Nová predikce varuje před omikronem. V nemocnicích může skončit víc lidí než kvůli deltě

Nahrávám video
Události: Počty nových případů dál porostou
Zdroj: ČT24

Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) vydal nové předpovědi toho, jak se bude vyvíjet v dalších týdnech pandemie covidu-19 v Česku. Během ledna podle něj hrozí výrazný růst počtu nakažených a pod tlak se opět mohou dostat i nemocnice – a to přesto, že varianta omikron, která převládne, má lehčí průběh než předchozí delta.

Vánoční svátky znamenaly zdánlivý pokles počtu nakažených, jednalo se ale z velké části o výpadek v počtu testů. V prvním týdnu roku 2022 ale podle ÚZIS došlo k opětovnému růstu virové nálože v populaci.

Tento růst se zatím liší, nejvíce zatížená je populace Prahy a s ní propojených okresů Středočeského kraje. „Zesílení epidemie není patrné ve všech regionech, nejvíce rostoucí zátěž registrujeme v Praze, v okresech Praha-východ a Praha-západ a v některých vybraných městech,“ uvedl ředitel ÚZIS Ladislav Dušek. „Omikron nejde zastavit, je to vysoce nakažlivá respirační nákaza, to nejde zastavit. Ten populaci projde.“ Podle Duška by mohl počet případů v Praze začít už během příštího týdne klesat, ale počet nakažených ve zbytku republiky poroste, jak bude varianta státem procházet.

Epidemie ale začíná opět zesilovat, reprodukční číslo se pohybuje kolem 1,1 až 1,2 a týdenní počet nově zachycených případů překročil hranici 400 na 100 tisíc obyvatel. Nejvíc roste počet nakažených mezi lidmi ve věku 16 až 29 let, stále je ale vysoký i mezi zranitelnými seniory. „Omikron se již v Česku prokazatelně šíří komunitně, v Praze již překonal padesátiprocentní podíl v prevalenci aktivních nákaz, v celé populaci se tak stane nejpozději do konce týdne,“ popisuje aktuální situaci Dušek.

Dobrou zprávou je, že s klesající vlnou varianty delta klesá i zátěž nemocnic, tento pokles je ale významně pomalejší v případě intenzivní péče, kterou zatěžuje i vysoký podíl komplikovaných pacientů vyžadujících léčbu i po ukončení covidové pozitivity. „Zdravotní dopad omikronu zatím není patrný, v nemocnicích stále dochází hlavně k dozvuku odeznívající vlny delta,“ dodává Dušek.

Počet hospitalizovaných podle očkování
Zdroj: ÚZIS

Vývoj pandemie

Podle ÚZIS hovoří několik faktorů pro to, že pandemie stále představuje hrozbu. Tím hlavním je právě stále značná obsazenost nemocnic, které si nestihly po deltě odpočinout a v mnoha krajích ani neobnovily elektivní péčí. Současně je v populaci pořád hodně nakažených, což ukazuje pozitivita testů, která se pohybuje kolem dvaceti procent. Pozitivní je, že v nemocnicích je nyní méně lidí, než  se očekávalo v prosinci.

U významné části lidí tale aké hrozí vyčerpání imunity, kterou získali jak očkováním, tak i proděláním nemoci. Varianta omikron navíc do jisté míry umí imunitu prolamovat, zejména co se týká nákazy – proti těžkému průběhu je ochrana lepší.

Efekt očkování v Česku
Zdroj: ÚZIS

Varianta omikron má pro jednotlivce docela výhodné vlastnosti – riziko těžkého průběhu nemoci je u ní pravděpodobně nižší asi o 50 procent. Ale to se netýká společnosti jako celku – omikron je totiž současně nejméně 2,5krát nakažlivější než delta. Jeho „snížená zdravotní rizikovost je do značné míry kompenzována vysokou nakažlivostí,“ popisuje ÚZIS.

„Variantu nelze podceňovat. Ve velmi krátkém čase vytěsní variantu delta a nakazí velmi vysoký počet osob. I při významně snížené virulenci tak má potenciál zatížit nemocniční péči. A to i v důsledku zvýšeného rizika průlomových infekcí,“ upozorňuje Ústav zdravotnických informací a statistiky.

Senioři bez imunity

V řadě zemí světa, kudy už omikron prošel, nezaznamenaly nemocnice zásadní tlak na systém, ale v České republice tento optimistický scénář nastat nemusí, zejména proto, že je méně proočkovaná. Podle dat ÚZIS nejsou imunitou po prodělání nemoci ani očkování chráněny stále ještě asi tři miliony osob, přičemž 300 až 400 tisíc z nich jsou zranitelní senioři.

Reálná data za celé Česko přitom ukazují, že právě očkování poskytuje významný ochranný efekt. Klesá sice ochrana proti nákaze samotné u očkování dvěma dávkami, ale posilující dávka ji vrací zpět na více než 82 procent. Ochrana proti těžkému průběhu nemoci ale trvá dál, u zranitelných skupin vyšší než 90 procent.

V lednu hrozí víc než 50 tisíc nakažených denně

Takový vývoj situace by odpovídal takzvanému rizikovému scénáři ÚZIS. Ten předpokládá, že by se mohlo nakazit až šest milionů osob, z toho až jeden milion zranitelných. V druhé polovině ledna by tak mohlo přibývat přes 50 tisíc nově nakažených denně, to je téměř dvakrát tolik, než doposud Česko zaznamenalo. Záležet ale bude na tom, kolik bude provedených testů a jaká bude jejich pozitivita.

V číslech PCR testů se ale zřejmě na tyto hodnoty nedostaneme, část nákaz totiž bude skrytá a neodhalená.

