Omikron je mnohem nakažlivější i mezi očkovanými, ukazují data z Dánska

Koronavirová varianta omikron dokáže obejít imunitu očkovaných 2,7krát až 3,7krát snadněji než předchozí převažující varianta delta. Ukazuje to dánská studie, o níž informovala agentura Reuters. Podle ní zjištění částečně vysvětluje rychlejší šíření omikronu.

Od objevení silně zmutované varianty omikron loni v listopadu se vědci usilovně snaží zjistit, zda způsobuje méně závažný průběh nemoci covid-19 a proč se jeví nakažlivější než varianta delta. Virus může být snadněji přenosný z mnoha důvodů. Mezi nimi je doba, po kterou vydrží ve vzduchu, schopnost uchytit se na buňky či schopnost obejít imunitní systém organismu.

Vědci z Kodaňské univerzity, dánského statistického úřadu a sérologického institutu SSI v polovině prosince sledovali na 12 tisíc dánských domácností a zjistili, že mezi očkovanými Dány je omikron 2,7krát až 3,7krát nakažlivější než delta. Výzkum ukazuje, že virus se šíří rychleji hlavně z toho důvodu, že se dokáže lépe vyhnout imunitě získané očkováním. „Naše zjištění potvrzují, že rychlé šíření omikronu lze přičíst spíše schopnosti obejít imunitu než vyšší základní přenosnosti,“ uvedli vědci.

V Dánsku, které má přes 5,7 milionu obyvatel, má dokončené očkování 78 procent populace. Posilující dávku dostalo 48 procent Dánů. Více než 80 procent Dánů přitom dostalo vakcínu od dvojice firem Pfizer/BioNTech. Studie rovněž potvrdila, že lidé s posilující dávkou virus oproti neočkovaným přenášejí s menší pravděpodobností, bez ohledu na variantu.

Omikron má lepší i horší změny

I když je omikron nakažlivější, zdá se, že způsobuje méně závažné onemocnění, řekla technická ředitelka SSI Tyra Groveová Krauseová. „Zatímco omikron je i tak schopen zatížit naše zdravotnictví, vše nasvědčuje tomu, že je mírnější než varianta delta,“ řekla vědkyně a dodala, že riziko hospitalizace s omikronem je poloviční oproti deltě. K podobným závěrům dospěly i jiné studie.

Z celkem 93 lidí, kteří byli v druhé polovině prosince v Dánsku hospitalizováni s covidem-19 způsobeným variantou omikron, méně než pět potřebovalo intenzivní péči. „To by nás mohlo vytáhnout z pandemie tak, že toto bude poslední koronavirová vlna,“ věří Groveová Krauseová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 2 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 5 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 8 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
před 15 hhodinami

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
včera v 14:47

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
včera v 11:30

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
včera v 10:28
Načítání...