Britští poslanci si za svého předsedu zvolili labouristu Hoylea

Šéfem britské Dolní sněmovny se stal labourista a dosavadní místopředseda Lindsay Hoyle. Poslanci jej zvolili v tajném hlasování ve čtvrtém kole, v kterém Hoyle porazil svého stranického kolegu, anglikánského vikáře Chrise Bryanta. Nejvíc hlasů získal Hoyle i v prvních třech kolech. Ve funkci bude do středy, kdy bude Dolní sněmovna rozpuštěna kvůli prosincovým předčasným volbám. Po nich ho budou muset poslanci v čele komory potvrdit, nebo si zvolí někoho jiného.

Hoyle, který nyní zastává funkci místopředsedy, byl favoritem volby. V prvním kole dostal 211, ve druhém 244 a ve třetím 267 hlasů z celkových 562, respektive 575 a 565 odevzdaných.

Hoyle porazil sedm protikandidátů. Někteří nezískali pět procent hlasů nutných pro postup do dalšího kola, další z boje odstoupili sami. Hlasovalo se tak dlouho, dokud některý z uchazečů neobdržel nadpoloviční většinu hlasů.

Hoyle slibuje stabilitu pro „nepředvídatelné časy“

Dvaašedesátiletý Hoyle ve sněmovně zasedá od roku 1997. Poslancem byl už jeho otec, který svého syna pojmenoval po australském hráči kriketu Lindsaym Hassettovi. Místopředsedou Dolní sněmovny se stal v roce 2010.

Hoyle je podle britského tisku oblíbený i mezi vládními konzervativci a před hlasováním se dal slyšet, že chce být „stabilní volbou pro nepředvídatelné časy“. Oproti svému předchůdci, extrovertnímu a bojovnému Johnu Bercowovi, je znám umírněnou rétorikou.

Ve svém nominačním projevu Hoyle zdůraznil, že všichni poslanci jsou si rovní ve svém právu promluvit, nehledě na jejich pozice ve straně. Odvolával se na svou dlouholetou parlamentní zkušenost a slíbil, že bude bojovat proti agresivním projevům v Dolní sněmovně.

Zmínil také nutnost zajistit bezpečnost poslanců, kteří čím dál častěji dostávají výhružky násilím. Nakonec se označil za hlas severu, který musí být v Londýně slyšet. Zastupuje okrsek Chorley nedaleko Manchesteru. Jeho postoj k brexitu podle tisku není znám.

„Doufám, že tato sněmovna bude znovu respektovaným orgánem, a to nejen v Británii, ale také ve světě,“ řekl Hoyle po svém zvolení. „Tato sněmovna se změní, a to k lepšímu,“ dodal s tím, že bude neutrální a transparentní.

10 minut
Publicista Jan Jůn o volbě předsedy Dolní sněmovny
Zdroj: ČT24

Volání po reformách

Do čtvrtého kola s Hoylem postoupil bývalý anglikánský vikář, labourista Chris Bryant. Ten dlouhodobě bojuje za práva sexuálních menšin. V prvním kole obdržel 98, ve druhém 120  a ve třetím 169 hlasů.

Ve svém úvodním projevu se podrobně věnoval chodu sněmovny. Plánoval například omezit interpelace na premiéra na 30 minut, vytvářet seznamy hovořících poslanců, aby každý věděl, kdy bude mluvit, nebo umožnit dokončit projevy na začátku dalšího jednacího dne, pokud se nestihnou. Navrhl také zrušit nedávno schválenou možnost tleskat po projevech, čímž si vysloužil humorný potlesk.

O funkci se ucházelo pět dalších poslanců. Byli mezi nimi konzervativní místopředsedkyně sněmovny Eleanor Laingová, labouristky Harriet Harmanová, Rosie Wintertonová a Meg Hillierová a konzervativec Edward Leigh.

Rozsáhlé pravomoci

Předseda Dolní sněmovny má důležitou funkci, především uděluje a odnímá poslancům slovo. V prostředí tradičního nesouhlasného bučení nebo hlasitého smíchu také udržuje pořádek v míře nezbytné pro debatu. Příliš hlasité nebo sprosté poslance může poslat za dveře nebo jinak potrestat. „Může si dovolit zastavit i premiéra, pokud se mu nelíbí, jakým způsobem hovoří. Pokud používá třeba nepatřičná slova,“ dodává Jůn.

Má také právo vybírat dodatky k zákonům, o kterých budou poslanci hlasovat. Bercow toho letos několikrát využil – často k nelibosti vlády. Kabinet naštval i tím, že nepřipustil k hlasování jeho návrhy, které v téměř stejné podobě už sněmovna předtím zamítla. Favorit pondělní volby Lindsay Hoyle minulý týden při hlasování o volbách naznačil, že bude při výběru dodatků postupovat jinak.

Na rozdíl od praxe většiny států je předseda britských poslanců přísně nestranickou funkcí a musí zpřetrhat veškeré vazby se svou původní stranou. Neúčastní se debat a nemůže ani hlasovat. Jedinou výjimkou je nerozhodný výsledek. V takovém případě hlasuje podle tradičního pravidla pro další debatu nebo zachování statu quo.

Předseda má i procedurální a administrativní funkce. Spolurozhoduje mimo jiné o tom, zda dá zahraničním státníkům při návštěvě Londýna právo promluvit před oběma komorami parlamentu. Bercow to odmítl například v případě amerického prezidenta Donalda Trumpa, argumentoval odporem sněmovny k sexismu a rasismu.

Jen na dva dny

Už ve středu bude Dolní sněmovna rozpuštěna. Poslanci totiž na návrh vlády schválili vypsání předčasných parlamentních voleb na 12. prosince. Podle zákona musí být sněmovna rozpuštěna nejpozději 25 pracovních dní před volbami.

Po volbách budou muset poslanci předsedu Dolní sněmovny ve funkci potvrdit, což udělali v letech 2015 i 2017. Teoreticky se ale může stát, že si noví poslanci budou chtít zvolit nového, zvláště pokud pondělní volba dopadne velmi těsně. Někteří zákonodárci proto dosavadního předsedu Bercowa minulý týden vyzývali, aby setrval ve své funkci až do středečního rozpuštění parlamentu.

Šéf Dolní sněmovny musí být politicky neutrální, proto se od něj po zvolení očekává, že se vzdá členství ve své politické straně. Ve volbách kandidovat může a hlavní strany obvykle nepostaví protikandidáta. Před volbami nesmí vést kampaň a kandiduje jednoduše jako „předseda Dolní sněmovny usilující o znovuzvolení“, napsal deník The Guardian.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 4 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 8 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...