Starší lidé by se neměli spoléhat na imunitu po prodělaném covidu, ukazuje dánská studie

Jak dlouho vydrží imunita po prodělání covidu-19, je jedna z klíčových otázek současné pandemie. Věnoval se jí rozsáhlý dánský výzkum, jehož výsledky vyšly v odborném časopise Lancet. Jsou výrazně méně optimistické než starší studie na stejné téma.

Senioři, kteří se vyléčili z covidu-19, by neměli automaticky předpokládat, že jsou imunní proti druhé nákaze; naopak lidé ve věku pod 65 let jsou vůči ní mnohem odolnější.

Autoři výzkumu zjistili, že lidem do 65 let vydrží asi osmdesátiprocentní imunitní obrana po dobu nejméně šesti měsíců od nákazy. Senioři ale mají stejnou ochranu mnohem slabší – jen 47procentní.

Podle autorů toto zjištění ještě víc zdůrazňuje, jak zásadní je chránit před covidem právě seniory i jak důležité je právě tuto skupinu očkovat prioritně. „Naše studie potvrzuje, co už několik předchozích naznačovalo: nová infekce covidem je u mladých zdravých lidí jen velmi zřídkavá, nicméně starší občané mají pravděpodobnost opětovné nákazy vyšší,“ uvedl virolog Steen Ethelber, který se na výzkumu podílel.

„Protože starší lidé mají také vyšší pravděpodobnost, že budou mít horší průběh nemoci a bohužel i že zemřou, poskytují naše zjištění důkazy, že je v této pandemii zapotřebí zavádět opatření právě na ochranu seniorů. Když vezmeme v potaz, co je v sázce, zdůrazňuje to, jak zásadní je, aby se právě oni řídili zavedenými pravidly, aby oni i ostatní lidé byli v bezpečí – a to i v případě, že už covid prodělali. Naše výsledky jsou také důležitým zdrojem informací pro očkovací strategie i případná rozvolňování,“ dodal vědec.

Jak na to přišli?

Autoři studie vycházeli z velmi rozsáhlého a dobře zdokumentovaného programu PCR testů, který v jejich zemi funguje. Odběry jsou dostupné komukoliv, kdo o ně projeví zájem, bez ohledu na to, zda má či nemá příznaky nemoci. Během roku 2020 díky tomu byly otestovány přibližně dvě třetiny dánské populace – přes čtyři miliony osob.

Vědci studovali v těchto datech, jestli najdou dostatek lidí, kteří byli pozitivní během první vlny v březnu a květnu, a poté znovu za podzimní druhé vlny na podzim.

Smutné zprávy

Recenzenti studie, virologové z Imperiální koleje v Londýně, v komentáři uvedli, že tyto výsledky jsou dost negativní – dřívější práce totiž naznačovaly, že reinfekce jsou extrémně vzácné. S ohledem na to „mnoho vědců považuje tato nová data o ochraně díky přirozené imunitě za alarmující“.

Současně pokládaji za zásadní, aby tato práce byla dalším argumentem pro rozsáhlé očkovací programy, do nichž by ale měli být zahrnuti také lidé, kteří již covid prodělali. „Tato čísla jsou potvrzením, že naděje na ochranu před virem SARS-CoV-2 postavená na přirozené imunitě získané nákazou není reálná – řešením je globální vakcinační program s velmi účinnými očkovacími látkami,“ dodávají.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mise Artemis pro přistání na Měsíci může mít zásadní problémy, varuje inspektor

NASA nedávno změnila své plány ohledně mise na Měsíc. Stále ale doufá, že tam do roku 2028 její astronauti přistanou. Teď se objevila další překážka – podle zprávy kontrolního orgánu by let byl spojený s riziky pro bezpečnost posádky.
před 3 hhodinami

Vědci spočítali, kolik emisí způsobila válka v Gaze

Vědci poprvé spočítali, kolik emisí skleníkových plynů způsobil konflikt mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás v Pásmu Gazy. Tvrdí, že v souvislosti s konfliktem se do atmosféry uvolnilo asi 33 milionů tun oxidu uhličitého, což odpovídá celoročním emisím Jordánska.
před 3 hhodinami

Češi umírají předčasně hlavně v severních regionech. Data ukazují, kde se žije nejdéle

Mapové výstupy ukazují, kde v České republice lidé nejčastěji umírají před 65. rokem života, kolik potenciálních let života se tím ztrácí a kde mají největší naději na dožití. Přehledná vizualizace velkých dat zobrazuje rozdíly na úrovni všech 206 správních obvodů obcí s rozšířenou působností.
před 8 hhodinami

Hromadné hroby odhalily míru černé smrti v Čechách

Kutnohorská kostnice je místem, které budí zájem turistů i spisovatelů. Ale také vědců; v jejím okolí je totiž pohřbeno asi 40 tisíc lidí. Nová analýza jejich kostí prokázala, jak dramaticky zasáhla české země v půlce čtrnáctého století morová epidemie.
včera v 12:25

Estonsko a Brno společně pracují na ochraně před kvantovým hackováním

Čeští a estonští vědci spojili síly, aby vybudovali přeshraniční centrum kybernetické bezpečnosti, které posílí digitální obranu Evropy tváří v tvář rostoucím hrozbám ve virtuálním prostoru.
včera v 10:55

Archeologové popsali unikátní masakr žen a dětí z doby železné

Před 2800 lety se odehrál masakr, při kterém neznámí útočníci pobili desítky žen a dětí. Archeologové teď pomocí forenzních metod zkoušejí popsat, co se tehdy vlastně stalo a proč je celá řada okolností spojených s touto masovou vraždou tak podivná.
včera v 06:30

Vědci vysvětlili „problém první noci“

Radost z cestování může mnohdy pokazit první noc na novém místě. Člověk se převaluje, má divoké sny, vzbudí ho každé šustnutí a ani druhý den si kvůli nevyspalosti moc neužije. Druhá noc už zpravidla bývá mnohem lepší. Tento fenomén se odborně označuje jeho „problém první noci“. Vědci teď exaktně popsali, v čem spočívá.
10. 3. 2026

Evropské lesy je třeba připravit na kůrovce i další požáry, varuje velký model

Podmínky pro vznik kůrovcových kalamit podobných té z let 2018 až 2022 se v budoucnosti budou opakovat, ukazuje nový model vytvořený s pomocí umělé inteligence. Podíleli se na něm i čeští vědci a předpovídá vývoj v Evropě, včetně Česka. I v nejoptimističtějším scénáři předpokládá výrazný nárůst zasažených lesů.
10. 3. 2026
Načítání...