Papež František po zářijové návštěvě Maďarska zamíří také na Slovensko

Nahrávám video

Papež František oznámil, že ve dnech 12. až 15. září navštíví Slovensko poté, co odslouží mši v Budapešti. Uvedla to agentura AFP s odkazem na papežova slova určená poutníkům shromážděným na Svatopetrském náměstí k tradiční nedělní modlitbě. Papež v březnu sdělil, že se do Maďarska vydá, aby odsloužil závěrečnou mši Mezinárodního eucharistického kongresu, který se v hlavním městě uskuteční od 5. do 12. září.

„Rád oznamuji, že od 12. do 15. září, pokud to Bůh dovolí, se vydám na Slovensko na pastorační návštěvu,“ řekl František. Upřesnil, že 12. září by měl ještě v Budapešti sloužit mši.

Na Slovensku má František navštívit Bratislavu, Prešov, Košice a významné poutní místo Šaštín, upřesnilo komuniké Vatikánu. AFP dodala, že podrobnější program má být oznámen později.

Se vší pravděpodobností by se ale během svého krátkého pobytu v Budapešti neměl setkat s nejvyššími maďarskými představiteli. Už před měsícem americký katolický list National Catholic Register (NCR) napsal, že se František nechce sejít s premiérem Viktorem Orbánem ani s prezidentem Jánosem Áderem, ani dalšími politiky.

Orbán je zastáncem tvrdé protiimigrační politiky, kterou papež dlouhodobě kritizuje, hlava katolické církve volá po větší solidaritě a pomoci uprchlíkům.

Maďarští zástupci se podle listu snažili, aby papež změnil názor a své plány upravil. Ve Vatikánu jednali místopředseda vlády Zsolt Semjén a kardinál Péter Erdö, arcibiskup ostřihomský-budapešťský. 

Papež už v minulosti absolvoval zahraniční cesty, při kterých nejednal s čelnými politickými představiteli daných zemí. Například v roce 2014 hovořil v Evropském parlamentu ve Štrasburku, aniž by hovořil s francouzskými politiky. Politickým setkáním se vyhnul i při návštěvě řeckého ostrova Lesbos v roce 2016 nebo při cestě na ekumenické setkání ve Švýcarsku v roce 2018. Tehdy ale nenavštívil metropole těchto zemí, a zdvořilostní setkání s vysokými politiky proto na programu nebyla.

Plánovaná hospitalizace

Později v neděli byl papež František přijat v římské nemocnici, kde se podrobí naplánovanému chirurgickému zákroku. Informoval o tom mluvčí Vatikánu Matteo Bruni. Podle něj trpí zúžením střeva. Termín operace mluvčí nesdělil, řekl pouze, že později vydá Vatikán další prohlášení.

V lednu František zrušil kvůli bolesti nervů v noze svá veřejná vystoupení, podobné potíže měl už v prosinci. O svých problémech v minulosti otevřeně hovořil. Jednalo se o bolesti v dolní části těla, kterou způsobuje skřípnutý a podrážděný sedací nerv.

Návštěvy Slovenska

Slovensko papež poprvé navštívil v dubnu 1990, kdy Jan Pavel II. přiletěl na pozvání prezidenta Václava Havla a kardinála Františka Tomáška do tehdejšího Československa, které bylo po Polsku první zemí bývalého východního bloku, kam dorazil. Podruhé pobývala hlava katolické církve už na samostatném Slovensku na přelomu června a července 1995, kdy Jan Pavel II. kromě několika bohoslužeb kanonizoval tři košické mučedníky, kteří zahynuli rukama protestantů v 17. století.

Zatím poslední papežovou návštěvou na Slovensku byl pobyt v září 2003, který ale poznamenaly zdravotní problémy Jana Pavla II. Tehdy třiaosmdesátiletý papež sice nevynechal ze svého programu ani jeden bod a absolvoval výpravy do různých koutů Slovenska, nedokázal ale dočíst své projevy do konce a musel se nechat zastupovat.

