Británie definitivně ukončila manželství s EU, začala platit provizorní dohoda

Nahrávám video

Británie definitivně ukončila svazek s Evropskou unií. O půlnoci skončilo přechodné období, v němž se země nacházela od odchodu z EU 31. ledna loňského roku. Zároveň začala provizorně platit dohoda o budoucích vztazích, kterou Londýn a Brusel uzavřely na Štědrý den.

Britové schválili odchod své země z Evropské unie v referendu v červnu 2016. Pro brexit se tehdy vyslovilo 51,9 procenta hlasujících, proti jich bylo 48,1 procenta. Účast dosáhla 72 procent. Po dlouhých politických sporech opustila Británie EU na konci loňského ledna. Členem bloku a jeho předchůdců byla od roku 1973.

Jedenáct měsíců po brexitu se Británie ještě nacházela v takzvaném přechodném období. Byla součástí celní unie a jednotného trhu a dodržovat tak musela všechna jejich pravidla, na jejichž podobu ale již neměla vliv. Loni v březnu začala jednání o budoucích vztazích. Spory se vedly především kolem rybolovu a pravidel hospodářské soutěže. Dohody nakonec hlavní vyjednavači EU a Británie Michel Barnier a David Frost dosáhli na Štědrý den.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová označila dosaženou dohodu za dobrou, spravedlivou a vyváženou. Podle premiéra Borise Johnsona díky ní Británie získává zpět kontrolu nad svým osudem. Dohodu označil za základ šťastného, úspěšného a stabilního partnerství s EU.

„Svou svobodu máme ve svých rukou a je jen na nás, abychom ji co nejlépe využili. A myslím si, že to bude drtivý instinkt lidí v této zemi, aby se spojili jako jedno Spojené království – Anglie, Skotsko, Wales a Severní Irsko, které společně vyjadřují naše hodnoty po celém světě,“ řekl Johnson.

Zákon, kterým se dohoda stává součástí britského právního řádu, schválily Dolní Sněmovna i Sněmovna lordů po středeční debatě. Evropský parlament ale již dohodu do konce přechodného období schválit nestihl. Debatovat o ní chce až na některé z nadcházejících schůzí, pravděpodobně v únoru či březnu. Členské státy EU nicméně souhlasily s tím, aby dohoda začala platit od Nového roku provizorně bez schválení europoslanci.

Kromě zásadní dohody o volném obchodu, díky které nebude obchodní výměna mezi Británií a evropskou sedmadvacítkou zatížena cly a kvótami, obsahuje dokument také ujednání o rybolovu, energetice, dopravě či justiční a policejní spolupráci.

Britové se mají prokázat negativním testem

Na hranicích mezi EU a Británií nyní obě strany čeká mimo jiné mnohem více byrokracie. Pro běžné občany už nebude tak snadné přesídlit z Británie do EU a naopak. Nově se na ně bude po určité době vztahovat i vízová povinnost.

„Ode dneška (od pátku - pozn. red.) je Británie pro EU třetí zemí, a tak kvůli pandemii koronaviru Evropská komise vyzvala členské státy, aby dočasně zavedly omezení pro všechny, kteří by ze Spojeného království chtěli přijet do EU a bylo by to bez neodkladných nutných důvodů,“ upozornil zpravodaj ČT v Londýně Bohumil Vostal. Britové se tak budou muset prokázat negativním testem na koronavirus, ukázat, že mají dost peněz pro cestování po EU nebo že mají zpáteční lístek.

Dovoz zboží sice nezatíží žádná cla, firmy se ale budou muset připravit na důkladnější kontroly na hranicích nebo na vyplňování celních protokolů. Právě kvůli těmto novým překážkám se u důležitých přístavů očekávají kolony. „Například podle britských vládních dokumentů britské rybáře, kteří chtějí vyvážet své produkty na unijní trh, tak čeká 26 nových úkonů včetně certfikátů a různých povolení,“ nastínil Vostal.

