Po nákaze koronavirem získá člověk možná až dvouletou imunitu

Člověk po prodělané nemoci COVID-19 získá dočasnou imunitu proti koronaviru, který onemocnění způsobuje. Podle imunologů, na které se odvolává agentura DPA, imunita přetrvá možná i několik let.

„Podle všech předpokladů je člověk po nákaze virem SARS-CoV-2 chráněn před další infekcí přinejmenším pár let,“ uvedl šéf Německé imunologické společnosti (DGfI) Thomas Kamradt. Přesně říci se to podle něj ještě nedá, neboť i přes dostupné testy na protilátky nebylo možné uskutečnit dlouhodobý výzkum, protože nemoc je známá jen pár měsíců.

Před opětovnou infekcí chrání zmíněné protilátky, které si tělo v reakci na nákazu vytvoří. Jak dlouho tato ochrana vydrží, závisí podle Kamradta na tom, jakým tempem se koncentrace protilátek v krvi snižuje. Čím je vyšší, tím je ochrana silnější. Možnost, že by protilátky před novou infekcí nechránily, považuje Kamradt za mimořádně nepravděpodobnou.

Výzkum pokračuje

Podle ředitele Institutu pro laboratorní medicínu na klinice Marienhospital ve Stuttgartu Matthiase Ortha ale zatím není možné s naprostou jistotou konstatovat, že vytvořené protilátky před další infekcí skutečně chrání. Není totiž jasné, jaká koncentrace protilátek ochranu poskytuje a jak často se nové infekce vyskytnou.

Viroložka Melanie Brinkmannová z Helmholtzova střediska pro výzkum infekcí v Braunschweigu a vedoucí Institutu virologie na univerzitě v Giessenu Friedemann Weber předpokládají, že po nemoci získá člověk roční až dvouletou imunitu. Svůj názor opírají o dosavadní znalosti o jiných koronavirech, které člověka napadají. 

Podle Brinkmannové a Webera bude při výzkumu zajímavé porovnání vzorků lidí, u nichž se průběh nemoci lišil. To by mohlo vyřešit otázku, zda těla pacientů s velmi vážným stavem vůbec protilátky vytvářela. „Byl průběh těžký proto, že nebyly přítomny žádné protilátky?“ položili si oba vědci otázku. Výzkum může podle nich rovněž vysvětlit, kdy se během infekce začnou vytvářet specifické protilátky.

Společenská imunita

Brinkmannová s Weberem nyní považují za důležité, aby byly připraveny spolehlivé testy na protilátky, které umožní plošné testování. Od něj si slibují přesnější informace o tom, jak velká část populace byla skutečně infikována, neboť řada lidí očividně prodělala infekci, aniž o tom věděla. Z těchto údajů pak bude možné určit, do jaké míry je společnost imunní.

Statistické propočty uvádějí, že k dosažení kolektivní imunity musí nákazu prodělat asi 60 až 70 procent populace. Za takového stavu se i bez vakcíny šíření viru samo zastaví.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Změny klimatu a intenzivní zemědělství ničí české ptactvo, upozorňují ornitologové

Každý rok v Česku ubude 1,6 procenta ptáků. Od roku 1982 se už jejich početnost snížila o 13,4 procenta, tento jev se stále zhoršuje. Upozorňuje na to Česká společnost ornitologická (ČSO) v nově vydané knize Stav ptactva v Česku 2026. Na téměř sto stranách popisuje, kolik je u nás ptáků a jak se jim daří, jakým problémům musí čelit a jaká jsou řešení.
před 5 hhodinami

Střevní mikrobiom může souviset s rozvojem mentální anorexie, naznačuje český výzkum

Mikroorganismy ve střevech hrají významnou roli v rozvoji mentální anorexie. Jsou důležité také pro zotavení z tohoto závažného psychického onemocnění. O výsledcích studií vědkyň z Mikrobiologického ústavu Akademie věd informovala akademie v tiskové zprávě. S různými poruchami příjmu potravy, mezi které anorexie patří, se loni v Česku léčilo více než deset tisíc lidí. Od roku 2010 se jejich počet podle údajů ministerstva zdravotnictví téměř zdvojnásobil.
před 8 hhodinami

Experimentální vakcína výrazně snižuje riziko návratu melanomu

Očkovací látky na principu mRNA se nejvíc proslavily během pandemie covidu-19, od té doby ale vznikly i proti dalším nemocem. Teď oznámily dvě farmaceutické společnosti výsledky třetí fáze studie, která zkoumala účinnost proti rakovině.
před 9 hhodinami

V Číně objevili obří houbu „D-rex“. Vznikla ve světě zničeném asteroidem

Když něco živého zemře, vždy se v přírodě najde organismus, který toho využije. Doba masových vymírání tomu přeje. Jedno z těch největších nastalo asi před 65 miliony lety, kdy asteroid, který narazil do Země, způsobil vyhynutí dinosaurů a mnoha dalších forem života. Čínští vědci teď našli organismus, který se rozkladem po této katastrofě živil.
před 11 hhodinami

Dětská obezita způsobuje komplikace už v raném věku

Řecká Asociace nezávislých pediatrů Attiky zdůraznila potřebu včasného rozpoznání obezity u dětí a dospívajících a individuálního přístupu k její léčbě, který zahrnuje dlouhodobou péči a aktivní zapojení rodiny, a to v souvislosti s novými doporučeními Světové zdravotnické organizace (WHO) zveřejněnými 7. října.
24. 10. 2026‌‌

Letošní vlny veder zabily v evropských městech 50 tisíc lidí, ukazuje model

Autoři nových výzkumů odhadují, že v městských oblastech v Evropě zemřelo během letošního dusného léta o 50 tisíc lidí více, než je běžné. Za dvě třetiny těchto úmrtí je podle nich zodpovědná klimatická změna. Tento údaj získaný pomocí modelování je podstatně vyšší než v předchozích nejhorších letech 2003 a 2022.
24. 10. 2026‌‌

Skončilo slavné herní studio BioWare

Jen několik týdnů poté, co skupina saúdských investorů a zeť amerického prezidenta Jared Kushner odkoupili videoherní společnost Electronic Arts (EA), zrušila tato firma jedno ze svých nejznámějších studií, BioWare, které během tří desítek let vytvořilo jedny z nejslavnějších videoher vůbec.
23. 10. 2026‌‌

Čeští krotitelé molekul umí zpomalit světlem jejich pohyb. Je to cesta k molekulárním strojům

Molekulární stroje je složité vyrobit, protože molekuly jsou neustále v pohybu. Čeští vědci teď ale přišli na způsob, jak pohyb zpomalit. Využívají k tomu světlo.
23. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.