Vědci začali testovat první vakcínu proti oparu. Je na principu mRNA

Opar se zatím nedá léčit, jen se potlačují jeho příznaky, které se nakaženému vracejí po celý život. Teď ale první stovka lidí na vlastní kůži zkouší, jestli by nemohlo pomoci očkování.

Opar si umí vybrat to nejhorší možné načasování – objeví se nejčastěji před důležitým pracovním pohovorem, důležitou schůzkou nebo setkáním s příbuznými. Je to jedno z nejrozšířenějších onemocnění vůbec, trpí jím až 95 procent lidstva. A až doposud se před ním nedalo účinně bránit. To se ale nyní může změnit – společnost BioNTech totiž začala testovat na lidech vakcínu proti herpesvirům, které tuto nemoc způsobují. 

Společnost BioNTech SE to oznámila 21. prosince. Spouští klinickou studii fáze jedna s vakcínou BNT163, která by mohla zabránit virům HSV-1 a HSV-2 nakazit člověka. Vakcína by měla zabránit vstupu a šíření HSV do buněk a také působit proti vlastnostem těchto virů potlačovat a narušovat lidskou imunitu. Studie bude hodnotit bezpečnost, snášenlivost a účinnost této očkovací látky založené na principu mRNA. Společnost BioNTech má s touto biotechnologií řadu zkušeností, vyvinula totiž například očkovací látku Comirnaty proti covidu založenou na stejném principu.

Hrozba jménem opar

Světová zdravotnická organizace (WHO) odhaduje, že každý rok se nakazí genitálními infekcemi způsobenými herpesviry přibližně 500 milionů lidí na celém světě. Výsledné opary způsobují bolestivé genitální léze, vedou ke zvýšenému riziku meningitidy a pro nemocné představují i vysokou míru emočního utrpení.

Pokud se už člověk jednou virem HSV nakazí, vydrží v těle po celý život, přičemž se mu pak nemoc opakovaně vrací. Infekce virem HSV-2 navíc přibližně trojnásobně zvyšuje riziko získání infekce HIV způsobující AIDS; souběžná infekce HIV i HSV-2 přitom podle WHO zvyšuje pravděpodobnost přenosu HIV na další osoby. Tento problém zatím neměl řešení, protože pro prevenci genitálních lézí způsobených HSV neexistovala žádná vakcína. Dostupná léčba jenom snižuje závažnost příznaků a to, jak často se vracejí.

  • Herpes Simplex Virus-1 (HSV-1) a Herpes Simplex Virus-2 (HSV-2) způsobují dvě celosvětově velmi rozšířené virové infekce. Odhaduje se, že se jimi nakazí až 95 % světové populace, přičemž většina infekcí zůstává bez příznaků. 
  • Mezi příznaky herpesu patří bolestivé puchýře nebo vředy, které se mohou časem opakovat. HSV-1 se přenáší především orálním kontaktem a způsobuje léze v okolí úst, ale v některých případech může vést také k infekcím genitálií a příslušným lézím. HSV-2 je pohlavně přenosné onemocnění, které způsobuje genitální herpes. Oba viry jsou vysoce nakažlivé a mohou se přenášet i při porodu. Infekce HSV-2 dále zvyšují riziko získání a přenosu infekce HIV. Jako neurotropní a neuroinvazivní viry přetrvávají HSV-1 a -2 v těle tím, že se před imunitním systémem ukrývají v buněčných tělech neuronů, kde přebývají po celý život, a proto je nelze současnou léčbou vymýtit.

Podle zprávy společnosti BioNTech se testů zúčastní stovka zdravých dobrovolníků ve věku 18 až 55 let, proběhnou ve Spojených státech. „BNT163 je založen na třech neinfekčních glykoproteinech HSV-2 kódovaných mRNA. Naším cílem je vyvolat širokou imunitní odpověď, která je namířena proti více antigenům viru a mobilizuje různé imunitní efektory na podporu neutralizace viru,“ uvedl Özlem Türeci, který výzkum vede a současně je spoluzakladatelem společnosti BioNTech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
19. 12. 2025

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
19. 12. 2025

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025
Doporučujeme

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025
Načítání...