„Kulturně a ekonomicky je to, co se děje, velmi smutné a mnoho britských zákazníků, kteří navštíví Evropu a Francii, nám říká, že nehlasovali pro brexit, že toho litují, ale teď je to fakt. Takže budeme muset znovu vybudovat nový vztah s našimi britskými sousedy,“ řekl obchodník s vínem Jerome Pont z francouzského Calais. To od Británie dělí pouhých 30 kilometrů. „Ani po 1. lednu nebudou dál. Zůstanou našimi sousedy nebo dokonce skoro jako naši bratranci,“ dodal.

Provoz mezi Británií a EU je ve svátek bez problémů

První den v nových podmínkách je, co se týče provozu, bezproblémový. V noci na pátek začali řidiči kamionů před vjezdem do vlakové soupravy v Eurotunelu předkládat na francouzské straně celní dokumenty. Do Británie kamiony dorazily včas. „Všechno šlo dobře, všechno funguje jako před půlnocí,“ řekl po prvních kontrolách mluvčí Eurotunelu John Keefe.

První trajekt z Holyheadu ve Walesu přistál v dublinském přístavu před sedmou hodinou ranní středoevropského času poté, co přes moře převezl něco přes deset kamionů. I přes celní kontrolu dorazil bez zpoždění. Nicméně úřady v přístavu Holyhead odmítly pustit asi šest kamionů na trajekt do Irska, protože neměly v pořádku všechny dokumenty.

Jak bude vypadat pobrexitová realita, ukážou až další dny, kdy se Evropa po vánočních a novoročních svátcích vrátí k běžnému chodu. Yann Leriche, šéf společnosti Getlink, která provozuje Eurotunel, agentuře Reuters řekl, že celní postupy bude zřejmě nutné vypilovat, nicméně je přesvědčen, že v následujících týdnech chaos nehrozí.

Španělé mohou volně cestovat do Gibraltaru

Cestování mezi částí Británie a Španělskem usnadní dohoda o statusu Gibraltaru. Na jejím základě se stane toto britské území na Pyrenejském poloostrově součástí schengenského prostoru. Konečné znění dohody má být vypracováno v průběhu příštích šesti měsíců.

Španělé tak mohou i v roce 2021 volně cestovat do Gibraltaru. A obyvatelům tohoto území, kterých je 32 tisíc, zůstane možnost bez omezení cestovat po Španělsku a všech zemích schengenského prostoru. Ostatní obyvatelé Británie se už neobejdou bez pasu.

Do Gibraltaru přitom dojíždějí za prací někteří Španělé. Například z města La Línea. „Pracovní příležitosti v La Línea nejsou dobré a díky bohu, Gibraltar je tu, aby nám nabídl příležitosti najít si práci, kterou ve Španělsku nemáme,“ řekl pracovník ze Španělska Oscar Aguilera.

„Přibližně 60 procent HDP regionu La Línea závisí na ekonomice Gibraltaru. S tvrdými hranicemi, takže bez plynulosti pohybu zboží a lidí, si myslím, že La Línea v krátkodobém až střednědobém horizontu může utrpět,“ uvedl Lorenzo Perez-Perianez ze Sdružení malých a středních podniků La Línea.

Skotsko se do Unie vrátí

Skotsko bude brzy zpět, vzkázala na Twitteru Evropě skotská premiérka Nicola Sturgeonová.

