Imunita po prodělaném covidu přetrvává minimálně půl roku, ukazuje studie z Rakouska

Imunita získaná po prodělaném covidu-19 je poměrně stabilní, ukazuje rakouská studie na obyvatelích tyrolského střediska zimních sportů Ischglu. U 90 procent těch, u nichž byly protilátky potvrzeny loni v dubnu, byla také v listopadu zjištěna imunita vůči infekci, dokládá studie, kterou zveřejnila lékařská univerzita v Innsbrucku.

Ischgl se loni stal jedním z prvních ohnisek koronavirové pandemie v Evropě. „Dobré zprávy z Ischglu,“ komentoval výsledky studie rektor innsbrucké univerzity Wolfgang Fleischhacker. To, že imunita přetrvává, je podle něj velmi povzbuzující.

U 801 lidí, kteří se v dubnu 2020 účastnili studie, byla prokázána séroprevalence, tedy četnost výskytu protilátek v krvi, na úrovni 51,4 procenta. V listopadu to bylo 45,4 procenta.

„U téměř 90 procent těch, kteří byli testováni jako séropozitivní v dubnu, byly protilátky odhaleny i v listopadu,“ řekla podle agentury Reuters viroložka Dorothee van Laerová, jedna z hlavních spoluautorek studie. „Přes lehký pokles koncentrace protilátek můžeme říct, že imunita je poměrně stabilní,“ dodala.

Innsbrucká lékařská univerzita tvrdí, že její studie byla jednou z největších svého druhu a pokrývala jedno z nejdelších období.

Co víme o imunitě vůči covidu

Podobné výsledky reportovalo v poslední době více vědeckých týmů – jen neměli k dispozici tak dlouhé časové období a nesledovali tolik případů jako rakouští experti.

Například podle prosincové studie barcelonského výzkumného ústavu IrsiCaixa mají lidé, kteří prodělali covid-19, protilátky proti této nemoci nejméně půlrok a ke stejnému závěru došli v listopadu i britští vědci v podobné studii.

„Studie potvrdila, že pacienti s covidem-19 vytvářejí neutralizující protilátky, které jsou schopné blokovat virus, a tudíž mít ochranný účinek, nejméně šest měsíců od okamžiku nákazy,“ uvedl v prohlášení institut IrsiCaixa, který sídlí v Badaloně (součást barcelonské aglomerace) a který byl založen v roce 1995 jako ústav pro výzkum onemocnění AIDS.

Studie vychází z půlročního sledování 210 lidí nakažených koronavirem SARS-CoV-2. Polovina z nich neměla příznaky a polovina musela být po nákaze hospitalizovaná. Sledování také ukázalo, že pacienti s těžším průběhem nemoci mají větší tvorbu protilátek než ti s mírným průběhem.

Imunolog Benjamín Trinité, který se na studii podílel, připomněl, že vědci dosud neví, jak dlouho jsou protilátky schopné proti covidu-19 člověka ochránit. „Výsledky studie nám dovolují být optimisty a domnívat se, že imunita, ať už v reakci na nemoc či na vakcínu, by mohla trvat hodně dlouho,“ míní barcelonský imunolog, který se podílel i na výzkumu AIDS prováděném Newyorskou univerzitou.

Je to nadějné?

Je možné, že imunita může vydržet ještě mnohem déle; malý úbytek protilátek to naznačuje. Zatím to ale není možné ověřit – vědci musejí osoby, které byly s covidem nemocné v jarní vlně roku 2020 sledovat i nadále a protilátky u nich měřit i v dalších měsících a letech.

