Omikron je mnohem nakažlivější i mezi očkovanými, ukazují data z Dánska

Koronavirová varianta omikron dokáže obejít imunitu očkovaných 2,7krát až 3,7krát snadněji než předchozí převažující varianta delta. Ukazuje to dánská studie, o níž informovala agentura Reuters. Podle ní zjištění částečně vysvětluje rychlejší šíření omikronu.

Od objevení silně zmutované varianty omikron loni v listopadu se vědci usilovně snaží zjistit, zda způsobuje méně závažný průběh nemoci covid-19 a proč se jeví nakažlivější než varianta delta. Virus může být snadněji přenosný z mnoha důvodů. Mezi nimi je doba, po kterou vydrží ve vzduchu, schopnost uchytit se na buňky či schopnost obejít imunitní systém organismu.

Vědci z Kodaňské univerzity, dánského statistického úřadu a sérologického institutu SSI v polovině prosince sledovali na 12 tisíc dánských domácností a zjistili, že mezi očkovanými Dány je omikron 2,7krát až 3,7krát nakažlivější než delta. Výzkum ukazuje, že virus se šíří rychleji hlavně z toho důvodu, že se dokáže lépe vyhnout imunitě získané očkováním. „Naše zjištění potvrzují, že rychlé šíření omikronu lze přičíst spíše schopnosti obejít imunitu než vyšší základní přenosnosti,“ uvedli vědci.

V Dánsku, které má přes 5,7 milionu obyvatel, má dokončené očkování 78 procent populace. Posilující dávku dostalo 48 procent Dánů. Více než 80 procent Dánů přitom dostalo vakcínu od dvojice firem Pfizer/BioNTech. Studie rovněž potvrdila, že lidé s posilující dávkou virus oproti neočkovaným přenášejí s menší pravděpodobností, bez ohledu na variantu.

Omikron má lepší i horší změny

I když je omikron nakažlivější, zdá se, že způsobuje méně závažné onemocnění, řekla technická ředitelka SSI Tyra Groveová Krauseová. „Zatímco omikron je i tak schopen zatížit naše zdravotnictví, vše nasvědčuje tomu, že je mírnější než varianta delta,“ řekla vědkyně a dodala, že riziko hospitalizace s omikronem je poloviční oproti deltě. K podobným závěrům dospěly i jiné studie.

Z celkem 93 lidí, kteří byli v druhé polovině prosince v Dánsku hospitalizováni s covidem-19 způsobeným variantou omikron, méně než pět potřebovalo intenzivní péči. „To by nás mohlo vytáhnout z pandemie tak, že toto bude poslední koronavirová vlna,“ věří Groveová Krauseová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 17 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.