Brazilské město Serrana naočkovalo 96 procent dospělých a epidemie zmizela

Malé městečko obklopené poli cukrové třtiny v jihovýchodní Brazílii se stalo vzorovým příkladem, který ukazuje, že i málo účinná vakcína dokáže pandemii covidu výrazně potlačit.

Brazílie patří v covidové pandemii k nejpostiženějším zemím světa. Ve městě Serrana se v rámci neobvyklého experimentu mezi únorem a dubnem naočkovala většina obyvatelstva. Cílem bylo prověřit účinnost čínské vakcíny CoronaVac. Dvě dávky tam dostali téměř všichni dospělí.

Výsledky pokusu jsou podle autorů studie zcela jednoznačné. Symptomatické případy covidu-19 klesly od začátku hromadného očkování o 80 procent, počet souvisejících hospitalizací se snížil o 86 procent a počet úmrtí prudce klesl o 95 procent, informoval odborný žurnál Science.

Serrana se tím stala výjimkou v brazilské jarní vlně koronavirové pandemie. Všechna okolní města covidem trpěla nesrovnatelně více. „Serrana je teď oázou,“ uvedl Ricardo Palacios, epidemiolog z Butantanova institutu, státního výzkumného centra, které čínskou vakcínu v Brazílii vyrábí. „Ukázalo nám to, že je jistě možné epidemii zvládnout pomocí očkování,“ dodal vědec, který srovnával vývoj epidemie v Serraně a dalších 15 brazilských městech.

Účinky málo účinné vakcíny

Výsledky jsou pozoruhodné tím, jak úspěšná vakcína v praxi byla. Některé další vakcíny proti covidu prokázaly v teorii i praxi více než 90procentní účinnost při prevenci závažných onemocnění a pomohly zemím snížit počet případů na velmi nízkou úroveň. Jedná se zejména o očkovací látky na principu mRNA.

Čínská vakcína CoronaVac ale v testech tak úspěšná nebyla. Je vyvinutá na osvědčené, ale poněkud zastaralé technologii, která k vybuzení imunity používá usmrcenou kopii viru SARS-CoV-2. Klinické studie provedené v několika zemích přinesly značně rozporuplné výsledky; různé státy vykazovaly zcela odlišnou úspěšnost. Dramaticky nejnižší byla právě v Brazílii –⁠ dosáhla 50 procent, což je přesně na hranici stanovené Světovou zdravotnickou organizací (WHO) pro nouzové použití vakcíny.

Proto jsou údaje ze Serrany pro mnoho vědců v Brazílii, kde CoronaVac tvoří 80 procent všech podaných dávek vakcíny, současně překvapivé i uklidňující. „Jsou to velmi povzbudivé výsledky,“ říká Ethel Macielová, epidemioložka z Federální univerzity Espírito Santo ve Vitórii, která se studie neúčastnila. Macielové přijde jako nejdůležitější, že vakcína město ochránila, přestože většina nakažených v Serraně byla infikována velmi nebezpečnou variantou viru označovanou WHO jako gama (dříve brazilská nebo P.1).

Jak nově pojmenovávat varianty covidu
Zdroj: WHO

Některé laboratorní studie navíc naznačovaly, že by tato varianta mohla přinejmenším částečně unikat imunitě získané předchozí nákazou či získané očkováním.

WHO 1. června oznámila, že vakcíně CoronaVac udělila status vakcíny pro mimořádné použití, což je krok, který by měl urychlit její používání v mnoha zemích s nízkými příjmy.

Brazílie je covidem druhou nejvíce postiženou zemí světa –⁠ zemřelo zde nejméně 461 tisíc lidí, což je méně než ve Spojených státech, ale více než v Indii. Brazilská očkovací kampaň, která se kvůli nedostatečným zásobám vakcíny rozjíždí pomalu, je stále zaměřena pouze na starší osoby a pacienty s komorbiditami. Pouze 15 procent populace tam dostalo alespoň jednu dávku vakcíny.

