WHO už nechce nazývat varianty covidu podle zemí. Představila nové názvosloví

Světová zdravotnická organizace (WHO) oznámila, že nové varianty koronavirů budou pojmenovány podle písmen řecké abecedy místo země, kde byly poprvé objevené. Chce tak zabránit tomu, aby země trpěly za odhalení nových variant.

WHO pojmenovala čtyři znepokojivé varianty, veřejnosti známé jako varianty britská (B.1.1.7), jihoafrická (B.1.351), brazilská (P.1) a indická (B.1.617.2). Nyní budou označeny řeckými písmeny Alpha, Beta, Gamma a Delta: to má odrážet pořadí jejich odhalení. V budoucnu by měly všechny další znepokojivé varianty být označované následujícími písmeny v řecké abecedě.

Podle bakteriologa Marka Pallena, který se účastnil jednání o nových jménech, padlo rozhodnutí zvolit tento systém pojmenování po několika měsících jednání s odborníky, kteří zvažovali řadu jiných možností – například řecké bohy.

Jak nově pojmenovávat varianty covidu
Zdroj: WHO

Organizace WHO uvedla, že označení nenahrazuje stávající vědecké názvy zahrnující čísla, římská písmena a tečky, které sdělují důležité vědecké informace a budou se i nadále používat ve vědě a výzkumu.

Argumentem pro změnu obecného pojmenování je podle WHO hlavně spojování zemí s nemocemi, které tam ani nemusely vzniknout – jen měly tu „smůlu“, že danou variantu obhalily. „Lidé se často uchylují k pojmenování variant podle míst, kde byly zjištěny, což je stigmatizující a diskriminační,“ uvedla WHO v prohlášení. „Aby se tomu předešlo a aby se zjednodušila komunikace s veřejností, vyzývá WHO vnitrostátní orgány, média a další subjekty, aby přijaly tato nová označení.“

„Žádná země by neměla být stigmatizována za odhalování a hlášení variant,“ řekla epidemioložka WHO Maria Van Kerkhoveová.

Historická zkušenost

V minulosti byly nemoci často pojmenovávány podle míst, kde se předpokládalo, že se vyvinuly, jako například virus ebola, jehož název je odvozen od konžské řeky. Takové asociace ale mohou být pro daná místa škodlivé a často jsou nepřesné, jako v případě „španělské chřipky“ z roku 1918, jejíž původ není znám.

Některé země se proti takovým zkratkám aktivně brání. Například na začátku května indická vláda nařídila sociálním sítím a médiím, aby stáhly obsah, který odkazoval na „indickou variantu“. V důsledku pandemie a asociací mezi covidem a místem jeho prvního výskytu v čínském Wu-chanu vzrostl v řadě zemí světa počet nenávistných trestných činů vůči Asiatům.

Americké protiextremistické skupiny uvedly, že nárůst útoků na asijské Američany částečně zavinil exprezident Donald Trump, který covid-19 označil za „čínský virus“. Trumpův nástupce ve funkci Joe Biden tento měsíc podepsal zákon o zločinech z nenávisti, který má chránit ty, kteří během pandemie zažili nárůst útoků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
před 53 mminutami

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
před 4 hhodinami

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 5 hhodinami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 8 hhodinami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
před 22 hhodinami

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
včera v 14:49

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
včera v 10:24

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
včeraAktualizovánovčera v 09:52
Načítání...