Mohou se kombinovat dvě různé vakcíny proti covidu? Výsledky první studie budou v květnu

Svět řeší, jestli je možné kombinovat různé druhy vakcín. Řada zemí o tom uvažuje, ale zatím chybí studie, které by potvrdily účinnost a bezpečnost. Řada expertů proto před tímto řešením varuje.

Francie a Německo minulý týden uvedly, že lidem mladším 60 let nabídnou vakcíny na principu mRNA vyvinuté společnostmi BioNTech/Pfizer a Moderna pro druhou dávku poté, co nedoporučily této skupině očkování vakcínou AstraZeneca.

Kvůli obavám ze vzácných krevních sraženin řada lidí očkování touto vakcínou odmítá, proto se stále více zemí zabývá tím, zda jde pro druhou dávku jiná vakcína využít.

Podobný problém řeší v současné době i Čína – ta zase přišla s nápadem používat různé vakcíny z jiného důvodu: chce zvýšit jejich účinnost v souvislosti s obavami, že její domácí vakcíny nejsou příliš účinné.

Kombinace vakcín se zkoušely i u jiných nemocí včetně malárie a HIV, kdy se imunizace neukázala jako příliš účinná. Vzhledem k tomu, že se většina schválených vakcín proti covidu-19 ukázala jako vysoce účinná, většina vlád doporučuje, aby se lidé drželi režimů testovaných v klinických zkouškách, dokud nebudou k dispozici další poznatky.

První studie, která se kombinaci vakcín věnovala, má být hotová v květnu.

Britové už testují

Největším výzkumem, který se věnuje možnosti kombinovat různé druhy vakcín, je britská studie Com-Cov, zahájená v únoru. Jejím cílem je prozkoumat střídání dávek vakcín AstraZeneca a Pfizer pro první a druhou dávku. V polovině dubna se vědci rozhodli tento výzkum rozšířit i na očkovací látky Moderna a Novavax.

Tato studie zkoumá, jestli míchání vakcín může poskytnout širší a (nebo) dlouhodobější imunitu proti novému koronaviru a jeho novým variantám a současně státům nabídnout větší flexibilitu při podávání vakcín.

Matthew Snape, docent pediatrie a vakcinologie na Oxfordské univerzitě, který je hlavním řešitelem této studie, řekl: „Tato i původní studie Com-Cov se zaměřuje na zkoumání, zda lze více dostupných vakcín proti covidu-19 používat flexibilněji, přičemž pro první a druhou dávku se používají různé vakcíny. Pokud prokážeme, že tyto smíšené režimy vyvolávají imunitní reakci, která je stejně dobrá jako standardní schémata, a bez výrazného zvýšení reakcí na vakcínu, umožní to potenciálně většímu počtu lidí rychleji dokončit očkování proti covidu-19.“

„Současně by to dodalo očkovacímu systému větší robustnost pro případ, že by dodávky některé z používaných vakcín v budoucnosti z nějakého důvodu vypadly,“ dodal.

Dobrovolníci, kteří se výzkumu zúčastní, by měli dostat všechny možné kombinace zmíněných očkovacích látek, vědci pak budou sledovat, jak se bude jejich imunita vyvíjet – a to jak v běžném životě, tak při analýze jejich protilátek vystavených viru v laboratorním prostředí. Pro každou jednotlivou kombinaci bude v programu 175 osob.

Výsledky druhé části studie budou k dispozici v červnu nebo červenci, přičemž první část (jen kombinace Pfizeru a AstraZenecy) by měla dodat výsledky už příští měsíc. 

Podle britského vakcinologa bude zřejmě kombinování vakcín proti covidu v budoucnu běžné – nikoliv v rámci prvního očkování, ale v případech přeočkování: „Prakticky to tak asi bude muset být, protože jakmile dokončíte očkování dvěma dávkami Moderny, Pfizeru nebo AstraZenecy, v budoucnu bude dost obtížné zaručit, že dostanete znovu stejný typ vakcíny.“

Český pohled

Před kombinováním různých typů očkování při prvním očkování varuje český vakcinolog Roman Chlíbek. „Je to zcela netradiční řešení, které se doposud nepoužívalo a do budoucna ani snad používat nebude. Používáme očkování od různých výrobců pro různá přeočkování – například u klíšťové encefalitidy“, uvedl předseda České vakcinologické společnosti.

Současná situace ohledně očkování proti covidu-19 je podle něj jiná: „Kombinovaly by se různé typy vakcín na odlišném principu,“ vysvětlil Chlíbek.

Řešení, kdy by se kvůli obavám třeba z vakcíny AstraZeneca pro druhou dávku použila jiná očkovací látka na jiném principu, pokládá za neuvážené. „Věřím, že je lepší používat to, co máme vyzkoušené,“ dodal.

Nahrávám video

Něco jiného je ale podle něj dodatečné přeočkování, které zřejmě bude zapotřebí v budoucnosti kvůli vzniku variant covidu, které se naučí imunitu z očkování nebo prodělané nemoci obcházet: „Jakmile za sebou budu mít základní očkování, myslím, že bude možné použít jiný druh vakcíny pro přeočkování,“ uzavřel Chlíbek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 3 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 5 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 6 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 8 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled