Nová studie z Islandu poskytuje další důkazy o tom, že protilátková imunita proti novému koronaviru funguje nejméně po dobu čtyř měsíců. A současně naznačuje na ještě nižší smrtnost viru – přinejmenším v prostředí, jakým je právě Island.
Island se proti pandemii koronaviru postavil velmi aktivně, zejména v ohledu testování. Tamní epidemiologové využili toho, jak málo lidí na ostrově žije a odebrali vzorky krve asi 30 tisícům osobám – to je asi 10 procent populace. Mezi nimi byly i asi čtyři tisíce osob s pozitivním testem na nový koronavirus, anebo měly na tento virus podezření. Tyto vzorky pak otestovaly na několik protilátek specifických právě proti viru SARS-CoV-2.
Z tohoto velmi rozsáhlého testování vyplynulo, že nemocí se během první vlny nakazilo necelé jedno procento obyvatel ostrova. Přitom přibližně polovinu případů dokázalo odhalit testování, druhá půlka nakažených testům unikla. Zásadním poznatkem ale je, že množství protilátek se u přeživších ani po čtyřech měsících od překonání infekce nijak znatelně nesnižovala.
„Naše výsledky ukazují, že protilátky proti SARS-CoV-2 se nesnižují ani čtyři měsíce po nákaze,“ uvedli autoři. Jsou výrazně více optimistické než u jiných studií – ty ale pracovaly s mnohem menším množstvím osob. Naopak jsou výsledky značně podobné studii z New Yorku, která ukázala na vzorku asi 20 tisíc osob, že protilátky vydrží nejméně tři měsíce.
Zda jsou dostatečně silné i delší dobu, zatím nikdo neví. Je to samozřejmě možné, ale pandemie trvá doposud jen natolik krátkou dobu, že se o tom nešlo reálně přesvědčit. Obě studie se ale také shodly na méně příznivém poznatku: asi 10 procent lidí s prokázaným covidem si vůbec během nákazy protilátky nevytvořilo, anebo vznikly v tak malém množství, že je vědci nedokázali najít. A to znamená, že celá tato relativně velká skupina je zranitelná novou infekcí a může se tedy „nakazit podruhé“.
Menší smrtnost než jinde
Islandská práce také ukázala, jak nízká může být smrtnost nového koronaviru, pokud se populací příliš nerozšíří, nezasáhne zranitelné skupiny a podaří se ho včas zastavit. Na Islandu na něj zemřela pouhá 0,3 procenta nakažených. Je to méně než v jiných zemích, podle autorů studie je ve hře mnoho různých faktorů – od věku přes zdravotní stav populace, zahlcení nemocnic nebo znečištění ovzduší.
Prostudovat tyto faktory bude úkolem pro vědce v dalších studiích a výzkumech.
