Smrtnost covidu je u lidí s transplantacemi orgánů dvanáct procent. Většina z nich nereaguje na očkování

Nahrávám video
Studio ČT24 - Očkování pacientů po transplantacích
Zdroj: ČT24

Lidem po transplantaci orgánů hrozí vysoké riziko při nákaze covidem, a to i přes plně dokončené očkování. Je to tím, že mají potlačenou imunitu a jejich přirozený obranný systém proti virům a bakteriím se s touto hrozbou nedokáže vypořádat – neumí si vytvořit ani protilátky ani buněčnou imunitu. Řada těchto osob dokonce ani vakcínu dostat nesmí.

Na covid už zemřelo 164 lidí po transplantacích, patří tedy mezi jednu z nejohroženějších skupin, uvedl přednosta Pracoviště laboratorních metod v IKEMu Ilja Stříž.

Standardní reakce zdravého člověka na očkování je vznik kvalitní imunity dva týdny po druhé dávce. „Pacienti po orgánových transplantacích jsou handicapovaní zejména tím, že dostávají vysoké dávky imnunosuprsiv, tedy látek, který dostávají proto, aby jejich tělo nové orgány neodmítlo,“ vysvětlil Stříž.

Už když očkování proti covidu vznikalo, očekávalo se podle Stříže, že reakce těchto pacientů na vakcínu bude výrazně slabší – a přesně to se také pak v praxi potvrdilo. „Momentálně je už řada studií, a potvrzují to i naše data z IKEMu, že po těch dvou dávkách má řada pacientů minimální nebo dokonce nulové množství protilátek a mají i potlačenou buněčnou imunitu,“ přiblížil expert z IKEMu.

Přesto má podle něj smysl nechat se očkovat u těchto pacientů – už jen proto, že u některých z nich se imunitní reakce objeví. „Nemáme zatím parametry, neznáme ty biomarkery, které by nám předem řekly, u kterého z pacientů se imunita objeví a u kterého ne,“ podotkl Stříž. „Už jen kvůli těm, co imunitně odpovídají, to smysl má,“ dodal.

Navíc je podle něj možné, že po očkování se objevují jiné imunitní reakce, které se ale nedají dobře měřit. „Proto se všechny transplantační společnosti shodují na tom, že to očkování smysl má,“ uvedl Stříž. Přesto existuje cesta, jak tyto komplikace obejít: lékaři se snaží co nejrychleji naočkovat už lidi v pořadníku – tedy ještě v době, kdy na orgány čekají, ale ještě neberou léky snižující imunitu. Protože v té době ještě mají imunitu funkční, mohou se nechat účinně vakcinovat, aniž by jim to nějak komplikovalo život.

Lidé, kteří nemohou dostat očkování

Většina lidí s transplantovanými orgány očkování proti covidu dostat může. Podle Stříže je jedno, o jaký druh vakcíny se jedná. Lékaři si zpočátku mysleli, že u pacientů s imunosupresí budou účinnější vektorové vakcíny než moderní mRNA vakcíny, ale studie ukázaly, že na typu příliš nezáleží.

Covid je pro pacienty po transplantaci extrémně nebezpečný, podle Stříže mnohem víc než možné negativní účinky očkování. Celkem bylo covidem-19 infikováno asi čtrnáct set osob po transplantaci, přičemž umřelo 164 osob; úmrtnost této skupiny lidí je tedy v České republice asi dvanáct procent.

Je to podle Stříže dáno nejen imunosupresí. „Je to i tím, že jde často o osoby polymorbidní, tedy trpící více zdravotními problémy,“ uvedl lékař z IKEMu. „Často i těmi, které jsou z hlediska covidu rizikovými, tedy například cukrovkou nebo kardiovaskulárními chorobami.“

V současné době žije v Česku asi osm tisíc osob s transplantovanými orgány, přičemž asi o pěti tisících z nich se stará právě pražský IKEM. Z nich už víc než 80 procent je proti covidu očkovaných. „Měli jsme možnost udělat si menší studii na menší skupině a vyšlo nám, že imunitní odpověď jsme našli asi u čtyřiceti procent z nich,“ říká Stříž.

Třetí dávka vakcíny je rozporuplná

U řady skupin lidí, které mají problémy s imunitou nebo jsou covidem více zranitelné, se delší dobu zvažuje možnost třetí dávky vakcíny – ta by mohla imunitu podpořit a zvýšit tak pravděpodobnost co nejlehčího průběhu onemocnění. Například Izrael už třetí dávku vakcíny Pfizer/ BioNTech plánuje pro všechny seniory, a to ještě letos na podzim.

