Protilátky po nemoci vydrží déle, očkování je ale výrazně bezpečnější, říká biochemik Trnka

Nahrávám video

Protilátky po prodělání nemoci a očkování se liší mírou i délkou imunity. Riziko nemoci je neporovnatelně vyšší a je lepší se nechat očkovat, konstatoval biochemik Jan Trnka. V Interview ČT24 vysvětlil, proč vakcíny nemění lidskou DNA a nezpůsobují neplodnost. Varoval před koncem pravidelného testování a připustil, že ještě nějakou dobu je třeba s covidem počítat.

Ministerstvo zdravotnictví si není jisté uznáváním protilátek, které požaduje premiér Andrej Babiš (ANO) i opozice. Podle Trnky se musí nejprve zajistit, aby laboratoře sjednotily metody a měřily protilátky, které skutečně chrání před šířením infekce. „Jakmile se tyhle dvě věci vyřeší, bude možné uznávat protilátky jako znak bezinfekčnosti, nebo spíše imunity,“ míní biochemik z Centra pro modelování biologických procesů BISOP.

Vysvětluje, že odborníky nezajímá pouze množství protilátek, ale i jejich kvalita. Je rozdíl mezi tím, když se člověk nechá očkovat, a když prodělá covid, upozorňuje. Po prodělané nemoci nemají všichni stejnou míru imunitní odpovědi a rozdíl je výrazně vyšší než u vakcinace. Zároveň se podle Trnky ukazuje, že zatímco těsně po očkování je imunita vysoká, postupem času klesá a navrch může mít imunita po prodělaném covidu-19.

„Imunitní systém pravděpodobně má při a po onemocnění mnohem delší dobu, kdy se s virem setkává, a může se vytvořit déletrvající a v něčem kvalitnější imunitní odpověď než na očkování,“ připouští Trnka, který ale zároveň doporučuje očkování, protože nákaza s sebou nese nepoměrně vyšší rizika.

Třetí neboli posilovací dávka očkování dokáže klesající hladinu protilátek dostat znovu nahoru. Zatím není jisté, jestli po třetí dávce míra protilátek opět začne klesat, podle Trnky je to ale pravděpodobné. „Třetí, čtvrté, páté dávky můžou pomoct, když je velký rozjezd epidemie,“ ilustruje využití posilovacích dávek a za příklad dává Izrael, kde se při rozjíždějící vlně podařilo rychle naočkovat rizikové skupiny.

Vakcína nemění DNA a nezpůsobuje neplodnost

Kolem očkování se vynořila řada spekulací či dezinformací o vedlejších účincích. Trnka v Interview ČT24 komentoval například obavy, že vakcína může u žen způsobovat neplodnost. Domněnka je založena na podobnosti spike proteinu viru s proteinem, jenž je potřeba pro vytvoření placenty. Biochemik ale upozorňuje, že ta je velmi malá. Existují navíc studie, jež nezjistily vývin protilátek proti proteinu placenty ani odlišnou pravděpodobnost oplodnění ze zkumavky u očkovaných či neočkovaných žen, respektive těch, které prodělaly covid-19.

„Nepozorujeme u očkovaných žen ani u těch, které prodělaly onemocnění, že by tam byly zásadní defekty v plodnosti, případně v těhotenství. Jakýkoliv negativní vliv na plodnost je extrémně nepravděpodobný,“ zdůrazňuje Trnka.

Vyvrací rovněž další spekulaci – a sice že očkování mění DNA. Biochemik upozorňuje, že lidské buňky nejsou za většiny okolností schopny přepsat RNA do DNA: „Kdyby bylo tak jednoduché pozměnit naši DNA, dělo by se to dnes a denně,“ podotýká Trnka s tím, že například v salátu je RNA plno. Lidé, kteří se bojí poškození DNA, by se mnohem více měli obávat kouře z cigaret, doplňuje.

Bez testů jsme poloslepí, varuje Trnka

Za chybu považuje Trnka konec testování ve školách a firmách. Alespoň v nějaké formě by mělo být zachováno, je přesvědčen, jelikož pravidelné testování pomáhá zjistit, jakým směrem se šíření koronaviru vyvíjí. Bez testování se může stát, že se najednou naplní nemocnice, domnívá se biochemik.

Byť je přesvědčen, že je nepravděpodobné, aby se zopakovaly vlny jako loni na podzim či letos na jaře, neznamená to, že blížící se období nemůže být nebezpečné. „Pokud necháme rozjet to, co teď narůstá, bude vlna smrtící, bude stát životy tisíců, možná desetitisíců lidí, a to zejména těch, kteří nejsou naočkováni, případně neprodělali covid,“ varuje Trnka, podle nějž se vláda musí zaměřit na motivaci lidí k očkování.

