Vědci popisují případy, kdy je druhá nákaza covidem horší než první. Podruhé nakažená pacientka zemřela

Ve Spojených státech se 25letý muž nakazil koronavirem dvakrát, přičemž podruhé mělo u něj onemocnění covid-19 vážnější průběh, musel vyhledat pomoc v nemocnici a dostal kyslík. Nyní už se plně zotavil. S odvoláním na studii ve vědeckém časopise The Lancet o tom informoval zpravodajský web BBC. Nizozemští vědci už oznámili také případ, kdy pacient po druhé infekci koronavirem zemřel. Jednalo se o 89letou ženu, která se léčila se vzácnou formou rakoviny.

Případy reinfekce koronavirem jsou zatím neobvyklé. Studie v The Lancet si pokládá otázku, do jaké míry si lze proti koronaviru vybudovat imunitu. Dvakrát nakažený muž je z Nevady a nemá žádné chronické zdravotní problémy ani oslabenou imunitu, což by ho řadilo do rizikové skupiny v případě nákazy koronavirem.

První příznaky, včetně kašle, bolesti hlavy, bolesti v krku, průjmu a nevolnosti, se u něj projevily 25. března. První pozitivní test na koronavirus měl 18. dubna. Veškeré příznaky mu odezněly 27. dubna a následně měl dva negativní testy ve dnech 9. a 26. května.

Podruhé byl však pozitivně testován už 5. června poté, co se u něj 28. května opět projevily příznaky, tentokrát onemocnění provázela také dušnost a nedostatečné okysličení krve.

Podle vědců je pravděpodobnější, že se muž nakazil dvakrát, než že se u něj koronavirus reaktivoval. K poznatku dospěli na základě odlišných genetických kódů viru odebraných při dubnové a červnové nemoci.

První nákaza nemusí pomáhat při druhé

„Naše zjištění naznačují, že předchozí nákaza nemusí nutně chránit před infekcí v budoucnosti,“ uvedl lékař Mark Pandori z Nevadské univerzity. „Možnost opětovného nakažení může významně ovlivnit naše chápání imunity vůči covidu-19,“ dodal.

Zdůraznil, že i lidé, kteří se z nákazy koronavirem zotavili, by měli nadále dodržovat rozestupy, nosit roušky a mýt si ruce.

Vědci se snaží o imunitě vůči koronaviru zjistit více. Získá ji každý, kdo se nakazil? I lidé s mírnými příznaky? Jak dlouho je člověk před reinfekcí chráněn? Jde o důležité otázky, protože odpovědi na ně mohou mít zásadní důsledky pro vakcinační program či zjištění, zda je možné proti koronaviru vybudovat kolektivní imunitu.

Z celkových více než 37 milionů nakažených na světě bylo opakované onemocnění covidem-19 zaznamenáno jen výjimečně. Případy reinfekce hlášené v Hongkongu, Nizozemsku či Belgii navíc neprovázely vážnější příznaky než u první nákazy. Byly však zaznamenány případy, například v Ekvádoru, kdy se druhá nákaza projevila vážnějšími příznaky, podobně jako tomu bylo u muže v Nevadě.

Předpokládá se, že jakákoliv reinfekce koronavirem bude mírnější než ta první, jelikož se tělo naučí s virem bojovat. Proč byl průběh onemocnění u pacienta z Nevady při druhé nákaze vážnější, tak stále není jasné. Možným vysvětlením je, že v druhém případě dostal větší virovou nálož.

Další možností je, že jeho imunitní reakce při první nákaze zhoršila průběh té druhé. Takové případy byly zaznamenány například u horečky dengue, kdy protilátky vytvořené v těle proti jednomu kmeni viru dengue způsobily problémy, pokud se člověk nakazil jiným kmenem.

Mikrobiolog z britské University of East Anglia Paul Hunter označil závěry studie nákazy 25letého Američana za velmi znepokojující, zejména proto, že se nakazil dvakrát za velmi krátkou dobu. Zároveň však Hunter poznamenal, že takových případů je velmi málo a je příliš brzy na vyvozování závěrů, kterými by se řídil imunizační program. „Tyto závěry dokládají, že o imunitní reakci na tuto infekci stále nevíme dost,“ uzavřel.

