Protilátky po nemoci vydrží déle, očkování je ale výrazně bezpečnější, říká biochemik Trnka

Nahrávám video
Interview ČT24: Biochemik Jan Trnka
Zdroj: ČT24

Protilátky po prodělání nemoci a očkování se liší mírou i délkou imunity. Riziko nemoci je neporovnatelně vyšší a je lepší se nechat očkovat, konstatoval biochemik Jan Trnka. V Interview ČT24 vysvětlil, proč vakcíny nemění lidskou DNA a nezpůsobují neplodnost. Varoval před koncem pravidelného testování a připustil, že ještě nějakou dobu je třeba s covidem počítat.

Ministerstvo zdravotnictví si není jisté uznáváním protilátek, které požaduje premiér Andrej Babiš (ANO) i opozice. Podle Trnky se musí nejprve zajistit, aby laboratoře sjednotily metody a měřily protilátky, které skutečně chrání před šířením infekce. „Jakmile se tyhle dvě věci vyřeší, bude možné uznávat protilátky jako znak bezinfekčnosti, nebo spíše imunity,“ míní biochemik z Centra pro modelování biologických procesů BISOP.

Vysvětluje, že odborníky nezajímá pouze množství protilátek, ale i jejich kvalita. Je rozdíl mezi tím, když se člověk nechá očkovat, a když prodělá covid, upozorňuje. Po prodělané nemoci nemají všichni stejnou míru imunitní odpovědi a rozdíl je výrazně vyšší než u vakcinace. Zároveň se podle Trnky ukazuje, že zatímco těsně po očkování je imunita vysoká, postupem času klesá a navrch může mít imunita po prodělaném covidu-19.

„Imunitní systém pravděpodobně má při a po onemocnění mnohem delší dobu, kdy se s virem setkává, a může se vytvořit déletrvající a v něčem kvalitnější imunitní odpověď než na očkování,“ připouští Trnka, který ale zároveň doporučuje očkování, protože nákaza s sebou nese nepoměrně vyšší rizika.

Třetí neboli posilovací dávka očkování dokáže klesající hladinu protilátek dostat znovu nahoru. Zatím není jisté, jestli po třetí dávce míra protilátek opět začne klesat, podle Trnky je to ale pravděpodobné. „Třetí, čtvrté, páté dávky můžou pomoct, když je velký rozjezd epidemie,“ ilustruje využití posilovacích dávek a za příklad dává Izrael, kde se při rozjíždějící vlně podařilo rychle naočkovat rizikové skupiny.

Vakcína nemění DNA a nezpůsobuje neplodnost

Kolem očkování se vynořila řada spekulací či dezinformací o vedlejších účincích. Trnka v Interview ČT24 komentoval například obavy, že vakcína může u žen způsobovat neplodnost. Domněnka je založena na podobnosti spike proteinu viru s proteinem, jenž je potřeba pro vytvoření placenty. Biochemik ale upozorňuje, že ta je velmi malá. Existují navíc studie, jež nezjistily vývin protilátek proti proteinu placenty ani odlišnou pravděpodobnost oplodnění ze zkumavky u očkovaných či neočkovaných žen, respektive těch, které prodělaly covid-19.

„Nepozorujeme u očkovaných žen ani u těch, které prodělaly onemocnění, že by tam byly zásadní defekty v plodnosti, případně v těhotenství. Jakýkoliv negativní vliv na plodnost je extrémně nepravděpodobný,“ zdůrazňuje Trnka.

Vyvrací rovněž další spekulaci – a sice že očkování mění DNA. Biochemik upozorňuje, že lidské buňky nejsou za většiny okolností schopny přepsat RNA do DNA: „Kdyby bylo tak jednoduché pozměnit naši DNA, dělo by se to dnes a denně,“ podotýká Trnka s tím, že například v salátu je RNA plno. Lidé, kteří se bojí poškození DNA, by se mnohem více měli obávat kouře z cigaret, doplňuje.

Bez testů jsme poloslepí, varuje Trnka

Za chybu považuje Trnka konec testování ve školách a firmách. Alespoň v nějaké formě by mělo být zachováno, je přesvědčen, jelikož pravidelné testování pomáhá zjistit, jakým směrem se šíření koronaviru vyvíjí. Bez testování se může stát, že se najednou naplní nemocnice, domnívá se biochemik.

Byť je přesvědčen, že je nepravděpodobné, aby se zopakovaly vlny jako loni na podzim či letos na jaře, neznamená to, že blížící se období nemůže být nebezpečné. „Pokud necháme rozjet to, co teď narůstá, bude vlna smrtící, bude stát životy tisíců, možná desetitisíců lidí, a to zejména těch, kteří nejsou naočkováni, případně neprodělali covid,“ varuje Trnka, podle nějž se vláda musí zaměřit na motivaci lidí k očkování.

Lidé by se podle něj měli připravit na to, že ještě několik let je třeba s covidem počítat. „Připravil bych se na to, že rok dva budeme muset s covidem nějakým způsobem žít. Možná to bude lepší a lepší, ale než přijde chvíle, kdy si řekneme, covid není téma, nemusíme se očkovat, nosit roušky, to si myslím, že ještě bude trvat,“ uvažuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Babiš by byl pro zákaz používání sociálních sítí u dětí mladších patnácti let

Premiér Andrej Babiš (ANO) ve videu na sítích uvedl, že je pro zákaz používání sociálních sítí u dětí mladších patnácti let po vzoru Francie. Někteří experti podle něj tvrdí, že jsou pro děti škodlivé. Řada zemí podobné opatření zvažuje. Hnutí ANO ke komunikaci s občany často sociální sítě využívá, právě Babiš takřka denně natáčí videa s informacemi. V sobotu v televizi Nova k jejich sledování vybídl.
před 13 mminutami

Podvodných přeprodejů vstupenek na internetu přibývá, varuje policie

Podvodných on-line přeprodejů vstupenek na větší kulturní nebo sportovní akce podle policie přibývá. Ročně eviduje až stovky podvodů spojených s prodejem na internetu. Nákupy vstupenek od neoficiálních prodejců policie nedoporučuje. Pokud se zájemce přesto rozhodne využít přeprodej, doporučuje osobní setkání nebo nákup na dobírku.
před 53 mminutami

Písek loni vybral z pokut na nové dálnici 15 milionů korun

Na nové dálnici D4 mezi Pískem a Příbramí došlo loni k více než dvaceti tisícům přestupků. Písečtí úředníci řešili hlavně překročení povolené rychlosti. Tomu nejrychlejšímu „závodníkovi" naměřili 235 kilometrů v hodině. Na pokutách vybrali přes 15 milionů korun. Peníze použili na dopravní stavby, zařízení a bezpečnost chodců v Písku. Situaci na D4 sledují kamery, dispečeři i policie. V celém padesátikilometrovém úseku se stalo v loňském roce 45 nehod. Jedna z těch vážnějších byla pod vlivem alkoholu – poté, co vjel řidič do protisměru, střetl se s dodávkou.
před 2 hhodinami

Stát loni zdědil dům v centru Prahy, traktory, odznáčky či fenu

Stát loni zdědil rekordní majetek v hodnotě přes 560 milionů korun. Získal třeba budovu v Praze na Starém Městě za desítky milionů korun, traktory nebo sbírku odznaků, zjistila ČT. Majetek Česku připadl díky odúmrti, kdy stát dědí po lidech, kteří nesepsali závěť a zemřeli bez dědice. Loni ÚZSVM řešil 1615 případů, nejvíce od roku 2016.
před 2 hhodinami

Z Československa zmizely po revoluci mnohé památky a starožitnosti

V 90. letech minulého století, po konci komunistického režimu a otevření hranic, mizely památky z tehdejšího Československa nevídaným tempem. Zloději vykrádali výzdobu kostelů, do zahraničí „se přemisťovaly" i vnější kamenické výrobky. Venkov navíc začali objíždět obchodníci, kteří za pár korun skupovali leckdy hodnotné starožitnosti. Lidé se tehdy levně zbavovali starých věcí a předmětů, protože o jejich skutečné hodnotě neměli ani tušení. Takový vývoz sice byl nelegální, přesto mnohé věci končily v cizině. Kolik přesně starožitností a kulturních památek zmizelo nenávratně v zahraničí, nikdo nevyčíslil. Existují jen odhady a ty říkají – byly jich statisíce.
před 3 hhodinami

Některé sněmovní výbory stále nemají vedení

Spory o obsazení vedení sněmovních výborů pokračují. Na některé posty míří bývalí ministři, například někdejší ministr průmyslu Lukáš Vlček (STAN) ale v prvním kole volby neuspěl. Opozice koalici vyčítá, že odmítá podpořit členy bývalého kabinetu. Avizuje, že spor se může projevit i v dalším jednání Poslanecké sněmovny. Podle vládních stran jde ale o výhrady k samotným kandidátům a rozhodnutí jednotlivých poslanců.
před 4 hhodinami

Armáda pořídila čtyřicítku cisteren pro ochranu svých objektů

Armáda přezbrojuje a s ní i vojenští hasiči. Za zhruba půl miliardy korun pořídili celkem 37 cisteren, většinu v klasické červené barvě, ale čtyři jsou rovněž v armádní zelené. Chrání s nimi armádní základny, muniční sklady a výcvikové prostory. Stejně jako ostatní civilní stroje vozí vodu, hadice a vyprošťovací zařízení. Část vozidel má ale navíc například protichemické sady nebo zdravotnické vybavení. A specialitou všech jsou ve střeše zabudované termokamery. Hasiči u armády dostali také nové obleky, béžové, aby víc odrážely teplo, a se speciálními úpravami. Modernizací této části armády se zabývala Zóna ČT24.
před 12 hhodinami

Největší nábytkářské řetězce posilují svou pozici na trhu

Tržby z prodeje nábytku v Česku loni klesly asi o tři procenta na 43 miliard korun, vyplývá z odhadu Asociace nábytkářů. Lidé více kupovali zboží z dovozu než české výrobky. Poměr byl zhruba sedm ku třem. Úspěšný rok hlásí největší nábytkářské řetězce, které mají na trhu až třetinový podíl. Přestože prodej přes internet každým rokem roste, většina lidí míří za nábytkem do obchodních domů. Zboží chtějí vidět a vyzkoušet si ho. Častěji poptávají servis takzvaně na klíč. Do většiny velkých nábytkářských řetězců dodávají i české firmy. Obecně objem tuzemské výroby ale poslední dva roky klesá.
před 14 hhodinami
Načítání...