Vakcína Pfizeru brání i přenosu covidu, naznačují první data z Izraele

První údaje z izraelského očkování proti covidu naznačují, že vakcína proti koronaviru od společnosti Pfizer snižuje nejen těžký průběh nemoci, ale také množství nakažených ve společnosti. Až doposud nebylo jasné, jestli může mít očkování na zpomalení šíření covidu nějaký dopad.

Tento týden zveřejnilo několik izraelských vědeckých institucí první expertní odhady toho, jak velký vliv mělo očkování vakcínou Pfizer/BioNTech na to, jak moc se covid-19 v populaci šíří. Podle předběžných údajů ministerstva zdravotnictví je snížení šíření asi 50 procent, a to už 14 dní po podání první ze dvou očkovacích dávek.

Sharon Alroy-Preisová z ministerstva zdravotnictví uvedla pro televizní stanici Channel 12 News, že tyto údaje jsou předběžné a vycházejí z výsledků testů na koronavirus jak u těch, kteří dostali vakcínu, tak u těch, kteří ji nedostali. Podle údajů zveřejněných největším izraelským poskytovatelem zdravotní péče Clalitem klesla 14 dní po očkování pravděpodobnost, že se osoba nakazí koronavirem, o 33 procent.

Oba tyto odhady vycházejí ze sledování stejného vzorku asi 400 tisíc osob, měly by tedy být dostatečně reprezentativní. Proč obě instituce dospěly k poněkud odlišným výsledkům, zatím není jasné, zřejmě jde o odlišný přístup k interpretaci dat.

A do třetice zveřejnil vlastní výsledky poskytovatel zdravotní péče Maccabi – podle něj vakcína způsobila pokles šance na infekci o 60 procent a to 14 dní po prvním očkování. Tento odhad ale pochází z menšího počtu sledovaných osob.

Tyto výsledky jsou zajímavé zejména proto, že vakcína dosáhne plného potenciálu až týden po podání druhé dávky vakcíny, které začalo v Izraeli až tento týden. Podle výsledků klinické studie se očekává, že druhá dávka přibližně po týdnu zvýší hladinu imunity na nějakých 95 % – alespoň zpočátku, postupem času bude takto získaná imunita klesat.

Již dříve Alroy-Preisová uvedla, že téměř jedna pětina z více než tisíce současných vážných pacientů s covidem-19 již dříve dostala první dávku vakcíny od společnosti Pfizer. Podle Alroy-Preisové to zdůrazňuje důležitost toho, aby se pokračovalo v ochraně očkovaných po podání první injekce. „Sedmnáct procent nových závažných případů dnes, neboli 180 případů, je u lidí po první dávce,“ řekla novinářům.

Co to mění?

Výrobci vakcín proti covidu se soustředili na to, aby jejich vakcíny bránily těžkému průběhu nemoci. Cílem jejich vakcín tedy nebylo, aby zabránily přenosu.

Proto ani během klinických studií firmy nezjišťovaly, zda mají očkování tento dopad. Výrobci naznačovali, že je to možné, ale byli zdrženliví - bez dat to nebylo možné říci. Vzhledem k tomu, že testy Pfizeru ve třetí fázi sledovaly jen asi 40 tisíc lidí a rychlosti izraelské očkovací kampaně, by právě data z této země mohla být jednou z nejlepších indikací účinnosti vakcíny v praxi.

Alroy-Preisová uvedla, že 73 procent Izraelců, kteří jsou starší 60 let nebo mají jiné vysoce rizikové faktory, už bylo očkováno nejméně jednou injekcí, ale poznamenala, že očkování bylo pomalejší v arabské a ultraortodoxní komunitě.

Podle úředníků bylo v Izraeli naočkováno už 1 910 330 osob, což je asi 20 % populace, premiér Benjamin Netanjahu přesto v úterý uspořádal slavnostní událost oslavující už dvoumiliontého naočkovaného. 

Podle izraelského serveru CTech, který poskytuje informace o technologiích a inovacích, byla rychlost očkování umožněna specifičností dohody s firmou Pfizer. Izrael výměnou za dodávku milionů očkovacích dávek souhlasil s tím, že této farmaceutické firmě umožní přístup do zdravotních databází o naočkovaných občanech, což bude využitelné při farmaceutickém výzkumu.

Izrael tak souhlasil, že bude fungovat jako globální experimentální laboratoř, přičemž získané poznatky budou moci být využity ke stanovení vakcinačních postupů v jiných zemích. Pomohou také farmaceutickým firmám při dalším výzkumu očkovacích látek a léků. Americká firma Pfizer na vývoji své vakcíny spolupracovala s německou společností BioNTech.

Jak je to možné?

Alroy-Preisová zdůraznila, že tyto údaje nestačily k závěru, že vakcína zabraňuje přenosu viru úplně. Virus lze totiž i po očkování přinejmenším do nějaké míry přenášet na ostatní – zejména, pokud není člověk očkovaný i druhou dávkou. Vakcíny se dávají do svalu a nemohou mít tedy vliv na takzvanou slizniční imunitu, která brání vstupu viru do těla.

To znamená, že na sliznici v nose se virus může dále množit a tedy i vylučovat – vakcína mu jen brání v tom, aby neměl těžký průběh. Jenže i to by podle mnoha expertů mohlo stačit k alespoň částečnému (a podle izraelských údajů značnému) zpomalení šíření nemoci. Vysvětlil to předseda České vakcinologické společnosti Roman Chlíbek: „Máme srovnání s jinými vakcínami, které se aplikují podobnou cestou do svalu. A jsou to také vakcíny proti respiračním nákazám, ať už je to černý kašel, chřipka, pneumokok. Je dokázáno, že očkování proti pneumokoku sníží možnost nosičství u člověka. Očkované děti nemají pneumokok na sliznicích a nešíří ho dále, pokud jsou očkovány. Není stoprocentně vyloučeno, že daný jedinec, který neonemocní, nebude mít koronavirus na sliznicích,“ uvedl.

Očkování podle Chlíbka zatím neposkytuje sterilní imunitu, protože potom by člověk neměl na sliznicích nic. „Pokud by se ale koronavirus uchytil na sliznici očkovaného jedince, tak by se nešířil. Rozhodně tedy nebude ve velkém vidět ten moment, že by očkovaný šířil nákazu.“ Podle Chlíbka proto není důvod, proč by očkování proti koronaviru nemělo fungovat na podobném principu.

„Jinak by nefungovala ani žádná vakcína proti chřipce, černému kašli nebo proti pneumokokům. Přitom tyto vakcíny tady jsou a fungují a brání přenosu na další jedince. Nedá se říct, že když se vakcína aplikuje do svalu, nevytvoří ochranu na sliznicích. To by popřelo princip všech ostatních očkovacích látek proti respiračním nákazám,“ dodal Chlíbek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 7 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 9 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 11 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 13 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 15 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled