Pandemie ve světě: Čaputová požaduje zveřejnění smlouvy o Sputniku V, německé hraniční kontroly s Českem skončily

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová popřela zveřejněné důvody, na základě kterých Rusko žádá zpět vakcínu Sputnik V. Čaputová tvrdí, že skutečné důvody jsou jiné, a požaduje zveřejnění smlouvy o nákupu přípravku, kterou vláda tají. Expremiér Igor Matovič v reakci uvedl, že oficiálním důvodem požadavku vrácení vakcín bylo, že Slovensko za vakcíny včas nezaplatilo. Dříve přitom jako důvod označil testování v neakreditované laboratoři. Německo o půlnoci ukončilo stálé kontroly na hranicích s Českou republikou, tuzemsko však čekají intenzivní namátkové kontroly a v platnosti zůstanou i opatření včetně pravidelného testování.

On-line přenos

Koronavirus – duben

  • 20:43

    Tanzanie zahájila výrobu kyslíku pro zdravotnické účely v největších nemocnicích v zemi. Kyslíkové láhve využije při léčbě pacientů s covidem-19 na jednotkách intenzivní péče. Denní produkce bude přibližně 200 láhví, napsala agentura Reuters s odvoláním na prohlášení tanzanského ministerstva zdravotnictví.

  • 19:46
    Česko

    Hygienici na jihu Čech evidují 233 nových případů covidu. Počet aktuálně pozitivních stoupl o 151 na 4451 lidí. Záchyty ve školách jsou minimální.

  • 19:19

    Jedna dávka vakcíny proti covidu-19 Pfizer/BioNTech možná nevyvolává dostatečnou imunitní reakci, aby ochránila před nákazou mutacemi koronaviru, které v současnosti převládají. Vyplývá to z britské studie, která byla zveřejněna v časopise Science.

Ruská strana nepožádala Slovensko o vrácení zásilky vakcíny Sputnik V kvůli tomu, že Bratislava nechala přípravek testovat v necertifikované laboratoři, řekla tamní prezidentka Zuzana Čaputová. „Veřejnost byla informována, že důvodem, proč ruská strana vznesla takový požadavek, mělo být to, že Státní ústav pro kontrolu léčiv dal testovat vakcínu laboratoři, která nemá OMCL certifikaci. Na základě prostudovaných dokumentů konstatuji, že toto tvrzení není pravdivé. Důvodem požadavku na vrácení byla jiná skutečnost.“

Podle Čaputové by bližší informace měly být známé po zveřejnění smlouvy o nákupu látky. Její text včetně dopisu s požadavkem ruské strany na vrácení vakcíny si Čaputová vyžádala od slovenského ministerstva zdravotnictví. Premiér Eduard Heger při návštěvě Prahy řekl, že si společně s ministrem zdravotnictví Vladimírem Lengvarským nechal zpracovat právní analýzu, do jaké míry je možné smlouvy zveřejnit. 

Verzi o tom, že slovenský Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) porušil smlouvu tím, že zadal testování dodané zásilky Sputnik V laboratoři, která není součástí sítě oficiálních laboratoří Evropské unie, potvrdil minulý týden slovenský ministr financí Igor Matovič, jenž ještě jako premiér za utajeným nákupem Sputniku V stál a jenž se ve sporu postavil na stranu Ruska.

Ve čtvrtek ale Matovič uvedl, že v oficiálním dopisu ohledně požadavku k vrácení vakcín do Ruska se psalo o neplacení za vakcíny. Slovensko sice podle Matoviče za vakcíny minulý týden zaplatilo, ruská strana platbu ale vrátila. Matovič v souvislosti s testováním Sputniku V opět kritizoval šéfku SÚKL a také prezidentku Čaputovou, která se ředitelky slovenské lékové agentury zastala. SÚKL například upozornil, že k posouzení Sputniku V neobdržel od jeho výrobce požadované informace a že ruské vakcíny dodávané na trh patrně nejsou stejné. 

Slovensko a Řecko usnadní cestování

Slovensko dále oznámilo, že od příštího týdne nebude vyžadovat povinnou karanténu od cestujících, kteří byli očkováni proti covidu-19 a kteří v období čtrnácti dnů před vstupem na Slovensko pobývali jen v členských zemích Evropské unie či několika dalších státech včetně Velké Británie a Švýcarska. Vyplývá to z rozhodnutí hlavního hygienika Slovenska.

Podmínkou k využití této výjimky bude, aby uplynuly alespoň dva týdny od podání druhé dávky vakcíny od firem Moderna nebo Pfizer/BioNtech nebo alespoň čtyři týdny od podání první dávky takzvané vektorové očkovací látky, jakou je například vakcína společnosti AstraZeneca. Výjimku budou mít také lidé do 180 dnů po překonání onemocnění covid-19.

