Půl milionu seniorů nemá očkování. Cílí na ně dezinformátoři a vládní kampaň reagovala se zpožděním

Nahrávám video

Od února se mohli senioři začít hlásit na očkování proti covidu-19, zprvu osmdesátníci, později i mladší. Dodnes přesto vakcínu nedostalo více než půl milionu z nich – a častokrát o ni nestojí. Někteří odkazují na dezinformace, které si přečetli na internetu, jiným očkování rozmluvila rodina. Ozývá se proto i kritika na adresu vlády, že mezi seniory začala očkování propagovat pozdě. O tom, jaké důvody proti očkování senioři sami uvádějí, natáčeli pro 168 hodin Jana Gerleová a Martin Mikule.

Podíl seniorů, kteří odmítli vakcínu proti covidu-19, respektive o ni nepožádali, znepokojuje některé odborníky. Očkováno není více než půl milionu lidí ve věku nad 60 let, nejnižší je proočkovanost v Moravskoslezském kraji.

„Skutečnost, že máme tak vysokou míru seniorů nechráněných očkováním, velmi výrazným způsobem zvyšuje pravděpodobnost posílení případné nové vlny pandemie,“ varoval vakcinolog Libor Grubhoffer.

Očkováno není ani osm procent klientů domovů pro seniory, celkem asi pět tisíc lidí. Podle prezidenta Asociace poskytovatelů sociálních služeb Jiřího Horeckého k tomu mají vesměs tři důvody. Někteří neměli o ní a o procesu očkování dost informací, dalším častým důvodem byla i kontraindikace; někteří senioři se zkrátka očkovat proti covidu-19 nemohli. „Třetí důvod, který byl nejčastější, je odmítání vakcíny z důvodu nedůvěry v ní a obecně v očkování,“ dodal Horecký.

V některých případech klientům domovů rozmluvili očkování jejich blízcí. „Zaznamenali jsme případy, kdy by se senior chtěl nechat očkovat, anebo je jeho názor neutrální, neviděl by v tom problém, ale rodina si to nepřeje a tímto směrem ho ovlivnila,“ poukázal prezident asociace.

Někteří senioři, které oslovila redakce 168 hodin, měli jasné argumenty, proč se vakcíně vyhýbají. Odkazovali na to, že si přečetli o tom, že jsou vakcíny určené „na likvidaci lidí“ nebo že „je to kapitalistický podvod“.

Je to sajrajt, je to všechno jenom na likvidaci lidí.“„Nevěřím tomu, četl jsem, že jsou špatný. Že oni to zkoumají.“ „Je to kapitalistickej podvod. Sérum se dělá deset, patnáct let, a ne něco nevyzkoušenýho píchat do lidí. Nikdo neuveřejnil, kolik lidí, kdyby se nenechali očkovat, tak žili. Díky očkování jsou po smrti.“„Ještě nechci umřít.
Oslovení senioři
Argumenty některých oslovených seniorů, kteří odmítají očkování

Na internetu lze nalézt množství falešných informací o vlivu vakcín. Kromě tvrzení, že jsou to ve skutečnosti biologické zbraně, které mají vyvolat genocidu, nebo že celou pandemii cíleně vyvolala skupina lidí, varují například před údajným rizikem ochrnutí po očkování. Datový analyzik František Vrabel se domnívá, že dezinformace jsou tím hlavním, co seniory znervózňuje.

„Je to snůška lží a konspiračních teorií až úplných nesmyslů. Snaží se rozšiřovat strach o vedlejších účincích, kolik lidí umírá na očkování,“ poznamenal.

Život 90: Vláda vyvolávala strach a chaos

Podle ředitele organizace Život 90 Jaroslava Lormana měla vláda udělat pro informování seniorů víc. Zprvu se propagační kampaň soustředila spíše na mladé. Oficiální kampaň cílená i na starší generaci začala až v dubnu, což je vzhledem k rychlosti šíření dezinformací velmi pozdě.

„Člověk, který bloudí internetem bez zhodnocení, má nejblíže k tomu, že se dostane k fakům, které ovlivní jeho život. Jestliže nemá korekci třeba mezi svou generací, mezi přáteli, mezi blízkými, kteří by dali jiný názor a pochybnosti o tom, co on si myslí, tak v tom uvízne,“ poznamenal. 

Vláda naopak podle Lormana vyvolávala spíše zmatek. „Od začátku udělala strašných chyb v tom, jak vyvolávala strach, jaký byl chaos – roušky ano, roušky ne. Plno zmatku je od samého začátku i ve vládních nařízeních, která nebyla vymyšlena strategicky tak, aby to opravdu mohlo fungovat,“ míní.

