Pandemie covidu-19 způsobila celému světu bezprecedentní škody. Podle nových kvalifikovaných odhadů připravila o život asi 15 milionů lidí. Od počátku lékaři ale pozorovali, že dopady této nemoci jsou mnohem závažnější u mužů než u žen. Americký výzkum se pokusil tento jev vysvětlit.
Na covid umírali muži častěji než ženy. Vědci našli faktory, které za to mohou
Virus SARS-CoV-2 způsobuje přibližně u osmdesáti procent nakažených jen mírné problémy; riziko vážného průběhu je ale mnohem vyšší u seniorů, lidí s jinými nemocemi a také u pacientů s oslabenou imunitou.
Stále více důkazů ale naznačuje, že rizikovým faktorem je také pohlaví. Mužům hrozí smrt asi o dvacet procent častěji než ženám, navíc častěji končí s vážným průběhem v nemocnicích i na jednotkách intenzivní péče.
Slabí muži, silné ženy
Proč jsou muži oproti ženám covidem tak zranitelní? Analyzovala to v poslední době celá řada studií – výsledkem je, že se nenašel jeden zásadní faktor, ale spousta menších, jejichž kombinace výrazně nahrává ženám. Zajímavé přitom je, že některé z těchto vlivů jsou i společenské.
U některých populací jsou příčiny i genetické. Virus SARS-CoV-2 se pomocí svého hrotového proteinu (známý i jako spike protein) váže na receptory ACE2 v lidských buňkách. Pak do ní dostane svou RNA a využije ji jako továrnu na další viry. Platí, že čím více je těchto receptorů v buňkách, tím snadněji se virus množí, a tedy více škodí. Jedna ze studií prokázala, že muži v Asii mají více ACE2 než ženy – a to konkrétně v plicních tkáních, tedy na místě, kde covid škodí zdaleka nejvíc.
Ženy také obecně projevují silnější imunitní odpověď na infekce, ať už virové, nebo bakteriální. Není zatím úplně jasné proč. Předpokládá se ale, že to souvisí s tím, že ženy mají dva chromozomy X namísto jednoho, jenž mají muži. Tento chromozom podle současného poznání pomáhá právě s imunitou, umí vyvolávat silné imunitní reakce, které útočí na infekci.
A navíc ženské pohlavní hormony včetně estrogenu a progesteronu hrají zásadní roli při spouštění imunitní signalizace, respektive snižování zánětu. Existují například i důkazy naznačující, že ženy v reakci na očkování proti chřipce produkují více protilátek než muži.
Tato schopnost je ale spojená někdy i s negativy – například způsobuje, že ženy jsou náchylnější ke vzniku autoimunitních onemocnění, tedy chorob, při nichž imunitní systém začne omylem napadat buňky a tkáně vlastního těla.
Cytokinové bouře
Jedním z největších rizik u covidových pacientů je takzvaná cytokinová bouře. Jde o přehnanou zánětlivou reakci nakažených – tělo je při ní zaplaveno nadprodukcí cytokinů, což vede k závažnému poškození plic a selhání mnoha orgánů současně.
Nedávná studie provedená u nemocných mužů a žen se středně těžkým covidem ukázala, že pacienti mužského pohlaví mají víc cytokinů a dalších látek, které zvyšují zánětlivost, než ženy. Stejná studie odhalila, že u žen se silněji aktivuje buněčná imunita ve formě T-lymfocytů.
Na chování záleží
Během pandemie mnohokrát zaznělo, že virus se bude chovat tak, jak mu lidé svým chováním umožní. A ženy se v mnoha ohledech chovají jinak než muži. Mohly by i tyto faktory mít nějaký vliv na to, jak dobře odolávaly covidu? Několik studií naznačuje, že ano. Ženy totiž obecně provozují méně riskantní aktivity než muži, a mají tedy méně rizikových faktorů než muži. Například méně často kouří a konzumují alkohol.
Výzkumy také prokázaly, že ženy více dodržovaly opatření spojená s lockdowny, nošením ochrany dýchacích cest nebo dodržováním hygieny. To všechno mohlo mít také vliv na to, že se méně často nakazily, případně u nich nákaza probíhala mírněji než u mužů.
Kromě těchto faktorů spojených s životním stylem a chováním jsou muži vystaveni vyššímu riziku i tím, jaká zaměstnání vykonávají. Pracují častěji v profesích, které jsou spojené s vyšším rizikem závažného průběhu nemoci a smrti – jde především o dopravu, zpracování potravin, stavebnictví a výrobu.