Světem se šíří subvarianta omikronu, v Dánsku už převažuje. Vědci o ní vědí jen málo

Desítky zemí po celém světě hlásí, že se v nich začíná více šířit varianta omikronu, která dostala jméno BA.2. Zkušenosti z některých států naznačují, že má proti původnímu omikronu evoluční výhodu.

Jako všechny viry i SARS-CoV-2 se pořád mění – nabírá nové mutace a tím se proměňují i jeho vlastnosti. Stalo se to už i omikronu, který vytvořil další dvě subvarianty.

Kromě původního jihoafrického omikronu, který se označuje jako BA.1, existuje i BA.3, jenž se ale téměř nešíří, a především BA.2, který se naopak začal v lednu šířit rychle, zejména v evropských zemích.

Tuto variantu varianty experti zachytili v řadě zemí celého světa, například v Indii, Singapuru, Austrálii, Kanadě a „zdá se, že je zodpovědná za pokračování aktuální vlny v Dánsku. Mohla se tam dokonce stát dominantní,“ uvedl pro francouzský deník La Dépêche du Midi epidemiolog Antoine Flahault.

A možná stojí i za pokračujícím růstem ve Francii, soudí vědec. „Ve Spojeném království se každých sedm dní počet nových nákaz snižuje na polovinu,“ vysvětluje profesor. „Očekávali jsme, že Francie půjde ve stopách Spojeného království, akorát s dvoutýdenním zpožděním. Ale není tomu tak. Příčinou nárůstu infekcí, který pozorujeme, by mohla být tato nová varianta,“ vysvětluje Flahault.

Podle profesora se jedná o subvariantu, která si zaslouží bližší pozornost – je sice původní verzi omikronu blízká, ale v současnosti chybí údaje, které by blíže popisovaly její vlastnosti, zejména nakažlivost, vážnost průběhu a schopnosti uniknout imunitě, ať už té z očkování, nebo překonání nemoci.

Světová zdravotnická organizace (WHO) ještě neklasifikovala tento kmen jako variantu vzbuzující obavy, právě kvůli nedostatku informací. Důležité jsou proto reálné zkušenosti ze zemí, kde se už stihla nějak projevit.

Belgie, Izrael i Británie

V Belgii laboratoře tento subkmen poprvé odhalily 26. prosince, jen pár dní po objevení původního omikronu. Podle posledních informací tvoří asi jedno procento případů v zemi. „V této fázi epidemie nemůžeme ani říci, jestli hraje ve stejné lize jako původní varianta omikronu BA.1,“ řekl belgickým médiím virolog Piet Maes. „Také se neví, jestli jsou vakcíny proti této nemoci stejně účinné. I to vyžaduje další zkoumání.“

Tuto podvariantu evidují také v Izraeli, pozitivně testováno na ni bylo několik desítek lidí.

Celoevropské systémy hlásí, že k 18. lednu už tvořila varianta asi desetinu všech analyzovaných případů – na vzestupu je zejména ve Skandinávii. 

K 17. lednu 2022 byl podkmen BA.2 zjištěn v přibližně 35 zemích a na všech kontinentech kromě Antarktidy. V Česku se podle Státního zdravotního ústavu objevila zatím jen jedenkrát: „podle informací k dnešnímu datu evidujeme dle celogenomové sekvenace jeden případ varianty BA.2 (databáze GISAID.org). Případ sekvenovala Fakultní nemocnice Ostrava a datum odběru je 20. 12. 2021,“ uvedla mluvčí SZÚ Štěpánka Čechová.

Alarmující Dánsko?

Zatím nejzasaženější zemí je Dánsko. V prvním lednovém týdnu tam podíl BA.2 tvořil asi pětinu případů, o týden později to bylo 45 procent, nyní je to podle kvalifikovaných odhadů už přes polovinu.

Ve stejné době přitom počet nákaz původním omikronem výrazně klesal – jeho subavarianta ho tedy vytlačuje. Na počtu lidí v nemocnicích, na jednotkách intenzivní péče ani na počtu úmrtí se to zatím v Dánsku nijak nepodepsalo, ale u covidu obecně platí, že tyto údaje přicházejí až se zpožděním – lidé se totiž dostávají do nemocnice až průměrně desátý den po nákaze.

Důležité ale také je, že Dánsko zatím nehlásí nijak vysoké počty reinfekcí.

Podle dánského epidemiologa Anderse Fomsgaarda je jasné, že tato varianta se stane v jeho zemi zcela dominantní, ale současně není zcela jasné proč. Vědci totiž zatím nebyli schopní najít u viru žádné vlastnosti, které by mu měly dát před původním omikronem náskok.

Co víme o BA.2

BA.2 vznikla z původního omikronu, liší se od něj ale v řadě mutací, tedy drobných genetických změnách. Konkrétně: BA.2 sdílí s BA.1 32 mutací, ale má i 28 unikátních mutací. Ve skutečnosti je tento rozdíl obrovský – rozdíl mezi BA.1 a BA.2 je například větší než rozdíl mezi původní variantou koronaviru a kmenem alfa.

Tyto rozdíly mohou vést k odlišným vlastnostem, například pokud jde o infekčnost, účinnost vakcíny nebo závažnost.

BA.2 se někdy také říká „stealth omicron“, neboli neviditelný omikron. Od „standardní“ varianty se liší tím, že nemá jednu z mutací, podle které je řada PCR testů schopná rozlišit případ jako kmen omikron nebo alfa. Některé země, které při detekci spoléhají na tyto typy testů, tedy mohou subvariantu BA.2 přehlédnout.

První analýza Bloom Lab naznačuje, že změny, které tento podkmen má, by měly mít jen minimální dopad na jeho schopnost unikat protilátkám jakéhokoliv původu, BA.2 by tedy neměl prorážet imunitu víc než „obyčejný“ omikron. 

Britský virolog Tim Peacock tyto předběžné závěry potvrzuje, současně dodává, že protilátky po prodělání původního omikronu by měly účinně chránit i proti subvariantě – a naopak.