Otázkou také je, zda budou tyto protilátky účinné proti variantám, které kvůli mutacím koronaviru stále vznikají. Některé studie totiž naznačují, že brazilská a jihoafrická varianta umí těmto protilátkám unikat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Sněhová kalamita v květnu. Před sedmdesáti lety napadly desítky centimetrů sněhu

Letošní květen zatím přináší převážně teplotně nadprůměrné dny a sníh roztál během uplynulého týdne už i v Krkonoších. To před 73 lety byla situace dramaticky odlišná – ledoví muži tehdy sice dorazili o pár dnů dříve, ale s o to větší intenzitou, a dokonce s sebou přinesli i sněhovou kalamitu. Šlo o mimořádně silné ochlazení s mrazy, sněžením i v nížinách a rozsáhlými škodami na vegetaci a zemědělství.
před 7 hhodinami

Strach z krásy, strach ze vztahu. Vědci popsali roli femme fatale v mýtech

Jednou z nejčastějších překážek, jimž mužský hrdina čelí na své cestě ke smysluplnému konci svého příběhu, není drak ani jiná lítá bestie. Je to krásná žena označovaná jako femme fatale. Právě tento archetyp teď vědci prozkoumali.
před 8 hhodinami

VideoGynekologické operace i bez řezů do břicha. Lékaři rozšiřují šetrnější postupy

Lékaři rozšiřují možnosti miniinvazivních gynekologických zákroků, při nichž lze i velké operace provádět bez řezů do břišní stěny a pod kontrolou kamery. Šetrnější postupy mají snižovat riziko komplikací, infekcí nebo vzniku kýly a mohou pomoci například pacientkám po opakovaných břišních zákrocích. Odstranění dělohy ročně v Česku podstoupí téměř dvacet tisíc žen.
před 19 hhodinami

David Attenborough slaví sté narozeniny. Změnil pohled lidí na svět

Britský přírodovědec, spisovatel a filmař sir David Attenborough patří k nejznámějším popularizátorům vědy. Jeho přírodovědná díla jako Modrá planeta či Život na Zemi, která už od poloviny padesátých let připravoval hlavně pro BBC, lákaly k obrazovkám miliony diváků po celém světě. Dokázal poutavě vyprávět jak o existujících zvířatech, tak o dávno vyhynulých dinosaurech a své pořady přetvářel i v úspěšné knihy. V pátek 8. května slaví sté narozeniny.
včera v 07:06

České přehrady se rychle oteplují. Dopady se už projevují

Povrchová voda v českých nádržích se za posledních třicet let výrazně oteplila, oznámili vědci z Biologického centra Akademie věd. Ohřívá se tempem v průměru o více než půl stupně Celsia za desetiletí. Největší teplotní skok je v případě jednotlivých měsíců patrný v dubnu, kdy je to dokonce o jeden stupeň. Dlouhodobá studie hydrobiologů potvrzuje silnou vazbu mezi teplotou vody a lidmi způsobeným oteplováním klimatu. Upozorňuje také na možné dopady na kvalitu vody i hospodaření v nádržích.
7. 5. 2026

481 metrů. Aljaškou se vloni přehnala druhá největší megatsunami

Loňská megatsunami vznikla po sesuvu části aljašské hory do moře. Podle studie, která vyšla na začátku května, jde o druhou nejvyšší vlnu, jakou kdy vědci zaznamenali. Autoři výzkumu zdůrazňují, že je spojená s riziky změny klimatu a táním ledovců.
7. 5. 2026

Archeologové ohlásili nález ztraceného města Bílý jaguár

Marná pátrání po stovky let zmizelém mayském městě Sac Balam (v překladu Bílý jaguár) vystřídala naděje. Během posledních vykopávek v mexické džungli se našlo tolik důkazů, že archeologové teď na tiskové konferenci oznámili, že ho našli.
7. 5. 2026

Vědci vyvrátili jeden z nejznámějších mýtů o kukačkách. Vejce v zobáku nenosí

Mezinárodní tým ornitologů pod vedením Tomáše Grima z Ostravské univerzity jako první pořídil záznamy kladení kukaček obecných do hostitelských hnízd v dutinách. Díky tomu vědci přinesli nové poznatky o jejich chování a vyvrátili mýtus, že kukačky nosí vejce v zobáku, o němž se spekulovalo už od starověku.
6. 5. 2026
Načítání...