Nová predikce varuje před omikronem. V nemocnicích může skončit víc lidí než kvůli deltě

Nahrávám video
Události: Počty nových případů dál porostou
Zdroj: ČT24

Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) vydal nové předpovědi toho, jak se bude vyvíjet v dalších týdnech pandemie covidu-19 v Česku. Během ledna podle něj hrozí výrazný růst počtu nakažených a pod tlak se opět mohou dostat i nemocnice – a to přesto, že varianta omikron, která převládne, má lehčí průběh než předchozí delta.

Vánoční svátky znamenaly zdánlivý pokles počtu nakažených, jednalo se ale z velké části o výpadek v počtu testů. V prvním týdnu roku 2022 ale podle ÚZIS došlo k opětovnému růstu virové nálože v populaci.

Tento růst se zatím liší, nejvíce zatížená je populace Prahy a s ní propojených okresů Středočeského kraje. „Zesílení epidemie není patrné ve všech regionech, nejvíce rostoucí zátěž registrujeme v Praze, v okresech Praha-východ a Praha-západ a v některých vybraných městech,“ uvedl ředitel ÚZIS Ladislav Dušek. „Omikron nejde zastavit, je to vysoce nakažlivá respirační nákaza, to nejde zastavit. Ten populaci projde.“ Podle Duška by mohl počet případů v Praze začít už během příštího týdne klesat, ale počet nakažených ve zbytku republiky poroste, jak bude varianta státem procházet.

Epidemie ale začíná opět zesilovat, reprodukční číslo se pohybuje kolem 1,1 až 1,2 a týdenní počet nově zachycených případů překročil hranici 400 na 100 tisíc obyvatel. Nejvíc roste počet nakažených mezi lidmi ve věku 16 až 29 let, stále je ale vysoký i mezi zranitelnými seniory. „Omikron se již v Česku prokazatelně šíří komunitně, v Praze již překonal padesátiprocentní podíl v prevalenci aktivních nákaz, v celé populaci se tak stane nejpozději do konce týdne,“ popisuje aktuální situaci Dušek.

Dobrou zprávou je, že s klesající vlnou varianty delta klesá i zátěž nemocnic, tento pokles je ale významně pomalejší v případě intenzivní péče, kterou zatěžuje i vysoký podíl komplikovaných pacientů vyžadujících léčbu i po ukončení covidové pozitivity. „Zdravotní dopad omikronu zatím není patrný, v nemocnicích stále dochází hlavně k dozvuku odeznívající vlny delta,“ dodává Dušek.

Počet hospitalizovaných podle očkování
Zdroj: ÚZIS

Vývoj pandemie

Podle ÚZIS hovoří několik faktorů pro to, že pandemie stále představuje hrozbu. Tím hlavním je právě stále značná obsazenost nemocnic, které si nestihly po deltě odpočinout a v mnoha krajích ani neobnovily elektivní péčí. Současně je v populaci pořád hodně nakažených, což ukazuje pozitivita testů, která se pohybuje kolem dvaceti procent. Pozitivní je, že v nemocnicích je nyní méně lidí, než  se očekávalo v prosinci.

U významné části lidí tale aké hrozí vyčerpání imunity, kterou získali jak očkováním, tak i proděláním nemoci. Varianta omikron navíc do jisté míry umí imunitu prolamovat, zejména co se týká nákazy – proti těžkému průběhu je ochrana lepší.

Efekt očkování v Česku
Zdroj: ÚZIS

Varianta omikron má pro jednotlivce docela výhodné vlastnosti – riziko těžkého průběhu nemoci je u ní pravděpodobně nižší asi o 50 procent. Ale to se netýká společnosti jako celku – omikron je totiž současně nejméně 2,5krát nakažlivější než delta. Jeho „snížená zdravotní rizikovost je do značné míry kompenzována vysokou nakažlivostí,“ popisuje ÚZIS.

