Vakcína Pfizeru brání i přenosu covidu, naznačují první data z Izraele

První údaje z izraelského očkování proti covidu naznačují, že vakcína proti koronaviru od společnosti Pfizer snižuje nejen těžký průběh nemoci, ale také množství nakažených ve společnosti. Až doposud nebylo jasné, jestli může mít očkování na zpomalení šíření covidu nějaký dopad.

Tento týden zveřejnilo několik izraelských vědeckých institucí první expertní odhady toho, jak velký vliv mělo očkování vakcínou Pfizer/BioNTech na to, jak moc se covid-19 v populaci šíří. Podle předběžných údajů ministerstva zdravotnictví je snížení šíření asi 50 procent, a to už 14 dní po podání první ze dvou očkovacích dávek.

Sharon Alroy-Preisová z ministerstva zdravotnictví uvedla pro televizní stanici Channel 12 News, že tyto údaje jsou předběžné a vycházejí z výsledků testů na koronavirus jak u těch, kteří dostali vakcínu, tak u těch, kteří ji nedostali. Podle údajů zveřejněných největším izraelským poskytovatelem zdravotní péče Clalitem klesla 14 dní po očkování pravděpodobnost, že se osoba nakazí koronavirem, o 33 procent.

Oba tyto odhady vycházejí ze sledování stejného vzorku asi 400 tisíc osob, měly by tedy být dostatečně reprezentativní. Proč obě instituce dospěly k poněkud odlišným výsledkům, zatím není jasné, zřejmě jde o odlišný přístup k interpretaci dat.

A do třetice zveřejnil vlastní výsledky poskytovatel zdravotní péče Maccabi – podle něj vakcína způsobila pokles šance na infekci o 60 procent a to 14 dní po prvním očkování. Tento odhad ale pochází z menšího počtu sledovaných osob.

Tyto výsledky jsou zajímavé zejména proto, že vakcína dosáhne plného potenciálu až týden po podání druhé dávky vakcíny, které začalo v Izraeli až tento týden. Podle výsledků klinické studie se očekává, že druhá dávka přibližně po týdnu zvýší hladinu imunity na nějakých 95 % – alespoň zpočátku, postupem času bude takto získaná imunita klesat.

Již dříve Alroy-Preisová uvedla, že téměř jedna pětina z více než tisíce současných vážných pacientů s covidem-19 již dříve dostala první dávku vakcíny od společnosti Pfizer. Podle Alroy-Preisové to zdůrazňuje důležitost toho, aby se pokračovalo v ochraně očkovaných po podání první injekce. „Sedmnáct procent nových závažných případů dnes, neboli 180 případů, je u lidí po první dávce,“ řekla novinářům.

Co to mění?

Výrobci vakcín proti covidu se soustředili na to, aby jejich vakcíny bránily těžkému průběhu nemoci. Cílem jejich vakcín tedy nebylo, aby zabránily přenosu.

Proto ani během klinických studií firmy nezjišťovaly, zda mají očkování tento dopad. Výrobci naznačovali, že je to možné, ale byli zdrženliví - bez dat to nebylo možné říci. Vzhledem k tomu, že testy Pfizeru ve třetí fázi sledovaly jen asi 40 tisíc lidí a rychlosti izraelské očkovací kampaně, by právě data z této země mohla být jednou z nejlepších indikací účinnosti vakcíny v praxi.

Alroy-Preisová uvedla, že 73 procent Izraelců, kteří jsou starší 60 let nebo mají jiné vysoce rizikové faktory, už bylo očkováno nejméně jednou injekcí, ale poznamenala, že očkování bylo pomalejší v arabské a ultraortodoxní komunitě.

Podle úředníků bylo v Izraeli naočkováno už 1 910 330 osob, což je asi 20 % populace, premiér Benjamin Netanjahu přesto v úterý uspořádal slavnostní událost oslavující už dvoumiliontého naočkovaného. 

Podle izraelského serveru CTech, který poskytuje informace o technologiích a inovacích, byla rychlost očkování umožněna specifičností dohody s firmou Pfizer. Izrael výměnou za dodávku milionů očkovacích dávek souhlasil s tím, že této farmaceutické firmě umožní přístup do zdravotních databází o naočkovaných občanech, což bude využitelné při farmaceutickém výzkumu.

Izrael tak souhlasil, že bude fungovat jako globální experimentální laboratoř, přičemž získané poznatky budou moci být využity ke stanovení vakcinačních postupů v jiných zemích. Pomohou také farmaceutickým firmám při dalším výzkumu očkovacích látek a léků. Americká firma Pfizer na vývoji své vakcíny spolupracovala s německou společností BioNTech.

Jak je to možné?

Alroy-Preisová zdůraznila, že tyto údaje nestačily k závěru, že vakcína zabraňuje přenosu viru úplně. Virus lze totiž i po očkování přinejmenším do nějaké míry přenášet na ostatní – zejména, pokud není člověk očkovaný i druhou dávkou. Vakcíny se dávají do svalu a nemohou mít tedy vliv na takzvanou slizniční imunitu, která brání vstupu viru do těla.

To znamená, že na sliznici v nose se virus může dále množit a tedy i vylučovat – vakcína mu jen brání v tom, aby neměl těžký průběh. Jenže i to by podle mnoha expertů mohlo stačit k alespoň částečnému (a podle izraelských údajů značnému) zpomalení šíření nemoci. Vysvětlil to předseda České vakcinologické společnosti Roman Chlíbek: „Máme srovnání s jinými vakcínami, které se aplikují podobnou cestou do svalu. A jsou to také vakcíny proti respiračním nákazám, ať už je to černý kašel, chřipka, pneumokok. Je dokázáno, že očkování proti pneumokoku sníží možnost nosičství u člověka. Očkované děti nemají pneumokok na sliznicích a nešíří ho dále, pokud jsou očkovány. Není stoprocentně vyloučeno, že daný jedinec, který neonemocní, nebude mít koronavirus na sliznicích,“ uvedl.

Očkování podle Chlíbka zatím neposkytuje sterilní imunitu, protože potom by člověk neměl na sliznicích nic. „Pokud by se ale koronavirus uchytil na sliznici očkovaného jedince, tak by se nešířil. Rozhodně tedy nebude ve velkém vidět ten moment, že by očkovaný šířil nákazu.“ Podle Chlíbka proto není důvod, proč by očkování proti koronaviru nemělo fungovat na podobném principu.

„Jinak by nefungovala ani žádná vakcína proti chřipce, černému kašli nebo proti pneumokokům. Přitom tyto vakcíny tady jsou a fungují a brání přenosu na další jedince. Nedá se říct, že když se vakcína aplikuje do svalu, nevytvoří ochranu na sliznicích. To by popřelo princip všech ostatních očkovacích látek proti respiračním nákazám,“ dodal Chlíbek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
před 12 hhodinami

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
před 12 hhodinami

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
před 18 hhodinami

Lidské ruce vznikly u našich prapředků, kteří chodili po kloubech

Vědci popsali nové poznatky o tom, jak vznikla lidská ruka. Podle nich se prapředkové člověka pohybovali podobně jako moderní gorily, opírali se při chůzi o klouby předních končetin.
před 18 hhodinami

Pražští lékaři nasadili pacientce proti zlatému stafylokokovi bakteriofágy

Bakterie zlatého stafylokoka u lidí způsobují spoustu zdravotních problémů, které se projevují vážnými záněty, jež se dají jen špatně léčit. V přírodě ale existují jejich predátoři – bakteriofágy. Právě ty teď vědci využili u pacientky v Praze.
před 19 hhodinami

OBRAZEM: Nejkrásnější snímky Mléčné dráhy ukazují mizející nádheru

Přes 6500 snímků se letos pokusilo dostat do výběru nejlepších fotografií Mléčné dráhy. Poslali je astrofotografové z patnácti zemí světa. Vybrané naleznete v přiložené fotogalerii.
před 21 hhodinami

Ebola se v Kongu šíří stovky kilometrů od dosavadního ohniska

V provincii Jižní Kivu na východě Konga byl potvrzen případ eboly, nemoc se tak objevila stovky kilometrů od dosavadního epicentra nákazy. Uvedla to ve čtvrtek povstalecká aliance, která oblast kontroluje, informovala agentura Reuters. Případ podle ní vyvolává obavy z dalšího šíření epidemie. Mladíci zapálili centrum pro léčbu eboly poté, co jim bylo odepřeno pohřbít tělo jejich blízkého.
21. 5. 2026Aktualizováno21. 5. 2026

První týdny otcovství mění mužům zásadně mozek, popsali experti

Když žena přivede na svět dítě, změní ji to duševně i tělesně. Týká se to i změn v mozku, které už vědci opakovaně a docela detailně popsali. Ale oč lépe známé byly dopady rodičovství na ženy, o to méně se vědělo o tom, co dělá otcovství s mozkem mužů. Teď to popsali němečtí psychologové, kteří čerstvé otce prozkoumali celou řadou těch nejmodernějších přístrojů.
21. 5. 2026
Načítání...