Podobné úvahy podle Stříže existují také pro osoby po transplantaci. „Existují studie, že u pacientů po transplantaci ledviny, kde dvě dávky nevedly ke vzniku imunity, tak třetí u 40 procent z nich podání další dávky vyvolalo imunitní odpověď,“ popsal.

Jenže jiné studie naznačují rizika: byl popsán minimálně jeden případ, kdy došlo po třetí dávce k odmítnutí orgánu, což je zásadní problém. Proto zatím podle Stříže například američtí experti na transplantace třetí dávku obecně nedoporučují a měla by se zatím podávat jen v přísně sledovaných klinických studiích.

Klíčové podle experta je, aby se ve společnosti nechalo očkovat co nejvíce lidí, kteří mohou a u nichž vakcína zabírá. Sníží se tak množství viru, který společností koluje, a zabrání to tak, aby se nakazili lidé, kteří  sami z účinků vakcín profitovat nemohou, jako jsou právě lidé po transplantacích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci sestavili obří mapu vesmíru. Může změnit pohled na temnou energii

Pět let trvalo, než vznikla nejkvalitnější mapa kosmu, která zachycuje 47 milionů galaxií. Vědci ji chtějí využít pro pochopení toho, jak se chová a jak je rozložená takzvaná temná energie, která tvoří většinu vesmíru. Sběr dat reálně trval kratší dobu než bylo v plánu, celý proces totiž narušila covidová pandemie.
před 3 mminutami

Svět padá do AI pasti, tvrdí ekonomové

Umělé inteligence (AI) rychle zvyšují automatizaci v mnoha oborech. Rychlost a rozsah těchto změn jsou tak velké, že to dle nového výzkumu může ohrozit i samotné firmy. V rozhovoru pro ČT24 autoři nové studie popsali, jak by nastíněný celosvětový problém řešili právě oni.
před 2 hhodinami

Nové poznatky o lidoopech narušují představu o výjimečnosti lidské mysli

Lidoopi dokážou předstírat hru s neexistujícími předměty, měnit svá přesvědčení podle síly nových informací a pamatovat si známé tváře i po více než čtvrt století. Série studií z posledních let, které shrnuje britský list The Guardian, výrazně mění pohled vědců na mentální schopnosti nejbližších příbuzných člověka a zpochybňuje dřívější představy o jedinečnosti lidské mysli.
před 4 hhodinami

V USA jsou dostupná lidská embrya na zakázku. Vědci varují před eugenikou

Američtí rodiče se stále víc obracejí na soukromé firmy, které jim slibují dodat geneticky ideální embrya. Tyto děti by měly mít vyšší IQ, měly by se dožívat vyššího věku a měly by tedy mít v životě lepší šance než zbytek populace. Experti na etiku to považují za znepokojivé.
včera v 07:01

Před čtyřiceti lety došlo ke katastrofě v Černobylu

Katastrofa v jaderné elektrárně Černobyl v dubnu 1986 zničila rozsáhlé území v Sovětském svazu, vyvolala na desítky let strach z atomu a měla i mnoho dalších negativních dopadů na celou Evropu.
včera v 06:02

Fotbalové mistrovství vyprodukuje obří emise. Samo se potýká s nepřízní klimatu

Mistrovství světa ve fotbale (MS) v roce 2026 bude v mnoha ohledech přelomové. Poprvé se odehraje ve třech zemích současně – Spojených státech, Kanadě a Mexiku. Poprvé se ho zúčastní 48 týmů, které se utkají ve 104 zápasech, místo 32 týmů a 64 utkání. Tento „největší šampionát historie“ může být zároveň i klimaticky nejproblematičtější. Odhady naznačují, že celková uhlíková stopa turnaje přesáhne devět milionů tun emisí odpovídajících ekvivalentu oxidu uhličitého. To je výrazně více než u předchozích šampionátů, a to téměř o dvojnásobek.
25. 4. 2026

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
24. 4. 2026

Makakové žerou na Gibraltaru kvůli jídlu od turistů hlínu, zjistila nová studie

Zatímco ve volné přírodě jedí makakové téměř výhradně rostliny a občas si přilepší třeba drobným hmyzem, na Gibraltaru konzumují sušenky s čokoládou, zmrzlinové kornouty či brambůrky. A aby pomohli svému trávicímu traktu vypořádat se s cukry a tuky z lidských svačin, pojídají gibraltarští makakové hlínu. Zjistila to studie vědců převážně z Cambridgeské univerzity publikovaná v časopise Nature, o níž informoval španělský deník El País.
24. 4. 2026
Načítání...