Brazilské město Serrana naočkovalo 96 procent dospělých a epidemie zmizela

Malé městečko obklopené poli cukrové třtiny v jihovýchodní Brazílii se stalo vzorovým příkladem, který ukazuje, že i málo účinná vakcína dokáže pandemii covidu výrazně potlačit.

Brazílie patří v covidové pandemii k nejpostiženějším zemím světa. Ve městě Serrana se v rámci neobvyklého experimentu mezi únorem a dubnem naočkovala většina obyvatelstva. Cílem bylo prověřit účinnost čínské vakcíny CoronaVac. Dvě dávky tam dostali téměř všichni dospělí.

Výsledky pokusu jsou podle autorů studie zcela jednoznačné. Symptomatické případy covidu-19 klesly od začátku hromadného očkování o 80 procent, počet souvisejících hospitalizací se snížil o 86 procent a počet úmrtí prudce klesl o 95 procent, informoval odborný žurnál Science.

Serrana se tím stala výjimkou v brazilské jarní vlně koronavirové pandemie. Všechna okolní města covidem trpěla nesrovnatelně více. „Serrana je teď oázou,“ uvedl Ricardo Palacios, epidemiolog z Butantanova institutu, státního výzkumného centra, které čínskou vakcínu v Brazílii vyrábí. „Ukázalo nám to, že je jistě možné epidemii zvládnout pomocí očkování,“ dodal vědec, který srovnával vývoj epidemie v Serraně a dalších 15 brazilských městech.

Účinky málo účinné vakcíny

Výsledky jsou pozoruhodné tím, jak úspěšná vakcína v praxi byla. Některé další vakcíny proti covidu prokázaly v teorii i praxi více než 90procentní účinnost při prevenci závažných onemocnění a pomohly zemím snížit počet případů na velmi nízkou úroveň. Jedná se zejména o očkovací látky na principu mRNA.

Čínská vakcína CoronaVac ale v testech tak úspěšná nebyla. Je vyvinutá na osvědčené, ale poněkud zastaralé technologii, která k vybuzení imunity používá usmrcenou kopii viru SARS-CoV-2. Klinické studie provedené v několika zemích přinesly značně rozporuplné výsledky; různé státy vykazovaly zcela odlišnou úspěšnost. Dramaticky nejnižší byla právě v Brazílii –⁠ dosáhla 50 procent, což je přesně na hranici stanovené Světovou zdravotnickou organizací (WHO) pro nouzové použití vakcíny.

Proto jsou údaje ze Serrany pro mnoho vědců v Brazílii, kde CoronaVac tvoří 80 procent všech podaných dávek vakcíny, současně překvapivé i uklidňující. „Jsou to velmi povzbudivé výsledky,“ říká Ethel Macielová, epidemioložka z Federální univerzity Espírito Santo ve Vitórii, která se studie neúčastnila. Macielové přijde jako nejdůležitější, že vakcína město ochránila, přestože většina nakažených v Serraně byla infikována velmi nebezpečnou variantou viru označovanou WHO jako gama (dříve brazilská nebo P.1).

Jak nově pojmenovávat varianty covidu
Zdroj: WHO

Některé laboratorní studie navíc naznačovaly, že by tato varianta mohla přinejmenším částečně unikat imunitě získané předchozí nákazou či získané očkováním.

WHO 1. června oznámila, že vakcíně CoronaVac udělila status vakcíny pro mimořádné použití, což je krok, který by měl urychlit její používání v mnoha zemích s nízkými příjmy.

Brazílie je covidem druhou nejvíce postiženou zemí světa –⁠ zemřelo zde nejméně 461 tisíc lidí, což je méně než ve Spojených státech, ale více než v Indii. Brazilská očkovací kampaň, která se kvůli nedostatečným zásobám vakcíny rozjíždí pomalu, je stále zaměřena pouze na starší osoby a pacienty s komorbiditami. Pouze 15 procent populace tam dostalo alespoň jednu dávku vakcíny.

Tajný projekt

Experiment s hromadným očkováním v Serraně byl pojmenován Projekt S  a od počátku byl utajován, aby se zabránilo masové migraci do města. Když pokus začal, byl covidem nakažen každý dvacátý obyvatel Serrany, více než 25 procent místních bylo viru vystaveno již dříve. Právě vysoký počet případů vedl k tomu, že vědci toto město vybrali. Dalšími příčinami byl nízký počet obyvatel (45 tisíc), takže se dala studie dobře vyhodnocovat.

