Pobrexitové rozhovory pokračují. Rozpory jsou příliš velké i pro vyjednavače na nejvyšší úrovni

Nahrávám video

Rozhodující závěrečná fáze jednání mezi Evropskou unií a Velkou Británií bude v Bruselu pokračovat i v dalších dnech. Shodli se na tom předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a britský premiér Boris Johnson. Ve společném prohlášení po podvečerním telefonátu uvedli, že obě strany stále nepřekonaly „zásadní rozdíly“ v trojici sporných bodů: pravidlech hospodářské soutěže, dohledu nad řešením sporů a rybolovných právech. Britská vláda je podle BBC ochotna výměnou za dohodu ustoupit ohledně zákona o vnitřním trhu.

Johnson v nejbližších dnech přijede do Bruselu zhodnotit se šéfkou EK možnosti k dosažení dohody s EU. Ve čtvrtek tam začne summit unijních lídrů.

„Požádali jsme naše hlavní vyjednavače a jejich týmy, aby připravili přehled zbývajících rozporů k diskusi na osobním setkání v Bruselu v následujících dnech,“ uvedli politici v resumé telefonátu.

Šéfové vyjednávacích týmů Michel Barnier na unijní a David Frost na britské straně se k přímým rozhovorům vrátili po jednodenní pauze v neděli.

O den dříve dostali od von der Leyenové a Johnsona pokyn, aby zkusili překonat dlouhé měsíce trvající rozpory v poslední trojici témat, které zbývá vyřešit: pravidlech hospodářské soutěže, dohledu nad řešením sporů a právech na rybolov v britských vodách.

Nahrávám video

Diplomaté: Situace je stále otevřená, ale choulostivá

Diplomaté na obou stranách se shodují, že na dosažení shody, kterou musí schválit parlamenty na obou stranách, zbývá již jen několik dní a šance jsou stále otevřené. Různé pohledy však mají na to, jak k dohodě dospět.

„Irský ministr zahraničí, který ještě před několika dny hovořil o tom, že je ohledně dohody optimistický, dnes (pondělí –⁠ pozn. red.) uvedl, že Michel Barnier poskytl ,velmi pochmurné hodnocení vyhlídek na dohodu'. Zdá se, že opět přetrvávají velmi vážné neshody v těch hlavních bodech,“ uvedl k situaci zpravodaj ČT v Londýně Bohumil Vostal. 

Podle diplomatů citovaných britskými médii se ve zmíněných otázkách postoje obou stran od nedělního začátku intenzivních vyjednávání v Bruselu prakticky vůbec nesblížily. Šance na to, že se Velká Británie s evropským blokem rozejde bez uspořádání obchodních a dalších vztahů, kvůli tomu podle některých unijních diplomatů vzrostla.

„Nepovažujeme sice tento proces za uzavřený, ale situace je velmi choulostivá a je dost dobře možné, že se nám to (dohoda) nepovede,“ řekl britský vládní zdroj agentuře Reuters.

Zatímco vyjednavači z unijních zemí tvrdí, že bez Johnsonova ústupku v otázkách zachování současných práv pro rybáře z kontinentu či pravidel státní podpory pro britské firmy to nepůjde, hlasy z britské strany považují za klíč k úspěchu zejména nové rybolovné kvóty výrazně výhodnější pro Británii.

Nahrávám video

Londýn slibuje výměnou za dohodu ústupky ohledně zákona o vnitřním trhu

Britská vláda v pondělí připustila, že je ochotna odstranit kontroverzní pasáže zákona o vnitřním trhu. Krok podmínila tím, že vyjednavači obou stran dojdou v následujících dnech k dohodě, píše zpravodajský server BBC.

Prohlášení o možném kompromisu vydali členové kabinetu premiéra Borise Johnsona krátce před tím, než zákon začala projednávat britská Dolní sněmovna. Ta kontroverzní normu na konci léta už jednou schválila. Zákon následně v říjnu odmítla horní komora parlamentu, Sněmovna lordů.

Zákon s cílem zajistit volný obchod mezi všemi částmi Spojeného království porušuje takzvaný protokol o Severním Irsku, jenž je jedním z pilířů brexitové dohody. Podle něj bude tato část země součástí unijního volného trhu, což má zabránit vzniku tvrdé hranice mezi britským Severním Irskem a Irskou republikou, která je členskou zemí EU.

