Dolní komora strana 2 z 3

Britský parlament schválil zákon k dohodě o brexitu. Dolní sněmovna odmítla všechny změny, které učinila horní komora. Ta už nové dodatky nenavrhla. Text tak míří ke královně, která ho formálně stvrdí. Za týden budou o rozvodové dohodě hlasovat také poslanci Evropského parlamentu. Pokud s ní vysloví souhlas, opustí Británie na jejím základě EU na konci ledna, tedy za devět dní.

Vláda britského premiéra Borise Johnsona utrpěla sérii porážek ve Sněmovně lordů, když tato komora parlamentu schválila další dodatek k prováděcímu zákonu k brexitové dohodě. Na jeho základě budou moci i po brexitu dětští uprchlíci přicházet za svými rodiči žijícími ve Velké Británii. Horní komora britského parlamentu, v níž mají více zástupců opoziční labouristé a liberální demokraté než vládní konzervativci, však zabránit schválení zákonů nemůže.

Dolní komora britského parlamentu schválila prováděcí zákon k brexitové dohodě, kterou premiér Boris Johnson vyjednal s Evropskou unií. Předloha nyní zamíří do horní komory, Sněmovny lordů. Pokud její členové návrh zákona rovněž schválí a následně jej podepíše i královna, opustí Británie Evropskou unii s dohodou už na konci ledna.

Poslanci v britské Dolní sněmovně odpoledne ve druhém čtení schválili prováděcí zákon k dohodě o rozluce s Evropskou unií. Britský premiér Boris Johnson je předtím vyzval k jednotě a překonání mrtvého bodu. Vůdce opozice Jeremy Corbyn označil vyjednanou „rozvodovou“ dohodu za strašnou.

Velká Británie zažila první ze série předvolebních televizních debat. Ve vysílání stanice ITV bojovali o přízeň voličů konzervativní premiér Boris Johnson a lídr opozičních labouristů Jeremy Corbyn. Johnson v debatě slíbil, že brexit proběhne ke konci ledna a že nasměruje Británii k prosperitě. Corbyn označil jeho plán za nesmysl. Labouristé chtějí novou dohodu a další referendum. O novém složení dolní komory parlamentu budou Britové rozhodovat 12. prosince.

Třetí největší britská strana uzavřela spojenectví s dvojicí malých uskupení. To má zajistit, aby se po prosincových volbách dostalo do parlamentu co nejvíce odpůrců brexitu. Liberální demokraté, velšská Plaid Cymru a zelení se podle zpravodajské stanice BBC dohodli, že proti sobě nebudou kandidovat až v šesti desítkách z celkových 650 volebních obvodů.

Pět týdnů před plánovanými prosincovými volbami byla rozpuštěna Dolní sněmovna britského parlamentu a oficiálně tak začala předvolební kampaň. Podle premiéra Borise Johnsona v hlasování půjde hlavně o to, zda se Velká Británie posune kupředu s jeho konzervativci, nebo se jen bude dál odkládat brexit s labouristy. Předčasné parlamentní volby se budou v zemi konat 12. prosince.

Šéfem britské Dolní sněmovny se stal labourista a dosavadní místopředseda Lindsay Hoyle. Poslanci jej zvolili v tajném hlasování ve čtvrtém kole, v kterém Hoyle porazil svého stranického kolegu, anglikánského vikáře Chrise Bryanta. Nejvíc hlasů získal Hoyle i v prvních třech kolech. Ve funkci bude do středy, kdy bude Dolní sněmovna rozpuštěna kvůli prosincovým předčasným volbám. Po nich ho budou muset poslanci v čele komory potvrdit, nebo si zvolí někoho jiného.

Britský premiér Boris Johnson hluboce lituje toho, že se mu nepodařilo dodržet slib a vyvést zemi z Evropské unie do 31. října. Řekl to v rozhovoru na stanici Sky News. Za své selhání se prý hodlá omluvit členům své Konzervativní strany. Zároveň jim ale slíbil, že pokud strana vyhraje prosincové volby, může být ohledně brexitu jasno už do Vánoc.

Svými kroky zásadně ovlivnil dění kolem brexitu, když v parlamentu zablokoval některé vládní návrhy. Kvůli tomu čelil kritice, že není nestranný. Je známý svérázným vystupováním i extravagantní volbou kravat, především ale velmi hlasitým zjednáváním si pořádku mezi poslanci. Svým „Order!“ rozburácel Dolní sněmovnu celkem čtrnácttisíckrát. Po deseti letech John Bercow v čele komory i ve funkci poslance končí.

Spojené království má podle současných předpokladů opustit Evropskou unii už za šest dní. Zda k brexitu 31. října skutečně dojde, však stále není jasné a na definitivní odpověď si budou muset nejen Britové podle všeho ještě pár dní počkat. V Bruselu o posunu termínu brexitu jednali velvyslanci unijních zemí. Na novém datu se neshodli, chtějí počkat až na vývoj dění v Londýně. Tam by měla v pondělí Dolní sněmovna hlasovat o vypsání předčasných voleb. Britská opozice svůj souhlas s volbami ovšem podmiňuje unijním ujištěním o delším odkladu.

Boris Johnson trvá na tom, že brexit ke konci října by byl v nejlepším zájmu Spojeného království. Do Bruselu znovu vzkázal, že si nepřeje další odklad. Britský premiér to zdůraznil během interpelací v Dolní sněmovně. Johnson při této příležitosti vyzval lídra labouristické opozice Jeremyho Corbyna, aby vysvětlil, jak by brexit uskutečnil on.

