Brazilské město Serrana naočkovalo 96 procent dospělých a epidemie zmizela

Malé městečko obklopené poli cukrové třtiny v jihovýchodní Brazílii se stalo vzorovým příkladem, který ukazuje, že i málo účinná vakcína dokáže pandemii covidu výrazně potlačit.

Brazílie patří v covidové pandemii k nejpostiženějším zemím světa. Ve městě Serrana se v rámci neobvyklého experimentu mezi únorem a dubnem naočkovala většina obyvatelstva. Cílem bylo prověřit účinnost čínské vakcíny CoronaVac. Dvě dávky tam dostali téměř všichni dospělí.

Výsledky pokusu jsou podle autorů studie zcela jednoznačné. Symptomatické případy covidu-19 klesly od začátku hromadného očkování o 80 procent, počet souvisejících hospitalizací se snížil o 86 procent a počet úmrtí prudce klesl o 95 procent, informoval odborný žurnál Science.

Serrana se tím stala výjimkou v brazilské jarní vlně koronavirové pandemie. Všechna okolní města covidem trpěla nesrovnatelně více. „Serrana je teď oázou,“ uvedl Ricardo Palacios, epidemiolog z Butantanova institutu, státního výzkumného centra, které čínskou vakcínu v Brazílii vyrábí. „Ukázalo nám to, že je jistě možné epidemii zvládnout pomocí očkování,“ dodal vědec, který srovnával vývoj epidemie v Serraně a dalších 15 brazilských městech.

Účinky málo účinné vakcíny

Výsledky jsou pozoruhodné tím, jak úspěšná vakcína v praxi byla. Některé další vakcíny proti covidu prokázaly v teorii i praxi více než 90procentní účinnost při prevenci závažných onemocnění a pomohly zemím snížit počet případů na velmi nízkou úroveň. Jedná se zejména o očkovací látky na principu mRNA.

Čínská vakcína CoronaVac ale v testech tak úspěšná nebyla. Je vyvinutá na osvědčené, ale poněkud zastaralé technologii, která k vybuzení imunity používá usmrcenou kopii viru SARS-CoV-2. Klinické studie provedené v několika zemích přinesly značně rozporuplné výsledky; různé státy vykazovaly zcela odlišnou úspěšnost. Dramaticky nejnižší byla právě v Brazílii –⁠ dosáhla 50 procent, což je přesně na hranici stanovené Světovou zdravotnickou organizací (WHO) pro nouzové použití vakcíny.

Proto jsou údaje ze Serrany pro mnoho vědců v Brazílii, kde CoronaVac tvoří 80 procent všech podaných dávek vakcíny, současně překvapivé i uklidňující. „Jsou to velmi povzbudivé výsledky,“ říká Ethel Macielová, epidemioložka z Federální univerzity Espírito Santo ve Vitórii, která se studie neúčastnila. Macielové přijde jako nejdůležitější, že vakcína město ochránila, přestože většina nakažených v Serraně byla infikována velmi nebezpečnou variantou viru označovanou WHO jako gama (dříve brazilská nebo P.1).

Jak nově pojmenovávat varianty covidu
Zdroj: WHO

Některé laboratorní studie navíc naznačovaly, že by tato varianta mohla přinejmenším částečně unikat imunitě získané předchozí nákazou či získané očkováním.

WHO 1. června oznámila, že vakcíně CoronaVac udělila status vakcíny pro mimořádné použití, což je krok, který by měl urychlit její používání v mnoha zemích s nízkými příjmy.

Brazílie je covidem druhou nejvíce postiženou zemí světa –⁠ zemřelo zde nejméně 461 tisíc lidí, což je méně než ve Spojených státech, ale více než v Indii. Brazilská očkovací kampaň, která se kvůli nedostatečným zásobám vakcíny rozjíždí pomalu, je stále zaměřena pouze na starší osoby a pacienty s komorbiditami. Pouze 15 procent populace tam dostalo alespoň jednu dávku vakcíny.

Tajný projekt

Experiment s hromadným očkováním v Serraně byl pojmenován Projekt S  a od počátku byl utajován, aby se zabránilo masové migraci do města. Když pokus začal, byl covidem nakažen každý dvacátý obyvatel Serrany, více než 25 procent místních bylo viru vystaveno již dříve. Právě vysoký počet případů vedl k tomu, že vědci toto město vybrali. Dalšími příčinami byl nízký počet obyvatel (45 tisíc), takže se dala studie dobře vyhodnocovat.

Vědci ve spolupráci s místními úřady rozdělili Serranu na 25 sekcí, které představovaly mikrokosmy lidí, kteří se vzájemně ovlivňují –⁠ například obyvatelé žijící ve stejné skupině budov nebo nakupující ve stejných obchodech. Z těchto skupin pak vědci sestavili čtyři skupiny obyvatel a každou skupinu začali očkovat s odstupem jednoho týdne, přičemž druhou dávku podali čtyři týdny po první dávce. Očkování se mohli zúčastnit pouze lidé starší 18 let, kteří netrpěli chronickým onemocněním, a ženy, které nebyly těhotné. Po osmi týdnech dostalo dvě očkovací dávky 96 procent z nich, celkem asi 27 tisíc obyvatel Serrany.

