Vědci začali testovat první vakcínu proti oparu. Je na principu mRNA

Opar se zatím nedá léčit, jen se potlačují jeho příznaky, které se nakaženému vracejí po celý život. Teď ale první stovka lidí na vlastní kůži zkouší, jestli by nemohlo pomoci očkování.

Opar si umí vybrat to nejhorší možné načasování – objeví se nejčastěji před důležitým pracovním pohovorem, důležitou schůzkou nebo setkáním s příbuznými. Je to jedno z nejrozšířenějších onemocnění vůbec, trpí jím až 95 procent lidstva. A až doposud se před ním nedalo účinně bránit. To se ale nyní může změnit – společnost BioNTech totiž začala testovat na lidech vakcínu proti herpesvirům, které tuto nemoc způsobují. 

Společnost BioNTech SE to oznámila 21. prosince. Spouští klinickou studii fáze jedna s vakcínou BNT163, která by mohla zabránit virům HSV-1 a HSV-2 nakazit člověka. Vakcína by měla zabránit vstupu a šíření HSV do buněk a také působit proti vlastnostem těchto virů potlačovat a narušovat lidskou imunitu. Studie bude hodnotit bezpečnost, snášenlivost a účinnost této očkovací látky založené na principu mRNA. Společnost BioNTech má s touto biotechnologií řadu zkušeností, vyvinula totiž například očkovací látku Comirnaty proti covidu založenou na stejném principu.

Hrozba jménem opar

Světová zdravotnická organizace (WHO) odhaduje, že každý rok se nakazí genitálními infekcemi způsobenými herpesviry přibližně 500 milionů lidí na celém světě. Výsledné opary způsobují bolestivé genitální léze, vedou ke zvýšenému riziku meningitidy a pro nemocné představují i vysokou míru emočního utrpení.

Pokud se už člověk jednou virem HSV nakazí, vydrží v těle po celý život, přičemž se mu pak nemoc opakovaně vrací. Infekce virem HSV-2 navíc přibližně trojnásobně zvyšuje riziko získání infekce HIV způsobující AIDS; souběžná infekce HIV i HSV-2 přitom podle WHO zvyšuje pravděpodobnost přenosu HIV na další osoby. Tento problém zatím neměl řešení, protože pro prevenci genitálních lézí způsobených HSV neexistovala žádná vakcína. Dostupná léčba jenom snižuje závažnost příznaků a to, jak často se vracejí.

  • Herpes Simplex Virus-1 (HSV-1) a Herpes Simplex Virus-2 (HSV-2) způsobují dvě celosvětově velmi rozšířené virové infekce. Odhaduje se, že se jimi nakazí až 95 % světové populace, přičemž většina infekcí zůstává bez příznaků. 
  • Mezi příznaky herpesu patří bolestivé puchýře nebo vředy, které se mohou časem opakovat. HSV-1 se přenáší především orálním kontaktem a způsobuje léze v okolí úst, ale v některých případech může vést také k infekcím genitálií a příslušným lézím. HSV-2 je pohlavně přenosné onemocnění, které způsobuje genitální herpes. Oba viry jsou vysoce nakažlivé a mohou se přenášet i při porodu. Infekce HSV-2 dále zvyšují riziko získání a přenosu infekce HIV. Jako neurotropní a neuroinvazivní viry přetrvávají HSV-1 a -2 v těle tím, že se před imunitním systémem ukrývají v buněčných tělech neuronů, kde přebývají po celý život, a proto je nelze současnou léčbou vymýtit.

Podle zprávy společnosti BioNTech se testů zúčastní stovka zdravých dobrovolníků ve věku 18 až 55 let, proběhnou ve Spojených státech. „BNT163 je založen na třech neinfekčních glykoproteinech HSV-2 kódovaných mRNA. Naším cílem je vyvolat širokou imunitní odpověď, která je namířena proti více antigenům viru a mobilizuje různé imunitní efektory na podporu neutralizace viru,“ uvedl Özlem Türeci, který výzkum vede a současně je spoluzakladatelem společnosti BioNTech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
před 1 hhodinou

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
08:18Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
před 11 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami
Načítání...