Británie definitivně ukončila manželství s EU, začala platit provizorní dohoda

Nahrávám video

Británie definitivně ukončila svazek s Evropskou unií. O půlnoci skončilo přechodné období, v němž se země nacházela od odchodu z EU 31. ledna loňského roku. Zároveň začala provizorně platit dohoda o budoucích vztazích, kterou Londýn a Brusel uzavřely na Štědrý den.

Britové schválili odchod své země z Evropské unie v referendu v červnu 2016. Pro brexit se tehdy vyslovilo 51,9 procenta hlasujících, proti jich bylo 48,1 procenta. Účast dosáhla 72 procent. Po dlouhých politických sporech opustila Británie EU na konci loňského ledna. Členem bloku a jeho předchůdců byla od roku 1973.

Jedenáct měsíců po brexitu se Británie ještě nacházela v takzvaném přechodném období. Byla součástí celní unie a jednotného trhu a dodržovat tak musela všechna jejich pravidla, na jejichž podobu ale již neměla vliv. Loni v březnu začala jednání o budoucích vztazích. Spory se vedly především kolem rybolovu a pravidel hospodářské soutěže. Dohody nakonec hlavní vyjednavači EU a Británie Michel Barnier a David Frost dosáhli na Štědrý den.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová označila dosaženou dohodu za dobrou, spravedlivou a vyváženou. Podle premiéra Borise Johnsona díky ní Británie získává zpět kontrolu nad svým osudem. Dohodu označil za základ šťastného, úspěšného a stabilního partnerství s EU.

„Svou svobodu máme ve svých rukou a je jen na nás, abychom ji co nejlépe využili. A myslím si, že to bude drtivý instinkt lidí v této zemi, aby se spojili jako jedno Spojené království – Anglie, Skotsko, Wales a Severní Irsko, které společně vyjadřují naše hodnoty po celém světě,“ řekl Johnson.

Zákon, kterým se dohoda stává součástí britského právního řádu, schválily Dolní Sněmovna i Sněmovna lordů po středeční debatě. Evropský parlament ale již dohodu do konce přechodného období schválit nestihl. Debatovat o ní chce až na některé z nadcházejících schůzí, pravděpodobně v únoru či březnu. Členské státy EU nicméně souhlasily s tím, aby dohoda začala platit od Nového roku provizorně bez schválení europoslanci.

Kromě zásadní dohody o volném obchodu, díky které nebude obchodní výměna mezi Británií a evropskou sedmadvacítkou zatížena cly a kvótami, obsahuje dokument také ujednání o rybolovu, energetice, dopravě či justiční a policejní spolupráci.

Britové se mají prokázat negativním testem

Na hranicích mezi EU a Británií nyní obě strany čeká mimo jiné mnohem více byrokracie. Pro běžné občany už nebude tak snadné přesídlit z Británie do EU a naopak. Nově se na ně bude po určité době vztahovat i vízová povinnost.

„Ode dneška (od pátku - pozn. red.) je Británie pro EU třetí zemí, a tak kvůli pandemii koronaviru Evropská komise vyzvala členské státy, aby dočasně zavedly omezení pro všechny, kteří by ze Spojeného království chtěli přijet do EU a bylo by to bez neodkladných nutných důvodů,“ upozornil zpravodaj ČT v Londýně Bohumil Vostal. Britové se tak budou muset prokázat negativním testem na koronavirus, ukázat, že mají dost peněz pro cestování po EU nebo že mají zpáteční lístek.

Dovoz zboží sice nezatíží žádná cla, firmy se ale budou muset připravit na důkladnější kontroly na hranicích nebo na vyplňování celních protokolů. Právě kvůli těmto novým překážkám se u důležitých přístavů očekávají kolony. „Například podle britských vládních dokumentů britské rybáře, kteří chtějí vyvážet své produkty na unijní trh, tak čeká 26 nových úkonů včetně certfikátů a různých povolení,“ nastínil Vostal.