Město za celou dobu nezavedlo tvrdý lockdown ani nebylo izolováno od sousedních měst –⁠ přesto podle brazilských vědců začalo prokazatelně docházet ke snížení přenosu viru téměř okamžitě poté, co první skupina dostala druhou dávku. V době, kdy třetí skupina obdržela druhou dávku a kdy bylo tedy naočkováno přibližně 75 procent dospělé populace, se epidemie dostala pod kontrolu. Na rozdíl od okolních neočkovaných měst, kde se covid šířil dál.

Skupinová imunita funguje

Vědci uvedli, že se zdá, že město dosáhlo vytoužené skupinové imunity –⁠ díky kombinaci očkování s tím, kolik lidí bylo předtím nakaženo a má protilátky. Koronavirus si teď už jen obtížně hledá nové lidi, které by nakazil.

Čtrnáctý den po posledním očkování byly zaznamenány pouze dva případy onemocnění mezi očkovanými osobami a žádné úmrtí. „Bylo to úžasné,“ říká Palacios. Počet případů covidu, hospitalizací a úmrtí prudce klesl také mezi dětmi a dospívajícími, z nichž nikdo vakcínu nedostal –⁠ i to je důkaz stádní imunity, kdy očkovaní chrání neočkované.

Povzbudivé podle autorů práce je i to, že nebyly hlášeny žádné závažné vedlejší účinky očkování.

Tato studie sice ještě nevyšla v žádném recenzovaném časopise, autoři ji ale brzy předloží ke schválení. Florian Krammer, virolog z Icahn School of Medicine at Mount Sinai, pro odborný časopis Science uvedl, že experiment „zní zajímavě a jeho výsledky dávají smysl“, ale současně upozorňuje, že k vyvození závěrů jsou nutné další údaje z publikované studie.

Také Ricardo Gazzinelli, prezident Brazilské imunologické společnosti, říká, že výsledky jsou pro CoronaVac dobrou zprávou, ale varuje, že dvouměsíční analýza je příliš krátká. Výzkumný tým plánuje sledovat obyvatele Serrany až po dobu jednoho roku, aby zjistil, zda jejich imunita neochabuje. Pokud by k tomu došlo, ukončení pandemie pomocí CoronaVacu by mohlo být obtížné. Brazílie by totiž pravděpodobně musela začít dávat posilovací injekce ještě předtím, než by plně proočkovala celou populaci.

„Pokud bude doba účinnosti vakcíny krátká a my zachováme současné tempo očkování, nikdy nedosáhneme úrovně skupinové imunity, protože až bude většina populace naočkována, velká skupina již nebude imunní,“ upozorňuje Gazzinelli.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Teplotní rekordy v pátek ohlásily desítky stanic. Podívejte se

Česko v posledních dnech sevřely mimořádně vysoké teploty. V pátek padl první teplotní rekord už po jedenácté hodině dopoledne. Nejtepleji bylo stejně jako v několika předchozích dnech v Doksanech na Litoměřicku, kde naměřili 38,1 stupně Celsia. Rekordní hodnota pro 26. červen to ale pro tuto stanici není, v roce 2019 tam bylo ještě o osm desetin stupně tepleji. Rekordy pro 26. června padly na 66 ze 171 stanic, které měří více než 30 let, což představuje 39 procent.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Vlna veder je bezprecedentní. Před půl stoletím by nebyla možná, vinu nese změna klimatu

Téměř v polovině zkoumaných evropských měst už padly absolutní teplotní rekordy, anebo se tam očekává, že padnou. Podle nové analýzy má hlavní roli při současné vlně veder změna klimatu, další možné faktory vědci z Imperial College v Londýně vyloučili.
před 13 hhodinami

Zemřela historička Milena Flodrová, spoluzakladatelka Encyklopedie dějin Brna

V 91 letech ve čtvrtek zemřela historička Milena Flodrová, spoluzakladatelka internetové Encyklopedie dějin Brna. Patřila k nejvýznamnějším znalkyním historie moravské metropole. O jejím místopisu, osobnostech a památkách publikovala desítky knih i odborných článků.
před 14 hhodinami

Dusno jako v prádelně je stále častější

Klimatické změny způsobené člověkem jsou v současnosti hlavním faktorem nebezpečného vlhkého horka po celém světě, což zvyšuje zdravotní rizika pro stovky milionů lidí.
před 14 hhodinami

Nakažená základna přivedla americké letectvo zpět k očkování proti chřipce

V dubnu přestali američtí vojáci mít povinnost nechat se očkovat proti sezonní chřipce. Stačily dva měsíce a jedna základna letectva, kde virus vyřadil přes dvě stovky vojáků, aby letectvo tuto povinnost částečně vrátilo zpět.
před 15 hhodinami

Kvůli vzácným motýlům chtějí ochranáři vykoupit lokalitu v Českém středohoří

Ochránci přírody chtějí vykoupit více než tři hektary pozemků v Českém středohoří. Jde o lokalitu nad obcí Chouč nedaleko Bíliny. Důvodem je ochrana vzácných druhů denních i nočních motýlů a rostlin, které jsou na zdejší prostředí vázané. Podle ochránců je území cenné především tím, že zde přežívají druhy motýlů, které z jiných částí Čech a Moravy postupně mizí.
před 18 hhodinami

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
25. 6. 2026

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
25. 6. 2026
Načítání...