Imunita po prodělaném covidu přetrvává minimálně půl roku, ukazuje studie z Rakouska

Imunita získaná po prodělaném covidu-19 je poměrně stabilní, ukazuje rakouská studie na obyvatelích tyrolského střediska zimních sportů Ischglu. U 90 procent těch, u nichž byly protilátky potvrzeny loni v dubnu, byla také v listopadu zjištěna imunita vůči infekci, dokládá studie, kterou zveřejnila lékařská univerzita v Innsbrucku.

Ischgl se loni stal jedním z prvních ohnisek koronavirové pandemie v Evropě. „Dobré zprávy z Ischglu,“ komentoval výsledky studie rektor innsbrucké univerzity Wolfgang Fleischhacker. To, že imunita přetrvává, je podle něj velmi povzbuzující.

U 801 lidí, kteří se v dubnu 2020 účastnili studie, byla prokázána séroprevalence, tedy četnost výskytu protilátek v krvi, na úrovni 51,4 procenta. V listopadu to bylo 45,4 procenta.

„U téměř 90 procent těch, kteří byli testováni jako séropozitivní v dubnu, byly protilátky odhaleny i v listopadu,“ řekla podle agentury Reuters viroložka Dorothee van Laerová, jedna z hlavních spoluautorek studie. „Přes lehký pokles koncentrace protilátek můžeme říct, že imunita je poměrně stabilní,“ dodala.

Innsbrucká lékařská univerzita tvrdí, že její studie byla jednou z největších svého druhu a pokrývala jedno z nejdelších období.

Co víme o imunitě vůči covidu

Podobné výsledky reportovalo v poslední době více vědeckých týmů – jen neměli k dispozici tak dlouhé časové období a nesledovali tolik případů jako rakouští experti.

Například podle prosincové studie barcelonského výzkumného ústavu IrsiCaixa mají lidé, kteří prodělali covid-19, protilátky proti této nemoci nejméně půlrok a ke stejnému závěru došli v listopadu i britští vědci v podobné studii.

„Studie potvrdila, že pacienti s covidem-19 vytvářejí neutralizující protilátky, které jsou schopné blokovat virus, a tudíž mít ochranný účinek, nejméně šest měsíců od okamžiku nákazy,“ uvedl v prohlášení institut IrsiCaixa, který sídlí v Badaloně (součást barcelonské aglomerace) a který byl založen v roce 1995 jako ústav pro výzkum onemocnění AIDS.

Studie vychází z půlročního sledování 210 lidí nakažených koronavirem SARS-CoV-2. Polovina z nich neměla příznaky a polovina musela být po nákaze hospitalizovaná. Sledování také ukázalo, že pacienti s těžším průběhem nemoci mají větší tvorbu protilátek než ti s mírným průběhem.

Imunolog Benjamín Trinité, který se na studii podílel, připomněl, že vědci dosud neví, jak dlouho jsou protilátky schopné proti covidu-19 člověka ochránit. „Výsledky studie nám dovolují být optimisty a domnívat se, že imunita, ať už v reakci na nemoc či na vakcínu, by mohla trvat hodně dlouho,“ míní barcelonský imunolog, který se podílel i na výzkumu AIDS prováděném Newyorskou univerzitou.

Je to nadějné?

Je možné, že imunita může vydržet ještě mnohem déle; malý úbytek protilátek to naznačuje. Zatím to ale není možné ověřit – vědci musejí osoby, které byly s covidem nemocné v jarní vlně roku 2020 sledovat i nadále a protilátky u nich měřit i v dalších měsících a letech.

Otázkou také je, zda budou tyto protilátky účinné proti variantám, které kvůli mutacím koronaviru stále vznikají. Některé studie totiž naznačují, že brazilská a jihoafrická varianta umí těmto protilátkám unikat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Středomoří zasáhla vlna veder s rekordní intenzitou

Zejména severozápadní část Středozemního moře zasáhla na začátku týdne vlna veder, která dosáhla pro tuto oblast rekordní intenzity. Událost je podle meteorologů výjimečná tím, o kolik stupňů současné teploty překročily normální hodnoty. Nadprůměrné teploty ale panují v celém Středomoří. Průměrný rozdíl oproti normálním, takzvaným klimatologickým hodnotám, činil 5,2 stupně Celsia, jak vyplývá z údajů španělského Institutu mořských věd (ICM) citovaných agenturou AFP.
před 14 hhodinami

Lidstvo spustilo první časosběr oblohy. Ukáže vesmír, jak ho neznáme

V noci odstartoval ostrý provoz velkého dalekohledu pro mapování proměnlivého vesmíru na Observatoři Very Rubinové v Chile. Teleskop za tři noci nasnímkuje celou jižní oblohu a totéž bude opakovat znovu a znovu po dobu deseti let. Díky tomu získá lidstvo astronomické množství astronomických dat a záznamy toho, co a jak se na nebi mění.
před 14 hhodinami

Růst velkoměst se podle analýzy do konce století zpomalí

Vědci našli detailní analýzou geografických dat doposud nepozorovaná pravidla, jimiž se řídí růst velkoměst. Když je interpretovali, zjistili, že růst bude pomalejší, než se předpokládalo.
30. 6. 2026

V oteplujícím se Baltském moři sílí pobřežní vlny chladu, uvádí studie

Přestože se Baltské moře rychle otepluje, v jeho pobřežních vodách se začaly objevovat stále intenzivnější studené epizody. Studie vědců z TalTechu zjistila, že tento jev způsobuje kombinace větru, mělkých pobřežních vod a studeného vzduchu. Vědci svá zjištění publikovali v časopise Environmental Research: Climate.
30. 6. 2026

Evropský pohled