Lidé by se podle něj měli připravit na to, že ještě několik let je třeba s covidem počítat. „Připravil bych se na to, že rok dva budeme muset s covidem nějakým způsobem žít. Možná to bude lepší a lepší, ale než přijde chvíle, kdy si řekneme, covid není téma, nemusíme se očkovat, nosit roušky, to si myslím, že ještě bude trvat,“ uvažuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vláda žádá o vyloučení soudce Šámala z rozhodování o prezidentově kompetenční žalobě

Vláda navrhne Ústavnímu soudu (ÚS), aby zamítl nebo odmítl kompetenční žalobu prezidenta Petra Pavla, uvedl ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Zároveň zmínil, že vláda požaduje, aby byl z dalšího rozhodování ve věci vyloučený soudce zpravodaj Pavel Šámal. Podle Tejce při vydání předběžného opatření bezprecedentně projevil soudní aktivismus a zasáhl do ústavního postavení vlády.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Vláda podpořila navýšení penzí podle věku a zákaz mobilů ve školách

Lidem by mohl od jejich osmdesáti let od příštího roku každých pět let vzrůst důchod o 500 korun. Dosavadní přidání podle věku by se tak rozšířilo. Polepšili by si senioři a seniorky, jimž bude 80, 90 a 95 let. Penze by se od roku 2028 zas mohla zvedat za práci v důchodovém věku. Důchodovou novelu schválila v pondělí vláda a na síti X to oznámil ministr práce Aleš Juchelka (ANO). Zákon dostane k projednání sněmovna. Premiér Andrej Babiš (ANO) také oznámil, že vláda podpořila zákaz mobilů ve školách.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Rolnický fond podal žaloby na 28 firem Agrofertu, chce vrátit dotace

Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF) podal žaloby na 28 dceřiných firem z holdingu Agrofert. Důvodem je údajné porušení zákona o střetu zájmů v letech 2017 až 2021, kdy byl Andrej Babiš (ANO) jako vlastník Agrofertu poprvé premiérem. Fond chce vrátit podporu v souhrnné výši 22 milionů korun. Dceřiné firmy peníze dobrovolně nevrátily, fond proto podal žaloby. Fond o tom informoval na svém webu. Mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský sdělil, že jsou přesvědčení, že postupovali v souladu se zákonem.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Sovy hynou v trubkách i nádržích. Ornitologové varují před technickými pastmi

Kostry sedmi sov pálených našli ornitologové ve svisle postavených trubkách v zemědělské usedlosti na Mostecku. Upozorňují, že podobné technické pasti každoročně usmrtí řadu ptáků i dalších živočichů. Nebezpečné jsou také odkryté nádrže, sudy, okapy nebo šachty.
před 9 hhodinami

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
před 14 hhodinami

Muž, který se pokusil o sebevraždu po střelbě v Praze 10, zemřel

Muž, který se podle policie pokusil o sebevraždu po střelbě v Herbenově ulici v Praze 10 z minulého týdne, zemřel. České televizi to sdělil mluvčí pražských policistů Jan Rybanský. Na místě byla tehdy nalezena také zavražděná žena.
před 17 hhodinami

VideoZubní pohotovosti část měst dotuje, půl roku platí nová pravidla

Před půl rokem se lékařské pohotovosti v Česku začaly řídit novými pravidly. Organizaci jejich práce převzaly zdravotní pojišťovny. U těch zubních musí zajistit o víkendech a svátcích péči nejméně po čtyři hodiny. Ve větších městech pak fungují centrální pohotovosti, v řadě regionů se ale služby mezi stomatology střídají. V tuzemsku existuje 37 centrálních zubních pohotovostí, někde je doplňují ještě takzvané rotující, v nichž se střídá několik ordinací. Pacienti si proto musí zjistit, kdo a kde zrovna slouží. Pro děti fungují tyto akutní služby od ledna povinně ve všech nemocnicích, které mají lůžkovou pediatrii. Pohotovosti pro dospělé pak většinou fungují při urgentních příjmech. Někde ale zůstaly v provozu i mimo nemocnice. Část měst jejich provoz dotuje, díky tomu mívají i delší ordinační hodiny.
před 20 hhodinami

VideoPřetížené kamiony ničí silnice, ministerstvo preferuje častější kontroly

Horko se na stavu silnic podepisuje podobně negativně jako zima – zejména když na měkký asfalt vjede přetížený kamion. Podle kontrolorů je nad limitem šest z deseti zastavených nákladních aut. Kromě poškození vozovek to znamená i vyšší riziko nehod. Maximální povolená hmotnost soupravy je nyní v tuzemsku 48 tun, tedy o osm více než v okolních státech. Někteří opoziční politici by to chtěli změnit. Ministerstvo dopravy ale zatím plánuje jen častější kontroly.
před 21 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.