Dosavadní rozhovory se Spojeným královstvím neumožňují uzavření dohody, shodl se summit Evropské unie. EU chce dále jednat, ale i posílit přípravy na rozchod bez dohody. Šéfové států a vlád se usnesli, že Unie bude dál postupovat podle dosavadní strategie, a vyzvali Londýn, aby učinil „nutné kroky“ k uzavření dohody. Podpořili také zpřísnění emisních cílů pro rok 2030. Dvoudenní summit krátce po jeho začátku opustila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, která se dostala do kontaktu s člověkem nakaženým koronavirem.
Velká Británie opustila evropské společenství po 47 letech na konci ledna. Od té doby obě strany vedou zatím bezvýsledné rozhovory o budoucí podobě vzájemných vztahů. Přechodné období přitom trvá pouze do konce letošního roku.
Britský premiér Boris Johnson původně označoval čtvrteční summit za mezní termín, do něhož chtěl mít o osudu dohody jasno. Případnou dohodu totiž musí do konce roku stihnout schválit národní parlamenty i Evropský parlament. Unijní vůdci však nyní potvrdili mandát hlavního unijního vyjednávače Michela Barniera k pokračování rozhovorů v dalších týdnech.
„Uděláme pro dohodu vše, co bude v našich silách, ale ne za jakoukoli cenu,“ řekl po jednání s lídry unijních zemí Barnier s tím, že EU bude jednat do „posledního možného dne“. Politici podle něj zdůraznili, že jsou v pohledu na další vývoj jednotní.
Přijaté usnesení přitom klade důraz na to, aby Barnier zastával dosavadní pozici zvláště ohledně tří sporných otázek: rovná pravidla hospodářské soutěže, dohled nad dodržováním smluv a právo rybolovu v britských vodách. Zejména v posledním bodě Británie jakýkoli kompromis odmítá.
Dohodu ano, ne však za každou cenu
Vyjednávací týmy by podle něho v ideálním případě mohly dospět ke shodě ve třech zmíněných otázkách příští týden. Sedmadvacítka unijních zemí je jednotná v podpoře skupiny států v čele s Francií odmítajících jakékoli ústupky ze současných práv na rybolov v britských vodách. Barnier prohlásil, že Británie musí respektovat požadavky unijních zemí i v této oblasti a že případný kompromis musí být „udržitelný a oboustranně přijatelný“.
Vrcholní politici se při příchodu na čtvrteční jednání nechávali slyšet, že stále chtějí dohodu s Británií, nikoli však za každou cenu. V závěrech summitu proto vyzvali Evropskou komisi, aby včas přichystala „jednostranná a dočasná opatření“, která by zmírnila dopad případného krachu jednání.
Summit se v přijatých závěrech také shodl, že státy EU, jejich instituce i firmy by se však zároveň měly začít intenzivněji připravovat na všechny varianty včetně rozchodu evropského bloku s Británií bez dohody.
Hlavní britský vyjednávač David Frost prohlásil, že je výsledkem schůzky lídrů zklamán a že premiér Boris Johnson oznámí svůj postoj k dalším jednáním v pátek. Na Twitteru zareagoval na slova, že je překvapen tím, že „všechny budoucí kroky musejí vzejít od Spojeného království“. „To je neobvyklý způsob, jak vést vyjednávání,“ uvedl.
Téma nových klimatických cílů
Prezidenti a premiéři unijních zemí se dále shodli, že všechny členské státy se budou podílet na splnění přísnějších emisních cílů stanovených Evropskou komisí. Při stanovování závazků jednotlivých zemí se však bude přihlížet k jejich specifickým podmínkám. Nový závazek k roku 2030 je součástí snahy o dosažení takzvané klimatické neutrality do poloviny století. Definitivní schválení konkrétního cíle stanoveného v září Bruselem má přijít na řadu až na prosincovém summitu.
Političtí vůdci v Bruselu poprvé vzájemně ladili své postoje k otázce, jak dosáhnout do roku 2030 snížení emisí skleníkových plynů oproti roku 1990 o nejméně 55 procent místo dosud navrhovaných 40 procent. Po sotva dvouhodinové debatě dospěli ke shodě, že k zajištění zmíněné neutrality musí EU „zvýšit své ambice pro následující dekádu“. „Všechny členské státy se budou podílet na této snaze, s přihlédnutím ke své konkrétní situaci a s ohledem na férovost a solidaritu,“ uvádí se v přijatých závěrech.
Šéfové států a vlád dávali již před začátkem vrcholné schůzky najevo, že s celkovým unijním cílem nemají zásadní problém. Vyjádřil se tak ve čtvrtek i český premiér Andrej Babiš (ANO), který se v minulosti stejně jako někteří další lídři zemí východního křídla EU stavěl k přísnějším limitům kriticky. Zmíněných 55 procent je cílem pro celou Unii a na jednotlivé členské země se rozpočítá teprve později.
