Předčasně narozené děti jsou schopné dohnat slabou imunitu nečekaně rychle, ukázal výzkum

Vědci z britské King's College v Londýně zjistili, že děti narozené před dvaatřicátým týdnem těhotenství jsou schopné velmi rychle získat imunitu podobně silnou, jakou mají děti narozené v řádném termínu. Popsali to v odborném časopise Nature Communications.

Výzkumníci dlouhodobě sledovali stav dětí, které se narodily před 32. týdnem těhotenství, aby zjistili, jak se vyvíjí jejich imunita. Odebrali dětem vzorky stolice a analyzovali, jaké bakterie v nich byly obsažené.

Zjistili, že se imunita vyvíjela u předčasně narozených dětí podobným směrem jako u těch narozených běžně – a nezáleželo na tom, jak dlouhou dobu byly do porodu jejich matky těhotné. Děti narozené před 28. týdnem imunitu dokonce doháněly zdaleka nejrychleji ze všech skupin. To podle autorů výzkumu naznačuje, že jak děti narozené v běžné době, tak i ty narozené dříve dodržují stejná pravidla posilování imunity.

Doktorka Deena Gibbonsová, která se tomuto problému věnovala, uvedla: „Tyto údaje zdůrazňují, že většina rozvoje imunity se týká období po porodu, a tedy že i děti narozené velmi předčasně mají schopnost vyvinout si normální imunitní systém.“

Proč je to důležité studovat?

Infekce a komplikace s nimi spojené jsou po předčasném porodu častou příčinou úmrtí. Přesto experti vývoji obranyschopnosti dětského organismu příliš nerozumí. Není ani jasný vliv prostředí na vývoj imunity u novorozenců.

Z výzkumu nicméně vyplývá, že by se daly poměrně snadno rozpoznat děti, kterým vyšší riziko v prvních měsících života hrozí. Vědci totiž zjistili, že zranitelným novorozencům, u nichž se objevují infekce, chybí dostatečné množství jednoho druhu proteinu, který pomáhá bílým krvinkám.

Vědci také narazili na drobné rozdíly u pohlaví, další studium by mohlo pomoci pochopit, proč mívají častěji problémy s imunitou po porodu chlapci. Vědci také chtějí pokračovat ve studiu genů a proteinů, které jsou zodpovědné za horší vývoj imunity. Pokud by se podařilo méně funkční gen aktivovat, mohlo by to pomoci velkému množství dětí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
před 1 hhodinou

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
před 23 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
10. 4. 2026

TEST: Jak si umělé inteligence poradí s rozeznáním falešné fotografie?

Fotografie, ty pravé i falešné, se staly v současné době jednou z nejsilnějších zbraní informační a dezinformační války. Jak dobře je umí rozpoznat současné modely umělých inteligencí (AI), se pokusila ověřit vědecká redakce ČT24.
10. 4. 2026
Načítání...