Zátěž nemocnic na maximu v únoru

A tak vysoké počty nakažených se musí i přes nižší rizikovost omikronu přenést i do zátěže nemocnic. „Předpokládaný počet nakažených by významně překročil podzim 2021, očkovaní by nicméně byli ve významné většině chráněni proti těžkému průběhu nemoci. Zásah nemocnic by dosáhl až úrovně vlny delta,“ popisuje ÚZIS u rizikového scénáře. I pokud by se naplnil tzv. realistický scénář, což je momentálně podle Duška pravděpodobnější, došlo by k významnému zatížení nemocnic, které by dosáhlo asi 70 procent vlny delta.

„Při stávající obsazenosti nemocnic jde o vysoké riziko dalšího nárůstu zátěže. Rizikem je dále vysoký počet neočkovaných zranitelných osob a extrémní rychlost předpokládaného šíření viru. V tomto scénáři existuje riziko velmi vysoké zátěže nemocnic,“ varuje nová zpráva.

Počet nakažených by podle tohoto modelu zřejmě vrcholil na konci ledna, ale situace v nemocnicích by byla nejhorší až v polovině února – nutnost vyhledat pomoc je oproti nákaze vždy zpožděná.

Nejvíce nových případů tedy mohou nemocnice očekávat v druhé polovině února, kdy v nich může přibývat maximálně osm až devět stovek lidí denně, spíše to podle ÚZIS bude ale asi kolem pěti stovek lidí. Celkový počet lidí v nemocnicích s covidem tedy může v druhé polovině února v jednom dni dosáhnout zhruba na osm tisíc. Tato zátěž dopadne také na jednotky intenzivní péče, tam ÚZIS očekává na konci února kolem 1300 obsazených lůžek.

Důsledkem bude vyšší počet zemřelých na covid; na přelomu února a března by na něj mohlo umírat až 170 obyvatel České republiky denně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Animace ukazuje, jak válka zastavila dopravu Hormuzským průlivem

Hormuzský průliv je klíčová vodní cesta, kterou denně proudí asi pětina světové ropy. Je spojnicí mezi největšími producenty ropy v Perském zálivu s jejich zákazníky v ostatních částech světa – hlavně v Asii. Data ukazují, jak se od pátku do pondělí zpomalovala doprava touto dopravní tepnou, až se zastavila úplně. V sobotu zahájily USA a Izrael útok na Írán, ke kterému průliv přiléhá.
před 9 hhodinami

Ohnivé tornádo by mohlo pomoct oceánům od ropných skvrn. Vědci ho otestovali

Texaští vědci otestovali novou nadějnou metodu, jak se zbavit ropných skvrn, které je nutné co nejrychleji odstranit. Navrhují je likvidovat pomocí plamenných vírů.
před 10 hhodinami

Americká armáda údajně využila při útoku na Írán AI, od níž se přitom Trump distancoval

Americká média jako Wall Street Journal a Axios píší, že při bombardování Íránu využily americké jednotky umělou inteligenci společnosti Anthropic, která přitom vede s armádou spory.
před 11 hhodinami

Nelétaví papoušci téměř vyhynuli, jejich počet se podařilo zčtyřnásobit

O jediném nelétavém druhu papouška na světě se dříve předpokládalo, že je odsouzen k vyhubení. Kakapo soví je totiž příliš těžký, pomalý a naneštěstí pro něj i příliš chutný na to, aby přežil v blízkosti predátorů, které do jeho původního domova přinesli na svých lodích Evropané. K rozmnožování navíc přistupuje neobvykle lehkovážně, píše agentura AP. Novozélanďané ale vynakládají velké úsilí na jeho záchranu.
před 15 hhodinami

Úhyn ryb v Dyji se bez omezení fosforu bude opakovat, varuje studie

Úhyn ryb v řece Dyji se podle hlavního autora studie, kterou pro Povodí Moravy zpracovala Mendelova univerzita, může opakovat. Výzkumníci volají po větší regulaci fosforu. Látku v České republice vypouštějí především čistírny odpadních vod a navzdory existujícím technologiím ji některá menší zařízení nemusejí vůbec zadržovat.
1. 3. 2026

Trump nařídil úřadům ukončit využívání AI od Anthropicu

Americký prezident Donald Trump nařídil federálním úřadům postupně ukončit využívání technologií umělé inteligence (AI) od firmy Anthropic. Učinil tak poté, co společnost odmítla ustoupit americkému ministerstvu obrany ve sporu o bezpečnost využívání AI pro vojenské účely. Americké ministerstvo obrany podotklo, že pokud firma nepřistoupí na jeho žádost, bude považována za „riziko pro dodavatelský řetězec“ a riskuje ztrátu státní zakázky v hodnotě 200 milionů dolarů (4,1 miliardy korun).
27. 2. 2026Aktualizováno28. 2. 2026

Čeští vědci jako první popsali na Marsu masivní výboj připomínající blesk

Čeští vědci ukázali, že v atmosféře Marsu dochází k elektrickým výbojům podobným bleskům. Čtyřčlennému výzkumnému týmu z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR se to povedlo zjistit na základě měření americké sondy Maven.
27. 2. 2026

Mise Artemis III na Měsíci nepřistane, oznámil šéf NASA

Na páteční tiskové konferenci oznámil ředitel americké vesmírné agentury NASA Jared Isaacman, že se odkládá pokus o přistání lidské posádky na Měsíci. Původně ji měla mít za úkol mise Artemis III, podle Isaacmana to ale má teď provést až Artemis IV.
27. 2. 2026
Načítání...