Britská Dolní sněmovna v úterý večer ve druhém čtení podpořila návrh prováděcího zákona o brexitové dohodě, čímž jej posunula do další fáze schvalovacího procesu. Pro hlasovalo 329 zákonodárců, proti bylo 299 hlasů. Záhy poté ale poslanci odmítli schvalovací harmonogram, který vláda naplánovala. Měli výhrady k tomu, že dostali pouhé tři dny. Premiér Boris Johnson avizoval, že v takovém případě bude britská vláda usilovat o předčasné volby. Šéf Evropské rady Donald Tusk doporučí 27 zemím EU, aby podpořily britskou žádost o odklad brexitu.

Britští poslanci odhlasovali dodatek donedávna konzervativního poslance Olivera Letwina, který počítá s pozdržením schválení brexitové dohody, dokud nebudou odsouhlaseny potřebné prováděcí zákony. Návrh, který má zabránit tvrdému brexitu, v podstatě nutí premiéra Borise Johnsona žádat Unii o odklad. Ten to přesto odmítá a chce nechat poslance v pondělí hlasovat o dohodě. Aktuální termín brexitu je 31. října.

Premiér Boris Johnson nemá vyhráno, upozorňují britská média. I když se mu podařilo s vyjednavači EU dosáhnout změn v brexitové dohodě, v parlamentu bude v sobotu při jejím schvalování čelit přesile. Aritmetika v Dolní sněmovně je pro premiéra znepokojivá, proto se v Londýně naplno roztočila hra o získání dostatečného počtu hlasů.

Prioritou britské vlády bude opustit Evropskou unii 31. října, uvedla královna Alžběta II. při zahájení nové schůze britského parlamentu. Podle tradice přečetla před oběma komorami řeč, kterou napsala vláda premiéra Borise Johnsona a ve které vytyčila priority na další období. Poslanci následně zahájili pětidenní debatu, kterou ukončí hlasování o programovém prohlášení. Výsledek je pro Johnsona nejistý, protože ve sněmovně nemá jeho kabinet většinu. Lídr opozice žádá, aby poslední slovo ohledně brexitu dostal lid.

Předseda dolní komory britského parlamentu John Bercow prohlásil, že podle stávajících pravidel se případné parlamentní volby nemohou uskutečnit do konce října, tedy do v současnosti platného termínu brexitu. Poslanci také odmítli přerušit zasedání do 3. října kvůli konferenci vládní Konzervativní strany.

Severoirská Demokratická unionistická strana (DUP) v pátek odmítla tvrzení britského listu The Times, že je připravena řídit se po brexitu určitými pravidly Evropské unie, a odblokovat tak jednání Londýna s Bruselem o „rozvodové“ dohodě.

Britští konzervativci utrpěli první volební porážku po nástupu nového premiéra Borise Johnsona. Ve čtvrtečních doplňovacích volbách do Dolní sněmovny ve Walesu přišli o své dosavadní křeslo, které získali prounijní liberální demokraté. Johnsonova menšinová vláda podporovaná severoirskými unionisty (DUP) tak bude mít v parlamentu ještě o něco složitější pozici při snaze vyvést zemi z Evropské unie za jakýchkoli okolností.

Boris Johnson, který ve středu převzal funkci britského premiéra, ve svém prvním projevu slíbil, že země opustí Evropskou unii k 31. říjnu. Věří, že se mu podaří v 99 dnech, které do tohoto data zbývají, vyjednat novou brexitovou dohodu. I tak by se ale měla země připravit na odchod bez dohody. Kdo vsadil proti Velké Británii, prohraje, ujistil Johnson před premiérským sídlem v Downing Street 10.

Po necelých třech letech končí éra Theresy Mayové. V pátek šéfka britské vlády oznámila svou rezignaci, v čele konzervativců skončí sedmého června. Premiérkou zůstane, dokud si její strana nenajde nového vůdce. Dvaašedesátiletá Mayová, jejíž vládnutí je spojené s nekončícím vyjednáváním o brexitu, vstoupila do politiky před více než dvaceti lety, když se stala konzervativní poslankyní. Předtím, než se stala šéfkou vlády, šest let vedla britské ministerstvo vnitra.

Z britské vlády odstoupila Andrea Leadsomová, jež má na starosti vládní agendu v Dolní sněmovně. Nesouhlasí s novou strategií Mayové ohledně brexitu. Britská premiérka Theresa Mayová ustála další vzpouru svých stranických kolegů. Konzervativci po zasedání poslaneckého klubu nedostanou možnost ihned hlasovat o jejím sesazení. Mayová v úterý představila návrhy, které považuje za významné změny v rozvodové smlouvě. Chce umožnit hlasování o celní unii s EU i referendu o brexitové smlouvě. Labouristé však nabídku odmítli.

Britská Sněmovna lordů schválila návrh zákona, který vylučuje odchod země z Evropské unie bez dohody 12. dubna. Návrh pověřuje premiérku Theresu Mayovou, aby vyjednala odklad brexitu, pokud by tento pátek hrozilo Británii neřízené opuštění EU. Horní parlamentní komora přijala text s drobnými změnami, které následně schválila i Dolní sněmovna.

Dolní sněmovna britského parlamentu ve čtvrtek po půlnoci nejtěsnější možnou většinou schválila návrh zákona, který pověřuje premiérku Theresu Mayovou usilovat o odklad brexitu, bude-li zemi 12. dubna hrozit varianta bez dohody. Poslanci návrh schválili poměrem hlasů 313 ke 312, návrh teď směřuje do horní parlamentní komory. Vláda označila čtvrteční jednání s labouristy za „detailní a produktivní“, pokračovat podle ní budou i v pátek.