Půl milionu seniorů nemá očkování. Cílí na ně dezinformátoři a vládní kampaň reagovala se zpožděním

Nahrávám video
168 hodin: Senioři bez vakcíny
Zdroj: ČT24

Od února se mohli senioři začít hlásit na očkování proti covidu-19, zprvu osmdesátníci, později i mladší. Dodnes přesto vakcínu nedostalo více než půl milionu z nich – a častokrát o ni nestojí. Někteří odkazují na dezinformace, které si přečetli na internetu, jiným očkování rozmluvila rodina. Ozývá se proto i kritika na adresu vlády, že mezi seniory začala očkování propagovat pozdě. O tom, jaké důvody proti očkování senioři sami uvádějí, natáčeli pro 168 hodin Jana Gerleová a Martin Mikule.

Podíl seniorů, kteří odmítli vakcínu proti covidu-19, respektive o ni nepožádali, znepokojuje některé odborníky. Očkováno není více než půl milionu lidí ve věku nad 60 let, nejnižší je proočkovanost v Moravskoslezském kraji.

„Skutečnost, že máme tak vysokou míru seniorů nechráněných očkováním, velmi výrazným způsobem zvyšuje pravděpodobnost posílení případné nové vlny pandemie,“ varoval vakcinolog Libor Grubhoffer.

Očkováno není ani osm procent klientů domovů pro seniory, celkem asi pět tisíc lidí. Podle prezidenta Asociace poskytovatelů sociálních služeb Jiřího Horeckého k tomu mají vesměs tři důvody. Někteří neměli o ní a o procesu očkování dost informací, dalším častým důvodem byla i kontraindikace; někteří senioři se zkrátka očkovat proti covidu-19 nemohli. „Třetí důvod, který byl nejčastější, je odmítání vakcíny z důvodu nedůvěry v ní a obecně v očkování,“ dodal Horecký.

V některých případech klientům domovů rozmluvili očkování jejich blízcí. „Zaznamenali jsme případy, kdy by se senior chtěl nechat očkovat, anebo je jeho názor neutrální, neviděl by v tom problém, ale rodina si to nepřeje a tímto směrem ho ovlivnila,“ poukázal prezident asociace.

Někteří senioři, které oslovila redakce 168 hodin, měli jasné argumenty, proč se vakcíně vyhýbají. Odkazovali na to, že si přečetli o tom, že jsou vakcíny určené „na likvidaci lidí“ nebo že „je to kapitalistický podvod“.

Je to sajrajt, je to všechno jenom na likvidaci lidí.“„Nevěřím tomu, četl jsem, že jsou špatný. Že oni to zkoumají.“ „Je to kapitalistickej podvod. Sérum se dělá deset, patnáct let, a ne něco nevyzkoušenýho píchat do lidí. Nikdo neuveřejnil, kolik lidí, kdyby se nenechali očkovat, tak žili. Díky očkování jsou po smrti.“„Ještě nechci umřít.
Oslovení senioři
Argumenty některých oslovených seniorů, kteří odmítají očkování

Na internetu lze nalézt množství falešných informací o vlivu vakcín. Kromě tvrzení, že jsou to ve skutečnosti biologické zbraně, které mají vyvolat genocidu, nebo že celou pandemii cíleně vyvolala skupina lidí, varují například před údajným rizikem ochrnutí po očkování. Datový analyzik František Vrabel se domnívá, že dezinformace jsou tím hlavním, co seniory znervózňuje.

„Je to snůška lží a konspiračních teorií až úplných nesmyslů. Snaží se rozšiřovat strach o vedlejších účincích, kolik lidí umírá na očkování,“ poznamenal.

Život 90: Vláda vyvolávala strach a chaos

Podle ředitele organizace Život 90 Jaroslava Lormana měla vláda udělat pro informování seniorů víc. Zprvu se propagační kampaň soustředila spíše na mladé. Oficiální kampaň cílená i na starší generaci začala až v dubnu, což je vzhledem k rychlosti šíření dezinformací velmi pozdě.

„Člověk, který bloudí internetem bez zhodnocení, má nejblíže k tomu, že se dostane k fakům, které ovlivní jeho život. Jestliže nemá korekci třeba mezi svou generací, mezi přáteli, mezi blízkými, kteří by dali jiný názor a pochybnosti o tom, co on si myslí, tak v tom uvízne,“ poznamenal. 

Vláda naopak podle Lormana vyvolávala spíše zmatek. „Od začátku udělala strašných chyb v tom, jak vyvolávala strach, jaký byl chaos – roušky ano, roušky ne. Plno zmatku je od samého začátku i ve vládních nařízeních, která nebyla vymyšlena strategicky tak, aby to opravdu mohlo fungovat,“ míní.

Vakcinolog Grubhoffer zdůraznil, že právě pro seniory je očkování zásadní. „Očkování je pro seniorní skupiny skutečně otázka života a smrti. Že jsme nedokázali zařídit, aby  se proočkovanost blížila hranici všech naočkovaných seniorů, je skutečně selhání – naprosté selhání koordinace očkovací kampaně,“ uvedl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i konkurenceschopnost

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) vystoupil mezi prvními a zopakoval požadavek na změnu systému emisních povolenek EU ETS. Právě jejich podoba patří mezi sporné body jednání.
včeraAktualizovánopřed 27 mminutami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 3 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 3 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...