Ke kolektivní imunitě možná není třeba 60 procent nakažených, ukazuje mezinárodní výzkum

Dosáhnout skupinové imunity proti covidu může být snadnější, než se čekalo, naznačuje nový výzkum. „Kouzené číslo“ je podle něj 43 procent nakažených.

Vědci z univerzity v Nottinghamu ve spolupráci s experty z univerzity ve Stockholmu představili nový matematický model, který se věnuje tomu, jak snadno může ve společnosti vzniknout skupinová imunita proti nemoci covid-19. Tento model je výjimečný v tom, že rozděluje společnost do skupin podle věku a míry společenské aktivity.

Zatímco dřívější modely počítaly s tím, že skupinová imunita může vzniknout při nejméně 60 procentech společnosti, která už nemoc měla, nový model toto číslo snížil na 43 procent. Jde jen o model, který zatím nebyl ověřený praxí – ani nemohl, zatím žádná země se ani zdaleka neblíží hranici kolektivní imunity. Tento výzkum vyšel v prestižním žurnálu Science.

Skupinová imunita vzniká, když se dostatečné množství lidí stane vůči nějaké nemoci imunní; nemoc se pak nemůže šířit. Existují dvě cesty, jak skupinové imunity dosáhnout: buď tím, že se člověk nemocí nakazí a přežije ji, anebo očkováním. Virus pak v populaci naráží na takové množství jedinců, u nichž nenajde vhodné prostředí pro rozmnožení, že se tak přeruší řetězec jeho přenosu.

U nemoci covid-19 se nejčastěji uvádí, že je k tomu zapotřebí asi 60 procent imunní populace. Toto číslo je odvozeno od zkušeností s imunitou, která vzniká při očkování. Podle nové studie ale u „přirozené“ kolektivní imunity získané nikoliv očkováním, ale setkáním s chorobou, platí jiná čísla.

Podle jednoho z hlavních autorů výzkumu, profesora Franka Balla, je rozdíl mezi čísly tak velký zejména kvůli rozdílné úrovni aktivity různých lidí. „Více společensky aktivní lidé se nakazí snadněji než ti méně aktivní. A v důsledku toho je potřebná nižší skupinová imunita u šíření nemoci než když vzniká z očkování,“ uvádí vědec.

Výzkumníci očekávají, že jejich práce může mít značné důsledky na modelování dalšího vývoje pandemie i na to, jaká doporučení budou experti navrhovat politikům.

Klíčová otázka imunity

Vědci se v této studii nevěnovali tomu, zda je vůbec imunita na nový koronavirus dlouhodobá. Poslední výzkumy naznačují, že imunita proti této chorobě vydrží pravděpodobně jen několik měsíců, pak mizí.

Tělo má ale ještě další úrovně imunity, zejména buněčnou paměť, která je schopná obranyschopnost organismu výrazně zvýšit, pokud se setká s již jednou překonaným virem.
Experti proto varují před zjednodušenými závěry a doporučují další studium viru a jeho chování.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americké úřady odmítly posoudit mRNA vakcínu proti chřipce

Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) odmítl posoudit žádost farmaceutické společnosti Moderna o schválení její nové vakcíny proti chřipce. Píší o tom agentury s odvoláním na úterní oznámení společnosti.
před 5 hhodinami

Meta a Google úmyslně fungují jako drogy nebo kasina, tvrdí žaloba

Společnosti Meta a Google v přelomovém soudním procesu v Los Angeles čelí obvinění, že své sociální sítě a platformy záměrně navrhly tak, aby si na nich děti vypěstovaly závislost. Žalující strana chce, aby Meta, která vlastní sítě Instagram, Facebook a WhatsApp a Google, vlastník videoplatformy YouTube, převzaly odpovědnost za újmu způsobenou dětem v důsledku používání těchto sítí.
před 7 hhodinami

Ve Fukušimě probíhá masivní hybridizace prasat. S radiací nesouvisí

Když ve Fukušimě došlo k jaderné havárii, uprchla z místních chovů domácí prasata. A v přírodě narazila na své bratrance – divočáky. Přes odlišný vzhled v sobě oba druhy našly zalíbení, které skončilo opakovaným pářením. Vědci tuto unikátní situaci detailně prozkoumali, aby zjistili, co se vlastně stalo a jaký dopad to mělo na nově vzniklé hybridy.
včera v 14:56

Na Antarktidě kvůli ptačí chřipce hromadně umírají chaluhy

V letech 2023 a 2024 zemřelo v Antarktidě více než padesát chaluh, což jsou mořští ptáci příbuzní s racky. Příčinou byla vysoce patogenní ptačí chřipka H5N1, popsali teď přírodovědci v odborném časopise Scientific Reports. Jedná se o první zdokumentovaný úhyn volně žijících zvířat v důsledku tohoto viru na tomto kontinentu, tvrdí autoři.
včera v 13:00

Káva může pomáhat chránit mozek před demencí, uvádí nová studie

Pití několika šálků kofeinové kávy nebo čaje denně může v malé míře pomáhat zachovat výkonnost mozku a předcházet demenci. Vyplývá to z nové studie, kterou zveřejnil server JAMA Network a o níž informovala agentura Reuters.
včera v 10:07

Český vědec objevil neznámou formu magnetismu. Popsal ji v prestižním Nature

Fyzik Tomáš Jungwirth už získal celou řadu prestižních ocenění, patří také mezi světově nejcitovanější české vědce. Teď ho oslovil prestižní časopis Nature, aby pro něj shrnul své aktuální bádání na poli takzvaných altermagnetů, které objevil.
9. 2. 2026

Nezakazujte mladým sociální sítě, doporučují experti z Masarykovy univerzity

Odborníci z Masarykovy univerzity (MU) nedoporučují zákaz sociálních sítí pro děti do 15 let. Potenciální dopady jsou nejasné, existují rizika. Doporučují spíše zvýšit tlak na technologické platformy, uvedli ve vyjádření pro média. Objevují se ale i hlasy zastávající opačný názor. Premiér Andrej Babiš (ANO) v neděli řekl, že je pro zákaz používání sítí u dětí do 15 let po vzoru Francie. Řada zemí podobné opatření zvažuje.
9. 2. 2026Aktualizováno9. 2. 2026

Američtí plastičtí chirurgové vyzývají k odkladu operací pro změnu pohlaví

Americká společnost plastických chirurgů (ASPS) na začátku února oznámila, že v současné době neexistuje dostatek kvalitních výzkumů, které by prokazovaly, že operace vedoucí ke změně pohlaví u teenagerů prokazují dlouhodobé přínosy. Naopak, novější důkazy naznačují, že „léčba může přinášet komplikace a potenciální škody“. Vyzvala proto, aby lékaři odkládali operace změny pohlaví u mladých pacientů až do minimálně devatenácti let.
9. 2. 2026
Načítání...