Vakcína Pfizer/BioNTech brání i přenosu covidu, naznačují první data z Izraele

Vypadá to, že covidová vakcína společností Pfizer a BioNTech je schopná nejen blokovat těžký průběh nemoci, ale dokonce umí zastavit šíření nákazy v populaci. Ukázal to výzkum z Izraele, kde pokračuje vakcinace velmi rychle. Jde o první náznak, že očkování může pandemii úplně zastavit.

V Izraeli se vakcínou Pfizer/BioNTech očkuje od 20. prosince loňského roku. Díky tomu, jak rychle a v jakém rozsahu tento program probíhá, má země nejvíce důkazů o účinnosti látky. Aby Izrael získal v krátkém čase dost očkovací látky, poskytuje všechna data společnostem, které vakcíny vyrobily.

Už dříve se díky těmto datům potvrdilo, že vakcína Pfizer/BioNTech zabrání těžkému průběhu nemoci covid-19 na 99 procent. Nyní se na veřejnost dostala i data o tom, jak spolehlivá je tato vakcína v přenosu nemoci – tedy v tom, jak moc vlastně vytváří skupinovou imunitu.

Informace byla nejprve zveřejněna na sociální síti Twitter, údajně člověkem, který byl se studií obeznámený. Později její výsledky potvrdily i zpravodajské weby Bloomberg a Spiegel, které se k datům také dostaly. Informace tedy ještě nepocházejí z recenzované vědecké studie a někteří vědci je zpochybňují, jejich zdrojem je „jen“ takzvaná observační analýza.

Izraelská data naznačují cestu ke stádní imunitě

V Izraeli je už proočkována přibližně polovina populace alespoň jednou dávkou vakcíny. Pokud se potvrdí, že jsou výsledky pravdivé, znamenalo by to, že vakcína má schopnost porazit i nejsilnější zbraň nového koronaviru – a to jeho schopnost šířit se i přes lidi, kteří nemají žádné příznaky nemoci.

První opravdu kvalitní klinické studie se na tuto otázku nezaměřovaly – v této fázi pandemie totiž bylo nejdůležitější zabránit vážnému průběhu nemoci a zjistit, zda jsou vakcíny vůbec bezpečné; ochrana před přenosem by byla ale velmi příjemný bonus.

„Tohle jsou údaje, které potřebujeme k odhadu toho, jestli je možné s pomocí očkování dosáhnout stádní imunity,“ uvedla pro agenturu Bloomberg bioložka Raina MacIntyreová. „Musíme mít ale možnost vidět tyto údaje, až budou zveřejněné v recenzovaném časopise a až je budeme moci sami analyzovat.“

Společnosti Pfizer a BioNTech potvrdily, že opravdu na analýze dat z Izraele pracují, výsledky budou oficiálně sdílet, až budou kompletní – k uniklým údajům se odmítly vyjádřit.

Zveřejněný výzkum má podle řady oslovených expertů několik slabin a jeho výsledky účinnost vakcíny v asymptomatickém přenosu nadhodnocují. Studie totiž porovnávala počet hlášených případů mezi těmi, kteří byli plně očkováni, a těmi, kteří očkováni zatím nebyli. Jenže u očkovaných lidí je menší pravděpodobnost, že se nechají otestovat – takže údaje budou u této skupiny logicky nižší, zejména u asymptomatických případů.

Je zapotřebí více důkazů

Výzkum tvrdí, že snížení přenosu je 89,4 procenta, ale podle imunoložky Zoe McLarenové z Marylanské univerzity budou ve skutečnosti výsledky méně optimistické. „O kolik? Potřebujeme víc důkazů, abychom to věděli jistě. Ale předpokládám, že jakmile si všechno vyjasníme, zjistíme, že tato vakcína přenos opravdu snižuje. A to by byla velmi dobrá zpráva.“

Důležité také je, že se to zjevně týká i „britské varianty“, tedy verze nového koronaviru, která byla poprvé odhalena ve Velké Británii. Ta tvořila v době, kdy studie v Izraeli probíhala, asi 80 procent všech případů nákazy virem SARS-CoV-2. Předpokládá se přitom, že je asi 1,4–1,7krát více nakažlivá než původní kmen. Ani to této variantě ale nestačilo, aby se vakcíně vyhnula.

Skupinová imunita je vakcinační, nikoliv promořovací strategie

Vakcinoložka Helen Petousis-Harrisová z Aucklandské univerzity tvrdí, že pokud by byla účinnost v zabránění přenosu blízká 89 procentům, pak by to mohlo vést k potlačení nemoci v celé populaci, nejen k tomu, že bude stále přítomná, ale jen méně smrtící.

Eliminace nemoci covid-19 bude podle ní záviset na potenciálních „rezervoárech“ SARS-CoV-2 u zvířat, ale také na genetických změnách viru, které by mu mohly umožnit uniknout imunitě vyvolané vakcínou, a také schopnosti zastavit přenos po celém světě, nejen v několika bohatých zemích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
před 1 hhodinou

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
před 15 hhodinami

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
před 16 hhodinami

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
před 17 hhodinami

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
před 18 hhodinami

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 22 hhodinami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
včera v 07:30

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
3. 6. 2026
Načítání...