Nákaza omikronem nemusí zajistit dostatečnou imunitu, upozorňují studie. Proti této variantě ani proti jiným

Vědci zveřejnili první údaje o tom, jak dobře chrání překonání nákazy covidovou variantou omikron před další infekcí. Zatím omezené výsledky naznačují, že oproti nákaze variantou delta není imunita příliš silná.

Když se objevily první informace o tom, že varianta omikron je méně smrtná než varianta delta, vedlo to někdy k závěrům, že by se z ní mohla stát jakási náhrada vakcíny, tedy že mírný průběh nemoci spojený s tvorbou protilátek by měl vést ke vzniku kvalitních a dlouho trvajících protilátek.

První dvě studie, které zkoumaly reálnou imunitu po infekci omikronem, ale naznačují, že tato imunita nemusí do budoucna stačit. Obě spojuje to, že zatím neprošly recenzním řízením a jsou výsledkem zkoumání jen malého vzorku pacientů – jako předběžné prezentují výsledky i autoři zpráv. Nástup omikronu byl ale tak rychlý, že zatím rozsáhlé recenzované studie neměly čas vzniknout.

Na konci ledna vyšly dvě práce, jejichž výsledky varují před uspěchanou vírou v sílu ochrany, již prodělání omikronu přináší. Pokud je průběh nákazy omikronem jen mírný (což většinou bývá), pak je ochrana, kterou to poskytuje, příliš slabá proti nové nákaze omikronem. Současně je tato ochrana jen omezená proti variantě delta. To všechno platí u osob, které nebyly očkované. 

„Omikron je jako imunogen dost mizerný. Tvorbu protilátek stimuluje poměrně málo a reinfekce i během jednoho měsíce nejsou výjimkou (což dříve byly). Navíc to bohužel vypadá, že omikron nestimuluje vůbec tvorbu ochranných protilátek proti deltě (což dříve vypadalo, že by mohl). To by znamenalo, že delta by se časem (po vyvanutí delta-specifické imunity) mohla objevit po boku omikronu. Pokud tomu tak bude, očkování má ještě větší smysl, než je ochrana proti omikronu – a to je potřeba udržení imunity proti deltě,“ komentoval výsledky studie na Facebooku Iniciativy Sníh český buněčný biolog Adam Obr.

Autoři tvrdí, že: „Celkově je imunita proti infekci u omikronu mnohem nižší než imunita u delty, což koreluje se závažností infekce. Pokud tedy nedostanete těžkou nemoc se všemi jejími důsledky, nezískáte ani imunitu proti prodělané další infekci. A připomeňme, že i imunita z těžké infekce během několika měsíců rychle slábne. Celkem výsledky naznačují, že imunita navozená variantou omikron nemusí být dostatečná k tomu, aby zabránila infekci jinou, patogennější variantou, pokud se v budoucnu objeví.“

Náznaky z reálného života

Tato studie zkoumala jen séra odebraná z nakažených lidí. Ale podle amerického epidemiologa Erica Feigl-Dinga hlási zejména pediatři v poslední době časté reinfekce omikronem. Jde podle něj zatím stále jen o anekdotické důkazy, ale je jich spousta. „Když se dvě různé studie shodují s množstvím historek, je tu signál, že by to mohlo být reálné,“ podotýká.


Feigl-Ding ale věří, že tyto studie ukazují i jeden pozitivní výsledek. „Naznačují, že nákaza omikronem posiluje už existující imunitu vyvolanou očkováním,“ upozorňuje epidemiolog s tím, že omikron takto působí lépe, než tomu bylo u varianty delta.

Potvrzení tohoto i dalších výsledků ale bude vyžadovat delší dobu – teprve čas reálně ukáže, jak dlouho různé druhy imunity vydrží a jak budou účinné vůči současným i budoucím variantám covidu.

Nadále přitom platí, že vakcíny poskytují proti omikronu spolehlivou ochranu. Tři dávky podle posledních dat, která shromáždil epidemiolog Eric Topol na konci ledna, poskytují:

  • 45 až 50procentní ochranu proti infekci,
  • 85 až 90procentní ochranu proti nutnosti hospitalizace,
  • 90 až 95procentní ochranu proti úmrtí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Začátek léta byl výjimečně horký a suchý, oceány nejžhavější v dějinách měření

Západní Evropa zažila letos v červnu a červenci rekordně teplý začátek léta a maximální teploty zaznamenaly v červenci podruhé za sebou také světové oceány. Vysoké teploty a sucho v Evropě způsobily rozsáhlé požáry a nízké průtoky řek. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila evropská služba Copernicus pro sledování změn klimatu.
před 1 hhodinou

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
včera v 08:00

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.