Česko a Polsko však dávají najevo, že jako průmyslové postkomunistické země budou mít dosažení cílů těžší než státy západní či severní Evropy. Podle toho chtějí rozpočítat i jednotlivé národní cíle. Polsko se loni jako jediná členská země Unie nepřihlásilo k závazku dosažení takzvané klimatické neutrality do poloviny století, který stanoví, že EU nebude produkovat žádné emise skleníkových plynů, případně je všechny vykompenzuje například výsadbou nových stromů.
„Je to příležitost zjistit, na jakých základech budeme moci v prosinci postavit dohodu,“ prohlásil před jednáním předseda Evropské rady Charles Michel. Summit mimo jiné vyzval Evropskou komisi, aby zahájila podrobné konzultace o možnostech snižování emisí s jednotlivými státy a aby jim poskytla podrobnější informace o dopadu nových cílů na jejich hospodářství.
Podrobnosti unijního závazku k roku 2030 by nyní měli připravit ministři životního prostření a na prosincovém summitu se k němu vrátí šéfové států a vlád. Debata o konkrétních číslech pro jednotlivé země bude podle diplomatů na pořadu dne nejdříve v polovině příštího roku.
Polsko na summitu zastupuje Babiš
Česko na summitu reprezentuje premiér Babiš. Ten před jeho začátkem předal předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové takzvaný plán obnovy, na jehož základě může Česko získat až 182 miliard korun z unijního fondu krizové pomoci ekonomikám postiženým koronavirovými omezeními. Česko chce být mezi prvními zeměmi, kterým Komise plán schválí, řekl premiér. Současný návrh je pouze první verzí možného využití peněz. Definitivní podobu plánu musí Praha předložit do konce dubna.
Babiš na summitu zastupuje i Polsko. Tamní předseda vlády Mateusz Morawiecki totiž zůstává v karanténě, informoval agenturu PAP mluvčí polské vlády Piotr Müller. „Premiér Morawiecki bude ve stálém kontaktu s českým premiérem,“ dodal mluvčí.
Polský předseda vlády ohlásil odchod do karantény v úterý, kdy vyšlo najevo, že se minulý pátek setkal s osobou, která později byla pozitivně testována na koronavirus. Premiér v úterý absolvoval první test na koronavirus, jehož výsledek byl negativní. Do dalšího testu nicméně v karanténě setrvá.
Summit opustila předsedkyně Komise
V kontaktu s člověkem nakaženým koronavirem byla také Ursula von der Leyenová, která proto summit opustila krátce po jeho zahájení. Na Twitteru informovala, že pozitivní test měl ve čtvrtek ráno jeden ze členů jejího kabinetu.
Politička měla podle svého vyjádření výsledek testu negativní. Von der Leyenová byla v karanténě již minulý týden poté, co se ocitla poblíž jiného infikovaného.
Během vrcholného zasedání platí přísná hygienická pravidla, politici nosí roušky a dodržují bezpečné vzdálenosti. Michel, který summity svolává a předsedá jim, musel odpoledne a večer čelit několika dotazům, zda je v situaci rychle se šířící druhé vlny nákazy vhodné pořádat osobní jednání. Podle webu Politico se na něj v tomto smyslu obrátila dánská premiérka Mette Frederiksenová a finská ministerská předsedkyně Sana Marinová.
„Dospěli jsme k závěru, že u některých témat je nutná osobní přítomnost lídrů,“ odpověděl během jednací pauzy na novinářský dotaz Michel, podle něhož to vyžadovala i nynější schůzka, jež mimo jiné udala směr dalším jednáním EU s Velkou Británií. Michel připomněl, že během jarní vlny pandemie byli lídři v kontaktu pouze prostřednictvím videokonferencí, což nebylo vždy dostačující.
Dodal, že řada šéfů států a vlád podpořila myšlenku osobního setkávání i v budoucnu, pokud to závažnost témat bude vyžadovat. Podle webu Politico se s tímto pohledem ztotožnila mimo jiné německá kancléřka Angela Merkelová, jejíž země nyní Unii předsedá.
Michel se po naléhání některých národních delegací rozhodl koordinaci boje s covidem-19, o níž se původně mělo jednat až v pátek, zařadit na závěr čtvrtečního programu. Ve středu se sice státy po předchozí výzvě lídrů shodly na společném barevném hodnocení rizikových regionů, ke sladění covidových testů či karantén však dosud nepřikročily. Prezidenti a premiéři tak začali ve čtvrtek pozdě večer probírat, jak lze spolupráci dále zefektivnit v těchto otázkách či například při vývoji covidových vakcín.
