Šéf WHO varoval před nárůstem nákazy a myšlenkou stádní imunity. Lidé ji podle něj špatně chápou

Počet nových případů nákazy koronavirem je na nejvyšší úrovni od začátku pandemie, prohlásil v pondělí na pravidelné tiskové konferenci předseda Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus. Varoval před myšlenkou nechat virus způsobující nemoc covid-19 volně kolovat v populaci s cílem vytvořit kolektivní imunitu.

„Nikdy v historii veřejného zdraví nebyla využita kolektivní imunita ani jako strategie v reakci na epidemii, natož na pandemii,“ podotkl Ghebreyesus. „Je to jak vědecky, tak eticky problematické,“ upozornil.

Například kolektivní imunita proti spalničkám podle něj vyžaduje, aby bylo proočkováno 95 procent populace, zbylých pět procent pak ochrání skutečnost, že se spalničky nebudou šířit mezi očkovanými lidmi v jejich okolí. „Jinými slovy imunity je dosaženo ochranou lidí před virem, ne tím, že je viru vystavíme,“ doplnil šéf WHO.

Vysvětlil také, že vědci zatím nevědí dost o tom, jak funguje imunita u lidí, kteří už se covidem-19 nakazili. „Většina nakažených lidí si vyvine imunitní reakci během prvních týdnů, ale nevíme, jak je tato reakce silná nebo trvalá, ani zda se u jednotlivých lidí neliší,“ připomněl s tím, že statistici v každém z posledních čtyř dní zaznamenali dosud nejvyšší počet nově ohlášených případů nákazy.

Správné nástroje existují

Před pravidelnou pondělní tiskovou konferencí v Ženevě se Ghebreyesus zúčastnil virtuální diskuse pořádané listem Financial Times. Tam uvedl, že pandemii covidu-19 bude možné rychle překonat, pokud státy použijí vhodné nástroje. V případě, že tak ale neučiní, může tu s námi být koronavirus ještě dlouho.

„Pokud použijeme správně nástroje, které máme po ruce, tak to můžeme brzy ukončit,“ uvedl s tím, že vakcína by mohla být k dispozici koncem letošního nebo začátkem příštího roku. „Pokud ale řádně nepoužijeme nástroje, které máme po ruce, pak by tu s námi tato nemoc mohla zůstat velmi dlouhou dobu,“ dodal.

Následně na svém twitterovém účtu upřesnil, že mezi nástroje, které WHO doporučuje v boji proti koronaviru, patří mimo jiné vyhledávání nakažených a vysledování jejich kontaktů, testování, izolace, karanténa, fyzický odstup, hygiena rukou, nošení roušky, zakrývání úst kapesníkem při kašli, větrání a vyhýbání se davům.

Celosvětově se podle údajů americké Univerzity Johnse Hopkinse nákaza koronavirem potvrdila již u více než 37,5 milionu lidí a více než milion nakažených lidí zemřelo. V počtu infikovaných v absolutních číslech vedou Spojené státy následované Indií, Brazílií a Ruskem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čeští vědci při zatmění Slunce odhalili koronální díru. Může ovlivňovat magnetické pole Země

Nové obrazy sluneční koróny pořízené během letošního srpnového zatmění Slunce odhalily koronální díru, která může prostřednictvím rychlého slunečního větru ovlivnit magnetické pole Země, ale také vírové struktury přezdívané „smoke rings“.
před 3 hhodinami

Hitler nemá alibi na dobu smrti své neteře, tvrdí historik

Nové dokumenty nalezené v mnichovských archivech zpochybňují alibi Adolfa Hitlera na dobu smrti jeho neteře Geli Raubalové. Podle časopisu Der Spiegel našel badatel Harald Sandner úmrtní záznam, podle kterého se tělo Raubalové v Hitlerově bytě našlo už 18. září 1931. Podle dosavadních úředních záznamů to bylo až o den později, kdy byl pozdější nacistický diktátor už na cestě z Mnichova do Norimberku.
před 4 hhodinami

El Niňo může do února přispět k úmrtí více než 450 tisíc lidí, varují vědci

Letošní silný klimatický jev El Niňo může do února příštího roku přispět k úmrtí více než 450 tisíc lidí v důsledku veder, odhadují klimatologové. Vyplývá to ze závěrů studie vědců z Climate Impact Lab a několika univerzit, uvedl list The Guardian.
před 6 hhodinami

NASA objevila „ohnivou amébu“. Žije v teplotách, které by přežít neměla

Až doposud vědci předpokládali, že složitější organismy nejsou schopné přežívat a rozmnožovat se při teplotách nad 60 stupňů Celsia, protože to nezvládnou jejich buňky. Překvapivý objev z Kalifornie ale naznačuje, že to možné je.
před 6 hhodinami

V Brně testují lepidlo na zlomeniny. Inspiroval ho sliz mušlí

S léčbou tříštivých zlomenin by v budoucnu mohlo pomoci kostní lepidlo, které v současné době testují vědci z výzkumného centra CEITEC Vysokého učení technického v Brně. Jednotlivé úlomky kosti se pomocí něj dají přilepit na své místo, poté se lepidlo postupně samo vstřebá a rozloží na látky, které se v těle běžně vyskytují. Lékaři navíc mohou do lepidla přidat také antibakteriální a hojivé látky.
před 8 hhodinami

AI agent pronikl na australský vládní portál

Australský premiér Anthony Albanese oznámil, že agent umělé inteligence (AI) vyvinutý americkou společností OpenAI v červnu pronikl na australský vládní portál se zdravotními údaji. Získal neoprávněný přístup k veřejným i neveřejným souborům, informovala o tom agentura Reuters. Jedná se pravděpodobně o první známý případ, kdy agent AI hacknul vládní webovou stránku.
před 9 hhodinami

Vědci popsali kleptoparazitismus u delfína Bublinky

Mořští biologové narazili na chování delfínů, které doposud neznali. Zjistili, že jeden sledovaný kytovec spoří energii tím, že neloví ryby, ale získává od nich jen obsah jejich žaludků. Jde o první dobře zdokumentovaný případ kleptoparazitismu neboli krádeží potravy u kytovců.
před 10 hhodinami

V atmosféře Venuše by mohly žít české houby, naznačuje mezinárodní studie

Pokud by na Venuši existoval život, mohlo by se jednat o houby podobné těm, které se vyskytují v České republice. Naznačuje to nová studie, jejíž autoři zkoumali organismy schopné žít v kyselině sírové.
před 23 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.