Čínská vakcína proti covidu je výrazně méně účinná než mRNA očkování, ukazují data z Jižní Ameriky

Aktuální data z Brazílie potvrzují, že čínská vakcína CoronaVac se účinností nedá příliš srovnávat s mRNA očkovacími látkami, jako je Pfizer nebo Moderna. Čínské úřady o tom vědí a chtěly by účinnost zvýšit.

Zatímco západní farmaceutické společnosti vsadily v boji proti covidu-19 na vakcíny nové generace založené na technologii mRNA a na vektorové vakcíny, jako je AstraZeneca, Čína vyvinula očkovací látku založenou na tradiční a desítkami let osvědčené technologii. Nové výsledky ze zemí Latinské Ameriky, kde se tato vakcína používá nejvíc, ale ukazují, že látka CoronaVac nemá takovou účinnost jako její modernější konkurence.

Vakcína CoronaVac vyráběná soukromou společností Sinovac Biotech je takzvaná inaktivovaná neboli usmrcená vakcína. Jejím základem je mrtvý virus SARS-CoV-2, který se vpraví do těla. Imunitní systém virus odhalí a přestože pro něj mrtvý virus není hrozbou, zapamatuje si ho pro příště jako potenciální ohrožení – při dalším setkání už ví, jaké protilátky proti němu použít.

Tato biotechnologie se používá dlouhodobě, využívají ji například vakcíny proti žloutence typu A, dětské obrně nebo vzteklině.

Prázdná lahvička vakcíny CoronaVac
Zdroj: Wikimedia Commons

Brazilská data ukazují sílu i slabiny čínské vakcíny

Vakcína CoronaVac označovaná podle výrobce i Sinovac se hojně využívá v latinskoamerických zemích, ale třeba také v Turecku. Nejnovější údaje o její účinnosti pochází z Brazílie, z rozsáhlé studie sledující 12 396 osob.

V ní se ukázalo, že má proti symptomatickému covidu účinnost 50,7 procenta, proti středně těžkému průběhu 83,7 procenta a proti těžkému průběhu 100 procent. Tato vakcína je dvoudávková, ale druhá dávka už účinnost příliš nezvýšila, ani nevadilo její odložení z plánovaných 14 dní na 21 dní.

O něco nižší množství protilátek oproti průměru měli po očkování senioři ve věku nad 60 let. Tento výzkum probíhal ještě předtím, než Brazílii v březnu zasáhla vlna varianty označované jako P1 – během července až prosince 2020.

Brazislký výzkum zjistil, že u čínského očkování je vyšší množství vedlejších reakcí, ale v drtivé většině se týkaly jen místa vpichu, nebyly tedy takzvaně systémové, neměly dopad na zbytek těla očkovaného člověka.

Možné výhody klasických vakcín proti moderním

Autoři tohoto výzkumu si nejsou jistí, jak je čínské očkování účinné proti brazilské variantě P1 ani jiným variantám, které se v současné době šíří – zaznamenali jen účinnost proti starší brazilské variantě P2; ta byla podobná jako proti původnímu kmeni.

Sérologické studie ukazují, že CoronaVac je velmi podobně účinná proti různým variantám, což odpovídá i teorii očkování. Jde o výhodu, která spočívá v samotném principu různých druhů očkování; mRNA a vektorové vakcíny totiž učí imunitu těla jen proti jedné část viru – u covidu je to jeho hrot, jímž proniká do buňky. Pokud se jeho tvar mutacemi příliš změní, protilátky mohou mít problémy s účinností proti příliš odlišné variantě.

U usmrcených vakcín je ale situace odlišná. Jsou založené na celém viru, takže změny proteinu v hrotu by pro ně teoreticky neměly představovat takový problém. Podle epidemiologa Erica Feigl-Dinga to vyvažuje nižší účinnost inaktivovaných vakcín. Obecně je sice nižší (účinnost vakcíny Pfizer a Moderna se pohybuje kolem 95 procent), ale mohly a měly by být účinnější proti širšímu spektru variant. Zatím je ale na definitivní odpovědi příliš brzy, byť náznaky už existují.

Nejasnosti kolem CoronVacu

Nové brazilské výsledky totiž docela dobře odpovídají o něco starší a menší observační studii z brazilského Manausu, kde se sledovala účinnost tohoto očkování v době, když už tam převládala v 75 procentech právě nebezpečná varianta P1. Ukázalo se, že CoronVac má proti ní účinnost asi 50 procent, ale pokud se započítaly i asymptomatické případy, poklesla na 35 procent.

Protože se tato látka používá v mnoha zemích, kam ji Čína dodává, existují data i z jiných míst – v mnoha ohledech se ale liší, dokonce do takové míry, že řada epidemiologů vůči nim vyjadřovala nedůvěru.

Například v Turecka byla její účinnost 83,5 procenta, v Indonésii 65 procent. Velmi odlišná data poskytlo Chile: „ Ochrana po jedné dávce se odhaduje na 3 procenta, u těch se dvěma dávkami méně než 14 dní po sobě je to 27,7 procenta a pokud byla druhá dávka podána po více než 14 dnech, tak to bylo 56,5 procenta.“

Mluvčí Sinovacu Li-ou Pchej-čcheng v rozhovoru pro agenturu AP uznal, že byla zjištěna různá úroveň účinnosti, ale dodal, že to může být způsobeno věkem lidí ve studii, kmenem viru a dalšími faktory. Studie podle mluvčího považují ochranu za „možná lepší“, pokud je doba mezi očkováním delší než současných 14 dní, ale také neuvedl nic, co by nasvědčovalo tomu, že by se to mohlo stát běžnou praxí.

