Novou vakcínu proti chřipce vytvořili s pomocí nanočástic. Chránit by mohla před celým typem B

Na Georgijské státní univerzitě v USA vznikla nová očkovací látka proti chřipce. Má jít o univerzální vakcínu proti chřikovým virům typu B, která podle analýzy velmi dobře chrání proti mnoha kmenům této nemoci. Od možného schválení pro praxi je ale ještě daleko.

Epidemie chřipky představují velkou hrozbu pro veřejné zdraví – chřipky typu B se podílely na několika silných vlnách. Každoročně tvoří asi čtvrtinu všech chřipek po celém světě, v sezoně 2019-2020 ale byl jejich podíl dokonce víc než padesát procent. 

Problém je, že chřipka typu B má dvě linie, které jsou geneticky odlišné a vyvolávají různé imunitní reakce. Sezonní chřipkové vakcíny se vyvíjejí někdy proti jedné nebo oběma liniím, ale viry umí jak očkování tak i jiné imunitě unikat. Očkovací látky jsou často neúčinné, protože jedna z částí chřipkového viru, na kterou vakcíny cílí, se rychle vyvíjí. V důsledku toho je třeba sezonní chřipkové vakcíny často vylepšovat.

Vědci se proto už delší dobu pokoušejí vyvinout očkování, které by mířilo na nějakou část viru, která není schopná tak rychle mutovat. To by mohlo být schopné poskytovat účinnou ochranu proti různým kmenům viru i budoucím změnám. A právě to se teď možná povedlo.

„V této studii jsme vytvořili strukturně stabilizované antigeny chřipky B a vyrobili dvouvrstvé proteinové nanočástice jako kandidáty na univerzální vakcínu proti chřipce B,“ uvedli autoři z Georgijské státní univerzity. „Zjistili jsme, že vrstvené proteinové nanočástice mají potenciál jako univerzální chřipková vakcína se zvýšenou imunitní ochrannou účinností a rozsahem.“

Slibný potenciál, do praxe je ale dlouhá cesta

Tato vakcína s nanočásticemi byla zatím testována jen na buněčných kulturách a na myších. Studie na buněčných kulturách ukázaly, že proteinové nanočástice na této úrovni fungují, výzkum na myších zase doložil, že pro savce je vakcína je bezpečná, biokompatibilní, biologicky odbouratelná a vytváří nich silnou imunitní reakci.

Výsledky jsou sice slibné, nestačí ale ještě k zavedení vakcíny do praxe. Na to bude ještě zapotřebí žádosti o klinické testy, které společně s celým procesem schvalování mohou trvat několik let. 

Úspěch autory povzbudil k dalšímu cíli, který je ještě ambicioznější: rádi by vytvořili zcela univerzální očkovací látku proti chřipce A i B. „Naším dalším cílem je zkombinovat nanočástice chřipky A z naší předchozí studie s nanočásticemi chřipky B, které jsme vyrobili a testovali zde, a vytvořit tak multivalentní univerzální vakcínu proti chřipce A i B,“ dodali autoři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Sloni používají desítky druhů rostlin k léčení

Afričtí sloni využívají desítky různých rostlin k léčbě sebe samotných i dalších členů svých stád, když onemocní. K tomuto závěru dospěla studie, kterou vypracovali vědci s pomocí místních obyvatel žijících a pracujících po boku slonů v oblasti hory Elgon v Keni, informoval zpravodajský server BBC News.
před 1 hhodinou

Noc vědy otevře veřejnosti dveře 155 výzkumných institucí

Noc vědy je největší tuzemskou akcí, která veřejnosti představuje, jak krásné mohou být být věda a poznávání světa. Tématem letošního ročníku, který se koná v pátek 25. září, je komunikace.
před 2 hhodinami

Čeští vědci při zatmění Slunce odhalili koronální díru. Může ovlivňovat magnetické pole Země

Nové obrazy sluneční koróny pořízené během letošního srpnového zatmění Slunce odhalily koronální díru, která může prostřednictvím rychlého slunečního větru ovlivnit magnetické pole Země, ale také vírové struktury přezdívané „smoke rings“.
před 20 hhodinami

Hitler nemá alibi na dobu smrti své neteře, tvrdí historik

Nové dokumenty nalezené v mnichovských archivech zpochybňují alibi Adolfa Hitlera na dobu smrti jeho neteře Geli Raubalové. Podle časopisu Der Spiegel našel badatel Harald Sandner úmrtní záznam, podle kterého se tělo Raubalové v Hitlerově bytě našlo už 18. září 1931. Podle dosavadních úředních záznamů to bylo až o den později, kdy byl pozdější nacistický diktátor už na cestě z Mnichova do Norimberku.
před 21 hhodinami

El Niňo může do února přispět k úmrtí více než 450 tisíc lidí, varují vědci

Letošní silný klimatický jev El Niňo může do února příštího roku přispět k úmrtí více než 450 tisíc lidí v důsledku veder, odhadují klimatologové. Vyplývá to ze závěrů studie vědců z Climate Impact Lab a několika univerzit, uvedl list The Guardian.
před 23 hhodinami

NASA objevila „ohnivou amébu“. Žije v teplotách, které by přežít neměla

Až doposud vědci předpokládali, že složitější organismy nejsou schopné přežívat a rozmnožovat se při teplotách nad 60 stupňů Celsia, protože to nezvládnou jejich buňky. Překvapivý objev z Kalifornie ale naznačuje, že to možné je.
před 23 hhodinami

V Brně testují lepidlo na zlomeniny. Inspiroval ho sliz mušlí

S léčbou tříštivých zlomenin by v budoucnu mohlo pomoci kostní lepidlo, které v současné době testují vědci z výzkumného centra CEITEC Vysokého učení technického v Brně. Jednotlivé úlomky kosti se pomocí něj dají přilepit na své místo, poté se lepidlo postupně samo vstřebá a rozloží na látky, které se v těle běžně vyskytují. Lékaři navíc mohou do lepidla přidat také antibakteriální a hojivé látky.
včera v 09:24‌‌

AI agent pronikl na australský vládní portál

Australský premiér Anthony Albanese oznámil, že agent umělé inteligence (AI) vyvinutý americkou společností OpenAI v červnu pronikl na australský vládní portál se zdravotními údaji. Získal neoprávněný přístup k veřejným i neveřejným souborům, informovala o tom agentura Reuters. Jedná se pravděpodobně o první známý případ, kdy agent AI hacknul vládní webovou stránku.
včera v 08:07‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.