Nikdy jsme se nesnažili o skupinovou imunitu, uvedl na pražské konferenci švédský šéfepidemiolog

Ve středu se v Praze konala konference organizovaná 3. Lékařskou fakultou Univerzity Karlovy o dosavadních zkušenostech s virem SARS-CoV-2. Přes internet na ní vystoupil i Anders Tegnell, švédský lékař a od roku 2013 státní epidemiolog Úřadu pro veřejné zdraví. Muž hrající zásadní roli ve zvládnutí epidemie v zemi, popřel, že by se Švédsko snažilo dosáhnout kolektivní imunity.

Švédsko na jaře podle některých zdrojů flirtovalo s myšlenkou kolektivní, skupinové imunity . Ta měla spočívat v rychlém nakažení velkého množství populace, díky čemuž mělo dojít k imunitě celé společnosti.

Tegnell ale popírá, že by něco takového zvažoval – uvedl, že se vždy počítalo s tím, že pokud nějaká úroveň imunity vznikne, pomůže to. „Ale kompletní imunitu dosáhneme jen s očkováním, velmi účinným očkováním,“ prohlásil nyní na pražské konferenci.

Zjistit, jak moc je švédská společnost „promořená“, je podle něj náročné, různé studie a výzkumy totiž ukazují značně odlišné výsledky. Například testy dárců krve ve Stockholmu, kde by mělo být teoreticky promoření nejvyšší, našly jen velmi nízkou úroveň – podle Tegnella je to možná tím, že se tato skupina chová zodpovědněji. „Myslím, že se pohybujeme kolem 10 procent, ale je to opravdu velmi složité,“ říká.

Tegnell uznává, že počet obětí je ve Švédsku vysoký: zemřelo zde přes 5890 lidí. Největším problémem byly během jarní vlny pandemie domovy pro seniory, kde zejména na začátku covid zabíjel mnoho lidí. Příčiny jsou podle epidemiologa značně složité, ale postupem času se podařilo seniory mnohem lépe chránit.

V současné době zatím Švédsko tak silnou vlnu jako na jaře nezažívá, a to přesto, že v řadě evropských zemí už dávno jarní maxima padla. Tegnell přiznává, že i v jeho zemi v posledních několika týdnech došlo k vzestupu počtu nakažených, pohybuje se nyní kolem 28 nakažených na 100 tisíc obyvatel.

Vývoj nákazy covidem v různých věkových kategoriích ve Švédsku
Zdroj: Prezentace Anderse Tegnella

Důsledné testování a trasování

Zdravotnický systém Švédska se v krizi osvědčil, nikdy nedošlo k jeho přetížení. Na podzimní vlnu se připravil navýšením počtu lůžek, zejména těch s intenzivní péčí. Hlavní způsobem obrany je ale v současné fázi zpomalení šíření. „Nyní se snažíme testovat a trasovat,“ uvedl epidemiolog. 

Země v poslední době masivně testovala i nenakažené osoby bez rizikových kontaktů – pokoušela se tak zjistit, jestli není nemoc rozšířená někde, kde se o ní neví, a nemůže se tak šířit skrytě. Testy více než čtyř tisíc osob ale nic takového neukázaly.

Švédsko se navíc může podle Tegnella pochlubit velmi vysokou důvěrou obyvatelstva k vědcům i politikům. Přes 80 procent Švédů uposlechlo podle výsledků výzkumů vládní doporučení.

Procento pozitivních případů covidu-19 ve Švédsku
Zdroj: Prezentace Anderse Tegnella

Máme restrikce, vyvrací mýty Tegnell

Epidemiolog se věnoval také představám lidí ve světě o tom, jak Švédsko s koronavirem bojuje: „Lidé si myslí, že je u nás vše dobrovolné, ale existují i pravidla.“ Týkala se omezené prezenční výuky druhého stupně základních škol a univerzit, přísná pravidla mají návštěvy domovů seniorů.

Také shromažďování a zpočátku i cestování bylo omezeno, povoleno mělo setkávat se maximálně 50 lidí. Přísnými pravidly se musí řídit i restaurace a bary.

Co funguje a co ne

Švédsko se snažilo zaměřit na dva základní cíle, kterých se drží stále: zabránit tomu, aby nemoc zasáhla příliš velké množství lidí najednou, a najít skupiny, jež covid-19 ohrožuje nejvíc. „Snažili jsme se od počátku snížit množství přenosů a ochránit zranitelné,“ uvedl Tegnell. Opatření podle něj kombinují udržitelnost a flexibilitu – tedy to, aby se příliš neměnila, ale současně musí odrážet aktuální stav v různých oblastech.

