Brněnští vědci zkoumají paměť bílých krvinek po očkování. Napoví, jak dlouho vakcína ochrání

Ve výzkumu buněčné imunity proti nemoci covid-19 pokračují vědci z Centra buněčného a tkáňového inženýrství Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně. Od května zjišťovali z krevních vzorků dobrovolníků množství paměťových buněk, které se tvoří po prodělání nemoci. Teď vědce zajímá vývoj buněčné imunity vytvořené díky očkování.

Očkování proti covidu-19 se rozběhlo po celém světě. Dobu jeho účinnosti teď zkoumají brněnští vědci. „Zjistili jsme, že se nám vytvořily paměťové buňky, paměťová stopa, která nás, předpokládáme, dostatečně chrání,“ přiblížila primářka krevní banky Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně Jarmila Celerová.

Sama má za sebou už obě dávky vakcíny a mohla se tak stát jednou z desítek dobrovolníků pro výzkum buněčné imunity. „Jsme opravdu rádi, že existuje nějaký nástroj, abychom si ověřili, jak očkování funguje,“ uvedla.

V laboratoři zkoumají bílé krvinky

Výzkum vzorků od dobrovolníků provádí v Centru buněčného a tkáňového inženýrství. „Dostaneme periferní krev a pomocí speciálních zkumavek oddělíme jednotlivé typy krevních buněk. Ve zkumavkách se krev centrifuguje –⁠ červené krvinky si sednou na dno,“ popsala vědkyně Lenka Tesařová.

Bílé krvinky pak ve zkumavce zůstanou nad nimi. Právě jimi se vědci zabývají, hlavně jedním konkrétním druhem, který v těle likviduje buňky napadené viry. Stejně jako po prodělání nemoci se objeví i po očkování a zanechávají paměťovou stopu.

„Skoro u všech jsme byli schopni naměřit paměťovou stopu po druhé dávce. To znamená, že by měli být chráněni. Větší hodnoty dosáhli někteří pacienti po prodělání covidu, ale očkování dosáhlo taky dobrých výsledků,“ uvedla vedoucí centra Irena Koutná.

Paměťové buňky obecně nedokážou zaručit, že se daný jedinec nenakazí znovu. Jejich množství však určuje, jak rychle si organismus se stejnou infekcí poradí. Proto Jarmila Celerová i další dobrovolníci půjdou za půl roku na odběry znovu. Množství buněk odhalí, jestli a kdy se budou muset naočkovat znovu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zatmění Slunce přitáhlo lidi do planetárií i hvězdáren, bylo ale za mraky

Lidé měli v planetáriích a hvězdárnách možnost pozorovat částečné zatmění Slunce, viditelnost ale omezovala oblačnost. Pořadatelé pro ně měli připravený i další program. Například do ostravského planetária v městské části Krásné Pole přišlo kolem 140 návštěvníků, do hvězdárny v Teplicích přes šedesát a v Karlových Varech asi dvě desítky.
před 15 hhodinami

Zimní čas je pro člověka přirozenější, ale přizpůsobí se, míní lékař

V noci na neděli začne v Česku platit letní čas. Hodiny se ve dvě ráno posunou o hodinu vpřed. Praktický lékař Cyril Mucha v pořadu 90’ ČT24 uvedl, že pro člověka je přirozenější zimní čas, ale běžný člověk se změně za několik dní přizpůsobí. Problémy se změnami času mají podle něj lidé, kteří mají například obecně problém se spánkem. Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) zmínil, že chce téma zrušení střídání letního a zimního času vznést na půdě europarlamentu v září.
před 17 hhodinami

Z rudého snu noční můra. Před sto lety zamířila do Kyrgyzie tisícovka Čechoslováků

Interhelpo bylo československé dělnické družstvo, které pomáhalo budovat socialismus v sovětském Kyrgyzstánu. Vzniklo v květnu 1923 a před sto lety, 29. března 1925, vyjel první transport jeho členů do tehdejší Kyrgyzie. Celkem tam dorazila asi tisícovka Čechů a Slováků a přestože se část z nich později stala oběťmi stalinských čistek, družstvo se významně podílelo na vybudování průmyslového potenciálu asijské republiky.
před 20 hhodinami

Před polednem nastane zatmění Slunce. Bude vidět i z Česka

V sobotu nastane částečné zatmění Slunce, které bude pozorovatelné i z Česka. Měsíc zakryje až 22 procent slunečního disku, přičemž nejvýraznější zatmění bude patrné na severozápadě Čech. Úkaz začne krátce před půl dvanáctou dopoledne a potrvá zhruba do jedné hodiny odpoledne. Půjde o jedno z nejlépe pozorovatelných zatmění v posledních letech, protože Slunce bude v době maxima vysoko nad obzorem, uvedl Pavel Suchan z České astronomické společnosti.
před 22 hhodinami

Nejstarší vanilku v Evropě našli vědci na Pražském hradě

Pražský hrad byl v době Rudolfa II. centrem evropské kultury, obchodu i umění. Dokládá to i nový objev přímo ve Vladislavském sále. Archeologové tam našli vůbec nejstarší důkaz o použití vanilky v Evropě.
28. 3. 2025

Dva týdny extrémů. Světem se prohnala mimořádná vlna horka

Tropické noci v březnu, teploty vyšší oproti průměru až o sedm stupňů a pokoření stovek teplotních rekordů v Evropě i Asii. Uplynulá vlna veder byla mimořádná rozsahem i výkyvy teplot.
28. 3. 2025

Zemětřesení v Asii mohlo připravit o život až sto tisíc lidí, ukazuje model

Zemětřesení, které zasáhlo v pátek jihovýchodní Asii, postihlo podle geologa a seismologa Aleše Špičáka nečekaně velkou oblast. V kombinaci s jeho silou to znamená velké materiální i lidské škody. Model Americké geologické služby zatím odhaduje očekávaná úmrtí na deset až sto tisíc. Pravděpodobnost, že počet obětí přesáhne sto tisíc, je v tuto chvíli dle modelu 22procentní.
28. 3. 2025

Univerzity čelí špionážím ve výzkumu

S kybernetickými útoky, pokusy o krádež počítačů nebo špionáží ve výzkumu mají zkušenosti univerzity po celém světě, především ty technologické. Vysoké školy v Nizozemsku proto spolupracují s bezpečnostními experty, kteří jim radí, jak postupovat při zkoumání žádostí nebo například během cest do zahraničí. Zkušenost se špionáží mají i další evropské instituce.
28. 3. 2025
Načítání...