Johnsonova vláda, která má ve sněmovně pohodlnou většinu, vysvětluje zákon jako snahu zabránit vzniku bariér pro britský vnitřní obchod. Unijní strana však návrh vnímá nelibě a například irský ministr zahraničí Simon Coveney jej v neděli označil za vyjednávací taktiku, kterou chce Británie přimět evropský blok k ústupkům.

Pondělní gesto Londýna označil Coveney za pozitivní signál. Zároveň však dodal, že definitivně poslední termín pro dosažení dohody je podle něj tato středa. „Po středě přijde Evropská rada, a pokud nebude dohoda ve čtvrtek, tak lídři EU jistě začnou přemýšlet o nouzových plánech pro případ brexitu bez obchodní dohody,“ řekl Coveney s odkazem na čtvrteční summit irské televizi RTE.

Bez dohody přijdou cla a kvóty

Zástupci obou stran však již několikrát hovořili o podobných limitních termínech, zatímco diplomaté spíše připouštějí, že bude možné vyjednávat až do doby, než rozhodnou o definitivním konci nadějí na dohodu političtí vůdci.

Pokud nenajdou vyjednavači shodu v nejbližších dnech, aby případnou úmluvu mohly do konce roku prostudovat, prodebatovat a schválit parlamenty obou stran, zkomplikují od ledna obchodování přes Lamanšský průliv cla a kvóty.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pákistán na hranicích s Afghánistánem zabil 29 lidí, podle Islámábádu ozbrojenců

Pákistánské bezpečnostní síly v neděli večer podnikly pozemní operaci podél pákistánsko-afghánské hranice a při následných „precizních úderech“ zabily 29 ozbrojenců z řad pákistánské frakce Talibanu. Informovala o tom v noci na pondělí agentura AP s odvoláním na představitele vlády v Islámábádu. Kábul naopak tvrdí, že při úderech bylo zabito 36 civilistů a 160 dalších utrpělo zranění, píše AP.
03:18Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
před 1 hhodinou

Zemětřesení ve Venezuele má téměř 1500 obětí, poškozeno je skoro osm set budov

Obyvatelé Venezuely hlásí po dvojici středečních zemětřesení na 68 900 pohřešovaných, uvedla agentura AP. Nejničivější katastrofa svého druhu, která zemi postihla za více než sto let, si podle nejnovější bilance vyžádala nejméně 1450 mrtvých a 3238 zraněných. Poškozeno bylo 774 budov, z nichž se 189 zcela zřítilo, uvedl podle AFP předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Venezuela obdržela pomoc od čtyřiadvaceti zemí, které vyslaly přes dva a půl tisíce záchranářů, sdělila prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Ve Venezuele už pomáhají i záchranáři z Česka.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Prázdná hřiště i třídy. Děti v Nikopolu skončily kvůli válce v nucené izolaci

Život v těsné blízkosti fronty znamená pro lidi na Ukrajině stále větší vypětí, včetně dětí. Týká se to například i Nikopolu, který je už zčásti neobyvatelný.
před 5 hhodinami

USA a Írán přeruší útoky a budou jednat v Dauhá, napsal Axios

USA a Írán se dohodly na oboustranném přerušení vzájemných úderů a obě strany se sejdou v úterý k jednání v katarské metropoli Dauhá. S odvoláním na vysokého představitele americké administrativy to v neděli uvedl server Axios.
před 12 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 15 hhodinami

Rusko útočilo na Kyjev či Záporoží, Ukrajina zasáhla rafinerie okupantů

Rusko v noci na neděli podniklo další údery na ukrajinská města. Nejméně dva mrtvé a šestnáct zraněných včetně dětí hlásí Záporoží, po dvou zraněných uvádí Kyjev a Černihiv. Ukrajina pokračovala v náletech na ruské rafinerie, podle telegramových účtů i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zasáhla podniky v Krasnodarském kraji a v Jaroslavské oblasti. Cílem útoku se stala také tepelná elektrárna a železniční most na okupovaném Krymu.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Extrémní vedra nadále trápila Německo, Polsko i Slovensko

Rekordně vysoké teploty zaznamenaly během neděle Německo i Polsko, nové maximum bylo naměřeno i pro slovenské hlavní město. V Německu předchozí rekord přitom padl teprve v sobotu. V Polsku naměřili ve městě Slubice na západě země 40,5 stupně. V Bratislavě pak krátce před 16:00 teplota na stanici ve čtvrti Koliba vystoupala na 39,5 stupně Celsia.
před 18 hhodinami

Evropský pohled