Imunní systém strana 2 z 3

Svět řeší, jestli je možné kombinovat různé druhy vakcín. Řada zemí o tom uvažuje, ale zatím chybí studie, které by potvrdily účinnost a bezpečnost. Řada expertů proto před tímto řešením varuje.

Jak dlouho vydrží imunita po prodělání covidu-19, je jedna z klíčových otázek současné pandemie. Věnoval se jí rozsáhlý dánský výzkum, jehož výsledky vyšly v odborném časopise Lancet. Jsou výrazně méně optimistické než starší studie na stejné téma.

Ve výzkumu buněčné imunity proti nemoci covid-19 pokračují vědci z Centra buněčného a tkáňového inženýrství Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně. Od května zjišťovali z krevních vzorků dobrovolníků množství paměťových buněk, které se tvoří po prodělání nemoci. Teď vědce zajímá vývoj buněčné imunity vytvořené díky očkování.

Vypadá to, že covidová vakcína společností Pfizer a BioNTech je schopná nejen blokovat těžký průběh nemoci, ale dokonce umí zastavit šíření nákazy v populaci. Ukázal to výzkum z Izraele, kde pokračuje vakcinace velmi rychle. Jde o první náznak, že očkování může pandemii úplně zastavit.

Imunita získaná po prodělaném covidu-19 je poměrně stabilní, ukazuje rakouská studie na obyvatelích tyrolského střediska zimních sportů Ischglu. U 90 procent těch, u nichž byly protilátky potvrzeny loni v dubnu, byla také v listopadu zjištěna imunita vůči infekci, dokládá studie, kterou zveřejnila lékařská univerzita v Innsbrucku.

Když v prosinci 2020 začal v brazilském Manausu opět stoupat počet případů covidu-19, byla řada virologů a epidemiologů zaskočená. Nejvíc ti, kteří už na podzim zveřejnili rozsáhlou studii v odborném časopise Science. Jejich výzkum totiž odhalil, že v Manausu už covidem prošly tři čtvrtiny obyvatelstva a to by mělo stačit na vznik kolektivní imunity.

Sekvenování (čtení genetické informace) může být klíčovou zbraní proti šíření nového koronaviru, říká mikrobiolog z univerzity v Cambridgi Ewan Harrison. Britská varianta, která se na podzim objevila v Anglii, podle něj obsahuje mutace, které jí pomáhají se šířit mnohem snáz. O vědeckém postupu proti nákaze Harrison mluvil v exkluzivním rozhovoru pro Českou televizi.

Lidé se v současnosti mají lépe než dříve, přesto pociťují více stresu. Jednou z hlavních zbraní vůči němu je humor, i stres je ale potřebný, protože nás posiluje, upozorňuje fyzioterapeut Pavel Kolář. Současná pandemie podle něj zásadně ovlivní budoucnost – například on-line výuka a výpadek tělocviku bude mít zásadní dopady, jelikož v dětech buduje imunitu, což nejde dohnat v dospělosti. S odborníkem, který pomáhá vrcholovým sportovcům, ale léčil třeba i prezidenty, v Interview ČT24 Speciál hovořila Světlana Witowská.

Poslanci rakouské Národní rady ve čtvrtek schválili právní normu, díky níž vláda může vyhlásit opatření podmiňující návštěvy kulturních akcí nebo hotelů předložením negativního testu na koronavirus. Některé ruské regiony zase nabízejí za očkování proti covidu úlevy od některých protinákazových omezení, jako je povinné nošení roušky na obličeji, a další pobídky. Britští vědci ve čtvrtek přišli se studií, podle které imunitní systém infikovaného covidem-19 po vyléčení vydrží nejméně pět měsíců, než může dojít k opětovnému nakažení.

První údaje z izraelského očkování proti covidu naznačují, že vakcína proti koronaviru od společnosti Pfizer snižuje nejen těžký průběh nemoci, ale také množství nakažených ve společnosti. Až doposud nebylo jasné, jestli může mít očkování na zpomalení šíření covidu nějaký dopad.

Laici tomu říkají promořenost, pro experty je lepší výraz „kumulativní incidence“, obojí ale značí totéž: Kolik lidí už v České republice mělo nebo právě má nemoc covid-19. Vyčíslit reálnou promořenost je ale podle expertů z mnoha důvodů složité, a přitom extrémně důležité.