Ulehčit cestování hodlá také Řecko. Od příštího týdne chce otevřít své hranice pro turisty z evropských zemí, kteří předloží osvědčení o očkování proti covidu-19. Očkovaní návštěvníci nebudou muset mít negativní test a vyhnou se jinak povinné sedmidenní karanténě, uvedla mluvčí vlády Aristotelia Peloniová. Do karantény nebudou muset ani návštěvníci s negativním testem. Podobný systém Řecko zavedlo už v březnu pro turisty z Izraele.

Německo ukončilo stálé hraniční kontroly

Zpřísněné kontroly na česko-německých hranicích, které trvaly od 14. února kvůli špatné pandemické situaci v Česku, o půlnoci na čtvrtek skončily. Německo však i nadále považuje tuzemsko za vysoce rizikovou oblast.

Stávající opatření proto stále platí. Lidé cestující z Česka do Německa musí mít negativní test starý nejvýše 48 hodin a rovněž se musí přes internet přihlásit německým úřadům či dodržet desetidenní karanténu. Výjimku mají řidiči nákladní dopravy a lidé, kteří Německem pouze projíždějí. Pendleři jsou také pravidelně testováni a vstupní formulář vyplňují jednou týdně.

Německo zaznamenalo za předchozí den přes 29 tisíc nových nakažených a bezmála tři sta mrtvých s koronavirem, uvedl Institut Roberta Kocha. Reprodukční číslo se v zemi drží nad hodnotou 1, což ukazuje na růst nákazy.

Island znovu rozvolňuje, lidé mohou i na plovárny

Island ve čtvrtek rozvolnil protikoronavirová opatření. Místní tak mohou opět navštěvovat posilovny i plovárny. Jejich kapacita však bude omezena na polovinu a musí zavřít nejpozději ve 22:00. To platí i pro hospody, které od čtvrtka opět mohou přijímat hosty.

Děti i dospělí mohou opět na tréninky a sportovní utkání, ty se však zatím musí obejít bez diváků. Sborového zpěvu a dalších uměleckých akcí se může zúčastnit padesát lidí na jevišti a sto sedících diváků v hledišti. Horní hranice účastníků veřejných sešlostí se zvyšuje z dosavadních deseti na dvacet.

Island má podle agentury DPA v přepočtu na obyvatele dlouhodobě nejnižší počty nově infikovaných v celém Evropském hospodářském prostoru. Podle americké Univerzity Johnse Hopkinse (JHU) bylo na ostrově za celou dobu pandemie zachyceno 6275 nakažených s tím, že 29 nemocných zemřelo.

Islanďané mohou do restaurací a hospod
Zdroj: Egill Bjarnason/ČTK/AP

Brazilský soud povolil vyšetřování prezidenta

Brazilský nejvyšší soud udělil povolení k vytvoření komise pro vyšetřování prezidenta Jaira Bolsonara kvůli jeho počínání s pandemií. Kritici hlavy státu totiž tvrdí, že prezident znemožnil přijetí plošných a celostátních opatření. U soudu se navíc neúspěšně snažil zrušit omezení, jež zavedla místní samospráva. Bolsonaro také propagoval na léčbu nákazy látky, jejichž účinnost nebyla prokázána.

Podle zastánců prezidenta ale není správné ho vinit ze špatné koronavirové situace v zemi. Podle senátora Márcia Bittara jsou snahy Senátu „pokusem o politický převrat“. Příznivci hlavy státu také tvrdí, že soud překročil mantinely stanovené ústavou.

Brazílie v posledních týdnech zaznamenala vysoký počet úmrtí s koronavirem a tamní zdravotnictví čelí zvýšenému počtu pacientů. Úřady za posledních 24 hodin zaznamenaly 73 513 nových nakažených a 3459 úmrtí. Nejhorší situace panuje v nejlidnatějším státě Sao Paolo.

WHO: Situace v Evropě je dál vážná

V Evropě zemřelo přes milion lidí nakažených koronavirem, informovala Světová zdravotnická organizace (WHO). Šéf její evropské pobočky Hans Kluge řekl, že situace na kontinentu zůstává vážná. Každý týden je z Evropy hlášeno 1,6 milionu nových případů nákazy.

Podle statistik Univerzity Johnse Hopkinse, která vývoj pandemie covidu-19 dlouhodobě sleduje, zemřely na celém světě téměř tři miliony lidí nakažených koronavirem. Nejzasaženější jsou Severní a Jižní Amerika, následuje Evropa. V absolutních počtech nejvíce úmrtí pacientů s covidem evidují Spojené státy, Brazílie a Mexiko.

