Vláda v pondělí upravila epidemický režim v Česku. Žáky na začátku školního roku čeká trojité testování, od září se naplní kapacita kulturních nebo sportovních akcí. Hlavní hygienička Pavla Svrčinová odhaduje, že se na podzim epidemie dostane zhruba na tři čtvrtiny síly z loňska. Uzavírat provozovny chce ale až v krajním případě, řekla v Interview ČT24.
Podzimní vlnu covidu odhadujeme asi na 70 procent loňské, říká hygienička Svrčinová
27 minut
Hlavní hygienička Pavla Svrčinová v Interview ČT24
„Můžeme očekávat, že na podzim dojde ke zhoršení epidemiologické situace, takže připravujeme strategie na podzimní vlnu, odhadujeme, že by měla být asi na sedmdesáti procentech loňské,“ předpovídá Svrčinová. Na to by chtěla nastavit také případná opatření. Avizuje, že by se mohlo zavést pravidlo, že služby budou moci využít jen lidé očkování a s prodělanou nemocí.
Provozovny v případě další covidové vlny Svrčinová zavírat nechce, ale vydala by se pouze cestou omezení. „Uzavírání restaurací bude to úplně poslední. Vždy máme možnost nastavit opravdu striktní pravidla, zvětšit cirkulaci vzduchu. Zavření je až to poslední,“ předesílá Svčinová.
Hlavní hygienička pak počítá se zhoršením epidemiologické situace se začátkem školního roku. „Velká masa lidí se vrátí do režimu, kdy budou více vevnitř. Zatím máme také proočkováno jen něco přes padesát procent obyvatel, je tady nový faktor delta mutace, stále ještě máme asi 450 tisíc nenaočkovaných osob v seniorní kategorii,“ vyjmenovává Svrčinová rizika podzimní vlny.
Geograficky hygienička shrnuje, že hůře jsou na tom s očkováním příhraničí a moravské kraje než kraje české. Kromě vzdálenosti k očkovacím místům podle ní lidi dlouho odrazovala nutnost registrace.
Promořenost populace
V České republice bylo od počátku pandemie covidu-19 potvrzeno PCR testem už skoro 1,7 milionu případů nákazy virem SARS-CoV-2. Podle oficiální statistiky se infikovalo asi 17 procent obyvatel. Podle nové rozsáhlé studie se ale ve skutečnosti v Česku mohlo setkat s novým koronavirem až padesát procent populace.
„Musíme počítat s tím, že z padesát procent lidí už jsou někteří také naočkováni, s údaji pracujeme. Tahle studie je lokální,“ připomíná hygienička. Avizuje pak, že se připravují další studie a porovnání, na základě kterých bude stát lépe vědět, jak očkovat v dalších letech.
„Když se podíváte na západ od České republiky, tak došlo k výraznému nárůstu počtu případů, sledujeme to a budeme rádi, když se nemoc covid-19 zařadí mezi běžné nákazy, které řešíme každý rok,“ doufá Svrčinová.
Pro to, aby se s covidem lidé naučili žít, musí podle Svrčinové změnit svoje návyky. „Velmi těžce se nám přesvědčuje provozovatele určitých zařízení, že je třeba je změnit s ohledem na covid-19. Dnes se ještě nošení roušek ve vnitřních prostorách nemůžeme vyhnout,“ říká hygienička. Několik let podle ní bude potřeba lidi vychovávat k tomu, že se u vstupu do budovy použije dezinfekce nebo dodržují rozestupy.
Hlídání opatření
Sama Svrčinová přiznává, že v každodenním životě upozorňuje například v obchodě na nesprávné dodržování protiepidemických opatření. „Není nás tolik, mám v hygienických stanicích asi 2300 lidí, kteří kontrolují a kdyby měli zkontrolovat všechny výrobní podniky, restaurace a obchody, tak to nemůžou zvládnout.
Zaměřují se teď na místa, kde máme signály, že dochází k porušování opatření, chodí do restaurací nebo na koupaliště,“ přibližuje Svrčinová.
Kontrol je ale podle ní hodně. Probíhají i na táborech, kde už vznikly ohniska onemocnění. „Nakazilo se na jednom táboře i osmdesát dětí, nejsou to úplně zanedbatelná čísla,“ uvádí. Věří, že s obecně o kontrolách bude mluvit a i to přiměje provozovatele, aby bezinfekčnost kontrolovali. „Spousta lidí ty pravidla opravdu dodržuje,“ hodnotí z osobní zkušenosti Svrčinová.
