Omikron je mnohem nakažlivější i mezi očkovanými, ukazují data z Dánska

Koronavirová varianta omikron dokáže obejít imunitu očkovaných 2,7krát až 3,7krát snadněji než předchozí převažující varianta delta. Ukazuje to dánská studie, o níž informovala agentura Reuters. Podle ní zjištění částečně vysvětluje rychlejší šíření omikronu.

Od objevení silně zmutované varianty omikron loni v listopadu se vědci usilovně snaží zjistit, zda způsobuje méně závažný průběh nemoci covid-19 a proč se jeví nakažlivější než varianta delta. Virus může být snadněji přenosný z mnoha důvodů. Mezi nimi je doba, po kterou vydrží ve vzduchu, schopnost uchytit se na buňky či schopnost obejít imunitní systém organismu.

Vědci z Kodaňské univerzity, dánského statistického úřadu a sérologického institutu SSI v polovině prosince sledovali na 12 tisíc dánských domácností a zjistili, že mezi očkovanými Dány je omikron 2,7krát až 3,7krát nakažlivější než delta. Výzkum ukazuje, že virus se šíří rychleji hlavně z toho důvodu, že se dokáže lépe vyhnout imunitě získané očkováním. „Naše zjištění potvrzují, že rychlé šíření omikronu lze přičíst spíše schopnosti obejít imunitu než vyšší základní přenosnosti,“ uvedli vědci.

V Dánsku, které má přes 5,7 milionu obyvatel, má dokončené očkování 78 procent populace. Posilující dávku dostalo 48 procent Dánů. Více než 80 procent Dánů přitom dostalo vakcínu od dvojice firem Pfizer/BioNTech. Studie rovněž potvrdila, že lidé s posilující dávkou virus oproti neočkovaným přenášejí s menší pravděpodobností, bez ohledu na variantu.

Omikron má lepší i horší změny

I když je omikron nakažlivější, zdá se, že způsobuje méně závažné onemocnění, řekla technická ředitelka SSI Tyra Groveová Krauseová. „Zatímco omikron je i tak schopen zatížit naše zdravotnictví, vše nasvědčuje tomu, že je mírnější než varianta delta,“ řekla vědkyně a dodala, že riziko hospitalizace s omikronem je poloviční oproti deltě. K podobným závěrům dospěly i jiné studie.

Z celkem 93 lidí, kteří byli v druhé polovině prosince v Dánsku hospitalizováni s covidem-19 způsobeným variantou omikron, méně než pět potřebovalo intenzivní péči. „To by nás mohlo vytáhnout z pandemie tak, že toto bude poslední koronavirová vlna,“ věří Groveová Krauseová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Projekt Akademie věd má zajistit peníze výzkumu a vynálezy veřejnosti

Nově vznikající dceřiná akciová společnost Akademie věd ČR (AV ČR) má za cíl propojit výzkum s investory. Společnost je plně v rukou ústavů AV ČR, oznámil předseda Akademie Radomír Pánek. Základem bude inkubační program, který propojí vědecké týmy se strategickými partnery. Program je zaměřen na komplexní přípravu vzniku nových start-upů.
před 2 hhodinami

Roje AI mohou rozvrátit demokracie, varují výzkumníci

Schopnosti umělých inteligencí (AI) mohou být rizikem mnoha různými způsoby. Na novou hrozbu pro samotnou podstatu demokracie teď upozornila skupina německých vědců. Roje AI agentů by mohly zaplavit komunikační platformy a cíleně měnit náladu v zasažených zemích, tvrdí výzkumníci v rozhovoru pro ČT24.
před 3 hhodinami

Čínské AI modely vykradly ty americké, zlobí se firma

Umělé inteligence (AI) vznikly mnohdy na základě toho, že jejich provozovatelé je trénovali na nelegálně získaných datech. Tato praktika funguje dál a cílí na samotné modely AI. Vývojáři společnosti Anthropic tento týden upozornili, že tři čínské společnosti zabývající se umělou inteligencí „nelegálně získaly“ schopnosti modelu Claude. Ten je považovaný za jednu z nejvyspělejších AI současnosti.
před 6 hhodinami

Přichází jaro v zimě. Teploty se mohou přiblížit osmnácti stupňům

Po týdnech, kdy člověk na obloze nezahlédl Slunce a z nebe padal sníh nebo déšť, se počasí nad Evropou v posledním únorovém týdnu dramaticky mění. Velká část kontinentu už zažívá nebo zažije teplotně výrazně nadprůměrné dny a také velkou oblačnost v mnoha oblastech vystřídá slunečnější ráz počasí. V některých oblastech teplota letos poprvé dokonce dosáhne nebo přesáhne hranici dvaceti stupňů. Závěr klimatologické zimy tak přinese poměrně výraznou ochutnávku pravého jara.
před 8 hhodinami

Vědci se domnívají, že našli prastarého předchůdce písma

První písmo podle učebnic dějepisu vzniklo na Blízkém východě, někdy kolem roku 3400 před naším letopočtem. Němečtí vědci ze Saarlandské univerzity teď ale tvrdí, že našli důkazy o tom, že historie písma je mnohem, mnohem starší. Možná dokonce o desítky tisíc let.
včera v 14:25

USA se na Trumpův pokyn vrací ke glyfosátu. Ministr Kennedy otočil

Prezident Donald Trump minulý týden vydal exekutivní příkaz, kterým se rozhodl podpořit domácí produkci fosforu a herbicidu glyfosátu. Chemikálii řada organizací viní z negativních dopadů na lidské zdraví, i kvůli možnému riziku rakoviny. Aktivně proti ní v minulosti vystupoval i současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší. Ve vládním angažmá otočil s tím, že na glyfosátu je závislé americké zemědělství.
včera v 12:24

Bouba a kiki fungují i u kuřat. Vědci boří jeden z pilířů jazykovědy

Nový výzkum italských psychologů zjistil, že jedno z univerzálních pravidel v lidském jazyce zřejmě nemá nic společného s řečí. Funguje totiž také u kuřat, která od lidí dělí tři sta milionů let evoluce.
včera v 10:55

Před 70 lety padla Stalinova modla. Pomohl k tomu ze záhrobí i Lenin

Takzvaná „Fronta na maso“ – monumentální Stalinův pomník na pražské Letné – stál na místě necelý rok, když se nad jeho existencí už začaly stahovat mraky. Před 70 lety totiž začal XX. sjezd Komunistické strany Sovětského svazu. Tehdejší první tajemník Nikita Chruščov na něm poprvé veřejně odsoudil Stalinovy zločiny a vytváření jeho kultu osobnosti. Projev byl tajný, brzo se ale dostal do světa. A Stalinova sláva začala uvadat. Příslib společenského uvolnění ale Sověti následně rázně utnuli.
včera v 07:00
Načítání...