Novou vakcínu proti chřipce vytvořili s pomocí nanočástic. Chránit by mohla před celým typem B

Na Georgijské státní univerzitě v USA vznikla nová očkovací látka proti chřipce. Má jít o univerzální vakcínu proti chřikovým virům typu B, která podle analýzy velmi dobře chrání proti mnoha kmenům této nemoci. Od možného schválení pro praxi je ale ještě daleko.

Epidemie chřipky představují velkou hrozbu pro veřejné zdraví – chřipky typu B se podílely na několika silných vlnách. Každoročně tvoří asi čtvrtinu všech chřipek po celém světě, v sezoně 2019-2020 ale byl jejich podíl dokonce víc než padesát procent. 

Problém je, že chřipka typu B má dvě linie, které jsou geneticky odlišné a vyvolávají různé imunitní reakce. Sezonní chřipkové vakcíny se vyvíjejí někdy proti jedné nebo oběma liniím, ale viry umí jak očkování tak i jiné imunitě unikat. Očkovací látky jsou často neúčinné, protože jedna z částí chřipkového viru, na kterou vakcíny cílí, se rychle vyvíjí. V důsledku toho je třeba sezonní chřipkové vakcíny často vylepšovat.

Vědci se proto už delší dobu pokoušejí vyvinout očkování, které by mířilo na nějakou část viru, která není schopná tak rychle mutovat. To by mohlo být schopné poskytovat účinnou ochranu proti různým kmenům viru i budoucím změnám. A právě to se teď možná povedlo.

„V této studii jsme vytvořili strukturně stabilizované antigeny chřipky B a vyrobili dvouvrstvé proteinové nanočástice jako kandidáty na univerzální vakcínu proti chřipce B,“ uvedli autoři z Georgijské státní univerzity. „Zjistili jsme, že vrstvené proteinové nanočástice mají potenciál jako univerzální chřipková vakcína se zvýšenou imunitní ochrannou účinností a rozsahem.“

Slibný potenciál, do praxe je ale dlouhá cesta

Tato vakcína s nanočásticemi byla zatím testována jen na buněčných kulturách a na myších. Studie na buněčných kulturách ukázaly, že proteinové nanočástice na této úrovni fungují, výzkum na myších zase doložil, že pro savce je vakcína je bezpečná, biokompatibilní, biologicky odbouratelná a vytváří nich silnou imunitní reakci.

Výsledky jsou sice slibné, nestačí ale ještě k zavedení vakcíny do praxe. Na to bude ještě zapotřebí žádosti o klinické testy, které společně s celým procesem schvalování mohou trvat několik let. 

Úspěch autory povzbudil k dalšímu cíli, který je ještě ambicioznější: rádi by vytvořili zcela univerzální očkovací látku proti chřipce A i B. „Naším dalším cílem je zkombinovat nanočástice chřipky A z naší předchozí studie s nanočásticemi chřipky B, které jsme vyrobili a testovali zde, a vytvořit tak multivalentní univerzální vakcínu proti chřipce A i B,“ dodali autoři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 5 mminutami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánovčera v 10:11

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
včera v 08:45

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026
Načítání...