Kapavka odolná proti antibiotikům se přiblížila k českým hranicím. První případ hlásí Rakousko

Evropští vědci oznámili, že objevili nový kmen kapavky extrémně rezistentní vůči lékům – teprve druhý takový kmen, který byl v posledních letech nalezen na celém světě. Bakterii našli v dubnu u muže z Rakouska, který se jí pravděpodobně nakazil při cestování v Kambodži.

Kapavka je nebezpečná sexuálně přenosná nemoc, kterou způsobuje bakterie jménem Neisseria gonorrhoeae. Jedná se o výjimečně odolný a současně přizpůsobivý mikroorganismus, jenž se během pouhých několika desetiletí naučil odolávat téměř všem antibiotikům. V současné době už proti němu zabírají jen dva schválené léky.

Před čtyřmi lety našli lékaři ve Velké Británii a poté na Novém Zélandu tři případy této choroby, kterou způsobil kmen rezistentní vůči oběma lékům současně. Všechny měly zdroj v jihozápadní Asii, ale blíž se jejich zdroj vysledovat nepodařilo.

Od té doby hlásí už několik zemí kmeny rezistentní k jednomu ze dvou účinných antibitik – azitromycinu. USA už dokonce doporučily, aby se azitromycin sám o sobě nepoužíval; měl by se využívat jen v kombinaci s druhým antibiotikem, ceftriaxonem. V polovině června pak popsali lékaři v odborném časopise Eurosurveillance první případ kapavky od roku 2018, který dokázal odolávat oběma těmto lékům.

  • Kapavka patří mezi nejrozšířenější sexuálně přenosné nemoci na světě. Onemocnění má obvykle charakter hnisavého zánětu sliznic vylučovacích a pohlavních orgánů, někdy také může zasáhnout konečník, hltan, nebo spojivky v očích. 

Suvenýr z Kambodže

Popsaný případ se týká padesátiletého heterosexuálního muže z Rakouska, který musel v dubnu letošního roku navštívit urologii poté, co pociťoval bolesti při močení a měl nepříjemný výtok z močové trubice – to všechno jsou typické příznaky kapavky. 

Léze na kůži jsou častým příznakem kapavky
Zdroj: Wikimedia Commons

Příčinu se podařilo zjistit snadno; o pět dní dříve měl při návštěvě Kambodže nechráněný pohlavní styk s prostitutkou. Lékaři mu nasadili běžnou léčbu, tedy kombinaci ceftriaxonu a azitromycinu a vše probíhalo podle očekávání, během dvou týdnů příznaky ustoupily. Jenže pak lékaři muži udělali pro jistotu i laboratorní testy, a ty ukázaly, že pacient je i nadále pozitivní.

Následná analýza odhalila, že kmen, jímž se nakazil, má částečnou odolnost na ceftriaxon a velmi vysokou rezistenci na azitromycin. Muž dostal druhou dávku jiného antibiotika, které zabralo. O týden později už byly výsledky testů negativní.

Vědci zatím nevědí, jestli ve hře nemůže být i vliv jiných přidružených nemocí. Pacient měl sice negativní výsledky PCR na některé pohlavní nemoci, nesouhlasil ale s testováním na HIV a syfilis. Právě koinfekce více bakteriemi přitom může být – a často bývá – význanou komplikací.

Na stopě hrozby

Epidemiologové se pak vydali po stopách tohoto kmene. Bohužel se jim nepodařilo najít ani identifikovat kambodžskou prostitutku, takže nevědí, kolik dalších mužů a z jakých zemí mohla infikovat. Ale povedlo se jim provést detailní genetickou analýzu nově identifikované kapavky.

Zjistili, že nový kmen je velmi podobný výše popsanému kmeni z roku 2018, což naznačuje, že oba pocházejí ze stejné linie spojené s Asií. Přímo souvislé sice nejsou, ale získaly stejnou mutaci, jež jim umožnila odolávat ceftriaxonu.

Podle autorů zprávy je kmen odolný vůči oběma dostupným lékům celosvětovou hrozbou. Zatím se sice objevuje jen minimum případů, ale pokud se už skrytě šíří, může to být problém. Pohlavní choroby jsou pro nakažené mnohdy stigmatizující, proto se je snaží léčit „decentně“ a ideálně se léčbě úplně vyhnout, dokud to není úplně nutné. A to všechno může nemoci umožnit, aby se nepozorovaně množila.

Pokud by se tento nebo podobný kmen začal masivněji šířit, pak „by se mnoho případů kapavky mohlo stát neléčitelnými“, varují autoři zprávy. Situaci ještě komplikuje fakt, že nakažení kapavkou nemusí pociťovat žádné příznaky, ani když se neléčí. Následky ale mohou trpět děti nakažených, dochází u nich častěji například k oslepnutí novorozence, nebo dokonce k jeho úmrtí. 

Dobré zprávy

Vědci jsou si nebezpečnosti kapavky odolné proti antibiotikům dobře vědomi, proto v posledních letech pracují na nových lécích. I tento kmen byl ve studiích stále zranitelný experimentálními antibiotiky lefamulin a zoliflodacin, jež se sice teprve testují, ale už brzy by měly být schválené k použití v nemocnicích.

Další možností je očkování, na němž se sice už také pracuje, ale je mnohem vzdálenější a netýká se tedy nejbližších let. Jako zatím největší naděje se jeví meningokoková vakcína 4CMenB, která je proti kapavce účinná asi na čtyřicet procent. Vloni pak navíc stejný tým Oxfordské univerzity, který vyvinul vakcínu proti covidu-19, oznámil práci na vlastním přípravku proti kapavce.

Zatím je ale podle vědců ideálním opatřením prevence, zejména používání prezervativů při styku s neznámým partnerem. Současně vyzývají ke zlepšení epdemiologického dozoru nad možnými zdroji této nemoci, zejména v jihovýchodní Asii. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 6 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 8 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 9 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 11 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 14 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled