Další covidové vakcíny by Česku mohl poskytnout Izrael. Informaci České televizi potvrdil velvyslanec v Tel Avivu Martin Stropnický (ANO). Jednání o dodání očkovací látky však teprve probíhají. Český premiér a prezident se už dříve obrátili na izraelského prezidenta s žádostí o pomoc s organizací vakcinace. Podle poradce premiéra a bývalého ministra zdravotnictví Romana Prymuly je izraelský systém očkování jednoduchý, v čemž se skrývá jeho síla.
S případnými dodávkami vakcín z Izraele nemůže Česko podle vyjádření českého diplomata počítat v nejbližší době. „Martin Stropnický krotil očekávání, že by dodávky vakcíny byly otázkou týdnů, či dokonce dnů. Izrael se totiž stále soustředí na očkování svého obyvatelstva,“ uvedl blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek.
„Neřekl bych, že to bude v těchto týdnech, možná v příštím měsíci, to bych nevylučoval,“ uvedl k tomu, kdy přesně by mohla Izrael Česku vakcíny poskytnout, Stropnický.
Podle zpravodaje se v Izraeli v posledních dnech mluví o tom, že několik evropských zemí požádalo o vakcíny, konkrétně má jít o Kypr a Dánsko. Česko zatím zmiňováno nebylo.
Izrael má podle Borka kapacity, v tuto chvíli se však primárně snaží očkovat vlastní obyvatelstvo. „Disponuje stovkami tisíc vakcín, které jsou průběžně každý týden doplňovány. Izrael už naočkoval téměř dva miliony svých lidí a v tuto chvíli zahajuje plošné očkování lidí nad 55 let. Ve srovnání se zeměmi EU tak disponuje v kvantitě, ale i v know-how obrovským rozdílem – v pozitivním slova smyslu.“
Co patnáct minut, to jedno očkování
Izrael nyní očkuje až 150 tisíc lidí denně. „Je to neuvěřitelné množství a má se to navýšit na 170 tisíc s cílem až dvě stě tisíc očkování denně. Já jsem se snažil přijít na to, jak je to časově i čistě fyzicky možné – a je to i v tom, že zatímco u nás se počítá na jednoho pacienta i 45 minut, patrně jsou v tom nějaká školení a odpočinková místnost, tady je to patnáct minut,“ popisuje Stropnický.
Proces je pod kontrolou ale i logisticky. „Je tady centrální sklad, čtyři velké pojišťovny, které mají nasmlouvané doktory a ze skladu už to rozváží přímo na místa, podle toho, který doktor má v počítači už uveden seznam žadatelů, včetně věkových údajů,“ upřesnil. Celkově pak podle něho zemi pomáhají i zkušenosti s mimořádnými situacemi.
Za důležité považuje český velvyslanec také to, že se Izrael na vakcíny nepřipravoval až v okamžiku, kdy je „měl na lodi“, ale mnohem dříve.
„I určitá disciplina mě překvapila, když se ,písklo‘, tak naprostá většina populace s jistou samozřejmostí omezení nějakým způsobem zvládá,“ doplnil Stropnický s tím, že i tam existuje určité množství populace, které očkování jako takové odmítá. „Pokud se však manifestovalo proti premiérovi, pak ne rozhodně kvůli covidu,“ dodal.
Zpravodaj ČT David Borek doplnil, že v Izraeli se do očkování zapojila i velká část populace. „Ta na sociálních sítích sleduje, v kterém očkovacím centru jsou ještě volné vakcíny,“ vysvětluje. Nestává se tak to, že by otevřené lahvičky zbyly a musely se zbytečně likvidovat. Lidé navíc oslovují telefonicky zdravotní pojišťovny, radnice nebo nemocnice a zvou je do center na konkrétní termín.
Stropnický také upřesnil, že jednání ohledně vakcíny pro Česko teď probíhají na několika úrovních. „Proběhl už telefonát mezi premiéry a během úterý se také realizuje na vysoké expertní úrovni videokonference mezi oběma zeměmi. Naší stranu bude zajímat řada detailů i logistiky, tedy konkrétního návodu k použítí z hlediska očkování velkého množství lidí,“ předpokládá Stropnický.
Česko by mělo Izrael následovat v elektronizaci, říká Chlíbek
Po jednání s izraelskými experty by se mohlo Česko podle předsedy České vakcinologické společnosti Romana Chlíbka inspirovat třeba větší elektronizací nebo rolí zdravotních pojišťoven, které tam zřizují očkovací centra a zvou lidi k očkování.
Zdravotní pojišťovny mají podle něho nejpřesnější údaje o zdravotním stavu svých pacientů z jim vykázané zdravotní péče od všech ošetřujících lékařů. Zkušenosti mají i s oslovováním klientů, například formou zvaní k pravidelným vyšetřením pro určité věkové kategorie, takzvaným screeningům. Od roku 2014 posílají lidem pozvánku na vyšetření kvůli rakovině tlustého střeva nebo ženám kvůli rakovině prsu.
Podle Chlíbka je Izrael napřed i v elektronizaci, která umožňuje jednodušší zapojení lékařů do očkování v systému s celkem 350 očkovacími centry. Přes internet se tam kromě pozvánek a využití zbývajících dávek řeší i informovaný souhlas.
Podle premiérova poradce Romana Prymuly tkví síla izraelského systému v jeho jednoduchosti. „Nešli do žádných složitých předpokladů, kdo má jaké onemocnění. Poté, co proočkovali zdravotníky, tak už očkují v podstatě v systému 60 plus. Neřeší jakékoliv další preference,“ uvedl. Propracovaný je podle něj ale systém distribuce očkovacích látek. „Distribuují do center přesné počty, aby nedocházelo k opětovnému rozmrazování,“ přiblížil Prymula.
Během března má být proočkováno pět milionů Izraelců
Izrael zaznamenal za posledních 24 hodin téměř deset tisíc nových případů koronaviru, což je největší denní nárůst od konce září. Nákaza se tak od začátku epidemie potvrdila v devítimilionové zemi u více než půl milionu občanů. Na rychlém vzestupu infikovaných má podíl šíření nové varianty viru ohlášené poprvé ve Velké Británii.
Zatím bylo naočkováno přes 1,8 milionu lidí a podle ministerstva zdravotnictví bude od konce března imunizováno 5,2 milionu Izraelců.
Místní média chválí premiéra Benjamina Netanjahua za to, že dokázal rychle vyjednat s firmami Pfizer/BioNTech a Moderna kontrakty a nakoupit velké množství vakcín. Podle médií Izrael nabídl za vakcínu od Pfizer a BioNTech vyšší cenu než ostatní zájemci.Server The Times of Israel napsal, že Izrael za vakcíny zaplatil miliardu šekelů (6,8 miliardy korun). Dvě dávky potřebné k naočkování jednoho Izraelce podle agentury Kan vyjdou na 47 dolarů, tedy na tisíc korun. Jedna tak přijde na 23,5 dolaru, což je o něco vyšší cena, než jakou původně Pfizer avizoval. Podle The Times of Israel je to důsledek tlaku Izraele na dodání velkého množství vakcín za velmi krátkou dobu.