Vakcinolog Grubhoffer zdůraznil, že právě pro seniory je očkování zásadní. „Očkování je pro seniorní skupiny skutečně otázka života a smrti. Že jsme nedokázali zařídit, aby  se proočkovanost blížila hranici všech naočkovaných seniorů, je skutečně selhání – naprosté selhání koordinace očkovací kampaně,“ uvedl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Na Žďársku se o Senát utkají Šmarda (za Volt) s Klementem (KDU-ČSL), který postoupil o pouhý hlas

Do druhého kola senátních voleb v obvodu Žďár nad Sázavou postoupil bývalý předseda SOCDEM Michal Šmarda (ze Volt) a dosavadní senátor Josef Klement (KDU-ČSL), který postoupil o jediný hlas. Šmarda získal 27,6 procenta hlasů, Klement 25,62 procenta, stejně jako Radek Černý (za ODS). Klement nicméně získal 11 373 hlasů a Černý 11 372. Voleb se zúčastnilo 50,14 procenta voličů.
včeraAktualizovánopřed 11 mminutami

Minutu po minutěV prvním kole senátních voleb uspělo pět kandidátů

Občané ve 27 volebních obvodech napříč Českem rozhodovali o obměně třetiny horní parlamentní komory. V posledním z nich, na Praze 5, komise hlasy sečetla v neděli před sedmou hodinou ráno. Senátorem v prvním kole volby se stává kandidát, který v obvodě získá nadpoloviční většinu platných hlasů. Takto jich letos uspělo pět. O zbývajících dvaadvacet křesel se v druhém kole utkají nejsilnější kandidáti v duelech, které se uskuteční v pátek a sobotu 16. a 17. října.
včeraAktualizovánopřed 27 mminutami

V Praze 5 se v druhém kole senátních voleb utkají Láska (SEN 21) a Sáblík (ODS)

Do druhého kola senátních voleb v obvodu Praha 5 postoupil obhajující senátor Václav Láska (SEN 21). Za týden se utká s Radkem Sáblíkem (ODS). Láska získal 32,54 procenta hlasů, druhý Sáblík má 27,1 procenta hlasů. Voleb se zúčastnilo 45,41 procenta voličů, o hlasy usilovalo sedm kandidátů.
01:42Aktualizovánopřed 36 mminutami

V Praze vyhrálo hnutí STAN, druhé je SPOLU pro Prahu

Obecní volby v Praze vyhrálo hnutí STAN, má po sečtení všech okrsků 23,17 procenta hlasů. Druhé SPOLU pro Prahu získalo 22,05 procenta, třetí Praha sobě 17,91, čtvrté ANO 14,36 procenta, plyne z dat. Sečteno bylo v hlavním městě až jako poslední v republice kolem sedmé ráno v neděli. Volební účast dosáhla 46,04 procenta.
včeraAktualizovánopřed 44 mminutami

V obvodu 78 Zlín se o Senát střetnou senátor Goláň (ODS) a Mitáček (za STAN)

Do druhého kola senátních voleb v obvodu 78 Zlín postoupil obhajující senátor Tomáš Goláň (ODS) a Ivo Mitáček (za STAN). Goláň získal 33,54 procenta hlasů, druhý Mitáček má 22,83 procenta hlasů. Voleb se zúčastnilo přibližně 45,49 procenta voličů, o hlasy usilovalo šest kandidátů. S postupem do druhého kola je Mitáček spokojený. Důležité podle něj bude zaktivizovat voliče, aby nezůstali doma. Goláňovu reakci se nepodařilo získat.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

V obvodu 72 Ostrava-město se o Senát střetnou Šimetka (za ODS) a Baránková Vilamová (ANO)

Do druhého kola senátních voleb v obvodu Ostrava-město postoupil obhajující senátor Ondřej Šimetka (za ODS). Za týden se utká s Lucií Baránkovou Vilamovou (ANO). Šimetka získal 46,74 procenta hlasů, druhá Baránková Vilamová má 30,61 procenta hlasů. Voleb se zúčastnilo 39,52 procenta voličů, o hlasy usilovalo sedm kandidátů.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Volby v Brně vyhrála KDU-ČSL a STAN

Komunální volby v Brně vyhrála s 27,38 procenta hlasů kandidátka KDU-ČSL a STAN, dosáhla na osmnáct zastupitelských křesel. Druhý skončil s 18,89 procenta hlasů a třinácti mandáty vítěz minulých voleb, ODS, TOP 09 a nezávislí. Třetí je hnutí ANO, má 17,14 procenta a jedenáct mandátů. O koalici na brněnském magistrátu bude jednat koalice lidovců a hnutí STAN, koalice ODS, TOP 09 a nezávislých, Zelené Brno, Piráti a hnutí Za Lužánky. Tyto subjekty také překonaly pětiprocentní hranici. Hlasování se zúčastnilo 44,08 procenta voličů.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Šéf lidovců Grolich se stal už v prvním kole novým senátorem za Vyškovsko

Novým senátorem za Vyškovsko se stal už v prvním volebním kole jihomoravský hejtman a předseda lidovců Jan Grolich. Obdržel 63,34 procenta a 37 tisíc hlasů, což bylo nejvíce ze všech kandidátů. Kandidátka ANO, zdravotní sestra Petra Absolonová dostala 29,99 procenta. Voleb se zúčastnilo 52,4 procenta voličů.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.