Přesto se zúčastnil několika bohoslužeb, z nichž největší se odehrála na bratislavském předměstí Petržalka a přihlíželo jí na 200 tisíc lidí. Během bohoslužby blahoslavil bývalého řecko-katolického biskupa Vasiľa Hopka a řeholní sestru Zdenku Schelingovou, kteří trpěli ve věznicích za komunistické vlády. V roce 2012 se psalo o tom, že by mohl Slovensko navštívit i papež Benedikt XVI., cesta se ale nakonec nekonala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izraelský ministr Ben Gvir chce odchod 250 tisíc Palestinců z Gazy za rok

Izraelský krajně pravicový ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir představil plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy. Za rok jich má odejít 250 tisíc, za dalších šest pak prakticky celé palestinské obyvatelstvo, píše agentura AFP. O vysídlení Palestinců, které izraelští představitelé označují za „migraci“, mluvil ve středu také izraelský ministr obrany Jisra'el Kac. Podle něj se čeká na souhlas Spojených států se záměrem.
před 21 mminutami

Spolupráce Británie a Francie pomáhá Ukrajině i boji proti migraci, řekl Burnham

O další spolupráci při pomoci bránící se Ukrajině či v boji proti nelegální migraci před Lamanšský průliv jednali ve čtvrtek v Londýně britský premiér Andy Burnham a francouzský prezident Emmanuel Macron. Oba lídři zdůraznili, že vazby jejich zemí jsou v současnosti i přes britský odchod z Evropské unie velmi pevné, píší média.
před 1 hhodinou

Česko zavede reciproční opatření pro ruské diplomaty

Praha zavede v reakci na zpřísnění podmínek pro české diplomaty v Moskvě reciproční opatření pro diplomatický i technický personál Ruska, které tyto podmínky vyrovná, sdělil šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) předvolané velvyslankyni Anně Ponomarjovové. Informoval o tom mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Macinka také odmítl její vysvětlení, že obvinění Ruska z incidentů v Lipsku jsou provokací sloužící jiným zájmům, uvedlo ministerstvo zahraničí.
13:37Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Zemřela americká bojovnice za práva žen Gloria Steinemová

Ve věku 92 let zemřela ve středu slavná americká bojovnice za práva žen, oceňovaná autorka a novinářka Gloria Steinemová, píší tiskové agentury. Úmrtí feministky oznámila její nadace na instagramu. Steinemová byla jednou ze zakladatelek časopisu Ms., který vznikl v roce 1971 a stal se prvním feministickým časopisem distribuovaným po celých Spojených státech. Velkou část života strávila na cestách jako aktivistka, přednášela ve vysokoškolských kampusech, v komunitních centrech a promlouvala na demonstracích.
12:55Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rusové zabíjeli v Záporoží a Dnipru, útočila i Ukrajina

Ruský dron v ukrajinském Záporoží zabil muže a zranil ženu při útoku na civilní automobil, informoval náčelník oblastní správy Ivan Fedorov. Jednoho mrtvého a osm raněných si vyžádal ruský útok na Dnipro, oznámil náčelník regionální správy Oleksandr Hanža. Nejméně sedmnáct lidí také utrpělo zranění v ukrajinské Oděse, deset v Charkovské oblasti. Jednoho mrtvého a čtyři raněné hlásí i úřady v Bělgorodské oblasti na západě Ruska, o dvou raněných informovaly úřady v Moskevské oblasti.
08:38Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Na firmu v Mnichově zaútočili žháři, motiv byl podle policie politický

Staveniště před sídlem technologické firmy v Mnichově se v noci na čtvrtek stalo terčem žhářského útoku. Podle mluvčího zemského kriminálního úřadu (LKA) policie případ vyšetřuje jako pokus o útok s politickým motivem. Policie zadržela dva podezřelé Bulhary. Firma Rohde & Schwarz, na kterou útok zjevně mířil, dodává zboží i ozbrojeným silám. Škoda vznikla jen malá, informoval web bavorského rozhlasu BR24.
09:10Aktualizovánopřed 3 hhodinami

EU pozastavila dovoz drůbežího a hovězího z Brazílie

Evropská unie od čtvrtka pozastavila dovoz drůbežího a hovězího masa z Brazílie, oznámila Evropská komise. Od Brazílie požaduje záruky, že dodržuje zdravotní a hygienické předpisy. Pozastavení dovozu se podle agentury Belga týká i vajec a medu. Země byla už v květnu vyřazena z evropského seznamu zemí, které dodržují pravidla EU proti zneužívání antibiotik v chovu hospodářských zvířat.
10:53Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Španělsko chce stálou unijní ochranu Ceuty

Španělsko požádá EU o pomoc při monitorování migrace u Ceuty, severoafrické exklávy země, kam 30. července ilegálně vniklo z Maroka asi 72 tisíc lidí, řekl ve španělském parlamentu premiér Pedro Sánchez. Podle deníku El País též prohlásil, že jeho vláda před těmito událostmi neměla informace, že by tam mohl nastat tak masivní příchod migrantů. Sánchez rovněž zdůraznil, že neexistují důkazy, že by tuto událost plánovalo či podpořilo Maroko. Avizoval také, že Ceutu v příštích týdnech navštíví španělský král Felipe VI.
12:08Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.