„Kulturně a ekonomicky je to, co se děje, velmi smutné a mnoho britských zákazníků, kteří navštíví Evropu a Francii, nám říká, že nehlasovali pro brexit, že toho litují, ale teď je to fakt. Takže budeme muset znovu vybudovat nový vztah s našimi britskými sousedy,“ řekl obchodník s vínem Jerome Pont z francouzského Calais. To od Británie dělí pouhých 30 kilometrů. „Ani po 1. lednu nebudou dál. Zůstanou našimi sousedy nebo dokonce skoro jako naši bratranci,“ dodal.

Provoz mezi Británií a EU je ve svátek bez problémů

První den v nových podmínkách je, co se týče provozu, bezproblémový. V noci na pátek začali řidiči kamionů před vjezdem do vlakové soupravy v Eurotunelu předkládat na francouzské straně celní dokumenty. Do Británie kamiony dorazily včas. „Všechno šlo dobře, všechno funguje jako před půlnocí,“ řekl po prvních kontrolách mluvčí Eurotunelu John Keefe.

První trajekt z Holyheadu ve Walesu přistál v dublinském přístavu před sedmou hodinou ranní středoevropského času poté, co přes moře převezl něco přes deset kamionů. I přes celní kontrolu dorazil bez zpoždění. Nicméně úřady v přístavu Holyhead odmítly pustit asi šest kamionů na trajekt do Irska, protože neměly v pořádku všechny dokumenty.

Jak bude vypadat pobrexitová realita, ukážou až další dny, kdy se Evropa po vánočních a novoročních svátcích vrátí k běžnému chodu. Yann Leriche, šéf společnosti Getlink, která provozuje Eurotunel, agentuře Reuters řekl, že celní postupy bude zřejmě nutné vypilovat, nicméně je přesvědčen, že v následujících týdnech chaos nehrozí.

Španělé mohou volně cestovat do Gibraltaru

Cestování mezi částí Británie a Španělskem usnadní dohoda o statusu Gibraltaru. Na jejím základě se stane toto britské území na Pyrenejském poloostrově součástí schengenského prostoru. Konečné znění dohody má být vypracováno v průběhu příštích šesti měsíců.

Španělé tak mohou i v roce 2021 volně cestovat do Gibraltaru. A obyvatelům tohoto území, kterých je 32 tisíc, zůstane možnost bez omezení cestovat po Španělsku a všech zemích schengenského prostoru. Ostatní obyvatelé Británie se už neobejdou bez pasu.

Do Gibraltaru přitom dojíždějí za prací někteří Španělé. Například z města La Línea. „Pracovní příležitosti v La Línea nejsou dobré a díky bohu, Gibraltar je tu, aby nám nabídl příležitosti najít si práci, kterou ve Španělsku nemáme,“ řekl pracovník ze Španělska Oscar Aguilera.

„Přibližně 60 procent HDP regionu La Línea závisí na ekonomice Gibraltaru. S tvrdými hranicemi, takže bez plynulosti pohybu zboží a lidí, si myslím, že La Línea v krátkodobém až střednědobém horizontu může utrpět,“ uvedl Lorenzo Perez-Perianez ze Sdružení malých a středních podniků La Línea.

Skotsko se do Unie vrátí

Skotsko bude brzy zpět, vzkázala na Twitteru Evropě skotská premiérka Nicola Sturgeonová.

