Starší lidé by se neměli spoléhat na imunitu po prodělaném covidu, ukazuje dánská studie

Jak dlouho vydrží imunita po prodělání covidu-19, je jedna z klíčových otázek současné pandemie. Věnoval se jí rozsáhlý dánský výzkum, jehož výsledky vyšly v odborném časopise Lancet. Jsou výrazně méně optimistické než starší studie na stejné téma.

Senioři, kteří se vyléčili z covidu-19, by neměli automaticky předpokládat, že jsou imunní proti druhé nákaze; naopak lidé ve věku pod 65 let jsou vůči ní mnohem odolnější.

Autoři výzkumu zjistili, že lidem do 65 let vydrží asi osmdesátiprocentní imunitní obrana po dobu nejméně šesti měsíců od nákazy. Senioři ale mají stejnou ochranu mnohem slabší – jen 47procentní.

Podle autorů toto zjištění ještě víc zdůrazňuje, jak zásadní je chránit před covidem právě seniory i jak důležité je právě tuto skupinu očkovat prioritně. „Naše studie potvrzuje, co už několik předchozích naznačovalo: nová infekce covidem je u mladých zdravých lidí jen velmi zřídkavá, nicméně starší občané mají pravděpodobnost opětovné nákazy vyšší,“ uvedl virolog Steen Ethelber, který se na výzkumu podílel.

„Protože starší lidé mají také vyšší pravděpodobnost, že budou mít horší průběh nemoci a bohužel i že zemřou, poskytují naše zjištění důkazy, že je v této pandemii zapotřebí zavádět opatření právě na ochranu seniorů. Když vezmeme v potaz, co je v sázce, zdůrazňuje to, jak zásadní je, aby se právě oni řídili zavedenými pravidly, aby oni i ostatní lidé byli v bezpečí – a to i v případě, že už covid prodělali. Naše výsledky jsou také důležitým zdrojem informací pro očkovací strategie i případná rozvolňování,“ dodal vědec.

Jak na to přišli?

Autoři studie vycházeli z velmi rozsáhlého a dobře zdokumentovaného programu PCR testů, který v jejich zemi funguje. Odběry jsou dostupné komukoliv, kdo o ně projeví zájem, bez ohledu na to, zda má či nemá příznaky nemoci. Během roku 2020 díky tomu byly otestovány přibližně dvě třetiny dánské populace – přes čtyři miliony osob.

Vědci studovali v těchto datech, jestli najdou dostatek lidí, kteří byli pozitivní během první vlny v březnu a květnu, a poté znovu za podzimní druhé vlny na podzim.

Smutné zprávy

Recenzenti studie, virologové z Imperiální koleje v Londýně, v komentáři uvedli, že tyto výsledky jsou dost negativní – dřívější práce totiž naznačovaly, že reinfekce jsou extrémně vzácné. S ohledem na to „mnoho vědců považuje tato nová data o ochraně díky přirozené imunitě za alarmující“.

Současně pokládaji za zásadní, aby tato práce byla dalším argumentem pro rozsáhlé očkovací programy, do nichž by ale měli být zahrnuti také lidé, kteří již covid prodělali. „Tato čísla jsou potvrzením, že naděje na ochranu před virem SARS-CoV-2 postavená na přirozené imunitě získané nákazou není reálná – řešením je globální vakcinační program s velmi účinnými očkovacími látkami,“ dodávají.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 18 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 20 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
včera v 11:14

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
včera v 04:00

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
28. 4. 2026

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
28. 4. 2026
Načítání...