Imunita po prodělaném covidu přetrvává minimálně půl roku, ukazuje studie z Rakouska

Imunita získaná po prodělaném covidu-19 je poměrně stabilní, ukazuje rakouská studie na obyvatelích tyrolského střediska zimních sportů Ischglu. U 90 procent těch, u nichž byly protilátky potvrzeny loni v dubnu, byla také v listopadu zjištěna imunita vůči infekci, dokládá studie, kterou zveřejnila lékařská univerzita v Innsbrucku.

Ischgl se loni stal jedním z prvních ohnisek koronavirové pandemie v Evropě. „Dobré zprávy z Ischglu,“ komentoval výsledky studie rektor innsbrucké univerzity Wolfgang Fleischhacker. To, že imunita přetrvává, je podle něj velmi povzbuzující.

U 801 lidí, kteří se v dubnu 2020 účastnili studie, byla prokázána séroprevalence, tedy četnost výskytu protilátek v krvi, na úrovni 51,4 procenta. V listopadu to bylo 45,4 procenta.

„U téměř 90 procent těch, kteří byli testováni jako séropozitivní v dubnu, byly protilátky odhaleny i v listopadu,“ řekla podle agentury Reuters viroložka Dorothee van Laerová, jedna z hlavních spoluautorek studie. „Přes lehký pokles koncentrace protilátek můžeme říct, že imunita je poměrně stabilní,“ dodala.

Innsbrucká lékařská univerzita tvrdí, že její studie byla jednou z největších svého druhu a pokrývala jedno z nejdelších období.

Co víme o imunitě vůči covidu

Podobné výsledky reportovalo v poslední době více vědeckých týmů – jen neměli k dispozici tak dlouhé časové období a nesledovali tolik případů jako rakouští experti.

Například podle prosincové studie barcelonského výzkumného ústavu IrsiCaixa mají lidé, kteří prodělali covid-19, protilátky proti této nemoci nejméně půlrok a ke stejnému závěru došli v listopadu i britští vědci v podobné studii.

„Studie potvrdila, že pacienti s covidem-19 vytvářejí neutralizující protilátky, které jsou schopné blokovat virus, a tudíž mít ochranný účinek, nejméně šest měsíců od okamžiku nákazy,“ uvedl v prohlášení institut IrsiCaixa, který sídlí v Badaloně (součást barcelonské aglomerace) a který byl založen v roce 1995 jako ústav pro výzkum onemocnění AIDS.

Studie vychází z půlročního sledování 210 lidí nakažených koronavirem SARS-CoV-2. Polovina z nich neměla příznaky a polovina musela být po nákaze hospitalizovaná. Sledování také ukázalo, že pacienti s těžším průběhem nemoci mají větší tvorbu protilátek než ti s mírným průběhem.

Imunolog Benjamín Trinité, který se na studii podílel, připomněl, že vědci dosud neví, jak dlouho jsou protilátky schopné proti covidu-19 člověka ochránit. „Výsledky studie nám dovolují být optimisty a domnívat se, že imunita, ať už v reakci na nemoc či na vakcínu, by mohla trvat hodně dlouho,“ míní barcelonský imunolog, který se podílel i na výzkumu AIDS prováděném Newyorskou univerzitou.

Je to nadějné?

Je možné, že imunita může vydržet ještě mnohem déle; malý úbytek protilátek to naznačuje. Zatím to ale není možné ověřit – vědci musejí osoby, které byly s covidem nemocné v jarní vlně roku 2020 sledovat i nadále a protilátky u nich měřit i v dalších měsících a letech.

Otázkou také je, zda budou tyto protilátky účinné proti variantám, které kvůli mutacím koronaviru stále vznikají. Některé studie totiž naznačují, že brazilská a jihoafrická varianta umí těmto protilátkám unikat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Animace ukazuje, jak válka zastavila dopravu Hormuzským průlivem

Hormuzský průliv je klíčová vodní cesta, kterou denně proudí asi pětina světové ropy. Je spojnicí mezi největšími producenty ropy v Perském zálivu s jejich zákazníky v ostatních částech světa – hlavně v Asii. Data ukazují, jak se od pátku do pondělí zpomalovala doprava touto dopravní tepnou, až se zastavila úplně. V sobotu zahájily USA a Izrael útok na Írán, ke kterému průliv přiléhá.
před 7 hhodinami

Ohnivé tornádo by mohlo pomoct oceánům od ropných skvrn. Vědci ho otestovali

Texaští vědci otestovali novou nadějnou metodu, jak se zbavit ropných skvrn, které je nutné co nejrychleji odstranit. Navrhují je likvidovat pomocí plamenných vírů.
před 8 hhodinami

Americká armáda údajně využila při útoku na Írán AI, od níž se přitom Trump distancoval

Americká média jako Wall Street Journal a Axios píší, že při bombardování Íránu využily americké jednotky umělou inteligenci společnosti Anthropic, která přitom vede s armádou spory.
před 10 hhodinami

Nelétaví papoušci téměř vyhynuli, jejich počet se podařilo zčtyřnásobit

O jediném nelétavém druhu papouška na světě se dříve předpokládalo, že je odsouzen k vyhubení. Kakapo soví je totiž příliš těžký, pomalý a naneštěstí pro něj i příliš chutný na to, aby přežil v blízkosti predátorů, které do jeho původního domova přinesli na svých lodích Evropané. K rozmnožování navíc přistupuje neobvykle lehkovážně, píše agentura AP. Novozélanďané ale vynakládají velké úsilí na jeho záchranu.
před 13 hhodinami

Úhyn ryb v Dyji se bez omezení fosforu bude opakovat, varuje studie

Úhyn ryb v řece Dyji se podle hlavního autora studie, kterou pro Povodí Moravy zpracovala Mendelova univerzita, může opakovat. Výzkumníci volají po větší regulaci fosforu. Látku v České republice vypouštějí především čistírny odpadních vod a navzdory existujícím technologiím ji některá menší zařízení nemusejí vůbec zadržovat.
1. 3. 2026

Trump nařídil úřadům ukončit využívání AI od Anthropicu

Americký prezident Donald Trump nařídil federálním úřadům postupně ukončit využívání technologií umělé inteligence (AI) od firmy Anthropic. Učinil tak poté, co společnost odmítla ustoupit americkému ministerstvu obrany ve sporu o bezpečnost využívání AI pro vojenské účely. Americké ministerstvo obrany podotklo, že pokud firma nepřistoupí na jeho žádost, bude považována za „riziko pro dodavatelský řetězec“ a riskuje ztrátu státní zakázky v hodnotě 200 milionů dolarů (4,1 miliardy korun).
27. 2. 2026Aktualizováno28. 2. 2026

Čeští vědci jako první popsali na Marsu masivní výboj připomínající blesk

Čeští vědci ukázali, že v atmosféře Marsu dochází k elektrickým výbojům podobným bleskům. Čtyřčlennému výzkumnému týmu z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR se to povedlo zjistit na základě měření americké sondy Maven.
27. 2. 2026

Mise Artemis III na Měsíci nepřistane, oznámil šéf NASA

Na páteční tiskové konferenci oznámil ředitel americké vesmírné agentury NASA Jared Isaacman, že se odkládá pokus o přistání lidské posádky na Měsíci. Původně ji měla mít za úkol mise Artemis III, podle Isaacmana to ale má teď provést až Artemis IV.
27. 2. 2026
Načítání...