Lordi přidali do brexitového zákonu další dodatky. Normu o dětských uprchlících předložilo jedno z Wintonových dětí

9 minut
Ivan Kytka o připomínkách lordů k brexitové dohodě
Zdroj: ČT24

Vláda britského premiéra Borise Johnsona utrpěla sérii porážek ve Sněmovně lordů, když tato komora parlamentu schválila další dodatek k prováděcímu zákonu k brexitové dohodě. Na jeho základě budou moci i po brexitu dětští uprchlíci přicházet za svými rodiči žijícími ve Velké Británii. Horní komora britského parlamentu, v níž mají více zástupců opoziční labouristé a liberální demokraté než vládní konzervativci, však zabránit schválení zákonů nemůže.

Sněmovna lordů dodatek o uprchlících bez doprovodu schválila v poměru 300 hlasů pro a 220 proti. Toto opatření slíbila Theresa Mayová, Johnsonova předchůdkyně v premiérské funkci, současná vláda ho však po prosincových volbách z návrhu zákona vyjmula.

Dodatek předložil Alfred Dubs, rodák z Prahy, který je jedním z dětí zachráněných Nicholasem Wintonem před nacisty. V debatě vyzýval vládu, aby „nezavírala dveře“ před dětmi uprchlíků, a tvrdil, že když jim zajistí bezpečnou, legální cestu do Británie, překazí práci pašerákům lidí.

Už v pondělí Sněmovna lordů schválila tři dodatky. Jeden z nich požaduje zjednodušit získání trvalého pobytu ve Spojeném království pro občany členských zemí EU, kteří splňují podmínky. Současný návrh žádá po občanech unijních zemí, aby o trvalý pobyt zažádali příslušný úřad, horní komora však chce, aby to bylo automatické. Zároveň Sněmovna lordů chce, aby tito lidé měli fyzický doklad potvrzující jejich právo žít ve Spojeném království.

2 minuty
Události: Byl Wintonovým dítětem, dnes ve Sněmovně lordů porazil Johnsonovu vládu
Zdroj: ČT24

Legislativní ping-pong

Mluvčí Johnsonovy vlády uvedl, že kabinet nehodlá přijmout žádný z dodatků k prováděcímu zákonu k brexitu, které Sněmovna lordů schválila. Dokument tak bude opět předmětem hlasování v Dolní sněmovně, které se očekává v příštích dnech. Pak zákon znovu poputuje do Sněmovny lordů.

V případě brexitové dohody to tak může způsobit legislativní „ping-pong“ mezi oběma komorami parlamentu, což by mohlo zdržet přijetí zákona k brexitové dohodě. Odchod Británie z EU je naplánován na 31. ledna, tedy za deset dní.

Dolní komora britského parlamentu schválila prováděcí zákon k brexitové dohodě 9. ledna. Na straně EU bude muset ratifikovat brexitovou dohodu Evropský parlament. Hlasovat by o ní měl 29. ledna v Bruselu.

Po brexitu, jehož datum je stanoveno na 31. ledna, začne takzvané přechodné období, které by mělo trvat do konce roku. Během něj by se měly dojednat podmínky partnerství a obchodních vztahů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
13:20Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 5 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 7 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
před 20 hhodinami

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
před 21 hhodinami

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
včera v 16:49
Načítání...