Tajný projekt

Experiment s hromadným očkováním v Serraně byl pojmenován Projekt S  a od počátku byl utajován, aby se zabránilo masové migraci do města. Když pokus začal, byl covidem nakažen každý dvacátý obyvatel Serrany, více než 25 procent místních bylo viru vystaveno již dříve. Právě vysoký počet případů vedl k tomu, že vědci toto město vybrali. Dalšími příčinami byl nízký počet obyvatel (45 tisíc), takže se dala studie dobře vyhodnocovat.

Vědci ve spolupráci s místními úřady rozdělili Serranu na 25 sekcí, které představovaly mikrokosmy lidí, kteří se vzájemně ovlivňují –⁠ například obyvatelé žijící ve stejné skupině budov nebo nakupující ve stejných obchodech. Z těchto skupin pak vědci sestavili čtyři skupiny obyvatel a každou skupinu začali očkovat s odstupem jednoho týdne, přičemž druhou dávku podali čtyři týdny po první dávce. Očkování se mohli zúčastnit pouze lidé starší 18 let, kteří netrpěli chronickým onemocněním, a ženy, které nebyly těhotné. Po osmi týdnech dostalo dvě očkovací dávky 96 procent z nich, celkem asi 27 tisíc obyvatel Serrany.

Město za celou dobu nezavedlo tvrdý lockdown ani nebylo izolováno od sousedních měst –⁠ přesto podle brazilských vědců začalo prokazatelně docházet ke snížení přenosu viru téměř okamžitě poté, co první skupina dostala druhou dávku. V době, kdy třetí skupina obdržela druhou dávku a kdy bylo tedy naočkováno přibližně 75 procent dospělé populace, se epidemie dostala pod kontrolu. Na rozdíl od okolních neočkovaných měst, kde se covid šířil dál.

Skupinová imunita funguje

Vědci uvedli, že se zdá, že město dosáhlo vytoužené skupinové imunity –⁠ díky kombinaci očkování s tím, kolik lidí bylo předtím nakaženo a má protilátky. Koronavirus si teď už jen obtížně hledá nové lidi, které by nakazil.

Čtrnáctý den po posledním očkování byly zaznamenány pouze dva případy onemocnění mezi očkovanými osobami a žádné úmrtí. „Bylo to úžasné,“ říká Palacios. Počet případů covidu, hospitalizací a úmrtí prudce klesl také mezi dětmi a dospívajícími, z nichž nikdo vakcínu nedostal –⁠ i to je důkaz stádní imunity, kdy očkovaní chrání neočkované.

Povzbudivé podle autorů práce je i to, že nebyly hlášeny žádné závažné vedlejší účinky očkování.

Tato studie sice ještě nevyšla v žádném recenzovaném časopise, autoři ji ale brzy předloží ke schválení. Florian Krammer, virolog z Icahn School of Medicine at Mount Sinai, pro odborný časopis Science uvedl, že experiment „zní zajímavě a jeho výsledky dávají smysl“, ale současně upozorňuje, že k vyvození závěrů jsou nutné další údaje z publikované studie.

Také Ricardo Gazzinelli, prezident Brazilské imunologické společnosti, říká, že výsledky jsou pro CoronaVac dobrou zprávou, ale varuje, že dvouměsíční analýza je příliš krátká. Výzkumný tým plánuje sledovat obyvatele Serrany až po dobu jednoho roku, aby zjistil, zda jejich imunita neochabuje. Pokud by k tomu došlo, ukončení pandemie pomocí CoronaVacu by mohlo být obtížné. Brazílie by totiž pravděpodobně musela začít dávat posilovací injekce ještě předtím, než by plně proočkovala celou populaci.

„Pokud bude doba účinnosti vakcíny krátká a my zachováme současné tempo očkování, nikdy nedosáhneme úrovně skupinové imunity, protože až bude většina populace naočkována, velká skupina již nebude imunní,“ upozorňuje Gazzinelli.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Endoprotéz rychle přibývá. Někde se ale čeká roky

Stárnutí české populace a lepší technologie vedou k tomu, že se za poslední roky téměř zdvojnásobil počet operací endoprotéz. Některé nemocnice ale stále nezvládají dodržet čekací hranici jednoho roku.
před 53 mminutami

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
včera v 11:25

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
včera v 06:30

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
4. 6. 2026
Načítání...