Muž se nakazil koronavirem podruhé. Z jednoho případu nelze dělat obecné závěry, upozorňují vědci

Muž v Hongkongu, který se vyléčil z nákazy koronavirem, se o čtyři a půl měsíce později znovu infikoval jiným kmenem téhož viru. Podle odborníků z Hongkongské univerzity, kteří o pacientovi referovali ve studii publikované v odborném lékařském časopise Clinical Infectious Diseases, jde o první doložený případ, kdy u člověka došlo k opětovné infekci, informuje agentura Reuters.

V dubnu byl třiatřicetiletý pacient propuštěn z nemocnice poté, co překonal covid-19. V polovině srpna měl však po svém návratu ze Španělska znovu pozitivní test. Šlo přitom o dvě různé mutace koronaviru. Podle  vědců je pozitivní, že při druhé nákaze nejevil příznaky onemocnění a ani do té doby neměl zdravotní potíže.

Podle hongkongských vědců by tento případ mohl naznačovat, že onemocnění, které zapříčinilo smrt více než 800 tisíc lidí po celém světě, se bude dál šířit, i když lidé získají kolektivní imunitu. Smysl očkování ale popsaný případ podle hongkongských odborníků nepopírá. „Imunita získaná při očkování může být jiná než ta, kterou člověk získal, když se nakazil přirozeně,“ sdělil jeden z autorů studie Reuters. Současně podle nich nadále platí, že epidemiologická opatření by se měla raději týkat i těch, kdo už nemoc jednou prodělali.

Jiní odborníci, které agentura oslovila, zase upozornili na to, že z jednoho případu lze těžko dělat obecné závěry.

To potvrzuje i harvardský expert na medicínu Ashish K. Jha. Podle něj jde o první takový prokázaný případ, není tedy vůbec jasné, jak často k něčemu může dojít –⁠ jde o jediný případ z více než 20 milionů lidí, kteří se už novým koronavirem nakazili. Podotýká navíc, že takto by se imunita projevila: člověk se sice nakazí, ale virus mu už nijak vážně neškodí.

„Není pro nás překvapením, že se někdo může nakazit opakovaně,“ uvedl virolog Malik Peiris pro odborný časopis STAT. „Ale tato reinfekce nezpůsobila nemoc, a to je důležité. A druhá důležitá věc je zjistit, jestli měl už poprvé vůbec imunitní reakci –⁠ protože velké množství pacientů nemá silnou protilátkovou reakci. Takže není jasné, jestli byl tento muž výjimkou, anebo je to typický projev toho, jak druhá infekce bude vypadat,“ dodal.

Také v Nizozemsku a v Belgii se potvrdily dva případy, kdy se pacient zbavil koronaviru a po čase se jím opět nakazil. Informovala o tom v úterý 25. června nizozemská stanice NOS. Nizozemský pacient byl podle viroložky Marion Koopmansové starší člověk s oslabeným imunitním systémem. Podle nizozemské viroložky, kterou cituje server NOS, se ale výskyt reinfekce očekával. „Nejsem z toho nervózní. Musíme počkat, jak se to bude vyvíjet,“ uvedla Koopmansová.

Opětovná infekce se potvrdila také u ženy v belgické Lovani. Podle místního virologa Marka Van Ransta měla pacientka jen mírné příznaky. „To je dobrá zpráva,“ uvedl. Protilátky, které se u ní vytvořily po prvním nakažení, podle Van Ransta proto nestačily, aby zabránily druhé infekci mírně odlišnou mutací koronaviru. Ani podle Van Ransta není zatím jasné, jak časté případy reinfekce jsou.

Rozdíl od podobných případů

Také v pevninské Číně byly zaznamenány případy lidí, kteří byli propuštěni z nemocnic a později měli znovu pozitivní testy, připomíná Reuters. U těchto pacientů však není jisté, zda se nakazili znovu po úplném uzdravení, stejně jako zmíněný muž z Hongkongu, nebo měli virus v těle od doby první infekce.

Jedním z možných vysvětlení je, že virus u těchto lidí mohl přetrvávat v plicích, což testy prováděné na základě stěrů z horních cest dýchacích neodhalily. Druhá možnost je, že testy měly příliš vysokou citlivost, což společně s nízkou imunitou pacientů vedlo k falešně pozitivnímu výsledku. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
před 17 hhodinami

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...