Světem se šíří kapavka odolná proti antibiotikům. WHO hledá řešení v nových lécích i vakcíně

Přibývá případů kapavky, která je odolná vůči dostupným antibiotikům. Vědci a lékaři se pokoušejí najít co nejrychleji alespoň provizorní řešení. Před odolností bakterií varuje i Světová zdravotnická organizace (WHO), podle níž je to vůbec největší medicínské nebezpečí současnosti.

V únoru zdravotníci ve Velké Británii oznámili, že se tam nedávno tři lidé nakazili kapavkou, asi nejznámější pohlavně přenosnou nemocí. To by nebylo tak zajímavé, důležité ale bylo, že se jednalo ve všech třech případech o kmen této bakterie, který je extrémně odolný vůči antibiotikům.

Jde o další příklad toho, jak rychle lidstvo přechází do doby „postantibiotické“ a jak není schopné vést souboj s rychle se měnícími bakteriemi.

Varovná čísla

Zatímco ještě před několika lety byly bakteriální nemoci snadno léčitelné antibiotiky, postupně se účinnost těchto léčiv proti celé řadě kmenů bakterií snižuje a současně přibývá úmrtí na tyto „suberbakterie“. Například roku 2019 už připravily o život asi 1,27 milionu lidí po celém světě, což bylo víc než jakákoliv bakterie sama o sobě. Jako u všech infekčních nemocí je ale i toto číslo „podreportované“, takže počet úmrtí je zřejmě mnohem vyšší. Zatím nejpřesnější odhad přinesl nedávno odborný žurnál Lancet, podle něhož mohou infekce neléčitelnými bakteriemi asi za pět milionů úmrtí ročně.

  • Kapavka patří mezi nejrozšířenější sexuálně přenosné nemoci na světě. Onemocnění má obvykle charakter hnisavého zánětu sliznic vylučovacích a pohlavních orgánů, někdy také může zasáhnout konečník, hltan, nebo spojivky v očích. 

Problémem těchto bakterií je, že se nejčastěji objevují u lidí, kteří už trpí jinými nemocemi –⁠ nakazí se jimi často v nemocnicích. Právě tam se totiž nejvíc používají léky, které bakterie nutí, aby si vyvinuly odolnost proti antibiotikům. Současně tam je spousta nemocných lidí s širokým spektrem chorob, jež se mohou šířit. 

Kapavka má potenciál šíření

Kapavka je na rozdíl od jiných superbakterií široce rozšířená po celém světě –⁠ jde zhruba o 82 milionů nakažených ročně, v Česku se počet nákaz pohybuje kolem šestnácti set.

Bakterie, která způsobuje kapavku
Zdroj: Pixnio/Joe Miller/USCDCP

Podle amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) si kapavka postupně vyvinula rezistenci vůči antibiotikům předepisovaným k její léčbě. Poté, co získala vlastnosti umožňující jí odolávat fluorochinolonům, začala se k její léčbě využívat dvě léčiva –⁠ azitromycin a ceftriaxon. Bohužel už přes deset let se objevuje spousta případů, kdy část nakažených není azitromycinem léčitelná, proto se využívala kombinovaná léčba oběma látkami. 

První případy kapavky odolávající i této kombinované léčbě se objevily roku 2018, nejprve v Anglii a pak v Austrálii. Epidemiologové, kteří se pokoušeli zjistit původ nákazy, ji odhadují na jihovýchodní Asii a předpokládají spojení se sexuální turistikou.

Pohlavně nakažlivé choroby jsou ale pro pacienty natolik citlivé téma, že se vědci potýkají se zatajováním informací nebo uváděním informací nepravdivých. Je tedy možné, že v těchto zemích se už rezistentní kapavka dávno masivněji šíří, jen se tam tento fenomén dostatečně nesleduje. 

Varovná zpráva

Kapavka byla i mezi lékaři a vědci dlouho pokládaná za nepříliš nebezpečnou, ale postupně přibývalo náznaků, že její riziko je podceňované. „Bakterie způsobující kapavku jsou výjimečně chytré. Pokaždé, když na ně použijeme jiný typ antibiotik, tak se vyvinou, aby jim příště odolaly,“ varovala už roku 2016 Teodora Wiová z WHO.

„Tyto případy ale mohou být jen vrcholem ledovce, protože systémy diagnózy infekcí špatně fungují v chudších zemích, a právě tam je kapavka nejrozšířenější,“ dodala. Současně upozornila, že pokud by se rezistentní kapavka rozšířila, mohlo by na světě ročně zemřít až o tři sta tisíc lidí více.

Léze na kůži jsou častým příznakem kapavky
Zdroj: Wikimedia Commons

Před rokem vyšla v odborném žurnálu Lancet zpráva expertů ze Světové zdravotnicé organizace, podle níž asi polovina všech případů kapavky v roce 2020 byla rezistentní vůči alespoň jednomu antibiotiku, obvykle azitromycinu.

V důsledku toho CDC a další organizace přestaly pacientům s nekomplikovanou kapavkou doporučovat od prosince užívání azitromycinu. Nyní zůstává jedinou možností ceftriaxon, a to ve vyšší dávce než dříve. Shodou okolností v USA lékaři zaznamenali ve stejný měsíc první známý případ kmene kapavky, který měl mutaci spojenou s odolností na tento lék.  

Řešení zatím neexistuje

WHO volá po rychlém vývoji nových antibiotik, která by mohla posílit poslední obranný val, který se nyní bortí. Ve vývoji jsou zatím pouhá čtyři taková léčiva. Hlavní příčinou je fakt, že antibiotika nejsou pro velké farmakologické korporace velkým zdrojem příjmů –⁠ lidé je užívají jen krátce a lékaři by je měli předepisovat co nejméně.  

I případná nová antibiotika jsou ale jenom dočasným řešením, je totiž prakticky jisté, že si bakterie jednou vybudují odolnost i proti nim. Ideální by tedy podle WHO bylo, aby vzniklo očkování proti kapavce, v současné době ale nic takového neexistuje.

Cílem je snížit výskyt této nemoci do roku 2030 o devadesát procent, vakcína je jedinou realistickou možností. Jako zatím největší naděje se jeví meningokoková vakcína 4CMenB, která je proti kapavce účinná asi na čtyřicet procent. Vloni pak navíc stejný tým Oxfordské univerzity, který vyvinul vakcínu proti covidu-19, oznámil práci na vlastním přípravku proti kapavce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nadměrný čas u videoher může podle studie vytlačovat zdravé návyky

Dlouhé hraní videoher není zdravé, tvrdí článek, který vyšel v odborném časopise Nutrition. A nejde jen o tvrzení – studie přináší důkazy o tom, co konkrétně je rizikové a od jakého času tráveného touto aktivitou to začíná být hrozbou pro zdraví.
před 30 mminutami

Jak osídlit galaxii? Stačí migrovat lidstvo k černé díře, navrhuje vědec

Vědeckofantastické představy o galaktické budoucnosti lidstva narušuje tvrdá realita fyziky: brání tomu obří vzdálenosti mezi hvězdami a neschopnost přiblížit se k rychlosti světla. Nová studie teď popsala, jak tyto nevýhody využít.
před 3 hhodinami

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
včera v 14:22

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
včera v 13:00

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
včera v 11:00

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
včera v 10:28

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
včera v 10:03

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
včera v 07:30
Načítání...