„Žádná dohoda nevyrovná to, co nám brexit vzal. Je čas na referendum o naší vlastní nezávislosti, jako evropského národa,“ reagovala na dohodu mezi Británií a EU původně Sturgeonová na Twitteru. „Je třeba si uvědomit, že brexit se odehrál proti vůli Skotska,“ připomněla výsledky referenda o vystoupení Británie z EU z roku 2016. Voliči ve Skotsku v něm byli výrazně proti a 62 procent z nich podpořilo setrvání Spojeného království v Unii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Netanjahu odsoudil dění na Západním břehu. Osadníci obsadili dům palestinské rodiny

Několik desítek židovských osadníků v sobotu obsadilo dům palestinské rodiny ve vesnici Kusra na okupovaném Západním břehu. Útočníci se uvnitř domu, kde jeho obyvatelé zůstali, zabarikádovali. Na místo přijely jednotky izraelské armády a pohraniční stráže, aby osadníky z budovy vypudily, píše agentura AFP. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu incident odsoudil. Obyvatelé domu uvedli, že vojáci zasáhli proti nim samotným.
18:18Aktualizovánopřed 11 mminutami

Počet mrtvých po ruském útoku u Buči stoupl na 37, uvádí tamní úřady

Při nočním ruském útoku na oblast kolem ukrajinského města Buča poblíž Kyjeva zahynulo nejméně 37 lidí. Dalších 42 lidí bylo zraněno. Z oblasti zasažené útokem se evakuuje více než 380 osob. Podle agentury Reuters to v sobotu uvedl šéf správy Kyjevské oblasti Tymur Tkačenko.
11:01Aktualizovánopřed 3 hhodinami

V Nigeru se vzbouřili vojáci. Vládnoucí junta má prý situaci pod kontrolou

Vzbouřenci v Nigeru zaútočili na letiště a prezidentskou budovu v hlavním městě Niamey. V místě podle zdrojů agentury Reuters vypukly nepřetržitá střelba a výbuchy, na krátkou dobu bylo přerušeno vysílání státní televize a rozhlasu. Za ozbrojenými útoky podle tamního ministerstva obrany stáli vzbouření vojáci.
před 6 hhodinami

Nezvěstných v Nepálu jsou tři tisíce. Hrozí druhotné katastrofy

Povodeň v Nepálu si vyžádala přes šest set obětí, informovaly v sobotu agentury s odvoláním na místní policii. Pátrání po přeživších komplikuje počasí, kvůli dešti a mlze musely úřady operace přerušit. Téměř tři tisíce lidí jsou navíc stále pohřešovány: 2426 v Nepálu a nejméně 558 v Tibetu, píše Reuters. Podle agentury AP jsou mezi pohřešovanými i stovky cizinců. Odborníci varují před rizikem druhotných katastrof. Ministr financí Nepálu požádal o zahraniční pomoc.
06:55Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Na Islandu začalo referendum o obnovení přístupových jednání s EU

Na Islandu v 11:00 začalo referendum o obnově přístupových jednání o vstupu země do Evropské unie. Průzkumy ukazují, že těsná většina Islanďanů je proti obnově přístupových rozhovorů.
11:00Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Němci se podle médií vrací z dovolené v zahraničí s menším pocitem převahy

Němci se dříve z dovolené vraceli odpočatí a s pocitem, že v jejich vlasti funguje všechno lépe než v zahraničí. Podle německých médií se ale tento pocit spokojenosti a jisté civilizační převahy v posledních letech vytrácí. Němci se totiž vrací do země, v níž jsou silnice a mosty často v horším stavu než jinde, vlaky jsou bez klimatizace a mají zpoždění, internet nefunguje a úřady místo digitalizace nadále nabízejí možnost komunikace přes fax. Podle psychologa by změna vnímání vlastní země mohla být nebezpečná i pro německou demokracii.
před 10 hhodinami

Dánský program nucené antikoncepce v Grónsku nebyl podle expertů genocidou

K nucené antikoncepci grónských žen ve druhé polovině minulého století nemělo podle tamního premiéra Jense-Frederika Nielsena nikdy dojít. Řekl to na úvod tiskové konference, během níž představil závěry nezávislého vyšetřování odborné komise ohledně případu spirála – kampaně na kontrolu porodnosti na arktickém ostrově. Experti zkoumali mimo jiné, zda šlo ze strany Dánska o genocidu.
před 13 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.