Nákaza omikronem nemusí zajistit dostatečnou imunitu, upozorňují studie. Proti této variantě ani proti jiným

Vědci zveřejnili první údaje o tom, jak dobře chrání překonání nákazy covidovou variantou omikron před další infekcí. Zatím omezené výsledky naznačují, že oproti nákaze variantou delta není imunita příliš silná.

Když se objevily první informace o tom, že varianta omikron je méně smrtná než varianta delta, vedlo to někdy k závěrům, že by se z ní mohla stát jakási náhrada vakcíny, tedy že mírný průběh nemoci spojený s tvorbou protilátek by měl vést ke vzniku kvalitních a dlouho trvajících protilátek.

První dvě studie, které zkoumaly reálnou imunitu po infekci omikronem, ale naznačují, že tato imunita nemusí do budoucna stačit. Obě spojuje to, že zatím neprošly recenzním řízením a jsou výsledkem zkoumání jen malého vzorku pacientů – jako předběžné prezentují výsledky i autoři zpráv. Nástup omikronu byl ale tak rychlý, že zatím rozsáhlé recenzované studie neměly čas vzniknout.

Na konci ledna vyšly dvě práce, jejichž výsledky varují před uspěchanou vírou v sílu ochrany, již prodělání omikronu přináší. Pokud je průběh nákazy omikronem jen mírný (což většinou bývá), pak je ochrana, kterou to poskytuje, příliš slabá proti nové nákaze omikronem. Současně je tato ochrana jen omezená proti variantě delta. To všechno platí u osob, které nebyly očkované. 

„Omikron je jako imunogen dost mizerný. Tvorbu protilátek stimuluje poměrně málo a reinfekce i během jednoho měsíce nejsou výjimkou (což dříve byly). Navíc to bohužel vypadá, že omikron nestimuluje vůbec tvorbu ochranných protilátek proti deltě (což dříve vypadalo, že by mohl). To by znamenalo, že delta by se časem (po vyvanutí delta-specifické imunity) mohla objevit po boku omikronu. Pokud tomu tak bude, očkování má ještě větší smysl, než je ochrana proti omikronu – a to je potřeba udržení imunity proti deltě,“ komentoval výsledky studie na Facebooku Iniciativy Sníh český buněčný biolog Adam Obr.

Autoři tvrdí, že: „Celkově je imunita proti infekci u omikronu mnohem nižší než imunita u delty, což koreluje se závažností infekce. Pokud tedy nedostanete těžkou nemoc se všemi jejími důsledky, nezískáte ani imunitu proti prodělané další infekci. A připomeňme, že i imunita z těžké infekce během několika měsíců rychle slábne. Celkem výsledky naznačují, že imunita navozená variantou omikron nemusí být dostatečná k tomu, aby zabránila infekci jinou, patogennější variantou, pokud se v budoucnu objeví.“

Náznaky z reálného života

Tato studie zkoumala jen séra odebraná z nakažených lidí. Ale podle amerického epidemiologa Erica Feigl-Dinga hlási zejména pediatři v poslední době časté reinfekce omikronem. Jde podle něj zatím stále jen o anekdotické důkazy, ale je jich spousta. „Když se dvě různé studie shodují s množstvím historek, je tu signál, že by to mohlo být reálné,“ podotýká.


Feigl-Ding ale věří, že tyto studie ukazují i jeden pozitivní výsledek. „Naznačují, že nákaza omikronem posiluje už existující imunitu vyvolanou očkováním,“ upozorňuje epidemiolog s tím, že omikron takto působí lépe, než tomu bylo u varianty delta.

Potvrzení tohoto i dalších výsledků ale bude vyžadovat delší dobu – teprve čas reálně ukáže, jak dlouho různé druhy imunity vydrží a jak budou účinné vůči současným i budoucím variantám covidu.

