Omikron je mnohem nakažlivější i mezi očkovanými, ukazují data z Dánska

Koronavirová varianta omikron dokáže obejít imunitu očkovaných 2,7krát až 3,7krát snadněji než předchozí převažující varianta delta. Ukazuje to dánská studie, o níž informovala agentura Reuters. Podle ní zjištění částečně vysvětluje rychlejší šíření omikronu.

Od objevení silně zmutované varianty omikron loni v listopadu se vědci usilovně snaží zjistit, zda způsobuje méně závažný průběh nemoci covid-19 a proč se jeví nakažlivější než varianta delta. Virus může být snadněji přenosný z mnoha důvodů. Mezi nimi je doba, po kterou vydrží ve vzduchu, schopnost uchytit se na buňky či schopnost obejít imunitní systém organismu.

Vědci z Kodaňské univerzity, dánského statistického úřadu a sérologického institutu SSI v polovině prosince sledovali na 12 tisíc dánských domácností a zjistili, že mezi očkovanými Dány je omikron 2,7krát až 3,7krát nakažlivější než delta. Výzkum ukazuje, že virus se šíří rychleji hlavně z toho důvodu, že se dokáže lépe vyhnout imunitě získané očkováním. „Naše zjištění potvrzují, že rychlé šíření omikronu lze přičíst spíše schopnosti obejít imunitu než vyšší základní přenosnosti,“ uvedli vědci.

V Dánsku, které má přes 5,7 milionu obyvatel, má dokončené očkování 78 procent populace. Posilující dávku dostalo 48 procent Dánů. Více než 80 procent Dánů přitom dostalo vakcínu od dvojice firem Pfizer/BioNTech. Studie rovněž potvrdila, že lidé s posilující dávkou virus oproti neočkovaným přenášejí s menší pravděpodobností, bez ohledu na variantu.

Omikron má lepší i horší změny

I když je omikron nakažlivější, zdá se, že způsobuje méně závažné onemocnění, řekla technická ředitelka SSI Tyra Groveová Krauseová. „Zatímco omikron je i tak schopen zatížit naše zdravotnictví, vše nasvědčuje tomu, že je mírnější než varianta delta,“ řekla vědkyně a dodala, že riziko hospitalizace s omikronem je poloviční oproti deltě. K podobným závěrům dospěly i jiné studie.

Z celkem 93 lidí, kteří byli v druhé polovině prosince v Dánsku hospitalizováni s covidem-19 způsobeným variantou omikron, méně než pět potřebovalo intenzivní péči. „To by nás mohlo vytáhnout z pandemie tak, že toto bude poslední koronavirová vlna,“ věří Groveová Krauseová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci sestavili obří mapu vesmíru. Může změnit pohled na temnou energii

Pět let trvalo, než vznikla nejkvalitnější mapa kosmu, která zachycuje 47 milionů galaxií. Vědci ji chtějí využít pro pochopení toho, jak se chová a jak je rozložená takzvaná temná energie, která tvoří většinu vesmíru. Sběr dat reálně trval kratší dobu než bylo v plánu, celý proces totiž narušila covidová pandemie.
před 3 mminutami

Svět padá do AI pasti, tvrdí ekonomové

Umělé inteligence (AI) rychle zvyšují automatizaci v mnoha oborech. Rychlost a rozsah těchto změn jsou tak velké, že to dle nového výzkumu může ohrozit i samotné firmy. V rozhovoru pro ČT24 autoři nové studie popsali, jak by nastíněný celosvětový problém řešili právě oni.
před 2 hhodinami

Nové poznatky o lidoopech narušují představu o výjimečnosti lidské mysli

Lidoopi dokážou předstírat hru s neexistujícími předměty, měnit svá přesvědčení podle síly nových informací a pamatovat si známé tváře i po více než čtvrt století. Série studií z posledních let, které shrnuje britský list The Guardian, výrazně mění pohled vědců na mentální schopnosti nejbližších příbuzných člověka a zpochybňuje dřívější představy o jedinečnosti lidské mysli.
před 4 hhodinami

V USA jsou dostupná lidská embrya na zakázku. Vědci varují před eugenikou

Američtí rodiče se stále víc obracejí na soukromé firmy, které jim slibují dodat geneticky ideální embrya. Tyto děti by měly mít vyšší IQ, měly by se dožívat vyššího věku a měly by tedy mít v životě lepší šance než zbytek populace. Experti na etiku to považují za znepokojivé.
včera v 07:01

Před čtyřiceti lety došlo ke katastrofě v Černobylu

Katastrofa v jaderné elektrárně Černobyl v dubnu 1986 zničila rozsáhlé území v Sovětském svazu, vyvolala na desítky let strach z atomu a měla i mnoho dalších negativních dopadů na celou Evropu.
včera v 06:02

Fotbalové mistrovství vyprodukuje obří emise. Samo se potýká s nepřízní klimatu

Mistrovství světa ve fotbale (MS) v roce 2026 bude v mnoha ohledech přelomové. Poprvé se odehraje ve třech zemích současně – Spojených státech, Kanadě a Mexiku. Poprvé se ho zúčastní 48 týmů, které se utkají ve 104 zápasech, místo 32 týmů a 64 utkání. Tento „největší šampionát historie“ může být zároveň i klimaticky nejproblematičtější. Odhady naznačují, že celková uhlíková stopa turnaje přesáhne devět milionů tun emisí odpovídajících ekvivalentu oxidu uhličitého. To je výrazně více než u předchozích šampionátů, a to téměř o dvojnásobek.
25. 4. 2026

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
24. 4. 2026

Makakové žerou na Gibraltaru kvůli jídlu od turistů hlínu, zjistila nová studie

Zatímco ve volné přírodě jedí makakové téměř výhradně rostliny a občas si přilepší třeba drobným hmyzem, na Gibraltaru konzumují sušenky s čokoládou, zmrzlinové kornouty či brambůrky. A aby pomohli svému trávicímu traktu vypořádat se s cukry a tuky z lidských svačin, pojídají gibraltarští makakové hlínu. Zjistila to studie vědců převážně z Cambridgeské univerzity publikovaná v časopise Nature, o níž informoval španělský deník El País.
24. 4. 2026
Načítání...