Vědci začali testovat první vakcínu proti oparu. Je na principu mRNA

Opar se zatím nedá léčit, jen se potlačují jeho příznaky, které se nakaženému vracejí po celý život. Teď ale první stovka lidí na vlastní kůži zkouší, jestli by nemohlo pomoci očkování.

Opar si umí vybrat to nejhorší možné načasování – objeví se nejčastěji před důležitým pracovním pohovorem, důležitou schůzkou nebo setkáním s příbuznými. Je to jedno z nejrozšířenějších onemocnění vůbec, trpí jím až 95 procent lidstva. A až doposud se před ním nedalo účinně bránit. To se ale nyní může změnit – společnost BioNTech totiž začala testovat na lidech vakcínu proti herpesvirům, které tuto nemoc způsobují. 

Společnost BioNTech SE to oznámila 21. prosince. Spouští klinickou studii fáze jedna s vakcínou BNT163, která by mohla zabránit virům HSV-1 a HSV-2 nakazit člověka. Vakcína by měla zabránit vstupu a šíření HSV do buněk a také působit proti vlastnostem těchto virů potlačovat a narušovat lidskou imunitu. Studie bude hodnotit bezpečnost, snášenlivost a účinnost této očkovací látky založené na principu mRNA. Společnost BioNTech má s touto biotechnologií řadu zkušeností, vyvinula totiž například očkovací látku Comirnaty proti covidu založenou na stejném principu.

Hrozba jménem opar

Světová zdravotnická organizace (WHO) odhaduje, že každý rok se nakazí genitálními infekcemi způsobenými herpesviry přibližně 500 milionů lidí na celém světě. Výsledné opary způsobují bolestivé genitální léze, vedou ke zvýšenému riziku meningitidy a pro nemocné představují i vysokou míru emočního utrpení.

Pokud se už člověk jednou virem HSV nakazí, vydrží v těle po celý život, přičemž se mu pak nemoc opakovaně vrací. Infekce virem HSV-2 navíc přibližně trojnásobně zvyšuje riziko získání infekce HIV způsobující AIDS; souběžná infekce HIV i HSV-2 přitom podle WHO zvyšuje pravděpodobnost přenosu HIV na další osoby. Tento problém zatím neměl řešení, protože pro prevenci genitálních lézí způsobených HSV neexistovala žádná vakcína. Dostupná léčba jenom snižuje závažnost příznaků a to, jak často se vracejí.

  • Herpes Simplex Virus-1 (HSV-1) a Herpes Simplex Virus-2 (HSV-2) způsobují dvě celosvětově velmi rozšířené virové infekce. Odhaduje se, že se jimi nakazí až 95 % světové populace, přičemž většina infekcí zůstává bez příznaků. 
  • Mezi příznaky herpesu patří bolestivé puchýře nebo vředy, které se mohou časem opakovat. HSV-1 se přenáší především orálním kontaktem a způsobuje léze v okolí úst, ale v některých případech může vést také k infekcím genitálií a příslušným lézím. HSV-2 je pohlavně přenosné onemocnění, které způsobuje genitální herpes. Oba viry jsou vysoce nakažlivé a mohou se přenášet i při porodu. Infekce HSV-2 dále zvyšují riziko získání a přenosu infekce HIV. Jako neurotropní a neuroinvazivní viry přetrvávají HSV-1 a -2 v těle tím, že se před imunitním systémem ukrývají v buněčných tělech neuronů, kde přebývají po celý život, a proto je nelze současnou léčbou vymýtit.

Podle zprávy společnosti BioNTech se testů zúčastní stovka zdravých dobrovolníků ve věku 18 až 55 let, proběhnou ve Spojených státech. „BNT163 je založen na třech neinfekčních glykoproteinech HSV-2 kódovaných mRNA. Naším cílem je vyvolat širokou imunitní odpověď, která je namířena proti více antigenům viru a mobilizuje různé imunitní efektory na podporu neutralizace viru,“ uvedl Özlem Türeci, který výzkum vede a současně je spoluzakladatelem společnosti BioNTech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 14 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 16 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 19 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 20 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 21 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025

Borelie jsou mazané. Čeští vědci popsali první okamžiky infekce

Tým vědců z Biologického centra Akademie věd přinesl nové zásadní poznatky o tom, jak probíhá první fáze infekce lymské boreliózy těsně po přenosu z klíštěte.
3. 12. 2025
Načítání...