Ke kolektivní imunitě možná není třeba 60 procent nakažených, ukazuje mezinárodní výzkum

Dosáhnout skupinové imunity proti covidu může být snadnější, než se čekalo, naznačuje nový výzkum. „Kouzené číslo“ je podle něj 43 procent nakažených.

Vědci z univerzity v Nottinghamu ve spolupráci s experty z univerzity ve Stockholmu představili nový matematický model, který se věnuje tomu, jak snadno může ve společnosti vzniknout skupinová imunita proti nemoci covid-19. Tento model je výjimečný v tom, že rozděluje společnost do skupin podle věku a míry společenské aktivity.

Zatímco dřívější modely počítaly s tím, že skupinová imunita může vzniknout při nejméně 60 procentech společnosti, která už nemoc měla, nový model toto číslo snížil na 43 procent. Jde jen o model, který zatím nebyl ověřený praxí – ani nemohl, zatím žádná země se ani zdaleka neblíží hranici kolektivní imunity. Tento výzkum vyšel v prestižním žurnálu Science.

Skupinová imunita vzniká, když se dostatečné množství lidí stane vůči nějaké nemoci imunní; nemoc se pak nemůže šířit. Existují dvě cesty, jak skupinové imunity dosáhnout: buď tím, že se člověk nemocí nakazí a přežije ji, anebo očkováním. Virus pak v populaci naráží na takové množství jedinců, u nichž nenajde vhodné prostředí pro rozmnožení, že se tak přeruší řetězec jeho přenosu.

U nemoci covid-19 se nejčastěji uvádí, že je k tomu zapotřebí asi 60 procent imunní populace. Toto číslo je odvozeno od zkušeností s imunitou, která vzniká při očkování. Podle nové studie ale u „přirozené“ kolektivní imunity získané nikoliv očkováním, ale setkáním s chorobou, platí jiná čísla.

Podle jednoho z hlavních autorů výzkumu, profesora Franka Balla, je rozdíl mezi čísly tak velký zejména kvůli rozdílné úrovni aktivity různých lidí. „Více společensky aktivní lidé se nakazí snadněji než ti méně aktivní. A v důsledku toho je potřebná nižší skupinová imunita u šíření nemoci než když vzniká z očkování,“ uvádí vědec.

Výzkumníci očekávají, že jejich práce může mít značné důsledky na modelování dalšího vývoje pandemie i na to, jaká doporučení budou experti navrhovat politikům.

Klíčová otázka imunity

Vědci se v této studii nevěnovali tomu, zda je vůbec imunita na nový koronavirus dlouhodobá. Poslední výzkumy naznačují, že imunita proti této chorobě vydrží pravděpodobně jen několik měsíců, pak mizí.

Tělo má ale ještě další úrovně imunity, zejména buněčnou paměť, která je schopná obranyschopnost organismu výrazně zvýšit, pokud se setká s již jednou překonaným virem.
Experti proto varují před zjednodušenými závěry a doporučují další studium viru a jeho chování.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
před 18 hhodinami

„První Evropané“ byli kanibalové, ale nejedli jen děti, naznačuje výzkum

Nové archeologické objevy ve Španělsku prokázaly, že první zástupci rodu Homo, kteří osídlili Evropu, sice byli kanibalové, ale ne kanibalové, kteří by konzumovali jenom dětské maso.
1. 8. 2026

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
31. 7. 2026

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
31. 7. 2026

Srpen bude teplý, naznačují předpovědi. Jeho začátek přinese tropické noci

Zbytek prázdnin bude dle dostupných předpovědí pokračovat v dosavadních trendech, tedy horku ve dne i v noci. První čtvrtina měsíce přinese pokračování vlny veder s teplotami nad 30 stupňů.
31. 7. 2026

Dopady silného jevu El Niño by se mohly projevit i v Estonsku

V Tichomoří sílí jev El Niño, který by mohl dosáhnout rekordních hodnot. Vědci varují, že jeho dopady, včetně prudkého růstu globálních teplot, by mohly zasáhnout oblasti daleko za tropickým pásmem.
31. 7. 2026

Vědci z Česka popsali gen, který pomáhá rostlinám zvládat sucho

Výzkumníci z centra CEITEC Masarykovy univerzity popsali gen, který pomáhá rostlinám odolávat horku, suchu a stresu, který tyto podmínky vyvolávají. Objev by mohl přispět ke šlechtění nových odrůd zemědělských plodin.
31. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.