Vědci ve spolupráci s místními úřady rozdělili Serranu na 25 sekcí, které představovaly mikrokosmy lidí, kteří se vzájemně ovlivňují –⁠ například obyvatelé žijící ve stejné skupině budov nebo nakupující ve stejných obchodech. Z těchto skupin pak vědci sestavili čtyři skupiny obyvatel a každou skupinu začali očkovat s odstupem jednoho týdne, přičemž druhou dávku podali čtyři týdny po první dávce. Očkování se mohli zúčastnit pouze lidé starší 18 let, kteří netrpěli chronickým onemocněním, a ženy, které nebyly těhotné. Po osmi týdnech dostalo dvě očkovací dávky 96 procent z nich, celkem asi 27 tisíc obyvatel Serrany.

Město za celou dobu nezavedlo tvrdý lockdown ani nebylo izolováno od sousedních měst –⁠ přesto podle brazilských vědců začalo prokazatelně docházet ke snížení přenosu viru téměř okamžitě poté, co první skupina dostala druhou dávku. V době, kdy třetí skupina obdržela druhou dávku a kdy bylo tedy naočkováno přibližně 75 procent dospělé populace, se epidemie dostala pod kontrolu. Na rozdíl od okolních neočkovaných měst, kde se covid šířil dál.

Skupinová imunita funguje

Vědci uvedli, že se zdá, že město dosáhlo vytoužené skupinové imunity –⁠ díky kombinaci očkování s tím, kolik lidí bylo předtím nakaženo a má protilátky. Koronavirus si teď už jen obtížně hledá nové lidi, které by nakazil.

Čtrnáctý den po posledním očkování byly zaznamenány pouze dva případy onemocnění mezi očkovanými osobami a žádné úmrtí. „Bylo to úžasné,“ říká Palacios. Počet případů covidu, hospitalizací a úmrtí prudce klesl také mezi dětmi a dospívajícími, z nichž nikdo vakcínu nedostal –⁠ i to je důkaz stádní imunity, kdy očkovaní chrání neočkované.

Povzbudivé podle autorů práce je i to, že nebyly hlášeny žádné závažné vedlejší účinky očkování.

Tato studie sice ještě nevyšla v žádném recenzovaném časopise, autoři ji ale brzy předloží ke schválení. Florian Krammer, virolog z Icahn School of Medicine at Mount Sinai, pro odborný časopis Science uvedl, že experiment „zní zajímavě a jeho výsledky dávají smysl“, ale současně upozorňuje, že k vyvození závěrů jsou nutné další údaje z publikované studie.

Také Ricardo Gazzinelli, prezident Brazilské imunologické společnosti, říká, že výsledky jsou pro CoronaVac dobrou zprávou, ale varuje, že dvouměsíční analýza je příliš krátká. Výzkumný tým plánuje sledovat obyvatele Serrany až po dobu jednoho roku, aby zjistil, zda jejich imunita neochabuje. Pokud by k tomu došlo, ukončení pandemie pomocí CoronaVacu by mohlo být obtížné. Brazílie by totiž pravděpodobně musela začít dávat posilovací injekce ještě předtím, než by plně proočkovala celou populaci.

„Pokud bude doba účinnosti vakcíny krátká a my zachováme současné tempo očkování, nikdy nedosáhneme úrovně skupinové imunity, protože až bude většina populace naočkována, velká skupina již nebude imunní,“ upozorňuje Gazzinelli.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali nejdelšího dinosaura jihovýchodní Asie. Je větší než tyrannosaurus

Výzkumníci v Thajsku identifikovali dosud neznámý druh dinosaura. Byl největší v jihovýchodní Asii a vážil přibližně tolik jako čtyři sloni afričtí. O poznatcích publikovaných ve vědeckém časopisu Scientific Reports informovala americká veřejnoprávní rozhlasová stanice NPR.
před 6 hhodinami

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
včera v 10:00

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
15. 5. 2026
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
15. 5. 2026

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
15. 5. 2026

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
15. 5. 2026
Načítání...