Po nákaze koronavirem získá člověk možná až dvouletou imunitu

Člověk po prodělané nemoci COVID-19 získá dočasnou imunitu proti koronaviru, který onemocnění způsobuje. Podle imunologů, na které se odvolává agentura DPA, imunita přetrvá možná i několik let.

„Podle všech předpokladů je člověk po nákaze virem SARS-CoV-2 chráněn před další infekcí přinejmenším pár let,“ uvedl šéf Německé imunologické společnosti (DGfI) Thomas Kamradt. Přesně říci se to podle něj ještě nedá, neboť i přes dostupné testy na protilátky nebylo možné uskutečnit dlouhodobý výzkum, protože nemoc je známá jen pár měsíců.

Před opětovnou infekcí chrání zmíněné protilátky, které si tělo v reakci na nákazu vytvoří. Jak dlouho tato ochrana vydrží, závisí podle Kamradta na tom, jakým tempem se koncentrace protilátek v krvi snižuje. Čím je vyšší, tím je ochrana silnější. Možnost, že by protilátky před novou infekcí nechránily, považuje Kamradt za mimořádně nepravděpodobnou.

Výzkum pokračuje

Podle ředitele Institutu pro laboratorní medicínu na klinice Marienhospital ve Stuttgartu Matthiase Ortha ale zatím není možné s naprostou jistotou konstatovat, že vytvořené protilátky před další infekcí skutečně chrání. Není totiž jasné, jaká koncentrace protilátek ochranu poskytuje a jak často se nové infekce vyskytnou.

Viroložka Melanie Brinkmannová z Helmholtzova střediska pro výzkum infekcí v Braunschweigu a vedoucí Institutu virologie na univerzitě v Giessenu Friedemann Weber předpokládají, že po nemoci získá člověk roční až dvouletou imunitu. Svůj názor opírají o dosavadní znalosti o jiných koronavirech, které člověka napadají. 

Podle Brinkmannové a Webera bude při výzkumu zajímavé porovnání vzorků lidí, u nichž se průběh nemoci lišil. To by mohlo vyřešit otázku, zda těla pacientů s velmi vážným stavem vůbec protilátky vytvářela. „Byl průběh těžký proto, že nebyly přítomny žádné protilátky?“ položili si oba vědci otázku. Výzkum může podle nich rovněž vysvětlit, kdy se během infekce začnou vytvářet specifické protilátky.

Společenská imunita

Brinkmannová s Weberem nyní považují za důležité, aby byly připraveny spolehlivé testy na protilátky, které umožní plošné testování. Od něj si slibují přesnější informace o tom, jak velká část populace byla skutečně infikována, neboť řada lidí očividně prodělala infekci, aniž o tom věděla. Z těchto údajů pak bude možné určit, do jaké míry je společnost imunní.

Statistické propočty uvádějí, že k dosažení kolektivní imunity musí nákazu prodělat asi 60 až 70 procent populace. Za takového stavu se i bez vakcíny šíření viru samo zastaví.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Výbor v USA chce zrušit doporučení očkovat novorozence proti žloutence B

Americký poradní výbor pro očkování hlasoval pro ukončení dlouhodobého doporučení, aby byly všechny děti ve Spojených státech bezprostředně po narození očkovány proti hepatitidě B. Informovala o tom agentura AP. Činnost komise, jejíž všechny členy po svém nástupu do funkce vyměnil současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy, známý odpůrce očkování, je přitom ve Spojených státech terčem silné kritiky odborné veřejnosti.
před 6 hhodinami

„AI firmy jsou regulované míň než sendviče“. Na superinteligenci nejsou připravené

Analýza zaměřená na osm hlavních firem, které vytvářejí nejpokročilejší modely umělých inteligencí (AI), prokázala, že společnosti vůbec neřeší možnost ztráty kontroly nad takzvanými superinteligencemi, jež se snaží vytvářet. Jde o formu AI, která má ve všech ohledech překonat lidský intelekt.
před 8 hhodinami

Advent na blátě. Příští týden půjdou teploty nad deset stupňů

Bláto místo závějí, déšť místo sněhu. A teploty blížící se 15 stupňům nad nulou – to není tradiční představa adventu. Ale již za pár dní to podle předpovědi počasí bude realita Česka.
před 13 hhodinami

U zrodu morových ran v Evropě stály sopečné erupce, změnily klima, zjistili vědci

Ke vzniku morové epidemie, která ve 14. století během pouhých několika let připravila o život velkou část evropské populace, podle nové studie zřejmě přispěly sopečné erupce, o nichž tehdejší obyvatelé Evropy ani nevěděli. Ty totiž do atmosféry vychrlily velké množství prachu a dalšího materiálu, což mimo jiné vedlo k citelnému ochlazení.
před 14 hhodinami

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 17 hhodinami

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
4. 12. 2025

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
4. 12. 2025

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
4. 12. 2025
Načítání...