Papež František po zářijové návštěvě Maďarska zamíří také na Slovensko

Nahrávám video

Papež František oznámil, že ve dnech 12. až 15. září navštíví Slovensko poté, co odslouží mši v Budapešti. Uvedla to agentura AFP s odkazem na papežova slova určená poutníkům shromážděným na Svatopetrském náměstí k tradiční nedělní modlitbě. Papež v březnu sdělil, že se do Maďarska vydá, aby odsloužil závěrečnou mši Mezinárodního eucharistického kongresu, který se v hlavním městě uskuteční od 5. do 12. září.

„Rád oznamuji, že od 12. do 15. září, pokud to Bůh dovolí, se vydám na Slovensko na pastorační návštěvu,“ řekl František. Upřesnil, že 12. září by měl ještě v Budapešti sloužit mši.

Na Slovensku má František navštívit Bratislavu, Prešov, Košice a významné poutní místo Šaštín, upřesnilo komuniké Vatikánu. AFP dodala, že podrobnější program má být oznámen později.

Se vší pravděpodobností by se ale během svého krátkého pobytu v Budapešti neměl setkat s nejvyššími maďarskými představiteli. Už před měsícem americký katolický list National Catholic Register (NCR) napsal, že se František nechce sejít s premiérem Viktorem Orbánem ani s prezidentem Jánosem Áderem, ani dalšími politiky.

Orbán je zastáncem tvrdé protiimigrační politiky, kterou papež dlouhodobě kritizuje, hlava katolické církve volá po větší solidaritě a pomoci uprchlíkům.

Maďarští zástupci se podle listu snažili, aby papež změnil názor a své plány upravil. Ve Vatikánu jednali místopředseda vlády Zsolt Semjén a kardinál Péter Erdö, arcibiskup ostřihomský-budapešťský. 

Papež už v minulosti absolvoval zahraniční cesty, při kterých nejednal s čelnými politickými představiteli daných zemí. Například v roce 2014 hovořil v Evropském parlamentu ve Štrasburku, aniž by hovořil s francouzskými politiky. Politickým setkáním se vyhnul i při návštěvě řeckého ostrova Lesbos v roce 2016 nebo při cestě na ekumenické setkání ve Švýcarsku v roce 2018. Tehdy ale nenavštívil metropole těchto zemí, a zdvořilostní setkání s vysokými politiky proto na programu nebyla.

Plánovaná hospitalizace

Později v neděli byl papež František přijat v římské nemocnici, kde se podrobí naplánovanému chirurgickému zákroku. Informoval o tom mluvčí Vatikánu Matteo Bruni. Podle něj trpí zúžením střeva. Termín operace mluvčí nesdělil, řekl pouze, že později vydá Vatikán další prohlášení.

V lednu František zrušil kvůli bolesti nervů v noze svá veřejná vystoupení, podobné potíže měl už v prosinci. O svých problémech v minulosti otevřeně hovořil. Jednalo se o bolesti v dolní části těla, kterou způsobuje skřípnutý a podrážděný sedací nerv.

Návštěvy Slovenska

Slovensko papež poprvé navštívil v dubnu 1990, kdy Jan Pavel II. přiletěl na pozvání prezidenta Václava Havla a kardinála Františka Tomáška do tehdejšího Československa, které bylo po Polsku první zemí bývalého východního bloku, kam dorazil. Podruhé pobývala hlava katolické církve už na samostatném Slovensku na přelomu června a července 1995, kdy Jan Pavel II. kromě několika bohoslužeb kanonizoval tři košické mučedníky, kteří zahynuli rukama protestantů v 17. století.

Zatím poslední papežovou návštěvou na Slovensku byl pobyt v září 2003, který ale poznamenaly zdravotní problémy Jana Pavla II. Tehdy třiaosmdesátiletý papež sice nevynechal ze svého programu ani jeden bod a absolvoval výpravy do různých koutů Slovenska, nedokázal ale dočíst své projevy do konce a musel se nechat zastupovat.

Přesto se zúčastnil několika bohoslužeb, z nichž největší se odehrála na bratislavském předměstí Petržalka a přihlíželo jí na 200 tisíc lidí. Během bohoslužby blahoslavil bývalého řecko-katolického biskupa Vasiľa Hopka a řeholní sestru Zdenku Schelingovou, kteří trpěli ve věznicích za komunistické vlády. V roce 2012 se psalo o tom, že by mohl Slovensko navštívit i papež Benedikt XVI., cesta se ale nakonec nekonala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoDemonstrace na podporu Fedorova pokračují, do Zelenského se opřel i Klyčko

