Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
Cílem změn je, aby byly pro běžné lidi praktičtější, srozumitelnější a hlavně „více pro ně“. Cílem by mělo být také to, aby se daly krize způsobené počasím lépe zvládat a řídit, a to hlavně cílenějšími preventivními opatřeními.
„Přechod k výstražnému systému založenému na dopadech je v souladu s moderními trendy v meteorologii a doporučením Světové meteorologické organizace. Změna je výsledkem několikaleté práce nejlepších specialistů na výstrahy v meteorologii,“ uvedl Český hydrometeorologický ústav.
To znamená, že se bude zaměřovat na očekávané dopady, které dané jevy mohou způsobit, ale také mnohem více než dřív budou brát v úvahu i kontext. Například pravděpodobnost povodní silně ovlivňuje nasycenost půdy vodou, námraza nebo silné sněžení jsou zase nebezpečnější při dopravní špičce.
„I ve světě se víc směřuje k tomu, aby se vnímal dopad, který má počasí na lidi,“ potvrdil pro ČT24 meteorolog Radek Tomšů. „Je jasné, že nedělní sněžení na Šumavě bude mít na lidi mnohem menší dopad než stejně silné v pondělí ráno v Praze,“ doprovodil vysvětlování konkrétním příkladem.
Největší změna je u výstrah na teploty
Zásadní změnou prochází výstrahy před teplotami, které mohou ty, kdo si zvykli na starou strukturu varování, zaskočit. Od začátku července jsou totiž nově rozdělené podle dopadů na vysoké/nízké teploty ovlivňující hospodářství a infrastrukturu a vysoké/nízké teploty ovlivňující zdraví člověka. Právě část zaměřená na tepelný diskomfort člověka se má stát základem rodících se akčních plánů, které umožní pružnější a účelnou péči o citlivé cílové skupiny (senioři, školní děti a podobně) při očekávaném výskytu horkých nebo mrazových vln.
Tato nová metoda bere v úvahu nejen přímo teplotu, ale i okolnosti, tedy například vlhkost vzduchu, rychlost větru a také množství slunečního světla. V té souvislosti se mohou objevit silnější varování při teplotách, kdy na to lidé nebyli zvyklí. Tak třeba až doposud se při překročení teploty 31 stupňů Celsia vydávala „jen“ žlutá výstraha. Když ale bude nyní při stejné teplotě panovat takzvané vlhké vedro, díky kterému se člověk hůř ochlazuje pocením, může být barva varování oranžová, nebo dokonce při extrémní vlhkosti i červená.
Míru tepelné zátěže člověka je přitom možné sledovat na webu ČHMÚ.
