V únoru letošního roku zaznamenal Státní zdravotní ústav (SZÚ) rekordní čísla nákazy svrabem. Eviduje celkem 815 nakažených osob. V loňském únoru jich bylo jen 457, jedná se tedy o meziroční nárůst o více než 78 procent. Podle epidemioložky Kateřiny Fabiánové patří mezi možné příčiny zvýšeného výskytu kožního onemocnění celkový pokles imunity populace kvůli vysokým hygienickým standardům a větší migrace a turismus.
Zvýšený výskyt nákazy je patrný již od konce loňského roku, v listopadu a prosinci 2022 bylo nakažených přes sedm set, v lednu letošního roku pak 671. K přenosu svrabu dochází přímým kontaktem s infikovanou kůží, ale i nepřímo například prostřednictvím kontaminovaného oblečení či ložního prádla. Kateřina Fabiánová z Oddělení epidemiologie infekčních nemocí uvedla, že svrab představuje riziko pro všechny věkové kategorie.
Děti do čtrnácti let však patří k nejcitlivější skupině, jelikož u nich dochází k rychlému šíření nákazy. U starších osob je pak šíření onemocnění spojeno s častějším pobytem v lůžkových zařízeních typu nemocnic, léčeben či ubytoven, jelikož se v nich často a rychle střídá velké množství lidí.
Letošní nárůst svrabu nemá podle epidemioložky Kateřiny Fabiánové jednoznačné vysvětlení. Mezi možné příčiny patří vliv masivní migrace obyvatelstva a s tím spojená zhoršená sociální a hygienická úroveň, dále zvýšený turismus a pokles imunity populace.
- 2013 – 3960
- 2014 – 4202
- 2015 – 4277
- 2016 – 4590
- 2017 – 3711
- 2018 – 3483
- 2019 – 3570
- 2020 – 2382
- 2021 – 3306
- 2022 – 5276
Kolektivní přecitlivělost vůči svrabu
„K poklesu imunity dochází, protože nejsme v kontaktu s původcem onemocnění, tedy zákožkou svrabovou. Je to kvůli léta existujícím hygienickým opatřením a standardům vyspělé společnosti,“ vysvětlila Fabiánová. „Kolektivní přecitlivělost se objevuje cyklicky po určitém období, zhruba jednou za dvacet až třicet let, v závislosti na míře hygienických standardů a způsobech chování,“ dodává.
Svrab je kožní, parazitární onemocnění. Jeho původce, zákožka svrabová, žije ve svrchních vrstvách kůže svého hostitele, je nejaktivnější v teple a kromě krku a hlavy napadá postupně celé tělo. Infekce se projevuje v podobě červených skvrn a svědění. Šíří se z osoby na osobu, ale i předměty, na kterých roztoč přežije i několik dní.
Svrab automaticky neznamená nedostatek hygieny, mohou jím trpět i čistotní lidé. „Pro zamezení šíření svrabu je velmi důležité včasné vyšetření a léčba nemocných se svědivou dermatózou odborným lékařem,“ dodává Kateřina Fabiánová. Svrab patří v Česku mezi nejčastější příčiny nemocí z povolání. Jako profesionální nákaza se nejčastěji vyskytuje u osob pracujících ve zdravotnictví a sociálních službách.
