Protilátky po prodělání nemoci a očkování se liší mírou i délkou imunity. Riziko nemoci je neporovnatelně vyšší a je lepší se nechat očkovat, konstatoval biochemik Jan Trnka. V Interview ČT24 vysvětlil, proč vakcíny nemění lidskou DNA a nezpůsobují neplodnost. Varoval před koncem pravidelného testování a připustil, že ještě nějakou dobu je třeba s covidem počítat.
Protilátky po nemoci vydrží déle, očkování je ale výrazně bezpečnější, říká biochemik Trnka
28 minut
Interview ČT24: Biochemik Jan Trnka
Ministerstvo zdravotnictví si není jisté uznáváním protilátek, které požaduje premiér Andrej Babiš (ANO) i opozice. Podle Trnky se musí nejprve zajistit, aby laboratoře sjednotily metody a měřily protilátky, které skutečně chrání před šířením infekce. „Jakmile se tyhle dvě věci vyřeší, bude možné uznávat protilátky jako znak bezinfekčnosti, nebo spíše imunity,“ míní biochemik z Centra pro modelování biologických procesů BISOP.
Vysvětluje, že odborníky nezajímá pouze množství protilátek, ale i jejich kvalita. Je rozdíl mezi tím, když se člověk nechá očkovat, a když prodělá covid, upozorňuje. Po prodělané nemoci nemají všichni stejnou míru imunitní odpovědi a rozdíl je výrazně vyšší než u vakcinace. Zároveň se podle Trnky ukazuje, že zatímco těsně po očkování je imunita vysoká, postupem času klesá a navrch může mít imunita po prodělaném covidu-19.
„Imunitní systém pravděpodobně má při a po onemocnění mnohem delší dobu, kdy se s virem setkává, a může se vytvořit déletrvající a v něčem kvalitnější imunitní odpověď než na očkování,“ připouští Trnka, který ale zároveň doporučuje očkování, protože nákaza s sebou nese nepoměrně vyšší rizika.
Třetí neboli posilovací dávka očkování dokáže klesající hladinu protilátek dostat znovu nahoru. Zatím není jisté, jestli po třetí dávce míra protilátek opět začne klesat, podle Trnky je to ale pravděpodobné. „Třetí, čtvrté, páté dávky můžou pomoct, když je velký rozjezd epidemie,“ ilustruje využití posilovacích dávek a za příklad dává Izrael, kde se při rozjíždějící vlně podařilo rychle naočkovat rizikové skupiny.
Vakcína nemění DNA a nezpůsobuje neplodnost
Kolem očkování se vynořila řada spekulací či dezinformací o vedlejších účincích. Trnka v Interview ČT24 komentoval například obavy, že vakcína může u žen způsobovat neplodnost. Domněnka je založena na podobnosti spike proteinu viru s proteinem, jenž je potřeba pro vytvoření placenty. Biochemik ale upozorňuje, že ta je velmi malá. Existují navíc studie, jež nezjistily vývin protilátek proti proteinu placenty ani odlišnou pravděpodobnost oplodnění ze zkumavky u očkovaných či neočkovaných žen, respektive těch, které prodělaly covid-19.
„Nepozorujeme u očkovaných žen ani u těch, které prodělaly onemocnění, že by tam byly zásadní defekty v plodnosti, případně v těhotenství. Jakýkoliv negativní vliv na plodnost je extrémně nepravděpodobný,“ zdůrazňuje Trnka.
Vyvrací rovněž další spekulaci – a sice že očkování mění DNA. Biochemik upozorňuje, že lidské buňky nejsou za většiny okolností schopny přepsat RNA do DNA: „Kdyby bylo tak jednoduché pozměnit naši DNA, dělo by se to dnes a denně,“ podotýká Trnka s tím, že například v salátu je RNA plno. Lidé, kteří se bojí poškození DNA, by se mnohem více měli obávat kouře z cigaret, doplňuje.
Bez testů jsme poloslepí, varuje Trnka
Za chybu považuje Trnka konec testování ve školách a firmách. Alespoň v nějaké formě by mělo být zachováno, je přesvědčen, jelikož pravidelné testování pomáhá zjistit, jakým směrem se šíření koronaviru vyvíjí. Bez testování se může stát, že se najednou naplní nemocnice, domnívá se biochemik.
Byť je přesvědčen, že je nepravděpodobné, aby se zopakovaly vlny jako loni na podzim či letos na jaře, neznamená to, že blížící se období nemůže být nebezpečné. „Pokud necháme rozjet to, co teď narůstá, bude vlna smrtící, bude stát životy tisíců, možná desetitisíců lidí, a to zejména těch, kteří nejsou naočkováni, případně neprodělali covid,“ varuje Trnka, podle nějž se vláda musí zaměřit na motivaci lidí k očkování.
Lidé by se podle něj měli připravit na to, že ještě několik let je třeba s covidem počítat. „Připravil bych se na to, že rok dva budeme muset s covidem nějakým způsobem žít. Možná to bude lepší a lepší, ale než přijde chvíle, kdy si řekneme, covid není téma, nemusíme se očkovat, nosit roušky, to si myslím, že ještě bude trvat,“ uvažuje.