Nadále přitom platí, že vakcíny poskytují proti omikronu spolehlivou ochranu. Tři dávky podle posledních dat, která shromáždil epidemiolog Eric Topol na konci ledna, poskytují:

  • 45 až 50procentní ochranu proti infekci,
  • 85 až 90procentní ochranu proti nutnosti hospitalizace,
  • 90 až 95procentní ochranu proti úmrtí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci sestavili obří mapu vesmíru. Může změnit pohled na temnou energii

Pět let trvalo, než vznikla nejkvalitnější mapa kosmu, která zachycuje 47 milionů galaxií. Vědci ji chtějí využít pro pochopení toho, jak se chová a jak je rozložená takzvaná temná energie, která tvoří většinu vesmíru. Sběr dat reálně trval kratší dobu než bylo v plánu, celý proces totiž narušila covidová pandemie.
před 3 mminutami

Svět padá do AI pasti, tvrdí ekonomové

Umělé inteligence (AI) rychle zvyšují automatizaci v mnoha oborech. Rychlost a rozsah těchto změn jsou tak velké, že to dle nového výzkumu může ohrozit i samotné firmy. V rozhovoru pro ČT24 autoři nové studie popsali, jak by nastíněný celosvětový problém řešili právě oni.
před 2 hhodinami

Nové poznatky o lidoopech narušují představu o výjimečnosti lidské mysli

Lidoopi dokážou předstírat hru s neexistujícími předměty, měnit svá přesvědčení podle síly nových informací a pamatovat si známé tváře i po více než čtvrt století. Série studií z posledních let, které shrnuje britský list The Guardian, výrazně mění pohled vědců na mentální schopnosti nejbližších příbuzných člověka a zpochybňuje dřívější představy o jedinečnosti lidské mysli.
před 4 hhodinami

V USA jsou dostupná lidská embrya na zakázku. Vědci varují před eugenikou

Američtí rodiče se stále víc obracejí na soukromé firmy, které jim slibují dodat geneticky ideální embrya. Tyto děti by měly mít vyšší IQ, měly by se dožívat vyššího věku a měly by tedy mít v životě lepší šance než zbytek populace. Experti na etiku to považují za znepokojivé.
včera v 07:01

Před čtyřiceti lety došlo ke katastrofě v Černobylu

Katastrofa v jaderné elektrárně Černobyl v dubnu 1986 zničila rozsáhlé území v Sovětském svazu, vyvolala na desítky let strach z atomu a měla i mnoho dalších negativních dopadů na celou Evropu.
včera v 06:02

Fotbalové mistrovství vyprodukuje obří emise. Samo se potýká s nepřízní klimatu

Mistrovství světa ve fotbale (MS) v roce 2026 bude v mnoha ohledech přelomové. Poprvé se odehraje ve třech zemích současně – Spojených státech, Kanadě a Mexiku. Poprvé se ho zúčastní 48 týmů, které se utkají ve 104 zápasech, místo 32 týmů a 64 utkání. Tento „největší šampionát historie“ může být zároveň i klimaticky nejproblematičtější. Odhady naznačují, že celková uhlíková stopa turnaje přesáhne devět milionů tun emisí odpovídajících ekvivalentu oxidu uhličitého. To je výrazně více než u předchozích šampionátů, a to téměř o dvojnásobek.
25. 4. 2026

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
24. 4. 2026

Makakové žerou na Gibraltaru kvůli jídlu od turistů hlínu, zjistila nová studie

Zatímco ve volné přírodě jedí makakové téměř výhradně rostliny a občas si přilepší třeba drobným hmyzem, na Gibraltaru konzumují sušenky s čokoládou, zmrzlinové kornouty či brambůrky. A aby pomohli svému trávicímu traktu vypořádat se s cukry a tuky z lidských svačin, pojídají gibraltarští makakové hlínu. Zjistila to studie vědců převážně z Cambridgeské univerzity publikovaná v časopise Nature, o níž informoval španělský deník El País.
24. 4. 2026
Načítání...