Někteří pacienti, kteří by ochranu proti covidu potřebovali, budou s očkováním na doporučení lékařů vyčkávat. Jde například o ty, kteří trpí roztroušenou sklerózou. Naopak třeba u lidí po transplantacích experti s vakcínou problém nevidí. Dokonce v takových případech očkování doporučují, co nejdříve to bude možné. Nebude ale tak účinné jako u zdravých lidí.

Koronavirová pandemie není zdaleka tou největší zdravotní hrozbou, které lidstvo bude čelit. Hrozí mu i spousta dalších zvířecích koronavirů a stále je nejhorším virem chřipka, říká imunolog Zdeněk Hel, který byl hostem pořadu Země v nouzi.

Vakcíny proti covidu-19 vznikly v rekordně rychlém čase a třetí fáze testů většiny z nich prokázaly jejich velmi vysokou účinnost. Jsou pro spoustu lidí nadějí, že pandemie skončí.

Zdravotní experti poprvé ověřili minimální délku trvání imunity po očkování proti novému koronaviru. Výsledky studie, která zatím pracovala s malým vzorkem, ukazují, že vydrží nejméně stejně dlouho jako imunita získaná „přirozeně“, tedy proděláním nemoci.

Ve Spojených státech se 25letý muž nakazil koronavirem dvakrát, přičemž podruhé mělo u něj onemocnění covid-19 vážnější průběh, musel vyhledat pomoc v nemocnici a dostal kyslík. Nyní už se plně zotavil. S odvoláním na studii ve vědeckém časopise The Lancet o tom informoval zpravodajský web BBC. Nizozemští vědci už oznámili také případ, kdy pacient po druhé infekci koronavirem zemřel. Jednalo se o 89letou ženu, která se léčila se vzácnou formou rakoviny.

Počet nových případů nákazy koronavirem je na nejvyšší úrovni od začátku pandemie, prohlásil v pondělí na pravidelné tiskové konferenci předseda Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus. Varoval před myšlenkou nechat virus způsobující nemoc covid-19 volně kolovat v populaci s cílem vytvořit kolektivní imunitu.

Veřejnost po celém světě je už mnohde unavená bojem proti covidu-19; stále hlasitěji tedy zní hlasy po tom, aby se šíření nemoci „uvolnily otěže“ a virus se nechal projít populací. Ta by pak využila takzvané skupinové imunity. Klíčová otázka ale zní: co by tento experiment přinesl a co by stál? Brazilské město Manaus se touto cestou vydalo.

Ve středu se v Praze konala konference organizovaná 3. Lékařskou fakultou Univerzity Karlovy o dosavadních zkušenostech s virem SARS-CoV-2. Přes internet na ní vystoupil i Anders Tegnell, švédský lékař a od roku 2013 státní epidemiolog Úřadu pro veřejné zdraví. Muž hrající zásadní roli ve zvládnutí epidemie v zemi, popřel, že by se Švédsko snažilo dosáhnout kolektivní imunity.

Z hlediska veřejného zdraví není snaha o získání takzvané stádní nebo kolektivní imunity vůči novému koronaviru ideální řešení. Tvrdí to na základě nového modelu vědci z University of Georgia. Svá zjištění popsali v článku v odborném žurnálu PNAS.

Z chování viru SARS-CoV-2 vyplývá, že se covid-19 stane běžným sezonním onemocněním, říká studie zveřejněná v odborném žurnálu Frontiers in Public Health. Bude to ale ještě nějakou dobu trvat –⁠ nastane to teprve tehdy, až nastane stav nazývaný zjednodušeně jako kolektivní imunita. Do té doby ale covid nebude roční období respektovat; autoři proto zdůrazňují důležitost kontrolních opatření.

Ve Spojených státech amerických se už novým koronavirem nakazilo tolik lidí, že to zpomaluje šíření této nakažlivé choroby, uvádí někteří vědci. Výzkumu kolektivní imunity se v současnosti věnuje řada vědců, poznat její roli je podle nich zásadní pro zvládnutí pandemie.

Muž v Hongkongu, který se vyléčil z nákazy koronavirem, se o čtyři a půl měsíce později znovu infikoval jiným kmenem téhož viru. Podle odborníků z Hongkongské univerzity, kteří o pacientovi referovali ve studii publikované v odborném lékařském časopise Clinical Infectious Diseases, jde o první doložený případ, kdy u člověka došlo k opětovné infekci, informuje agentura Reuters.

Nový koronavirus je s lidstvem od začátku roku 2020, ale podle většiny vědců už s ním zůstane navždy. Odborný časopis Nature přišel s rozsáhlou předpovědí, jak se může pandemie vyvíjet v dalších letech.