„Žádná dohoda nevyrovná to, co nám brexit vzal. Je čas na referendum o naší vlastní nezávislosti, jako evropského národa,“ reagovala na dohodu mezi Británií a EU původně Sturgeonová na Twitteru. „Je třeba si uvědomit, že brexit se odehrál proti vůli Skotska,“ připomněla výsledky referenda o vystoupení Británie z EU z roku 2016. Voliči ve Skotsku v něm byli výrazně proti a 62 procent z nich podpořilo setrvání Spojeného království v Unii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Letoun NATO sestřelil dron nad Estonskem

Rumunská stíhačka F-16 startující z Litvy v úterý sestřelila nad Estonskem dron zřejmě ukrajinského původu, sdělil estonský ministr obrany Hanno Pevkur zpravodajskému webu Delfi. Škody podle Pevkura nevznikly, po troskách dronu estonské úřady pátrají. Lotyšsko v úterý vyhlásilo kvůli dronu letecký poplach. Jedná se o nejnovější případy z řady narušení vzdušného prostoru v této zemi sousedící s Ruskem, uvedla agentura Reuters.
13:07Aktualizovánopřed 25 mminutami

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
12:48Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rutte vyzval k rovnoměrné pomoci Ukrajině. Narazil na odpor, proti je i Česko

Generální tajemník NATO Mark Rutte požádal spojence, aby na pomoc Ukrajině vyčlenili 0,25 procenta HDP. Snaží se tak zmírnit rostoucí napětí uvnitř Aliance ohledně nerovnoměrné pomoci Kyjevu, napsal server Politico. V pomoci zaostávají například některé státy z jihu Evropy. Návrh, který by znamenal uvolnění desítek miliard dolarů dodatečné pomoci, však narazil na odpor u části významných členů NATO. Proti se podle zdrojů ČTK vyslovila i Česká republika.
před 3 hhodinami

ICC na mě vydal zatykač, řekl krajně pravicový izraelský ministr Smotrič

Mezinárodní trestní soud (ICC) požádal o zatčení izraelského ministra financí Becalela Smotriče, uvedl v úterý na tiskové konferenci podle agentury Reuters a webu The Times of Israel (ToI) sám krajně pravicový člen izraelské vlády. Smotrič krok ICC označil za vyhlášení války, které jej nezviklá v přístupu k Palestincům. Ministr během bojů v Pásmu Gazy požadoval co nejtvrdší postup izraelské armády, dlouhodobě volá po anexi palestinských území a odmítá vznik palestinského státu.
před 5 hhodinami

Deficit 80 miliard dolarů a bankovní krize. Ukrajinská rozvědka zveřejnila interní ruské údaje

Ukrajinská zahraniční rozvědka získala nové interní ruské dokumenty hodnotící dopady války na ekonomiku země. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského se je ruské úřady snaží utajit před mezinárodním společenstvím i vlastními obyvateli.
před 5 hhodinami

Kalifornští hasiči zápolí s rozsáhlým lesním požárem nedaleko Los Angeles

Pouhých 60 kilometrů od Los Angeles vypukl rozsáhlý požár místních porostů, který se kvůli extrémnímu suchu a silnému větru šíří krajinou alarmující rychlostí. Úřady nařídily evakuaci tisíců obyvatel a do pohotovosti povolaly více než dvě stovky hasičů. Ti se za pomoci letadel a helikoptér snaží dostat plameny pod kontrolu a zabránit jejich dalšímu šíření pomocí speciálních zpomalovacích látek.
před 5 hhodinami

Si řekl Trumpovi, že by Putin mohl invaze na Ukrajinu litovat, píší FT

Ruský vládce Vladimir Putin by nakonec mohl invaze na Ukrajinu litovat. Podle listu Financial Times (FT) to minulý týden řekl čínský prezident Si Ťin-pching svému americkému protějšku Donaldu Trumpovi během jeho návštěvy asijské země. Trump čínskému prezidentovi pak prý navrhl, aby společně s Putinem spolupracovali proti Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC).
před 5 hhodinami

Portugalsko má nejdelší průměrný trest odnětí svobody v Evropě

Podle údajů Rady Evropy, které byly v úterý zveřejněny ve zprávě analyzující stav vězeňské populace v roce 2024, je průměrná délka trestu odnětí svobody v Portugalsku 31,4 měsíce, což je nejdelší doba mezi evropskými zeměmi.
před 6 hhodinami
Načítání...