Ročně se objeví až půl milionu nových případů tuberkulózy – a spolehlivých léků naopak ubývá. Vědci jsou ale na stopě nového léčiva.
Tuberkulóza zabije více lidí než AIDS a naučila se odolat antibiotikům. Pomůže revoluční lék?
Lékaři bez hranic ve spolupráci s dalšími zdravotnickými organizacemi zahájili významné klinické testy, jejichž cílem je přinést zcela nový způsob léčby nejtěžších forem tuberkulózy (TBC). Ty patří mezi největší infekční zabijáky na světě. První pacient započal novou léčbu minulý týden v Gruzii.
Klinické testy jsou součástí takzvaného projektu endTB, jehož cílem je urychlit a rozšířit přístup k lepší a kratší léčbě rezistentních forem tuberkulózy.
Tuberkulóza se učí odolávat antibiotikům
Tuberkulóza byla desítky let opomíjena, postupně se z ní stala jedna z nejsmrtelnějších infekčních nemocí, až v tomto ohledu předčila i HIV/AIDS. Předminulý rok na ni zemřelo 1,8 milionů lidí. Zvlášť závažným problémem jsou komplikované formy nemoci, které jsou rezistentní vůči lékům používaným na tuberkulózu, a běžná léčba na ně nezabírá. Mezi tyto formy tuberkulózy patří multirezistentí tuberkulóza (MDR-TBC), jež je odolná vůči antibiotikům první linie, anebo závažnější extenzivně rezistentní tuberkulóza (XDR-TBC), na kterou nezabírají ani antibiotika druhé linie. Svět v boji s těmito formami TBC pokulhává. Opatrné odhady Světové zdravotnické organizace (WHO) stoupají a nyní uvádějí, že ročně se objeví půl milionu nových případů.
Události: Výskyt multirezistentní tuberkulózy se v posledních letech zvyšuje (zdroj: ČT24)
Tyto formy tuberkulózy jsou závažným problémem pro veřejné zdraví v mnoha zemích. Jsou totiž stejně nakažlivé jako běžná tuberkulóza, jejich léčba je ale značně komplikovanější. O MDR-TBC a XDR-TBC se někdy mluví jako o „ebole s křídly“, úspěšnost léčby těchto forem TBC je totiž obdobná úspěšnosti léčby eboly, tuberkulóza se ale na rozdíl od eboly šíří vzduchem.
Současná léčba multirezistentní tuberkulózy je dlouhá (trvá až 24 měsíců), neefektivní (úspěšnost vyléčení se pohybuje kolem 50 procent) a mnohdy má vážné vedlejší účinky včetně akutních psychóz či trvalé hluchoty. Pacienti navíc musí snášet měsíce každodenních bolestivých injekcí a během léčby spolykat až 14 tisíc prášků. Protože je léčba dlouhá a cenově nákladná, je v mnoha postižených zemích prakticky nedostupná.
V rámci snahy vyřešit tento problém se ve třetí fázi klinických testů nyní zkoušejí první dva nové léky, které byly v posledních padesáti letech vyvinuty – bedaquiline a delamanid. Cílem je šetrnější a radikálně kratší léčba (devítiměsíční) multirezistentních forem TBC, která by se obešla bez injekcí. Nové léky budou v rámci experimentální léčby kombinovány s dalšími léky proti tuberkulóze jako je například clofazimine, linezolid, fluoroquinolones a pyrazinamide.
V současné době může léčbu multirezistentní tuberkulózy podstoupit pouze 10 procent nemocných, přístup k bedaquilinu a delamanidu mají méně než 2 procenta nakažených. Klinické testy rozšíří poznatky o použití bedaquilinu a delamanidu – zejména jejich využití coby součásti jednodušších a lepších léčebných postupů, které bude snazší zavádět v chudších zemích silně zatížených tuberkulózou.
Studio ČT24: Tuberkulóza v Česku (zdroj: ČT24)
„Pacienti s multirezistentní tuberkulózou se mnohdy léků obávají stejně jako nemoci samotné. Ztrácejí energii, někdy i svůj sluch a zrak a na dva roky se vzdávají běžného života. Mnoho let jsem sledoval projekty Lékařů bez hranic zaměřené na léčbu tuberkulózy po celém světě a jsem přesvědčen, že nedávné schválení dvou nových léků – bedaquilinu a delamanidu, představuje jedinečnou příležitost pro vývoj nových léčebných postupů, které by mohly změnit život pacientům s multirezistentními formami tuberkulózy. Oba léky vykazují velmi slibné výsledky, pokud se kombinují s dosavadní zdlouhavou a špatně tolerovanou léčbou multirezistentní tuberkulózy. O jejich optimalizaci ale víme velmi málo. Bez dalšího výzkumu se pohybujeme pouze po povrchu problému, zatímco pacienti trpí,“ uvedl Francis Varaine, vedoucí pracovní skupiny Lékařů bez hranic zaměřené na TBC a jeden z hlavních výzkumníků podílejících se na klinických testech v rámci endTB.
S pomocí Harvardu
Klinické testy, které Lékaři bez hranic spolufinancují, těží z expertízy lékařské fakulty Harvardovy univerzity, asociace Epicentre a Institutu tropické medicíny v Antverpách. Týmy, jež provádí klinické testy, také v jednotlivých zemích úzce spolupracují s ministerstvy zdravotnictví a národními programy pro léčbu tuberkulózy, s WHO a etickými komisemi.
Jedná se o druhý klinický výzkum léčby tuberkulózy, který spolufinancují Lékaři bez hranic. Předchozí testy v rámci projektu TB Practecal započaly v lednu 2017 v Uzbekistánu.