Imunní systém strana 3 z 3

V době současné pandemie se jedná o jednu z nejdůležitějších otázek: je imunita, kterou lidský organismus získá při jiných běžných koronavirových onemocněních, nějak užitečná při boji proti novému koronaviru? Nová studie, která vyšla v odborném časopise Science, na to zřejmě dává odpověď.

Rozsáhlý výzkum naznačuje, že lidský organismus je schopný vytvářet si dlouhodobě obranné mechanismy proti novému koronaviru. Vědci během studie zveřejněné v časopise Nature navíc zjistili, že nějakou míru buněčné imunity proti nemoci navíc má asi i polovina lidí, kteří se s covidem-19 nesetkali.

Nový koronavirus se poprvé objevil přibližně před půlrokem. Přestože ho studují desetitisíce vědců po celém světě, na některé zásadní otázky zatím věda odpovědi nenašla. Týká se to nejen jeho původu, ale třeba i toho, zda na něj vůbec může vzniknout účinné očkování.

Dosáhnout skupinové imunity proti covidu může být snadnější, než se čekalo, naznačuje nový výzkum. „Kouzené číslo“ je podle něj 43 procent nakažených.

Podle oficiálních nizozemských údajů se úmrtnost na nový koronavirus v této zemi značně liší podle regionů. Zatímco v nejhůře postižené oblasti Severního Brabantska na jihu země zemřelo během nejhorší části pandemie dvakrát tolik lidí, než je běžné, v severní části u Groningenu umřelo jen o čtyři procenta více lidí. Za tento úspěch může z velké části  jediný muž.

Očkování proti covidu-19 bude podle odhadů odborníků dostupné nejdříve na konci letošního roku, pravděpodobněji až v roce 2021. Na odborné konferenci Co víme a nevíme o covidu-19 pořádané Univerzitou Karlovou v Praze to řekl Roman Chlíbek, vědecký sekretář České vakcinologické společnosti. Ve vývoji je podle něj asi 120 vakcín, žádná z nich ale není v poslední fázi testů. Podle odhadů ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislava Duška 60 procent z 317 obětí koronaviru primárně nezemřelo na covid-19.

Znovunastartování ekonomik a návrat k běžnému životu jsou zásadním tématem současnosti. Brání tomu ale celá řada faktů a také otázek, na které zatím vědci nemají ohledně nového koronaviru odpovědi.

Člověk po prodělané nemoci COVID-19 získá dočasnou imunitu proti koronaviru, který onemocnění způsobuje. Podle imunologů, na které se odvolává agentura DPA, imunita přetrvá možná i několik let.

Pandemie nového koronaviru je jednou z nejvážnějších hrozeb nejen pro Českou republiku, ale i pro celý svět. Přinášíme odpovědi na nejdůležitější otázky o viru, nemoci, léčbě i ochraně před nebezpečnou chorobou.

Dva profesoři z Nemocnice na Bulovce Jiří Beneš a Ladislav Machala vytvořili manuál ke koronaviru. Přední čeští infekcionisté v něm popisují vlastnosti nákazy a radí, jak se v době pandemie této nemoci chovat. Podle jejich doporučení by lidé například měli dodržovat hygienická opatření, snažit se posílit si imunitu, ale také nepanikařit. Text je volně šiřitelný, zveřejnila ho i další média jako iRozhlas nebo Lidovky.cz.

Vědci z britské King's College v Londýně zjistili, že děti narozené před dvaatřicátým týdnem těhotenství jsou schopné velmi rychle získat imunitu podobně silnou, jakou mají děti narozené v řádném termínu. Popsali to v odborném časopise Nature Communications.

Desítky delfínů, které uhynulé od začátku roku vyplavilo moře na italské pobřeží, zabil virus podobný tomu, jenž u lidí způsobuje spalničky. Kytovci měli podle vědců zřejmě oslabenou imunitu kvůli pesticidům, napsal s odkazem na vědecké zkoumání události britský deník The Times.

Až osm tisíc pacientů s revmatoidní artritidou může od začátku února dosáhnout na účinnou biologickou léčbu. Ta je nyní dostupná i pro ty, kteří spadají do kategorie střední závažnosti. Metoda sice většinou nedokáže nemoc zcela vyléčit, umí však zastavit její postup.