v posledních týdnech zaznamenala vysoký počet úmrtí s koronavirem a tamní zdravotnictví čelí zvýšenému počtu pacientů. Úřady za posledních 24 hodin zaznamenaly 73 513 nových nakažených a 3459 úmrtí. Nejhorší situace panuje v nejlidnatějším státě Sao Paolo.

WHO: Situace v Evropě je dál vážná

V Evropě zemřelo přes milion lidí nakažených koronavirem, informovala Světová zdravotnická organizace (WHO). Šéf její evropské pobočky Hans Kluge řekl, že situace na kontinentu zůstává vážná. Každý týden je z Evropy hlášeno 1,6 milionu nových případů nákazy.

Podle statistik Univerzity Johnse Hopkinse, která vývoj pandemie covidu-19 dlouhodobě sleduje, zemřely na celém světě téměř tři miliony lidí nakažených koronavirem. Nejzasaženější jsou Severní a Jižní Amerika, následuje Evropa. V absolutních počtech nejvíce úmrtí pacientů s covidem evidují Spojené státy, Brazílie a Mexiko.

V České republice zemřelo s koronavirem skoro 28 300 lidí. Z propočtů agentury Reuters vyplývá, že v ČR připadá 26,46 případu úmrtí na 10 000 obyvatel, což je nejvíce na světě. V USA je to 17,29 úmrtí na 10 000 obyvatel, v Brazílii 17,28.

WHO do evropské oblasti řadí celkem 53 zemí. Kluge také řekl, že se díky vakcinaci snižuje výskyt covidu-19 mezi nejstaršími lidmi a klesá i podíl pacientů nad 80 let mezi mrtvými. Nyní je to třicet procent, nejméně od začátku pandemie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Prázdná hřiště i třídy. Děti v Nikopolu skončily kvůli válce v nucené izolaci

Život v těsné blízkosti fronty znamená pro lidi na Ukrajině stále větší vypětí, včetně dětí. Týká se to například i Nikopolu, který je už zčásti neobyvatelný.
před 6 mminutami

Pákistán na hranicích s Afghánistánem zabil 29 lidí, podle Islámábádu ozbrojenců

Pákistánské bezpečnostní síly v neděli večer podnikly pozemní operaci podél pákistánsko-afghánské hranice a při následných „precizních úderech“ zabily 29 ozbrojenců z řad pákistánské frakce Talibanu. Informovala o tom v noci na pondělí agentura AP s odvoláním na představitele vlády v Islámábádu. Kábul naopak tvrdí, že při úderech byly zabity či zraněny desítky civilistů.
03:18Aktualizovánopřed 2 hhodinami

USA a Írán přeruší útoky a budou jednat v Dauhá, napsal Axios

USA a Írán se dohodly na oboustranném přerušení vzájemných úderů a obě strany se sejdou v úterý k jednání v katarské metropoli Dauhá. S odvoláním na vysokého představitele americké administrativy to v neděli uvedl server Axios.
před 7 hhodinami

Zemětřesení ve Venezuele má téměř 1500 obětí, poškozeno je skoro osm set budov

Obyvatelé Venezuely hlásí po dvojici středečních zemětřesení na 68 900 pohřešovaných, uvedla agentura AP. Nejničivější katastrofa svého druhu, která zemi postihla za více než sto let, si podle nejnovější bilance vyžádala nejméně 1450 mrtvých a 3238 zraněných. Poškozeno bylo 774 budov, z nichž se 189 zcela zřítilo, uvedl podle AFP předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Venezuela obdržela pomoc od čtyřiadvaceti zemí, které vyslaly přes dva a půl tisíce záchranářů, sdělila prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Ve Venezuele už pomáhají i záchranáři z Česka.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 10 hhodinami

Rusko útočilo na Kyjev či Záporoží, Ukrajina zasáhla rafinerie okupantů

Rusko v noci na neděli podniklo další údery na ukrajinská města. Nejméně dva mrtvé a šestnáct zraněných včetně dětí hlásí Záporoží, po dvou zraněných uvádí Kyjev a Černihiv. Ukrajina pokračovala v náletech na ruské rafinerie, podle telegramových účtů i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zasáhla podniky v Krasnodarském kraji a v Jaroslavské oblasti. Cílem útoku se stala také tepelná elektrárna a železniční most na okupovaném Krymu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Extrémní vedra nadále trápila Německo, Polsko i Slovensko

Rekordně vysoké teploty zaznamenaly během neděle Německo i Polsko, nové maximum bylo naměřeno i pro slovenské hlavní město. V Německu předchozí rekord přitom padl teprve v sobotu. V Polsku naměřili ve městě Slubice na západě země 40,5 stupně. V Bratislavě pak krátce před 16:00 teplota na stanici ve čtvrti Koliba vystoupala na 39,5 stupně Celsia.
před 13 hhodinami

Írán si nárokuje kontrolu Hormuzského průlivu jen pro sebe

Írán si kontrolu Hormuzského průlivu nárokuje jen pro sebe, uvedl ministr zahraničí Abbás Arakčí a varoval před jakýmkoli vnějším vměšováním do této záležitosti. Otevření námořní cesty je klíčovou součástí předběžné rámcové dohody mezi USA a Íránem, podepsané 17. června. Po obnovených vzájemných útocích však Teherán opět trvá na výhradní kontrole úžiny, která je klíčovou pro globální obchod, zejména s ropou a plynem.
před 14 hhodinami
Načítání...