Švédsko bylo jednou z mála zemí, která nesáhla k doporučení nosit roušky – podle Tegnella k tomu chyběl dostatek důkazů. Zopakoval, že roušky a respirátory jsou klíčové pro lékařský personál. V současné době je ve Švédsku komunitní přenos tak malý, že není nutné volat po nošení roušek – někteří lidé je přesto nosí dobrovolně. 

Také tato severská země zaznamenala řadu neodborníků, kteří se k tématu pandemie rádi a často vyjadřují – a mnohdy tak šíří nepravdivé informace. „Jsme ale dost úspěšní v tom, že poskytujeme sami dost informací a máme hodně výstupů do médií. To tyto tendence, které samozřejmě existují všude, oslabuje,“ dodal Tegnell. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
před 14 hhodinami

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
před 15 hhodinami

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
před 15 hhodinami

VideoUnikátním ekosystémem Pražského hradu se zabývali přírodovědci

Pražský hrad byl sídlem králů, císařů i prezidentů. Ale také více než sedmi stovek druhů rostlin, 220 druhů hmyzu a více než čtyřiceti druhů ptáků. Teď tam přírodovědci popsali dokonce několik druhů, které až doposud z tuzemské přírody vůbec neznali – včetně unikátního roztoče pancířníka. Nejzajímavějším místem v areálu je podle biologů Jelení příkop, který obsahuje neporušenou „krajinu“, jež sahá až do dob mamutích stepí z doby ledové.
před 19 hhodinami

„Panna Maria ze Szopienic“ zachraňovala olověné děti. O hrdinství čtyřicet let mlčela

Panna Maria ze Szopienic nebo slezská Erin Brokovich - to jsou dvě přirovnání, která se používají v souvislosti s polskou pediatričkou Jolantou Wadowskou-Król. Hrdinka nového seriálu platformy Netflix Olověné děti zachránila v podstatě tajně až skoro ilegálně stovky dětí před vážnými zdravotními problémy. Ty jim způsobovala otrava olovem z hutí v polských Szopienicích. To se ovšem nelíbilo komunistům, a tak Wadowská za své hrdinství tvrdě zaplatila. A svůj příběh držela v utajení - až dokud ho neobjevila její vnučka a o několik let později i filmaři.
před 20 hhodinami

Víc než polovina kojenců tráví čas u mobilu nebo televize, vyplývá z průzkumu

Celkem padesát pět procent dětí mladších než dvanáct měsíců pravidelně tráví čas u mobilu, tabletu či televize. Více než hodinu denně tato zařízení sleduje čtyřicet jedna procent batolat od jednoho do dvou let. Mezi předškoláky je to šedesát osm procent dětí. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM, který představil spolek Zvedni hlavu a Nadace O2. Podle předsedkyně Asociace klinických logopedů Barbory Richtrové jsou čísla výrazně vyšší, než jaká jsou v tomto ohledu doporučení odborníků.
18. 3. 2026

Virus chikungunya se šíří do Evropy, kvůli oteplování asi pronikne i do Česka

Až donedávna byl virus chikungunya spojený jen s tropickými zeměmi. Vloni už ale způsobil stovky nákaz i ve Francii a Itálii. Britští vědci teď detailně popsali, jak moc na sever může proniknout. V rozhovoru pro Českou televizi upozornili, že mezi ohroženými zeměmi je i Česko.
18. 3. 2026

VideoAI a válka s Íránem zdražují elektroniku. Na víc vyjdou počítače či mobily

Situace kolem války na Blízkém východě se kromě cen energií a komodit negativně dotýká i elektroniky. Znamená to například dražší počítače nebo mobilní telefony, řekl pro ČT Vladimír Janíček z elektrotechnické fakulty ČVUT. Už před několika měsíci kvůli vysoké poptávce ze strany datových center pro umělou inteligenci přitom vystřelily nahoru ceny hlavně některých základních počítačových komponent – zejména pamětí. Nyní se může do cen čipů propsat ztížená logistika i dražší výroba způsobená nedostatkem energetických surovin, jakými jsou plyn a ropa.
18. 3. 2026
Načítání...