Tisíce Ukrajinců i o víkendu protestovaly proti rozhodnutí prezidenta Volodymyra Zelenského odvolat populárního ministra obrany Mychajla Fedorova. Do hlavy státu se opřel už i starosta Kyjeva Vitalij Klyčko, podle něhož Zelenskyj nerad naslouchá radám. Prezident uvedl, že změna ve vojenském vedení byla nutná kvůli neshodám Fedorova s velitelem armády Oleksanderem Syrským. Naopak jeho konec žádají demonstranti, Zelenskyj se v těchto dnech schází s generály a diskutuje vojenskou strategii. Podle zdrojů z jeho okolí proto, aby vybral právě nástupce Syrského. Politická krize v napadené zemi přichází v době zvýšených útoků na Ukrajině i hluboko v Rusku, které proti Kyjevu zahájilo plnohodnotnou invazi před více než čtyřmi lety.
před 26 mminutami

Burnham převzal funkci britského premiéra

Nový lídr britských labouristů Andy Burnham převzal funkci premiéra a vystřídal odstoupivšího Keira Starmera. Král Karel III. ho po 13. hodině SELČ pověřil sestavením vlády. Burnham následně u premiérského sídla v Downing Street prohlásil, že Británie musí získat zpět svou stabilitu. Starmer zase ve svém posledním projevu vyjádřil hrdost, že země je silnější než před dvěma lety, kdy ji přebíral.
12:17Aktualizovánopřed 37 mminutami

Šachistka Polgárová odmítla nabídku stát se prezidentkou Maďarska

Slavná šachistka Judit Polgárová odmítla nabídku maďarského premiéra Pétera Magyara stát se prezidentkou země, píše agentura AFP. Ministerský předseda v pondělí devětačtyřicetileté nepolitičce funkci hlavy státu nabídl poté, co dosavadní prezident Tamás Sulyok na konci minulého týdne podepsal ústavní dodatek, který ukončuje jeho prezidentský mandát.
19:39Aktualizovánopřed 55 mminutami

Soud v USA pozastavil převzetí Warner Bros. Discovery konkurenčním Paramountem

Předběžné opatření amerického soudu na čtrnáct dní pozastavilo převzetí mediální skupiny Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance za 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Informovala o tom agentura Reuters. Opatření má žalující skupině dvanácti států USA v čele s Kalifornií poskytnout čas, aby soudu přednesla argumenty, proč by transakce neměla pokračovat.
před 1 hhodinou

Cílem Hamásu není spravovat Gazu a zajistit vodu a elektřinu, míní jeho nový šéf

Palestinské teroristické hnutí Hamás zvolilo nového šéfa Chalíla Hajju do čela svého politického úřadu. Hajja nahradí někdejšího vůdce Jahju Sinvára, kterého v říjnu 2024 zabila izraelská armáda. Sám Hajja věří, že „cílem Hamásu není spravovat Gazu a zajistit jí vodu, elektřinu a podobné věci“, nýbrž „převrátit situaci“. Dříve se také vyslovil pro samostatný palestinský stát v hranicích před rokem 1967. Stejný rok zmiňuje také Charta Hamásu z roku 2017, nicméně vyjádření nemusí znamenat, že po dosažení tohoto cíle by teroristé od násilí upustili.
před 4 hhodinami

Lockheed bude vyrábět levnější střely pro systém protivzdušné obrany Patriot

Americký zbrojní koncern Lockheed Martin začne vyrábět levnější střely pro systém protivzdušné obrany Patriot. Firma to v pondělí oznámila na aerosalonu ve Farnborough u Londýna. Armády nyní hledají cenově dostupnější způsoby, jak čelit dronům a raketám, zatímco zavedení výrobci zbraní čelí rostoucí konkurenci start-upů, které vyvíjejí levné zbraně vyráběné ve velkých sériích.
před 5 hhodinami

Tréninkové centrum v Chang-čou simuluje tajfun i povodně

Tréninkové centrum na východě Číny v Chang-čou připravuje na přírodní katastrofy neobvyklým způsobem, píše agentura Reuters. Za 1599 jüanů (zhruba pět tisíc korun) mohou lidé podstoupit jednodenní výcvik pro případ tajfunu – simulátor dokáže vygenerovat přívalové deště s rychlostí větru až 165 kilometrů v hodině. Součástí výcviku je také simulace povodní. Centrum uvádí, že je prvním zařízením svého druhu na světě. Vědci upozorňují, že klimatické změny zvyšují náchylnost Číny k extrémnímu a ničivému počasí, doplňuje Reuters.
před 5 hhodinami

Na Moskevskou oblast letěly stovky ukrajinských dronů, tvrdí úřady

Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že v noci na pondělí sestřelilo 381 ukrajinských dronů nad ruskými regiony, anektovaným poloostrovem Krym a Azovským i Černým mořem. Starosta Moskvy Sergej Sobjanin dříve na telegramu uvedl, že k Moskevské oblasti v noci mířilo přes 400 ukrajinských dronů a většinu z nich prý zneškodnila protivzdušná obrana ještě daleko od regionu. Kyjev se k tvrzení nevyjádřil. Také ruská strana v noci na pondělí zaútočila, na Ukrajinu vyslala celkem 94 bezpilotních letounů.
09:35Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.