Imunita po prodělaném covidu přetrvává minimálně půl roku, ukazuje studie z Rakouska

Imunita získaná po prodělaném covidu-19 je poměrně stabilní, ukazuje rakouská studie na obyvatelích tyrolského střediska zimních sportů Ischglu. U 90 procent těch, u nichž byly protilátky potvrzeny loni v dubnu, byla také v listopadu zjištěna imunita vůči infekci, dokládá studie, kterou zveřejnila lékařská univerzita v Innsbrucku.

Ischgl se loni stal jedním z prvních ohnisek koronavirové pandemie v Evropě. „Dobré zprávy z Ischglu,“ komentoval výsledky studie rektor innsbrucké univerzity Wolfgang Fleischhacker. To, že imunita přetrvává, je podle něj velmi povzbuzující.

U 801 lidí, kteří se v dubnu 2020 účastnili studie, byla prokázána séroprevalence, tedy četnost výskytu protilátek v krvi, na úrovni 51,4 procenta. V listopadu to bylo 45,4 procenta.

„U téměř 90 procent těch, kteří byli testováni jako séropozitivní v dubnu, byly protilátky odhaleny i v listopadu,“ řekla podle agentury Reuters viroložka Dorothee van Laerová, jedna z hlavních spoluautorek studie. „Přes lehký pokles koncentrace protilátek můžeme říct, že imunita je poměrně stabilní,“ dodala.

Innsbrucká lékařská univerzita tvrdí, že její studie byla jednou z největších svého druhu a pokrývala jedno z nejdelších období.

Co víme o imunitě vůči covidu

Podobné výsledky reportovalo v poslední době více vědeckých týmů – jen neměli k dispozici tak dlouhé časové období a nesledovali tolik případů jako rakouští experti.

Například podle prosincové studie barcelonského výzkumného ústavu IrsiCaixa mají lidé, kteří prodělali covid-19, protilátky proti této nemoci nejméně půlrok a ke stejnému závěru došli v listopadu i britští vědci v podobné studii.

„Studie potvrdila, že pacienti s covidem-19 vytvářejí neutralizující protilátky, které jsou schopné blokovat virus, a tudíž mít ochranný účinek, nejméně šest měsíců od okamžiku nákazy,“ uvedl v prohlášení institut IrsiCaixa, který sídlí v Badaloně (součást barcelonské aglomerace) a který byl založen v roce 1995 jako ústav pro výzkum onemocnění AIDS.

Studie vychází z půlročního sledování 210 lidí nakažených koronavirem SARS-CoV-2. Polovina z nich neměla příznaky a polovina musela být po nákaze hospitalizovaná. Sledování také ukázalo, že pacienti s těžším průběhem nemoci mají větší tvorbu protilátek než ti s mírným průběhem.

Imunolog Benjamín Trinité, který se na studii podílel, připomněl, že vědci dosud neví, jak dlouho jsou protilátky schopné proti covidu-19 člověka ochránit. „Výsledky studie nám dovolují být optimisty a domnívat se, že imunita, ať už v reakci na nemoc či na vakcínu, by mohla trvat hodně dlouho,“ míní barcelonský imunolog, který se podílel i na výzkumu AIDS prováděném Newyorskou univerzitou.

Je to nadějné?

Je možné, že imunita může vydržet ještě mnohem déle; malý úbytek protilátek to naznačuje. Zatím to ale není možné ověřit – vědci musejí osoby, které byly s covidem nemocné v jarní vlně roku 2020 sledovat i nadále a protilátky u nich měřit i v dalších měsících a letech.

Otázkou také je, zda budou tyto protilátky účinné proti variantám, které kvůli mutacím koronaviru stále vznikají. Některé studie totiž naznačují, že brazilská a jihoafrická varianta umí těmto protilátkám unikat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 2 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 4 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 6 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 6 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 7 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 9 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
včera v 16:21

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
včera v 11:49
Načítání...