Čína o nižší účinnosti ví

Agentura AP nicméně 11. dubna informovala, že si je Čína vakcinační slabiny vědomá; ředitel čínského Centra pro kontrolu a prevenci nemocí Kao Fu podle ní uvedl, že současné čínské vakcíny nabízejí jen nízkou ochranu proti koronaviru. Současně popsal, že se již pracuje na strategii, která by měla zvýšit jejich účinnost.

„Vyřešíme problém, že současné vakcíny nemají příliš vysokou míru ochrany,“ řekl Kao v prezentaci o čínských vakcínách a očkovacích strategiích na konferenci, která se konala ve městě Čcheng-tu. „Nyní zvažujeme, jestli bychom pro očkování neměli použít různé vakcíny z různých technických linií,“ doplnil.

Ocenil také přínos vakcín na principu mRNA, který je zatím proti covidu nejúčinnější – přitom ještě před několika měsíci zpochybňoval, zda je tato metoda bezpečná.

Dva měsíce po schválení

Čínský regulátor zdravotnických produktů oficiálně schválil používání vakcíny CoronaVac proti covidu-19 u široké veřejnosti 6. února letošního roku. Vakcínu CoronaVac v té době ale už využíval čínský očkovací program, který se soustředí na rizikové skupiny lidí.

CoronaVac se stal druhou vakcínou proti covidu schválenou pro použití u široké veřejnosti v Číně. Koncem prosince získala takovéto povolení látka od státem vlastněné společnosti Sinopharm. Také tako vakcína se již před získáním tohoto povolení začala používat u rizikových skupin.

Firma Sinopharm v den schválení uvedla, že její vakcína CoronaVac získala povolení k nouzovému použití v Indonésii, Turecku, Brazílii, Chile, Kolumbii, Uruguayi a Laosu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA začala propouštět, v prvním kole přišlo o práci přes dvacet expertů

Vláda Donalda Trumpa začala šetřit také v americkém Národním úřadu pro letectví a vesmír (NASA). V prvním kole přišlo o práci třiadvacet expertů. V obří agentuře se takový počet může zdát jenom jako drobnost, ale podle odborníků jde teprve o začátek rozsáhlejšího procesu.
před 10 hhodinami

NASA vyslala do vesmíru teleskop, který má pomoci pochopit velký třesk

Americká NASA do vesmíru v noci na středu vyslala dalekohled SPHEREx, který má pomoci vysvětlit, jak vznikaly a po miliardy let se vyvíjely galaxie a také, jak se vesmír krátce po svém vzniku začal tak rychle rozpínat. Uvedla to agentura AP.
před 17 hhodinami

Plastové „letokruhy“ na ptačích hnízdech vědci využívají pro datování

Některá ptačí hnízda jsou tak plná umělohmotných odpadků, že podle nich vědci mohou detailně rekonstruovat průběh hnízdění některých druhů. Tentokrát se zaměřili na lysky, kde dokázali popsat příběh třicet let starého hnízda.
před 17 hhodinami

Jaro letos začíná opět velmi brzy, vyrašily už habry

Habry v Lanžhotě na Břeclavsku letos znovu vyrašily velmi brzy při porovnání s údaji z pravidelného pozorování od roku 1951. V posledních dvaceti letech se datum rašení posunulo proti 50. a 60. letům minulého století v průměru o čtrnáct dnů. V posledních třech letech ale rašily extrémně brzy a posun proti průměru činil téměř měsíc.
11. 3. 2025

Vědci vytvořili plně funkční protézu penisu. Zatím pro králíky a prasata

Vyrobit plně funkční umělý penis až doposud vypadalo jako námět nějaké vědeckofantastické povídky. Teď ale mezinárodní spolupráce přesně takový orgán přinesla. Reprodukovat se ho podařilo zatím jen u zvířat, podle autorů výzkumu jde ale o důležitý krok k vytvoření podobného implantátu i u člověka.
11. 3. 2025

„Obloha padá.“ Změna klimatu ohrožuje Muskův Starlink a další satelity

Globální změna klimatu ohrožuje stále více lidských aktivit na Zemi. Podle nové studie ale dokonce i mimo Zemi. Inženýři z Massachusettského technologického institutu (MIT) detailně popsali hrozbu, o níž se mezi experty na družice spekuluje už déle: emise skleníkových plynů mění prostor na hranici Země tak, že to může snížit množství satelitů, které by tam mohly fungovat.
11. 3. 2025

CDC hodlá zkoumat, zda vakcíny způsobují autismus

Americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) oznámilo, že plánuje rozsáhlou studii, která by měla prozkoumat údajné možné souvislosti mezi očkováním a poruchou autistického spektra, informovala agentura Reuters. Tato spojitost byla již opakovaně vyvrácena. Není jasné, jestli studie souvisí s nově jmenovaným ministrem zdravotnictví Robertem F. Kennedym. Ten dlouhodobě prosazuje názory, které před očkováním spíše varují.
11. 3. 2025

Ukrajině jsme poslali méně, než šlo za rok na válku v Iráku, říká americký generál

Je životně důležité, aby Ukrajina zůstala suverénním státem, říká americký brigádní generál ve výslužbě Steven Anderson, specialista na logistiku. Do roku 2021 byl členem Republikánské strany, opustil ji po útoku příznivců Donalda Trumpa na Kapitol. V americké armádě sloužil 31 let, zúčastnil se misí v Iráku, Kuvajtu nebo Afghánistánu – a nyní byl hostem pořadu Hyde Park Civilizace.
10. 3. 2025
Načítání...