„Variantu nelze podceňovat. Ve velmi krátkém čase vytěsní variantu delta a nakazí velmi vysoký počet osob. I při významně snížené virulenci tak má potenciál zatížit nemocniční péči. A to i v důsledku zvýšeného rizika průlomových infekcí,“ upozorňuje Ústav zdravotnických informací a statistiky.

Senioři bez imunity

V řadě zemí světa, kudy už omikron prošel, nezaznamenaly nemocnice zásadní tlak na systém, ale v České republice tento optimistický scénář nastat nemusí, zejména proto, že je méně proočkovaná. Podle dat ÚZIS nejsou imunitou po prodělání nemoci ani očkování chráněny stále ještě asi tři miliony osob, přičemž 300 až 400 tisíc z nich jsou zranitelní senioři.

Reálná data za celé Česko přitom ukazují, že právě očkování poskytuje významný ochranný efekt. Klesá sice ochrana proti nákaze samotné u očkování dvěma dávkami, ale posilující dávka ji vrací zpět na více než 82 procent. Ochrana proti těžkému průběhu nemoci ale trvá dál, u zranitelných skupin vyšší než 90 procent.

V lednu hrozí víc než 50 tisíc nakažených denně

Takový vývoj situace by odpovídal takzvanému rizikovému scénáři ÚZIS. Ten předpokládá, že by se mohlo nakazit až šest milionů osob, z toho až jeden milion zranitelných. V druhé polovině ledna by tak mohlo přibývat přes 50 tisíc nově nakažených denně, to je téměř dvakrát tolik, než doposud Česko zaznamenalo. Záležet ale bude na tom, kolik bude provedených testů a jaká bude jejich pozitivita.

V číslech PCR testů se ale zřejmě na tyto hodnoty nedostaneme, část nákaz totiž bude skrytá a neodhalená.

Zátěž nemocnic na maximu v únoru

A tak vysoké počty nakažených se musí i přes nižší rizikovost omikronu přenést i do zátěže nemocnic. „Předpokládaný počet nakažených by významně překročil podzim 2021, očkovaní by nicméně byli ve významné většině chráněni proti těžkému průběhu nemoci. Zásah nemocnic by dosáhl až úrovně vlny delta,“ popisuje ÚZIS u rizikového scénáře. I pokud by se naplnil tzv. realistický scénář, což je momentálně podle Duška pravděpodobnější, došlo by k významnému zatížení nemocnic, které by dosáhlo asi 70 procent vlny delta.

„Při stávající obsazenosti nemocnic jde o vysoké riziko dalšího nárůstu zátěže. Rizikem je dále vysoký počet neočkovaných zranitelných osob a extrémní rychlost předpokládaného šíření viru. V tomto scénáři existuje riziko velmi vysoké zátěže nemocnic,“ varuje nová zpráva.

Počet nakažených by podle tohoto modelu zřejmě vrcholil na konci ledna, ale situace v nemocnicích by byla nejhorší až v polovině února – nutnost vyhledat pomoc je oproti nákaze vždy zpožděná.

Nejvíce nových případů tedy mohou nemocnice očekávat v druhé polovině února, kdy v nich může přibývat maximálně osm až devět stovek lidí denně, spíše to podle ÚZIS bude ale asi kolem pěti stovek lidí. Celkový počet lidí v nemocnicích s covidem tedy může v druhé polovině února v jednom dni dosáhnout zhruba na osm tisíc. Tato zátěž dopadne také na jednotky intenzivní péče, tam ÚZIS očekává na konci února kolem 1300 obsazených lůžek.

Důsledkem bude vyšší počet zemřelých na covid; na přelomu února a března by na něj mohlo umírat až 170 obyvatel České republiky denně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropa se příliš spoléhá na čínské zelené technologie, varují experti

Nadměrná závislost Evropy na dovozu čínských zelených technologií může podle odborníků představovat vážné ekonomické a bezpečnostní riziko. Podle zprávy, o které informoval deník The Guardian, směřuje kvůli tomu evropský kontinent pomalu k řadě geopolitických problémů.
před 8 mminutami

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 22 hhodinami

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
včera v 08:00

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
včera v 07:00

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
1. 5. 2026

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026
Načítání...