Lordi přidali do brexitového zákonu další dodatky. Normu o dětských uprchlících předložilo jedno z Wintonových dětí

9 minut
Ivan Kytka o připomínkách lordů k brexitové dohodě
Zdroj: ČT24

Vláda britského premiéra Borise Johnsona utrpěla sérii porážek ve Sněmovně lordů, když tato komora parlamentu schválila další dodatek k prováděcímu zákonu k brexitové dohodě. Na jeho základě budou moci i po brexitu dětští uprchlíci přicházet za svými rodiči žijícími ve Velké Británii. Horní komora britského parlamentu, v níž mají více zástupců opoziční labouristé a liberální demokraté než vládní konzervativci, však zabránit schválení zákonů nemůže.

Sněmovna lordů dodatek o uprchlících bez doprovodu schválila v poměru 300 hlasů pro a 220 proti. Toto opatření slíbila Theresa Mayová, Johnsonova předchůdkyně v premiérské funkci, současná vláda ho však po prosincových volbách z návrhu zákona vyjmula.

Dodatek předložil Alfred Dubs, rodák z Prahy, který je jedním z dětí zachráněných Nicholasem Wintonem před nacisty. V debatě vyzýval vládu, aby „nezavírala dveře“ před dětmi uprchlíků, a tvrdil, že když jim zajistí bezpečnou, legální cestu do Británie, překazí práci pašerákům lidí.

Už v pondělí Sněmovna lordů schválila tři dodatky. Jeden z nich požaduje zjednodušit získání trvalého pobytu ve Spojeném království pro občany členských zemí EU, kteří splňují podmínky. Současný návrh žádá po občanech unijních zemí, aby o trvalý pobyt zažádali příslušný úřad, horní komora však chce, aby to bylo automatické. Zároveň Sněmovna lordů chce, aby tito lidé měli fyzický doklad potvrzující jejich právo žít ve Spojeném království.

2 minuty
Události: Byl Wintonovým dítětem, dnes ve Sněmovně lordů porazil Johnsonovu vládu
Zdroj: ČT24

Legislativní ping-pong

Mluvčí Johnsonovy vlády uvedl, že kabinet nehodlá přijmout žádný z dodatků k prováděcímu zákonu k brexitu, které Sněmovna lordů schválila. Dokument tak bude opět předmětem hlasování v Dolní sněmovně, které se očekává v příštích dnech. Pak zákon znovu poputuje do Sněmovny lordů.

V případě brexitové dohody to tak může způsobit legislativní „ping-pong“ mezi oběma komorami parlamentu, což by mohlo zdržet přijetí zákona k brexitové dohodě. Odchod Británie z EU je naplánován na 31. ledna, tedy za deset dní.

Dolní komora britského parlamentu schválila prováděcí zákon k brexitové dohodě 9. ledna. Na straně EU bude muset ratifikovat brexitovou dohodu Evropský parlament. Hlasovat by o ní měl 29. ledna v Bruselu.

Po brexitu, jehož datum je stanoveno na 31. ledna, začne takzvané přechodné období, které by mělo trvat do konce roku. Během něj by se měly dojednat podmínky partnerství a obchodních vztahů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Babiš: Evropská komise musí najít jiné způsoby financování Ukrajiny

Evropská komise musí najít jiné způsoby financování Ukrajiny, Česko nebude za nic ručit, řekl designovaný premiér Andrej Babiš (ANO). Strany končící vlády výrok označily za ostudu i nebezpečný obrat zahraniční politiky. Finančními potřebami Kyjeva v letech 2026 a 2027 se bude zabývat summit EU, který začne příští čtvrtek. Komise pro jednání navrhla dvě možnosti, první je půjčka od Unie, druhou reparační půjčka zajištěná zmrazenými ruskými aktivy.
12:09Aktualizovánopřed 23 mminutami

Běloruský režim propustil Bjaljackého a Kalesnikavovou

Běloruská opoziční politička Maryja Kalesnikavová a nositel Nobelovy ceny za mír Ales Bjaljacki jsou na svobodě, uvedl opoziční server Naša Niva poté, co administrativa diktátora Alexandra Lukašenka oznámila omilostnění 123 vězňů. Rozsáhlá amnestie následuje po jednání amerického zmocněnce Johna Coalea v Minsku.
před 2 hhodinami

Oděská oblast čelila jednomu z největších ruských útoků

Ukrajinská Oděská oblast čelila jednomu z největších vzdušných útoků od začátku války. Zraněni byli dva lidé a zasažena civilní, průmyslová a energetická zařízení. Část tohoto jihoukrajinského regionu je bez elektřiny, uvedl v sobotu ráno šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper. Podle ukrajinského letectva zaútočilo Rusko 465 drony a 30 střelami různých typů. Moskva prohlásila, že útok směřoval proti vojensko-průmyslovým a energetickým zařízením. Dočasně bez dodávek proudu se ocitla Záporožská jaderná elektrárna v okupované části Ukrajiny.
10:13Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Thajsko hlásí nové oběti bojů s Kambodžou

Thajské ministerstvo obrany oznámilo, že nové střety na hranici s Kambodžou si vyžádaly životy čtyř thajských vojáků, napsala agentura AFP. Boje pokračují navzdory prohlášení prezidenta USA Donalda Trumpa ohledně pátečního příměří.
před 4 hhodinami

Sumatra hlásí po záplavách a sesuvech přes tisíc mrtvých

Počet obětí sesuvů půdy a záplav, které před dvěma týdny zasáhly indonéský ostrov Sumatra, přesáhl tisíc. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na tamní úřad pro zvládání katastrof (BNPB). Zraněných je přes 5400.
11:46Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Witkoff se sejde v Berlíně se Zelenským a evropskými lídry

V neděli budou v Berlíně jednat zahraničněpolitičtí poradci ze Spojených států, Ukrajiny, Německa a dalších zemí o možném příměří na Ukrajině. Informovala o tom agentura DPA s odvoláním na německé vládní kruhy. Už v pátek americký deník The Wall Street Journal napsal, že zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff míří do německé metropole, aby se sešel s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a evropskými lídry.
02:23Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Syřané se vrací z uprchlických táborů, když mají kam

Do Sýrie se za rok od pádu diktátorského režimu Bašára Asada vrátila jen malá část z až sedmi milionů uprchlíků v zahraničí. Odkud se naopak lidé snaží co nejrychleji vrátit, mají-li kam, jsou uprchlické tábory. V nich skončila zhruba polovina ze třinácti milionů lidí, které čtrnáct let trvající občanská válka vyhnala z domovů. Podle dat OSN se domů vrátily už asi tři miliony Syřanů. Třetina ze zahraničí, zbytek z uprchlických center. Část expertů ale označuje počty za příliš optimistické. Země se podle OSN stále nachází ve stavu akutní humanitární krize, pomoc potřebuje až sedmdesát procent obyvatel.
před 7 hhodinami

Obchod se zvířaty roste kvůli vysoké poptávce po exotických mazlíčcích

Obchodování se zvířaty dosáhlo v roce 2025 rekordních hodnot. Mezinárodní policejní organizace Interpol uvedla, že při koordinované operaci v období mezi zářím a říjnem zabavila téměř třicet tisíc zvířat a identifikovala 1100 podezřelých z pašeráctví. Tento obchod roste především kvůli vysoké poptávce po exotických domácích mazlíčcích.
před 8 hhodinami
Načítání...