Imunita je velmi komplikovaný mechanismus složený z mnoha různých systémů, do značné míry propojených. Přinejmenším jeden z těchto dílků imunitní skládačky má proti novému koronaviru dostatečně dobrou paměť – podle nového výzkumu vydrží nejméně půl roku.
Výzkum, který probíhal ve Velké Británii, zjišťoval, jak fungují proti covidu takzvané T-lymfocyty. Jeho výsledky ukázaly, že tyto buňky, které se proti infekci bránily, vykazovaly robustní imunitní odpověď i šest měsíců po nemoci.
Tato buněčná imunita hraje velmi důležitou roli v obranyschopnosti lidského těla proti novým nákazám – snižuje jejich závažnost a brání reinfekci, společně s jinými druhy imunity, zejména tou protilátkovou.
Výzkum byl financovaný britskou vládou a zapojilo se do něj několik špičkových univerzitních pracovišť v zemi. Probíhal na stovce dobrovolníků, u nichž testy prokázaly přítomnost viru SARS-CoV-2. Vědci je začali sledovat v dubnu letošního roku. Všichni měli slabší průběh nemoci, u části dokonce ani nevznikly symptomy a žádný z dobrovolníků neskončil v nemocnici.
Jak funguje buněčná obranná linie
T-lymfocyty hrají v obraně organismu důležitou roli, jsou ale méně prozkoumané než protilátková imunita – jejich výzkum je totiž mnohem náročnější. Během nemoci plní celou řadu úkolů: pokoušejí se přímo zničit nakažené buňky i pomáhat jiným v účinnější obraně. A mimo jiné také těm, které vyrábějí protilátky.
Podobně jako je tomu u protilátek, také lymfocyty umí naše tělo vyrábět „přímo na míru“ nějakému viru, s nímž už se setkalo. Když tento problém imunitní systém znovu odhalí, použije proti němu právě tuto vzpomínku na minulou hrozbu – problém je, že s postupujícím časem tělo tuto paměť ztrácí.
Výsledky výzkumu jsou v tomto ohledu velmi povzbudivé. Studie sice ještě neprošla kompletním recenzním řízením, ale zatím ji vědecké komunita komentuje velmi pozitivně. Žádné vážnější chyby se v ní zatím nepodařilo odhalit.
Imunitní odpověď přišla rychle po nákaze
Všichni dobrovolníci si vytvořili specifickou buněčnou imunitní odpověď proti koronaviru, a to velmi brzy po nákaze. Když vědci detailně zkoumali jejich krev šest měsíců poté, byly tyto T-lymfocyty stále přítomné.
„Pokud víme, je naše studie první na světě, která ukázala robustní buněčnou imunitu šest měsíců po nákaze, která měla slabý nebo středně vážný průběh,“ uvedl hematolog Paul Moss, který výzkum vedl.
Je přitom možné, že tato buněčná paměť je ještě delší, možná i významně delší – zatím ale není možné se o tom přesvědčit, protože tak dlouho ještě zkoumaní lidé covid neměli. Britové ale chtějí ve výzkumu pokračovat a po několika měsících dříve testované osoby znovu prozkoumat.
Právě proto, jak komplexní lidský imunitní systém je, je obtížné přesněji říct, jakou dobu vlastně imunita proti covidu-19 vydrží. I u protilátkové imunity je řada názorů. Některé práce ukazují, že tato obrana oslabuje už po třech měsících, jiné naznačují až pět měsíců. Je přitom pravděpodobné, že delší a silnější reakce se objevuje u lidí, kteří měli těžší průběh nemoci.
