Vědci popisují případy, kdy je druhá nákaza covidem horší než první. Podruhé nakažená pacientka zemřela

Ve Spojených státech se 25letý muž nakazil koronavirem dvakrát, přičemž podruhé mělo u něj onemocnění covid-19 vážnější průběh, musel vyhledat pomoc v nemocnici a dostal kyslík. Nyní už se plně zotavil. S odvoláním na studii ve vědeckém časopise The Lancet o tom informoval zpravodajský web BBC. Nizozemští vědci už oznámili také případ, kdy pacient po druhé infekci koronavirem zemřel. Jednalo se o 89letou ženu, která se léčila se vzácnou formou rakoviny.

Případy reinfekce koronavirem jsou zatím neobvyklé. Studie v The Lancet si pokládá otázku, do jaké míry si lze proti koronaviru vybudovat imunitu. Dvakrát nakažený muž je z Nevady a nemá žádné chronické zdravotní problémy ani oslabenou imunitu, což by ho řadilo do rizikové skupiny v případě nákazy koronavirem.

První příznaky, včetně kašle, bolesti hlavy, bolesti v krku, průjmu a nevolnosti, se u něj projevily 25. března. První pozitivní test na koronavirus měl 18. dubna. Veškeré příznaky mu odezněly 27. dubna a následně měl dva negativní testy ve dnech 9. a 26. května.

Podruhé byl však pozitivně testován už 5. června poté, co se u něj 28. května opět projevily příznaky, tentokrát onemocnění provázela také dušnost a nedostatečné okysličení krve.

Podle vědců je pravděpodobnější, že se muž nakazil dvakrát, než že se u něj koronavirus reaktivoval. K poznatku dospěli na základě odlišných genetických kódů viru odebraných při dubnové a červnové nemoci.

První nákaza nemusí pomáhat při druhé

„Naše zjištění naznačují, že předchozí nákaza nemusí nutně chránit před infekcí v budoucnosti,“ uvedl lékař Mark Pandori z Nevadské univerzity. „Možnost opětovného nakažení může významně ovlivnit naše chápání imunity vůči covidu-19,“ dodal.

Zdůraznil, že i lidé, kteří se z nákazy koronavirem zotavili, by měli nadále dodržovat rozestupy, nosit roušky a mýt si ruce.

Vědci se snaží o imunitě vůči koronaviru zjistit více. Získá ji každý, kdo se nakazil? I lidé s mírnými příznaky? Jak dlouho je člověk před reinfekcí chráněn? Jde o důležité otázky, protože odpovědi na ně mohou mít zásadní důsledky pro vakcinační program či zjištění, zda je možné proti koronaviru vybudovat kolektivní imunitu.

Z celkových více než 37 milionů nakažených na světě bylo opakované onemocnění covidem-19 zaznamenáno jen výjimečně. Případy reinfekce hlášené v Hongkongu, Nizozemsku či Belgii navíc neprovázely vážnější příznaky než u první nákazy. Byly však zaznamenány případy, například v Ekvádoru, kdy se druhá nákaza projevila vážnějšími příznaky, podobně jako tomu bylo u muže v Nevadě.

Předpokládá se, že jakákoliv reinfekce koronavirem bude mírnější než ta první, jelikož se tělo naučí s virem bojovat. Proč byl průběh onemocnění u pacienta z Nevady při druhé nákaze vážnější, tak stále není jasné. Možným vysvětlením je, že v druhém případě dostal větší virovou nálož.

Další možností je, že jeho imunitní reakce při první nákaze zhoršila průběh té druhé. Takové případy byly zaznamenány například u horečky dengue, kdy protilátky vytvořené v těle proti jednomu kmeni viru dengue způsobily problémy, pokud se člověk nakazil jiným kmenem.

Mikrobiolog z britské University of East Anglia Paul Hunter označil závěry studie nákazy 25letého Američana za velmi znepokojující, zejména proto, že se nakazil dvakrát za velmi krátkou dobu. Zároveň však Hunter poznamenal, že takových případů je velmi málo a je příliš brzy na vyvozování závěrů, kterými by se řídil imunizační program. „Tyto závěry dokládají, že o imunitní reakci na tuto infekci stále nevíme dost,“ uzavřel.

Smrt po reinfekci

Nizozemští vědci oznámili v pondělí dokonce první prokázaný případ, kdy někdo po druhé infekci koronavirem zemřel. Jednalo se o 89letou ženu, která se léčila se vzácnou formou rakoviny. V první polovině roku byla na pět dní hospitalizována, když se u ní objevily příznaky covidu-19, nákazu později potvrdily testy. 

O dva měsíce později se u ní, těsně po začátku nové chemoterapie, objevily tyto příznaky znovu. Testy u ní prokázaly přítomnost koronaviru, ale nikoliv toho, že by u ní vznikaly protilátky. „Osmý den po hospitalizaci se její stav začal zhoršovat, zemřela o dva týdny později,“ uvedli vědci.

Lékaři měli k dispozici vzorky z obou nákaz a zjistili, že genetické vzorky viru se lišily – to znamená, že se nejednalo pouze o reaktivaci viru v těle, ale zřejmě o novou infekci. Vědci zatím popsali asi tři desítky případů reinfekce, přestože jich je zřejmě už mnohem více – ale ve všech předchozích případech se pacient vyléčil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Neurážejte naše AI, varuje Anthropic uživatele

Lidé, kteří používají modely umělé inteligence (AI) společnosti Anthropic, by je podle ní už nadále neměli urážet a úmyslně je stresovat. Nová pravidla říkají, že uživatelé by mohli kvůli porušování těchto pravidel přijít o přístup ke službám firmy.
včera v 12:00‌‌

Objev tábora lovců mamutů v Ústí je naprostý unikát, říká archeolog

Až doposud chyběl důkaz o tom, že by se v pravěku lovili mamuti i na území dnešních Čech. Zatímco na Moravě se našla celá řada míst spojených s lovci těchto srstnatých tvorů, v Čechách jich bylo nula. Až do doby, než začal dozorový výzkum při stavbě justičního paláce v Ústí nad Labem. Detaily popisuje v rozhovoru archeolog Dominik Chlachula.
včera v 08:00‌‌

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
9. 10. 2026‌‌

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
9. 10. 2026‌‌

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
9. 10. 2026‌‌

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.