Světem se šíří kapavka odolná proti antibiotikům. WHO hledá řešení v nových lécích i vakcíně

Přibývá případů kapavky, která je odolná vůči dostupným antibiotikům. Vědci a lékaři se pokoušejí najít co nejrychleji alespoň provizorní řešení. Před odolností bakterií varuje i Světová zdravotnická organizace (WHO), podle níž je to vůbec největší medicínské nebezpečí současnosti.

V únoru zdravotníci ve Velké Británii oznámili, že se tam nedávno tři lidé nakazili kapavkou, asi nejznámější pohlavně přenosnou nemocí. To by nebylo tak zajímavé, důležité ale bylo, že se jednalo ve všech třech případech o kmen této bakterie, který je extrémně odolný vůči antibiotikům.

Jde o další příklad toho, jak rychle lidstvo přechází do doby „postantibiotické“ a jak není schopné vést souboj s rychle se měnícími bakteriemi.

Varovná čísla

Zatímco ještě před několika lety byly bakteriální nemoci snadno léčitelné antibiotiky, postupně se účinnost těchto léčiv proti celé řadě kmenů bakterií snižuje a současně přibývá úmrtí na tyto „suberbakterie“. Například roku 2019 už připravily o život asi 1,27 milionu lidí po celém světě, což bylo víc než jakákoliv bakterie sama o sobě. Jako u všech infekčních nemocí je ale i toto číslo „podreportované“, takže počet úmrtí je zřejmě mnohem vyšší. Zatím nejpřesnější odhad přinesl nedávno odborný žurnál Lancet, podle něhož mohou infekce neléčitelnými bakteriemi asi za pět milionů úmrtí ročně.

  • Kapavka patří mezi nejrozšířenější sexuálně přenosné nemoci na světě. Onemocnění má obvykle charakter hnisavého zánětu sliznic vylučovacích a pohlavních orgánů, někdy také může zasáhnout konečník, hltan, nebo spojivky v očích. 

Problémem těchto bakterií je, že se nejčastěji objevují u lidí, kteří už trpí jinými nemocemi –⁠ nakazí se jimi často v nemocnicích. Právě tam se totiž nejvíc používají léky, které bakterie nutí, aby si vyvinuly odolnost proti antibiotikům. Současně tam je spousta nemocných lidí s širokým spektrem chorob, jež se mohou šířit. 

Kapavka má potenciál šíření

Kapavka je na rozdíl od jiných superbakterií široce rozšířená po celém světě –⁠ jde zhruba o 82 milionů nakažených ročně, v Česku se počet nákaz pohybuje kolem šestnácti set.

Bakterie, která způsobuje kapavku
Zdroj: Pixnio/Joe Miller/USCDCP

Podle amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) si kapavka postupně vyvinula rezistenci vůči antibiotikům předepisovaným k její léčbě. Poté, co získala vlastnosti umožňující jí odolávat fluorochinolonům, začala se k její léčbě využívat dvě léčiva –⁠ azitromycin a ceftriaxon. Bohužel už přes deset let se objevuje spousta případů, kdy část nakažených není azitromycinem léčitelná, proto se využívala kombinovaná léčba oběma látkami. 

První případy kapavky odolávající i této kombinované léčbě se objevily roku 2018, nejprve v Anglii a pak v Austrálii. Epidemiologové, kteří se pokoušeli zjistit původ nákazy, ji odhadují na jihovýchodní Asii a předpokládají spojení se sexuální turistikou.

Pohlavně nakažlivé choroby jsou ale pro pacienty natolik citlivé téma, že se vědci potýkají se zatajováním informací nebo uváděním informací nepravdivých. Je tedy možné, že v těchto zemích se už rezistentní kapavka dávno masivněji šíří, jen se tam tento fenomén dostatečně nesleduje. 

Varovná zpráva

Kapavka byla i mezi lékaři a vědci dlouho pokládaná za nepříliš nebezpečnou, ale postupně přibývalo náznaků, že její riziko je podceňované. „Bakterie způsobující kapavku jsou výjimečně chytré. Pokaždé, když na ně použijeme jiný typ antibiotik, tak se vyvinou, aby jim příště odolaly,“ varovala už roku 2016 Teodora Wiová z WHO.

„Tyto případy ale mohou být jen vrcholem ledovce, protože systémy diagnózy infekcí špatně fungují v chudších zemích, a právě tam je kapavka nejrozšířenější,“ dodala. Současně upozornila, že pokud by se rezistentní kapavka rozšířila, mohlo by na světě ročně zemřít až o tři sta tisíc lidí více.

Léze na kůži jsou častým příznakem kapavky
Zdroj: Wikimedia Commons

Před rokem vyšla v odborném žurnálu Lancet zpráva expertů ze Světové zdravotnicé organizace, podle níž asi polovina všech případů kapavky v roce 2020 byla rezistentní vůči alespoň jednomu antibiotiku, obvykle azitromycinu.

V důsledku toho CDC a další organizace přestaly pacientům s nekomplikovanou kapavkou doporučovat od prosince užívání azitromycinu. Nyní zůstává jedinou možností ceftriaxon, a to ve vyšší dávce než dříve. Shodou okolností v USA lékaři zaznamenali ve stejný měsíc první známý případ kmene kapavky, který měl mutaci spojenou s odolností na tento lék.  

Řešení zatím neexistuje

WHO volá po rychlém vývoji nových antibiotik, která by mohla posílit poslední obranný val, který se nyní bortí. Ve vývoji jsou zatím pouhá čtyři taková léčiva. Hlavní příčinou je fakt, že antibiotika nejsou pro velké farmakologické korporace velkým zdrojem příjmů –⁠ lidé je užívají jen krátce a lékaři by je měli předepisovat co nejméně.  

I případná nová antibiotika jsou ale jenom dočasným řešením, je totiž prakticky jisté, že si bakterie jednou vybudují odolnost i proti nim. Ideální by tedy podle WHO bylo, aby vzniklo očkování proti kapavce, v současné době ale nic takového neexistuje.

Cílem je snížit výskyt této nemoci do roku 2030 o devadesát procent, vakcína je jedinou realistickou možností. Jako zatím největší naděje se jeví meningokoková vakcína 4CMenB, která je proti kapavce účinná asi na čtyřicet procent. Vloni pak navíc stejný tým Oxfordské univerzity, který vyvinul vakcínu proti covidu-19, oznámil práci na vlastním přípravku proti kapavce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
19. 12. 2025

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
19. 12. 2025

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025
Načítání...