Nikdy jsme se nesnažili o skupinovou imunitu, uvedl na pražské konferenci švédský šéfepidemiolog

Ve středu se v Praze konala konference organizovaná 3. Lékařskou fakultou Univerzity Karlovy o dosavadních zkušenostech s virem SARS-CoV-2. Přes internet na ní vystoupil i Anders Tegnell, švédský lékař a od roku 2013 státní epidemiolog Úřadu pro veřejné zdraví. Muž hrající zásadní roli ve zvládnutí epidemie v zemi, popřel, že by se Švédsko snažilo dosáhnout kolektivní imunity.

Švédsko na jaře podle některých zdrojů flirtovalo s myšlenkou kolektivní, skupinové imunity . Ta měla spočívat v rychlém nakažení velkého množství populace, díky čemuž mělo dojít k imunitě celé společnosti.

Tegnell ale popírá, že by něco takového zvažoval – uvedl, že se vždy počítalo s tím, že pokud nějaká úroveň imunity vznikne, pomůže to. „Ale kompletní imunitu dosáhneme jen s očkováním, velmi účinným očkováním,“ prohlásil nyní na pražské konferenci.

Zjistit, jak moc je švédská společnost „promořená“, je podle něj náročné, různé studie a výzkumy totiž ukazují značně odlišné výsledky. Například testy dárců krve ve Stockholmu, kde by mělo být teoreticky promoření nejvyšší, našly jen velmi nízkou úroveň – podle Tegnella je to možná tím, že se tato skupina chová zodpovědněji. „Myslím, že se pohybujeme kolem 10 procent, ale je to opravdu velmi složité,“ říká.

Tegnell uznává, že počet obětí je ve Švédsku vysoký: zemřelo zde přes 5890 lidí. Největším problémem byly během jarní vlny pandemie domovy pro seniory, kde zejména na začátku covid zabíjel mnoho lidí. Příčiny jsou podle epidemiologa značně složité, ale postupem času se podařilo seniory mnohem lépe chránit.

V současné době zatím Švédsko tak silnou vlnu jako na jaře nezažívá, a to přesto, že v řadě evropských zemí už dávno jarní maxima padla. Tegnell přiznává, že i v jeho zemi v posledních několika týdnech došlo k vzestupu počtu nakažených, pohybuje se nyní kolem 28 nakažených na 100 tisíc obyvatel.

Vývoj nákazy covidem v různých věkových kategoriích ve Švédsku
Zdroj: Prezentace Anderse Tegnella

Důsledné testování a trasování

Zdravotnický systém Švédska se v krizi osvědčil, nikdy nedošlo k jeho přetížení. Na podzimní vlnu se připravil navýšením počtu lůžek, zejména těch s intenzivní péčí. Hlavní způsobem obrany je ale v současné fázi zpomalení šíření. „Nyní se snažíme testovat a trasovat,“ uvedl epidemiolog. 

Země v poslední době masivně testovala i nenakažené osoby bez rizikových kontaktů – pokoušela se tak zjistit, jestli není nemoc rozšířená někde, kde se o ní neví, a nemůže se tak šířit skrytě. Testy více než čtyř tisíc osob ale nic takového neukázaly.

Švédsko se navíc může podle Tegnella pochlubit velmi vysokou důvěrou obyvatelstva k vědcům i politikům. Přes 80 procent Švédů uposlechlo podle výsledků výzkumů vládní doporučení.

Procento pozitivních případů covidu-19 ve Švédsku
Zdroj: Prezentace Anderse Tegnella

Máme restrikce, vyvrací mýty Tegnell

Epidemiolog se věnoval také představám lidí ve světě o tom, jak Švédsko s koronavirem bojuje: „Lidé si myslí, že je u nás vše dobrovolné, ale existují i pravidla.“ Týkala se omezené prezenční výuky druhého stupně základních škol a univerzit, přísná pravidla mají návštěvy domovů seniorů.

Také shromažďování a zpočátku i cestování bylo omezeno, povoleno mělo setkávat se maximálně 50 lidí. Přísnými pravidly se musí řídit i restaurace a bary.

Co funguje a co ne

Švédsko se snažilo zaměřit na dva základní cíle, kterých se drží stále: zabránit tomu, aby nemoc zasáhla příliš velké množství lidí najednou, a najít skupiny, jež covid-19 ohrožuje nejvíc. „Snažili jsme se od počátku snížit množství přenosů a ochránit zranitelné,“ uvedl Tegnell. Opatření podle něj kombinují udržitelnost a flexibilitu – tedy to, aby se příliš neměnila, ale současně musí odrážet aktuální stav v různých oblastech.

Švédsko bylo jednou z mála zemí, která nesáhla k doporučení nosit roušky – podle Tegnella k tomu chyběl dostatek důkazů. Zopakoval, že roušky a respirátory jsou klíčové pro lékařský personál. V současné době je ve Švédsku komunitní přenos tak malý, že není nutné volat po nošení roušek – někteří lidé je přesto nosí dobrovolně. 

Také tato severská země zaznamenala řadu neodborníků, kteří se k tématu pandemie rádi a často vyjadřují – a mnohdy tak šíří nepravdivé informace. „Jsme ale dost úspěšní v tom, že poskytujeme sami dost informací a máme hodně výstupů do médií. To tyto tendence, které samozřejmě existují všude, oslabuje,“ dodal Tegnell. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 5 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánovčera v 10:11

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
včera v 08:45

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026
Načítání...