Ke kolektivní imunitě možná není třeba 60 procent nakažených, ukazuje mezinárodní výzkum

Dosáhnout skupinové imunity proti covidu může být snadnější, než se čekalo, naznačuje nový výzkum. „Kouzené číslo“ je podle něj 43 procent nakažených.

Vědci z univerzity v Nottinghamu ve spolupráci s experty z univerzity ve Stockholmu představili nový matematický model, který se věnuje tomu, jak snadno může ve společnosti vzniknout skupinová imunita proti nemoci covid-19. Tento model je výjimečný v tom, že rozděluje společnost do skupin podle věku a míry společenské aktivity.

Zatímco dřívější modely počítaly s tím, že skupinová imunita může vzniknout při nejméně 60 procentech společnosti, která už nemoc měla, nový model toto číslo snížil na 43 procent. Jde jen o model, který zatím nebyl ověřený praxí – ani nemohl, zatím žádná země se ani zdaleka neblíží hranici kolektivní imunity. Tento výzkum vyšel v prestižním žurnálu Science.

Skupinová imunita vzniká, když se dostatečné množství lidí stane vůči nějaké nemoci imunní; nemoc se pak nemůže šířit. Existují dvě cesty, jak skupinové imunity dosáhnout: buď tím, že se člověk nemocí nakazí a přežije ji, anebo očkováním. Virus pak v populaci naráží na takové množství jedinců, u nichž nenajde vhodné prostředí pro rozmnožení, že se tak přeruší řetězec jeho přenosu.

U nemoci covid-19 se nejčastěji uvádí, že je k tomu zapotřebí asi 60 procent imunní populace. Toto číslo je odvozeno od zkušeností s imunitou, která vzniká při očkování. Podle nové studie ale u „přirozené“ kolektivní imunity získané nikoliv očkováním, ale setkáním s chorobou, platí jiná čísla.

Podle jednoho z hlavních autorů výzkumu, profesora Franka Balla, je rozdíl mezi čísly tak velký zejména kvůli rozdílné úrovni aktivity různých lidí. „Více společensky aktivní lidé se nakazí snadněji než ti méně aktivní. A v důsledku toho je potřebná nižší skupinová imunita u šíření nemoci než když vzniká z očkování,“ uvádí vědec.

Výzkumníci očekávají, že jejich práce může mít značné důsledky na modelování dalšího vývoje pandemie i na to, jaká doporučení budou experti navrhovat politikům.

Klíčová otázka imunity

Vědci se v této studii nevěnovali tomu, zda je vůbec imunita na nový koronavirus dlouhodobá. Poslední výzkumy naznačují, že imunita proti této chorobě vydrží pravděpodobně jen několik měsíců, pak mizí.

Tělo má ale ještě další úrovně imunity, zejména buněčnou paměť, která je schopná obranyschopnost organismu výrazně zvýšit, pokud se setká s již jednou překonaným virem.
Experti proto varují před zjednodušenými závěry a doporučují další studium viru a jeho chování.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína se potýká s virem, který útočí na zrak. Na lidi se přenáší od mořských tvorů

Čína už několik let zaznamenává zvýšené množství podivných očních infekcí. Teď vědci popsali příčinu této choroby. Způsobuje ji virus, který se na lidi přenáší od mořských tvorů, s nimiž lidé přicházejí do styku.
před 1 hhodinou

Žena trpěla třemi nevyléčitelnými nemocemi. Jedna genová terapie ji zbavila všech

Nevyléčitelně nemocná pacientka měla tři nemoci, jejichž kombinace znemožňovala léčbu. Přípravek proti jedné z nich totiž okamžitě zhoršoval průběh obou ostatních. Vědci tak u ní vyzkoušeli experimentální terapii CAR-T, která zabrala během pouhých několika týdnů.
před 3 hhodinami

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
před 8 hhodinami

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
včera v 09:00

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026
Načítání...