Aktuální data z Brazílie potvrzují, že čínská vakcína CoronaVac se účinností nedá příliš srovnávat s mRNA očkovacími látkami, jako je Pfizer nebo Moderna. Čínské úřady o tom vědí a chtěly by účinnost zvýšit.
Zatímco západní farmaceutické společnosti vsadily v boji proti covidu-19 na vakcíny nové generace založené na technologii mRNA a na vektorové vakcíny, jako je AstraZeneca, Čína vyvinula očkovací látku založenou na tradiční a desítkami let osvědčené technologii. Nové výsledky ze zemí Latinské Ameriky, kde se tato vakcína používá nejvíc, ale ukazují, že látka CoronaVac nemá takovou účinnost jako její modernější konkurence.
Vakcína CoronaVac vyráběná soukromou společností Sinovac Biotech je takzvaná inaktivovaná neboli usmrcená vakcína. Jejím základem je mrtvý virus SARS-CoV-2, který se vpraví do těla. Imunitní systém virus odhalí a přestože pro něj mrtvý virus není hrozbou, zapamatuje si ho pro příště jako potenciální ohrožení – při dalším setkání už ví, jaké protilátky proti němu použít.
Tato biotechnologie se používá dlouhodobě, využívají ji například vakcíny proti žloutence typu A, dětské obrně nebo vzteklině.
Brazilská data ukazují sílu i slabiny čínské vakcíny
Vakcína CoronaVac označovaná podle výrobce i Sinovac se hojně využívá v latinskoamerických zemích, ale třeba také v Turecku. Nejnovější údaje o její účinnosti pochází z Brazílie, z rozsáhlé studie sledující 12 396 osob.
V ní se ukázalo, že má proti symptomatickému covidu účinnost 50,7 procenta, proti středně těžkému průběhu 83,7 procenta a proti těžkému průběhu 100 procent. Tato vakcína je dvoudávková, ale druhá dávka už účinnost příliš nezvýšila, ani nevadilo její odložení z plánovaných 14 dní na 21 dní.
O něco nižší množství protilátek oproti průměru měli po očkování senioři ve věku nad 60 let. Tento výzkum probíhal ještě předtím, než Brazílii v březnu zasáhla vlna varianty označované jako P1 – během července až prosince 2020.
Brazislký výzkum zjistil, že u čínského očkování je vyšší množství vedlejších reakcí, ale v drtivé většině se týkaly jen místa vpichu, nebyly tedy takzvaně systémové, neměly dopad na zbytek těla očkovaného člověka.
Možné výhody klasických vakcín proti moderním
Autoři tohoto výzkumu si nejsou jistí, jak je čínské očkování účinné proti brazilské variantě P1 ani jiným variantám, které se v současné době šíří – zaznamenali jen účinnost proti starší brazilské variantě P2; ta byla podobná jako proti původnímu kmeni.
Sérologické studie ukazují, že CoronaVac je velmi podobně účinná proti různým variantám, což odpovídá i teorii očkování. Jde o výhodu, která spočívá v samotném principu různých druhů očkování; mRNA a vektorové vakcíny totiž učí imunitu těla jen proti jedné část viru – u covidu je to jeho hrot, jímž proniká do buňky. Pokud se jeho tvar mutacemi příliš změní, protilátky mohou mít problémy s účinností proti příliš odlišné variantě.
U usmrcených vakcín je ale situace odlišná. Jsou založené na celém viru, takže změny proteinu v hrotu by pro ně teoreticky neměly představovat takový problém. Podle epidemiologa Erica Feigl-Dinga to vyvažuje nižší účinnost inaktivovaných vakcín. Obecně je sice nižší (účinnost vakcíny Pfizer a Moderna se pohybuje kolem 95 procent), ale mohly a měly by být účinnější proti širšímu spektru variant. Zatím je ale na definitivní odpovědi příliš brzy, byť náznaky už existují.
Nejasnosti kolem CoronVacu
Nové brazilské výsledky totiž docela dobře odpovídají o něco starší a menší observační studii z brazilského Manausu, kde se sledovala účinnost tohoto očkování v době, když už tam převládala v 75 procentech právě nebezpečná varianta P1. Ukázalo se, že CoronVac má proti ní účinnost asi 50 procent, ale pokud se započítaly i asymptomatické případy, poklesla na 35 procent.
Protože se tato látka používá v mnoha zemích, kam ji Čína dodává, existují data i z jiných míst – v mnoha ohledech se ale liší, dokonce do takové míry, že řada epidemiologů vůči nim vyjadřovala nedůvěru.
Například v Turecka byla její účinnost 83,5 procenta, v Indonésii 65 procent. Velmi odlišná data poskytlo Chile: „ Ochrana po jedné dávce se odhaduje na 3 procenta, u těch se dvěma dávkami méně než 14 dní po sobě je to 27,7 procenta a pokud byla druhá dávka podána po více než 14 dnech, tak to bylo 56,5 procenta.“
Mluvčí Sinovacu Li-ou Pchej-čcheng v rozhovoru pro agenturu AP uznal, že byla zjištěna různá úroveň účinnosti, ale dodal, že to může být způsobeno věkem lidí ve studii, kmenem viru a dalšími faktory. Studie podle mluvčího považují ochranu za „možná lepší“, pokud je doba mezi očkováním delší než současných 14 dní, ale také neuvedl nic, co by nasvědčovalo tomu, že by se to mohlo stát běžnou praxí.
Čína o nižší účinnosti ví
Agentura AP nicméně 11. dubna informovala, že si je Čína vakcinační slabiny vědomá; ředitel čínského Centra pro kontrolu a prevenci nemocí Kao Fu podle ní uvedl, že současné čínské vakcíny nabízejí jen nízkou ochranu proti koronaviru. Současně popsal, že se již pracuje na strategii, která by měla zvýšit jejich účinnost.
„Vyřešíme problém, že současné vakcíny nemají příliš vysokou míru ochrany,“ řekl Kao v prezentaci o čínských vakcínách a očkovacích strategiích na konferenci, která se konala ve městě Čcheng-tu. „Nyní zvažujeme, jestli bychom pro očkování neměli použít různé vakcíny z různých technických linií,“ doplnil.
Ocenil také přínos vakcín na principu mRNA, který je zatím proti covidu nejúčinnější – přitom ještě před několika měsíci zpochybňoval, zda je tato metoda bezpečná.
Dva měsíce po schválení
Čínský regulátor zdravotnických produktů oficiálně schválil používání vakcíny CoronaVac proti covidu-19 u široké veřejnosti 6. února letošního roku. Vakcínu CoronaVac v té době ale už využíval čínský očkovací program, který se soustředí na rizikové skupiny lidí.
CoronaVac se stal druhou vakcínou proti covidu schválenou pro použití u široké veřejnosti v Číně. Koncem prosince získala takovéto povolení látka od státem vlastněné společnosti Sinopharm. Také tako vakcína se již před získáním tohoto povolení začala používat u rizikových skupin.
Firma Sinopharm v den schválení uvedla, že její vakcína CoronaVac získala povolení k nouzovému použití v Indonésii, Turecku, Brazílii, Chile, Kolumbii, Uruguayi a Laosu.
