Covid-19 se stane sezonní nemocí, predikuje studie. Bude to ale ještě trvat

Z chování viru SARS-CoV-2 vyplývá, že se covid-19 stane běžným sezonním onemocněním, říká studie zveřejněná v odborném žurnálu Frontiers in Public Health. Bude to ale ještě nějakou dobu trvat –⁠ nastane to teprve tehdy, až nastane stav nazývaný zjednodušeně jako kolektivní imunita. Do té doby ale covid nebude roční období respektovat; autoři proto zdůrazňují důležitost kontrolních opatření.

Hlavní autor práce Hassan Zaraket z Americké univerzity v Bejrútu upozorňuje, že covid-19 už tu zůstane a bude vyvolávat další vlny epidemií po dobu celého roku. Zlomem se stane až dosažení nějaké formy kolektivní imunity, do té doby se bude muset veřejnost naučit s virem žít.

A to neznamená ignorovat ho, ale dodržovat opatření, která prokazatelně šíření viru zpomalují: nošení roušek, dodržování rozestupů a hygieny rukou a také vynechání masových shromáždění, zejména v uzavřených prostorách.

Tento závěr potvrzuje i další spoluautor práce, Dr. Hadi Yassine z Katarské univerzity v Dauhá. Podle něj státy zažijí více vln této nemoci, než se dosáhne skupinové imunity.

Jak na to přišli?

Velké množství virů, které útočí na respirační soustavu, se řídí ročními obdobími. Týká se to chřipky i několika druhů koronavirů, které způsobují jen nachlazení. Platí u nich, že vyvrcholí v zimě, pak v našich klimatických podmínkách prakticky zmizí –⁠ v tropickém prostředí ale cirkulují po celý rok.

Autoři studie tyto viry prozkoumali z hlediska chování a zejména jejich sezonnosti a porovnali to s tím, co všechno už vědí o stabilitě a přenosnosti nového koronaviru.

Tvrdí, že sezonní chování virů má několik příčin: schopnost viru přežívat v chladnějším a sušším vzduchu, který je typický pro zimní měsíce, ale také přesun lidí do uzavřených prostor a větší zranitelnost lidské imunity během zimy.

Covid-19 má ve srovnání s nimi ale vyšší nakažlivost (vyjadřovanou číslem R0), zejména proto, že se pohybuje v populaci, která proti němu nemá protilátky. A právě to je podle autorů studie hlavní příčinou toho, proč se nemohly uplatnit faktory, které fungují při sezonních chorobách. Jakmile se ale dostatečná míra stádní imunity objeví (ať už tím, že onemocnění lidé překonají, anebo očkováním), mělo by R0 této nemoci podstatně klesnout –⁠ a to by ho mělo učinit ovlivnitelným sezonními faktory.

Jeden z mnoha

U jiných koronavirů, například u relativně nových NL63 a HKU1, totiž tato sezonnost funguje a řídí se podobnými pravidly šíření jako chřipka. „Nicméně tohle je nový koronavirus a přes jeho rostoucí poznání zůstává stále spousta neznámých. Jestli jsou naše předpovědi správné, to ukáže až budoucnost. Ale myslíme si, že je tento scénář vysoce pravděpodobný,“ dodal Zaraket.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 7 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 9 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 12 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...