Covid byl v loňském prvním pololetí nejčastější příčinou úmrtí, sdělili statistici

V prvním pololetí loňského roku zemřelo v Česku 17 200 lidí, u kterých bylo jako základní příčina smrti určeno onemocnění covid-19. Stal se tak v daném období nejčastější příčinou úmrtí. Ve srovnání s druhým pololetím roku 2020 vzrostl počet zemřelých s covidem o 67 procent, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ).

Za prvních šest měsíců loňského roku zemřelo v Česku 76 700 lidí, což představovalo více než třetinový meziroční nárůst. Covid byl jako základní příčina smrti uveden u 17 200 z nich. „Celkem 23 procent zemřelých se zjištěnou příčinou smrti v tomto období tak skonalo v přímém důsledku onemocnění covid-19,“ uvedla vedoucí oddělení demografické statistiky ČSÚ Terezie Štyglerová. V březnu to bylo dokonce 35 procent, v únoru 29 procent, dodala.

Covid-19 byl nejčastější příčinou smrti od října 2020. Teprve loni v květnu se na první místo vrátila chronická ischemická choroba srdeční, dříve nejčastější příčina úmrtí. V prvním pololetí loňského roku na ni připadalo 12,5 procenta všech zjištěných příčin smrti, tedy asi poloviční podíl, než měl covid. Třetí nejčetnější příčinou úmrtí byly v prvních šesti měsících roku 2021, stejně jako v roce 2020, cévní mozkové příhody.

Covid-19 byl v loňském prvním pololetí nejčastější příčinou smrti ve všech krajích, avšak jeho podíl na celkovém počtu zemřelých se v jednotlivých regionech lišil. „Zatímco v Karlovarském kraji mělo covid-19 jako příčinu smrti 38 procent zemřelých, ve Zlínském a Moravskoslezském kraji to bylo jen 18 procent,“ upozornil vedoucí oddělení informačních služeb Krajské správy ČSÚ pro Středočeský kraj Pavel Hájek.

Covid-19 či jeho následek byl v první polovině loňského roku nejčastější příčinou smrti jak u mužů, tak u žen. Podle předběžných údajů u čtvrtiny zesnulých mužů a u pětiny žen.

Covid nejvíce zasáhl seniory

Nejvíce životů, zhruba šest tisíc, si koronavirus za prvních šest měsíců loňského roku vyžádal mezi obyvateli ve věku 75 až 84 let. Stál tak přibližně za čtvrtinou všech úmrtí v této věkové kategorii. Seniorů ve věku 65 až 74 let zemřelo na covid 5100 a mezi lidmi ve věku 45 až 64 let si vyžádal 2200 životů. V těchto třech věkových skupinách byl covid-19 na prvním místě v žebříčku nejčetnějších příčin smrti.

Úmrtí na covid-19 zasáhlo v prvním pololetí roku 2021 významně i mladší věkové skupiny. Ve srovnání s druhým pololetím 2020 byl počet zemřelých na covid ve věku 25 až 69 let více než dvojnásobný. V absolutních číslech to bylo o 2800 úmrtí více. „Ve věkové skupině 45 až 54 let byl růst dokonce více než trojnásobný,“ uvedla Magdaléna Baštecká z oddělení demografické statistiky ČSÚ.

Od začátku března 2020, tedy za celou dobu koronavirové epidemie, bylo v Česku podle statistik ministerstva zdravotnictví zaznamenáno téměř 2,89 milionu případů nákazy a zemřelo 37 114 lidí s covidem-19.

Navzdory rekordním nárůstům množství nakažených v poslední době klesají počty dalších případů úmrtí s covidem-19, je také méně vážně nemocných. Za uplynulých sedm dní zemřelo podle údajů resortu 115 lidí, což bylo o dvě pětiny méně než v předchozím týdnu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Živě„Vláda hazarduje s budoucností příštích generací,“ kritizuje opozice kabinet

Sněmovna ve středu druhým dnem pokračuje v jednání o opozičním návrhu na vyslovení nedůvěry vládě ANO, SPD a Motoristů. Úterní sedmihodinovou debatu ovládli členové kabinetu v čele s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Další představitelé koalice vystoupili ve středu. Po nich se ke slovu dostali i opoziční zástupci. K běžné debatě se ale zákonodárci dostali až ve středu odpoledne, kdy se do ní hlásilo téměř šest desítek poslanců. Vystoupení politiků s přednostním právem během úterý a středy zabrala celkem třináct a půl hodiny.
03:39Aktualizovánopřed 1 mminutou