Smrt po reinfekci

Nizozemští vědci oznámili v pondělí dokonce první prokázaný případ, kdy někdo po druhé infekci koronavirem zemřel. Jednalo se o 89letou ženu, která se léčila se vzácnou formou rakoviny. V první polovině roku byla na pět dní hospitalizována, když se u ní objevily příznaky covidu-19, nákazu později potvrdily testy. 

O dva měsíce později se u ní, těsně po začátku nové chemoterapie, objevily tyto příznaky znovu. Testy u ní prokázaly přítomnost koronaviru, ale nikoliv toho, že by u ní vznikaly protilátky. „Osmý den po hospitalizaci se její stav začal zhoršovat, zemřela o dva týdny později,“ uvedli vědci.

Lékaři měli k dispozici vzorky z obou nákaz a zjistili, že genetické vzorky viru se lišily – to znamená, že se nejednalo pouze o reaktivaci viru v těle, ale zřejmě o novou infekci. Vědci zatím popsali asi tři desítky případů reinfekce, přestože jich je zřejmě už mnohem více – ale ve všech předchozích případech se pacient vyléčil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Na rakovinu dělohy umírají stovky žen ročně. Zásadní roli hraje obezita

Asi 2100 žen v Česku si každý rok vyslechne diagnózu rakoviny dělohy. Přibližně čtyři stovky z nich na tuto nemoc zemřou, významná část z nich ale zbytečně. Jak upozornil gynekolog Michael Halaška z 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, zásadní roli ve vzniku tohoto nebezpečného onemocnění totiž hraje kromě genetiky a syndromu PMOS zejména obezita.
před 1 hhodinou

Experimentální letoun NASA má vrátit do hry nadzvukovou dopravu

Pokud se na nebe vrátí nadzvuková dopravní letadla, bude to možná díky americké kosmické agentuře NASA. Ta testuje, jestli takové letouny mohou překonat nadzvukovou rychlost, ale přitom nezpůsobit takzvaný sonický třesk.
před 4 hhodinami

Česko má 5493 památných stromů. Podívejte se na všechny

Památné stromy mají význam nejen přírodní, ale také historický a kulturní. Proto je také stát chrání pomocí zvláštních zákonů. Interaktivní mapa ukazuje všechny, které v Česku rostou.
před 20 hhodinami

S léky na hubnutí se uživatelé méně hýbou, naznačil výzkum

Cílem hubnutí není jenom být štíhlý, ale to, aby člověk nebyl nadměrnou hmotností omezený, co se týká pohybu, zdraví a všech dalších aktivit. Jenže pouhé užívání léků k tomu nemusí stačit, uvádí nový výzkum, který naznačil, že po lécích na hubnutí se uživatelé hýbou méně než předtím.
včera v 15:00

Matematici se obávají dopadů AI. Čech vysvětluje, proč podepsal deklaraci

V „Leidenské deklaraci“ mezinárodní skupina vědců varuje, že umělá inteligence ohrožuje samotné základní hodnoty matematiky. Přišli teď s návrhem, jak v tomto oboru dál postupovat.
včera v 11:28

Vědci poprvé nafilmovali žraločího „Vetřelce“ v přirozeném prostředí

Žralok šotek patří vzhledem k těm nejpodivnějším žralokům, jaké věda zná. Ale až doposud pocházela pozorování dospělců jen z exemplářů, které ulovili rybáři a případně je ještě živé vrátili do moře, a z jednoho náhodného setkání u hladiny. Tito tvorové se totiž zdržují v hlubinách. Právě tam, v Tonžském příkopu u Austrálie, teď expedice australských biologů tohoto tvora poprvé pozorovala v jeho přirozeném prostředí, téměř dva kilometry pod hladinou.
včera v 10:21

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
14. 6. 2026

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než dříve. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
13. 6. 2026
Načítání...