WHO už nechce nazývat varianty covidu podle zemí. Představila nové názvosloví

Světová zdravotnická organizace (WHO) oznámila, že nové varianty koronavirů budou pojmenovány podle písmen řecké abecedy místo země, kde byly poprvé objevené. Chce tak zabránit tomu, aby země trpěly za odhalení nových variant.

WHO pojmenovala čtyři znepokojivé varianty, veřejnosti známé jako varianty britská (B.1.1.7), jihoafrická (B.1.351), brazilská (P.1) a indická (B.1.617.2). Nyní budou označeny řeckými písmeny Alpha, Beta, Gamma a Delta: to má odrážet pořadí jejich odhalení. V budoucnu by měly všechny další znepokojivé varianty být označované následujícími písmeny v řecké abecedě.

Podle bakteriologa Marka Pallena, který se účastnil jednání o nových jménech, padlo rozhodnutí zvolit tento systém pojmenování po několika měsících jednání s odborníky, kteří zvažovali řadu jiných možností – například řecké bohy.

Jak nově pojmenovávat varianty covidu
Zdroj: WHO

Organizace WHO uvedla, že označení nenahrazuje stávající vědecké názvy zahrnující čísla, římská písmena a tečky, které sdělují důležité vědecké informace a budou se i nadále používat ve vědě a výzkumu.

Argumentem pro změnu obecného pojmenování je podle WHO hlavně spojování zemí s nemocemi, které tam ani nemusely vzniknout – jen měly tu „smůlu“, že danou variantu obhalily. „Lidé se často uchylují k pojmenování variant podle míst, kde byly zjištěny, což je stigmatizující a diskriminační,“ uvedla WHO v prohlášení. „Aby se tomu předešlo a aby se zjednodušila komunikace s veřejností, vyzývá WHO vnitrostátní orgány, média a další subjekty, aby přijaly tato nová označení.“

„Žádná země by neměla být stigmatizována za odhalování a hlášení variant,“ řekla epidemioložka WHO Maria Van Kerkhoveová.

Historická zkušenost

V minulosti byly nemoci často pojmenovávány podle míst, kde se předpokládalo, že se vyvinuly, jako například virus ebola, jehož název je odvozen od konžské řeky. Takové asociace ale mohou být pro daná místa škodlivé a často jsou nepřesné, jako v případě „španělské chřipky“ z roku 1918, jejíž původ není znám.

Některé země se proti takovým zkratkám aktivně brání. Například na začátku května indická vláda nařídila sociálním sítím a médiím, aby stáhly obsah, který odkazoval na „indickou variantu“. V důsledku pandemie a asociací mezi covidem a místem jeho prvního výskytu v čínském Wu-chanu vzrostl v řadě zemí světa počet nenávistných trestných činů vůči Asiatům.

Americké protiextremistické skupiny uvedly, že nárůst útoků na asijské Američany částečně zavinil exprezident Donald Trump, který covid-19 označil za „čínský virus“. Trumpův nástupce ve funkci Joe Biden tento měsíc podepsal zákon o zločinech z nenávisti, který má chránit ty, kteří během pandemie zažili nárůst útoků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 2 hhodinami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 4 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
před 20 hhodinami

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
před 22 hhodinami

Mlha je živá. Obsahuje oceány bakterií, které pomáhají lidem

Mlha je mokrý vzduch, říká její definice. Ale co kdyby se na ni dalo pohlédnout jinak? Co kdyby při detailním pohledu připomínala spíš bublající oceán plný forem života, jež spolu divoce, byť krátce, interagují, množí se a umírají, a to všechno těsně na dosah lidí, kteří o tomto pozoruhodném mikrokosmu ani netuší? Přesně tuto představu mlhy popsala ve své studii doktorandka z Arizonské státní univerzity Thi Thuong Thuong Caová.
včera v 10:58

Gram měsíčního prachu patří Akademii věd, potvrdil soud

Měsíční prach náleží Akademii věd, potvrdil Nejvyšší soud (NS) v neobvyklém sporu. Vzorky měsíčního prachu se do Československa dostaly v 70. letech díky mezinárodní vědecké spolupráci se Sovětským svazem. Zůstaly v držení rodiny výzkumnice, která je tehdy od sovětských kolegů jménem Akademie převzala. Akademie se o tom dozvěděla v roce 2020 v souvislosti s žádostí o vývozní povolení. Podala žalobu a pražské soudy jí vyhověly. Dovolání podané dcerou vědkyně NS odmítl.
včera v 09:13

Jev El Niño v létě vznikne podle WMO na osmdesát procent

Pravděpodobnost výskytu meteorologického jevu EL Niño je letos od června do srpna osmdesát procent, což zvyšuje pravděpodobnost extrémního počasí, uvedla ve své pravidelné prognóze Světová meteorologická organizace (WMO).
2. 6. 2026

Hmyzem roku vyhlásili čeští vědci kudlanku nábožnou

Kudlanky se v české přírodě šíří více než kdy předtím, pronikají dokonce již i do hor. A navíc se na naše území už možná mohly dostat i další druhy, jež u nás nikdy předtím nenacházely vhodné podmínky. Vědci na to upozornili tím, že kudlanku nábožnou vyhlásili hmyzem roku.
2. 6. 2026
Načítání...