V České republice zemřelo s koronavirem skoro 28 300 lidí. Z propočtů agentury Reuters vyplývá, že v ČR připadá 26,46 případu úmrtí na 10 000 obyvatel, což je nejvíce na světě. V USA je to 17,29 úmrtí na 10 000 obyvatel, v Brazílii 17,28.

WHO do evropské oblasti řadí celkem 53 zemí. Kluge také řekl, že se díky vakcinaci snižuje výskyt covidu-19 mezi nejstaršími lidmi a klesá i podíl pacientů nad 80 let mezi mrtvými. Nyní je to třicet procent, nejméně od začátku pandemie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Si řekl Trumpovi, že by Putin mohl invaze na Ukrajinu litovat, píší FT

Ruský vládce Vladimir Putin by nakonec mohl invaze na Ukrajinu litovat. Podle listu Financial Times (FT) to minulý týden řekl čínský prezident Si Ťin-pching svému americkému protějšku Donaldu Trumpovi během jeho návštěvy asijské země. Trump čínskému prezidentovi pak prý navrhl, aby společně s Putinem spolupracovali proti Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC).
před 4 mminutami

Letoun NATO sestřelil dron nad Estonskem

Rumunský vojenský letoun NATO v úterý sestřelil nad Estonskem dron zřejmě ukrajinského původu, sdělil estonský ministr obrany Hanno Pevkur zpravodajskému webu Delfi. Škody podle Pevkura nevznikly, po troskách dronu estonské úřady pátrají. Jedná se o nejnovější případ z řady narušení vzdušného prostoru v této zemi sousedící s Ruskem, uvedla agentura Reuters.
13:07Aktualizovánopřed 35 mminutami

Portugalsko má nejdelší průměrný trest odnětí svobody v Evropě

Podle údajů Rady Evropy, které byly v úterý zveřejněny ve zprávě analyzující stav vězeňské populace v roce 2024, je průměrná délka trestu odnětí svobody v Portugalsku 31,4 měsíce, což je nejdelší doba mezi evropskými zeměmi.
před 59 mminutami

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
před 1 hhodinou

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
před 1 hhodinou

Ukrajina hlásí po ruských útocích mrtvé i raněné

Nejméně dva lidi zabila a dalších sedmnáct zranila ruská raketa, která dopoledne zasáhla centrum města Pryluky v Černihivské oblasti na severu Ukrajiny. Mezi zraněnými je čtrnáctileté dítě, exploze poškodila nákupní středisko. Dvě oběti si podle prokuratury vyžádal noční nálet ruských dronů na Charkov a okolí, dva lidi zabily ruské drony ve městě Hluchiv a šest raněných si vyžádalo bombardování Kramatorska. Jednoho mrtvého a dva raněné hlásí ruské úřady po ukrajinském útoku na západě Ruska. Ukrajinské drony zasáhly také blíže neupřesněný průmyslový objekt v Jaroslavli, rozsáhlý nálet se obešel bez obětí a raněných, uvedl gubernátor Michail Jevrajev.
08:27Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Český diplomat zahynul v chilských Andách

Při výpravě do chilských And zahynul český diplomat, který pracoval na české ambasádě v této jihoamerické zemi. Upozornil na to server iDNES.cz. Čech se při výstupu na jeden z horských vrcholů zranil a nemohl pokračovat. Svou polohu telefonicky oznámil manželce, ale záchranáři našli jeho tělo.
před 3 hhodinami

VideoReportéři ČT zachytili příběh „padlého“ ukrajinského vojáka, který se vrátil ze zajetí

Případ ukrajinského vojáka Nazara Daleckého, který byl na základě DNA testů prohlášen za mrtvého, otevírá otázky nejen kolem identifikace padlých vojáků, ale i budoucího vyšetřování možných ruských válečných zločinů. Voják se totiž více než tři roky poté, co jej rodina pohřbila, vrátil živý z ruského zajetí. Případ přichází v době, kdy se Evropa posouvá blíže ke vzniku zvláštního tribunálu pro ruskou agresi proti Ukrajině. K jeho vytvoření se přihlásily desítky států včetně Česka a tribunál má v budoucnu řešit odpovědnost nejvyššího ruského vedení za invazi. I proto je správná identifikace obětí a práce s důkazy pro Kyjev stále důležitější. Případ Nazara Daleckého pro Reportéry ČT zachytila Darja Stomatová.
před 3 hhodinami
Načítání...