Vakcína Pfizer/BioNTech brání i přenosu covidu, naznačují první data z Izraele

Vypadá to, že covidová vakcína společností Pfizer a BioNTech je schopná nejen blokovat těžký průběh nemoci, ale dokonce umí zastavit šíření nákazy v populaci. Ukázal to výzkum z Izraele, kde pokračuje vakcinace velmi rychle. Jde o první náznak, že očkování může pandemii úplně zastavit.

V Izraeli se vakcínou Pfizer/BioNTech očkuje od 20. prosince loňského roku. Díky tomu, jak rychle a v jakém rozsahu tento program probíhá, má země nejvíce důkazů o účinnosti látky. Aby Izrael získal v krátkém čase dost očkovací látky, poskytuje všechna data společnostem, které vakcíny vyrobily.

Už dříve se díky těmto datům potvrdilo, že vakcína Pfizer/BioNTech zabrání těžkému průběhu nemoci covid-19 na 99 procent. Nyní se na veřejnost dostala i data o tom, jak spolehlivá je tato vakcína v přenosu nemoci – tedy v tom, jak moc vlastně vytváří skupinovou imunitu.

Informace byla nejprve zveřejněna na sociální síti Twitter, údajně člověkem, který byl se studií obeznámený. Později její výsledky potvrdily i zpravodajské weby Bloomberg a Spiegel, které se k datům také dostaly. Informace tedy ještě nepocházejí z recenzované vědecké studie a někteří vědci je zpochybňují, jejich zdrojem je „jen“ takzvaná observační analýza.

Izraelská data naznačují cestu ke stádní imunitě

V Izraeli je už proočkována přibližně polovina populace alespoň jednou dávkou vakcíny. Pokud se potvrdí, že jsou výsledky pravdivé, znamenalo by to, že vakcína má schopnost porazit i nejsilnější zbraň nového koronaviru – a to jeho schopnost šířit se i přes lidi, kteří nemají žádné příznaky nemoci.

První opravdu kvalitní klinické studie se na tuto otázku nezaměřovaly – v této fázi pandemie totiž bylo nejdůležitější zabránit vážnému průběhu nemoci a zjistit, zda jsou vakcíny vůbec bezpečné; ochrana před přenosem by byla ale velmi příjemný bonus.

„Tohle jsou údaje, které potřebujeme k odhadu toho, jestli je možné s pomocí očkování dosáhnout stádní imunity,“ uvedla pro agenturu Bloomberg bioložka Raina MacIntyreová. „Musíme mít ale možnost vidět tyto údaje, až budou zveřejněné v recenzovaném časopise a až je budeme moci sami analyzovat.“

Společnosti Pfizer a BioNTech potvrdily, že opravdu na analýze dat z Izraele pracují, výsledky budou oficiálně sdílet, až budou kompletní – k uniklým údajům se odmítly vyjádřit.

Zveřejněný výzkum má podle řady oslovených expertů několik slabin a jeho výsledky účinnost vakcíny v asymptomatickém přenosu nadhodnocují. Studie totiž porovnávala počet hlášených případů mezi těmi, kteří byli plně očkováni, a těmi, kteří očkováni zatím nebyli. Jenže u očkovaných lidí je menší pravděpodobnost, že se nechají otestovat – takže údaje budou u této skupiny logicky nižší, zejména u asymptomatických případů.

Je zapotřebí více důkazů

Výzkum tvrdí, že snížení přenosu je 89,4 procenta, ale podle imunoložky Zoe McLarenové z Marylanské univerzity budou ve skutečnosti výsledky méně optimistické. „O kolik? Potřebujeme víc důkazů, abychom to věděli jistě. Ale předpokládám, že jakmile si všechno vyjasníme, zjistíme, že tato vakcína přenos opravdu snižuje. A to by byla velmi dobrá zpráva.“

Důležité také je, že se to zjevně týká i „britské varianty“, tedy verze nového koronaviru, která byla poprvé odhalena ve Velké Británii. Ta tvořila v době, kdy studie v Izraeli probíhala, asi 80 procent všech případů nákazy virem SARS-CoV-2. Předpokládá se přitom, že je asi 1,4–1,7krát více nakažlivá než původní kmen. Ani to této variantě ale nestačilo, aby se vakcíně vyhnula.

Skupinová imunita je vakcinační, nikoliv promořovací strategie

Vakcinoložka Helen Petousis-Harrisová z Aucklandské univerzity tvrdí, že pokud by byla účinnost v zabránění přenosu blízká 89 procentům, pak by to mohlo vést k potlačení nemoci v celé populaci, nejen k tomu, že bude stále přítomná, ale jen méně smrtící.

Eliminace nemoci covid-19 bude podle ní záviset na potenciálních „rezervoárech“ SARS-CoV-2 u zvířat, ale také na genetických změnách viru, které by mu mohly umožnit uniknout imunitě vyvolané vakcínou, a také schopnosti zastavit přenos po celém světě, nejen v několika bohatých zemích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 2 mminutami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánovčera v 10:11

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
včera v 08:45

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026
Načítání...