Vláda britského premiéra Borise Johnsona utrpěla sérii porážek ve Sněmovně lordů, když tato komora parlamentu schválila další dodatek k prováděcímu zákonu k brexitové dohodě. Na jeho základě budou moci i po brexitu dětští uprchlíci přicházet za svými rodiči žijícími ve Velké Británii. Horní komora britského parlamentu, v níž mají více zástupců opoziční labouristé a liberální demokraté než vládní konzervativci, však zabránit schválení zákonů nemůže.
Lordi přidali do brexitového zákonu další dodatky. Normu o dětských uprchlících předložilo jedno z Wintonových dětí
Ivan Kytka o připomínkách lordů k brexitové dohodě (zdroj: ČT24)
Sněmovna lordů dodatek o uprchlících bez doprovodu schválila v poměru 300 hlasů pro a 220 proti. Toto opatření slíbila Theresa Mayová, Johnsonova předchůdkyně v premiérské funkci, současná vláda ho však po prosincových volbách z návrhu zákona vyjmula.
Dodatek předložil Alfred Dubs, rodák z Prahy, který je jedním z dětí zachráněných Nicholasem Wintonem před nacisty. V debatě vyzýval vládu, aby „nezavírala dveře“ před dětmi uprchlíků, a tvrdil, že když jim zajistí bezpečnou, legální cestu do Británie, překazí práci pašerákům lidí.
Už v pondělí Sněmovna lordů schválila tři dodatky. Jeden z nich požaduje zjednodušit získání trvalého pobytu ve Spojeném království pro občany členských zemí EU, kteří splňují podmínky. Současný návrh žádá po občanech unijních zemí, aby o trvalý pobyt zažádali příslušný úřad, horní komora však chce, aby to bylo automatické. Zároveň Sněmovna lordů chce, aby tito lidé měli fyzický doklad potvrzující jejich právo žít ve Spojeném království.
Události: Byl Wintonovým dítětem, dnes ve Sněmovně lordů porazil Johnsonovu vládu (zdroj: ČT24)
Legislativní ping-pong
Mluvčí Johnsonovy vlády uvedl, že kabinet nehodlá přijmout žádný z dodatků k prováděcímu zákonu k brexitu, které Sněmovna lordů schválila. Dokument tak bude opět předmětem hlasování v Dolní sněmovně, které se očekává v příštích dnech. Pak zákon znovu poputuje do Sněmovny lordů.
V případě brexitové dohody to tak může způsobit legislativní „ping-pong“ mezi oběma komorami parlamentu, což by mohlo zdržet přijetí zákona k brexitové dohodě. Odchod Británie z EU je naplánován na 31. ledna, tedy za deset dní.
Dolní komora britského parlamentu schválila prováděcí zákon k brexitové dohodě 9. ledna. Na straně EU bude muset ratifikovat brexitovou dohodu Evropský parlament. Hlasovat by o ní měl 29. ledna v Bruselu.
Po brexitu, jehož datum je stanoveno na 31. ledna, začne takzvané přechodné období, které by mělo trvat do konce roku. Během něj by se měly dojednat podmínky partnerství a obchodních vztahů.