Omikron je mnohem nakažlivější i mezi očkovanými, ukazují data z Dánska

Koronavirová varianta omikron dokáže obejít imunitu očkovaných 2,7krát až 3,7krát snadněji než předchozí převažující varianta delta. Ukazuje to dánská studie, o níž informovala agentura Reuters. Podle ní zjištění částečně vysvětluje rychlejší šíření omikronu.

Od objevení silně zmutované varianty omikron loni v listopadu se vědci usilovně snaží zjistit, zda způsobuje méně závažný průběh nemoci covid-19 a proč se jeví nakažlivější než varianta delta. Virus může být snadněji přenosný z mnoha důvodů. Mezi nimi je doba, po kterou vydrží ve vzduchu, schopnost uchytit se na buňky či schopnost obejít imunitní systém organismu.

Vědci z Kodaňské univerzity, dánského statistického úřadu a sérologického institutu SSI v polovině prosince sledovali na 12 tisíc dánských domácností a zjistili, že mezi očkovanými Dány je omikron 2,7krát až 3,7krát nakažlivější než delta. Výzkum ukazuje, že virus se šíří rychleji hlavně z toho důvodu, že se dokáže lépe vyhnout imunitě získané očkováním. „Naše zjištění potvrzují, že rychlé šíření omikronu lze přičíst spíše schopnosti obejít imunitu než vyšší základní přenosnosti,“ uvedli vědci.

V Dánsku, které má přes 5,7 milionu obyvatel, má dokončené očkování 78 procent populace. Posilující dávku dostalo 48 procent Dánů. Více než 80 procent Dánů přitom dostalo vakcínu od dvojice firem Pfizer/BioNTech. Studie rovněž potvrdila, že lidé s posilující dávkou virus oproti neočkovaným přenášejí s menší pravděpodobností, bez ohledu na variantu.

Omikron má lepší i horší změny

I když je omikron nakažlivější, zdá se, že způsobuje méně závažné onemocnění, řekla technická ředitelka SSI Tyra Groveová Krauseová. „Zatímco omikron je i tak schopen zatížit naše zdravotnictví, vše nasvědčuje tomu, že je mírnější než varianta delta,“ řekla vědkyně a dodala, že riziko hospitalizace s omikronem je poloviční oproti deltě. K podobným závěrům dospěly i jiné studie.

Z celkem 93 lidí, kteří byli v druhé polovině prosince v Dánsku hospitalizováni s covidem-19 způsobeným variantou omikron, méně než pět potřebovalo intenzivní péči. „To by nás mohlo vytáhnout z pandemie tak, že toto bude poslední koronavirová vlna,“ věří Groveová Krauseová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Deset let po Pařížské dohodě se vědci obávají, že je mrtvá

Pařížská úmluva OSN o změně klimatu byla uzavřena přesně před deseti lety, 12. prosince 2015, vstoupila ale v platnost až skoro o rok později – v listopadu 2016. Podle dokumentu, který nahradil Kjótský protokol, se má oteplování udržet pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Průměrné teploty i emise skleníkových plynů se ale stále zvyšují.
před 10 hhodinami

AI umí znepokojivě účinně ovlivňovat voliče, ukazují dvě studie

Nové výzkumy ukazují, že chatboty mohou velmi silně ovlivňovat rozhodování voličů. Výsledky, které vydaly odborné časopisy Nature a Science, podle autorů vyvolávají zásadní otázky ohledně role umělé inteligence v budoucích volbách.
před 12 hhodinami

Publikace Martina Rychlíka provede Dějinami skalpování

Vyšly Dějiny skalpování. Držitel Litery za publicistiku Martin Rychlík se v rozsáhlé publikaci věnuje zvyku zbavovat nepřítele vlasů s částí kůže napříč historií lidstva. Nabourává přitom i zažité představy.
před 13 hhodinami

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
před 16 hhodinami

Osamělost zvyšuje riziko srdečních onemocnění

Nedostatek sociálních vazeb a osamělost mají vliv na riziko srdečního onemocnění. Lidé s omezenými sociálními kontakty čelí podle dlouhodobých studií o zhruba třicet procent vyššímu riziku úmrtí na srdeční a cévní onemocnění, upozornili zástupci České kardiologické společnosti.
před 17 hhodinami

Mezi bobrem a surikatou. Člověk patří mezi nejmonogamnější savce, ukázal výzkum

Studie vědců z Cambridge se pokusila sestavit žebříček nejvíce monogamních druhů savců. Podle starších odhadů patří člověk na hranu mezi monogamními a polygamními druhy, nový detailnější výzkum ho nicméně řadí pod vrchol pomyslné „hitparády“ monogamie.
před 20 hhodinami

Alkohol poškozuje DNA a působí rakovinu, buňky se mu brání, ukazuje český výzkum

Alkohol poškozuje lidskou DNA a způsobuje rakovinu, zjistila studie vědců z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB). Buňky se dle výzkumu poškození brání a DNA opravují, u některých lidí ale méně účinně. Článek o studii zveřejnil časopis Communications Biology ze skupiny Nature, uvedl ÚOCHB. V míře, která poškozuje zdraví, pije podle výzkumů alkohol 1,5 milionu Čechů.
11. 12. 2025

Lidé si ochočili oheň o 350 tisíc let dříve, než se předpokládalo, hlásí vědci

Objev zažehnutí ohně měl prehistorického člověka vrhnout na dráhu směřující k modernímu lidstvu. Doposud se vědci domnívali, že se toto odehrálo relativně nedávno. Nový objev ale posouvá „zkrocení“ tohoto živlu o statisíce let dál do minulosti.
11. 12. 2025
Načítání...