ŽivěSenát schválil nižší počet vojáků bránící východní křídlo NATO

Na obranu východního křídla NATO bude moci být v příštích dvou letech vysláno nejvýše 1600 českých vojáků, o 400 méně než dosud, schválil Senát. Zároveň dal šanci novému pokusu o ústavní zakotvení práva na život off-line. Dva obdobné návrhy na doplnění Listiny základních práv a svobod přitom v minulosti odmítl. Dále schválil vlastní návrh na uzákonění nepromlčitelnosti trestného činu vraždy a také daňovou úlevu pro aktivní dobrovolné hasiče.
10:01Aktualizovánopřed 12 mminutami

Ve vodovodní síti u Odoleny Vody se objevil další nadlimitní nález olova

Voda v oblasti Odolena Voda nadále není pitná, nadlimitní množství olova se při kontrole distribuční sítě objevilo v Postřižíně při úterním odběru v Datlové ulici. Laboratoř ve vzorku naměřila 28,9 mikrogramu olova na litr, téměř trojnásobek hygienického limitu. Výsledek zveřejnily Středočeské vodárny. V úterý přitom zveřejnily výsledky 33 jiných úterních odběrů, z nichž žádný limit nepřekročil. Všechna dosavadní opatření zůstávají v platnosti. Omezení pro dvanáct obcí se zhruba patnácti tisíci obyvateli platí od minulého čtvrtka.
16:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vláda v rozpočtu na rok 2027 zvýšila výdaje pro vnitro či školství

Vláda při projednávání státního rozpočtu na příští rok zvýšila proti původnímu návrhu ministerstva financí výdaje zejména u ministerstev vnitra, práce a sociálních věcí, školství a průmyslu a obchodu. Snížily se zejména výdaje v kapitole všeobecná pokladní správa, která zahrnuje mimo jiné vládní rozpočtovou rezervu. Vláda návrh státního rozpočtu schválila minulý týden, podrobnosti o něm zveřejnila v knihovně legislativních materiálů ve středu. Odpoledne už návrh obdrželi poslanci.
před 2 hhodinami

Ministerstvo financí stanovilo maximální ceny pohonných hmot na čtvrtek

Maximální prodejní cena nafty bude ve čtvrtek 48,72 koruny za litr, u benzinu bude 46,14 koruny za litr. V cenovém věstníku to ve středu nařídilo ministerstvo financí. Vláda k regulaci cen pohonných hmot přistoupila kvůli jejich výraznému zdražení v posledních týdnech. Cenové stropy na jednotlivé dny zatím bude ministerstvo financí určovat do konce října.
14:07Aktualizovánopřed 5 hhodinami

V Praze se konala konference k poctě laureátky Ceny Václava Havla

V Praze se ve středu konala čtrnáctá mezinárodní konference k poctě laureáta Ceny Václava Havla za lidská práva. Laureátkou za rok 2026 je íránská právnička Nasrín Sotudíová. Ta zastupovala aktivisty, novináře, příslušníky menšin i děti ohrožené trestem smrti a zároveň se zasazovala o zrušení povinného nošení hidžábu či trestu smrti. Sotudíová byla opakovaně zatčena a strávila roky ve vězení. Konference, jejímž tématem je Váha slova, nabídla právě příběhy laureátů, kteří byli vězněni, stejně jako příspěvky fundovaných odborníků. Vedle Sotudíové se akce zúčastnili například ruský učitel a autor dokumentu Pan Nikdo proti Putinovi Pavel Talankin nebo běloruská opoziční politička Maryja Kalesnikavová.
před 5 hhodinami

Na pomoc Pobaltí bychom v případě napadení museli vyslat dvě brigády, řekl Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) se v úterý po uložení korunovačních klenotů setkal s prezidentem Petrem Pavlem. Předseda vlády serveru Deník.cz řekl, že s hlavou státu diskutoval o programu příští Bezpečnostní rady státu, včetně možné reakce na případný ruský útok na některý z pobaltských států. „Pokud by nedej bože došlo k tomu, že by Rusko napadlo nějaký pobaltský stát, tak podle článku pět (NATO) musíme vyslat dvě naše mechanizované brigády,“ sdělil premiér.
před 9 hhodinami

VideoZástupci koalice a opozice probrali okolnosti jednání o nedůvěře vládě

Poslanci v úterý debatovali rovných sedm hodin o návrhu opozičních poslaneckých klubů vyslovit nedůvěru vládě. U pultíku v jednacím sále se během dne střídali spíše zástupci vládní většiny, opoziční poslanci by se ke slovu měli dostat až ve středu. Opozice kabinet kritizuje především za vysoký plánovaný schodek rozpočtu ve výši 386 miliard korun. Premiér Andrej Babiš (ANO) a vláda výhrady odmítají, mimořádnou schůzi považují za „předvolební hru“. Okolnosti jednání probrali v úterních Událostech, komentářích místopředseda sněmovního ústavně-právního výboru Karel Haas (ODS), místopředseda rozpočtového výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL), místopředseda výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD) a členka rozpočtového výboru Jana Murová (ANO). Debatou provázel Lukáš Dolanský.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.