Britští poslanci podle očekávání schválili zákon o brexitu

Dolní komora britského parlamentu schválila prováděcí zákon k brexitové dohodě, kterou premiér Boris Johnson vyjednal s Evropskou unií. Předloha nyní zamíří do horní komory, Sněmovny lordů. Pokud její členové návrh zákona rovněž schválí a následně jej podepíše i královna, opustí Británie Evropskou unii s dohodou už na konci ledna.

Pro zákon hlasovalo 330 poslanců, proti se jich vyslovilo 231. Schválení předlohy v závěrečném čtení se očekávalo. 

Konzervativci premiéra Borise Johnsona mají po prosincových parlamentních volbách v Dolní sněmovně pohodlnou většinu. Zákon sněmovna schválila většinou 99 hlasů. To je dokonce více, než jakou většinu konzervativci mají.

Návrh zákona nyní poputuje do Sněmovny lordů. Neočekává se ale, že by ho její členové zamítli. Mohli by se však pokusit schválit některé dodatky. V tom případě by se předloha musela vrátit do Dolní sněmovny, která je ale může schválit, nebo zamítnout.

Jedním z pozměňovacích návrhů, který má podle britských médií ve Sněmovně lordů šanci na schválení, je dodatek Alfreda Dubse. Rodák z Prahy, který byl jedním z dětí zachráněných Nicholasem Wintonem před nacisty, chce, aby se do brexitového zákona vrátila záruka, že dětští uprchlíci budou moci i po brexitu přicházet za svými rodinami žijícími v Británii.

Tuto garanci obsahoval brexitový zákon, který Johnson předložil sněmovně na konci loňského října. Po vyhraných prosincových volbách ale vláda slib z návrhu zákona vyjmula. Opoziční labourističtí poslanci se tento týden pokoušeli dodatkem ochranu dětí uprchlíků do zákona vrátit, nebyli ale úspěšní.

Evropský parlament by měl dohodu ratifikovat 29. ledna

Pokud by Sněmovna lordů nechala zákon beze změny, chyběl by na britské straně už jen formální podpis královny. Na druhé straně Lamanšského průlivu bude muset brexitovou dohodu ještě ratifikovat Evropský parlament. Podle očekávání by tak měl učinit na schůzi 29. ledna.

Některé dodatky zamítli poslanci v uplynulých dnech už ve výborech Dolní sněmovny. Byl mezi nimi například labouristický návrh, aby dostali právo na trvalý pobyt všichni občané EU, kteří budou v den brexitu žít v Británii.

Prosadit se nepodařilo ani návrh konzervativce Marka Francoise, který chtěl, aby v okamžiku brexitu odbíjel zvon na Alžbětině věži Westminsterského paláce, kterému se přezdívá Big Ben.

Po brexitu začne přechodné období

Čtvrteční hlasování odstranilo další překážku na cestě k odchodu Británie z EU 31. ledna. Po brexitu začne takzvané přechodné období, které by mělo trvat do konce letošního roku. Během něj by měly Londýn a Brusel vyjednat podmínky budoucího partnerství, mimo jiné obchodních vztahů.

Johnson ve středu po setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou řekl, že chce dohodu o volném obchodu v kanadském stylu. Kanada přitom vyjednávala dohodu CETA s EU pět let. Británie má na jednání pouhých jedenáct měsíců.

Von der Leyenová v Londýně upozornila, že se podrobné dojednání budoucnosti vzájemných vztahů Británie a bloku 27 evropských zemí bez prodloužení přechodného období jednoduše nedá stihnout.

Johnson ale dlouhodobě odmítá, že by mohlo přechodné období trvat déle než do 31. prosince letošního roku. Pokud by o prodloužení Británie přesto chtěla požádat, má na to čas do 30. června.

Během přechodného období budou muset Britové dodržovat unijní pravidla, nebudou mít ale možnost je nijak ovlivnit, neboť nebudou zastoupeni v politických orgánech EU. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Celostátní pozastavení odletů ve Spojených státech bylo zrušeno

Americký Federální úřad pro letectví (FAA) v sobotu přibližně ve 2:15 SEČ zrušil celostátní pozastavení odletů, informuje agentura Reuters. Opatření úřad zavedl v pátek kolem 22:00 SEČ kvůli problémům s komunikací, které zasáhly všechna oblastní střediska řízení letového provozu ve Spojených státech. Federální úřad pro vyšetřování (FBI) nepředpokládá, že za výpadkem stojí kybernetický útok či jiná trestná činnost. Podle dat serveru FlightRadar24 bylo jen v pátek více než 4700 letů zrušeno a další zhruba 10 tisíc jich bylo evidováno jako zpožděných.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

SpaceX vyslala Starship na další testovací let. Nosná raketa při návratu explodovala

Společnost SpaceX amerického podnikatele Elona Muska v pátek vyslala z Texasu na patnáctý testovací let kosmickou loď Starship. Cílem mise je poprvé dopravit loď na oběžnou dráhu Země a následně ji vrátit na místo startu. První část raketového systému, nosný stupeň Super Heavy, však při pokusu o návrat explodovala nad Mexickým zálivem. Samotná loď Starship se úspěšně dostala na oběžnou dráhu a její návrat se očekává v sobotu, informovala agentura Reuters.
před 3 hhodinami

Do výletní lodi v New Orleansu narazil tanker, částečně se potopila

V americkém New Orleans se v pátek srazil tanker s výletní lodí, na jejíž palubě bylo 129 cestujících. Loď se po srážce částečně potopila, informuje agentura AP. Podle starostky města Heleny Morenové byli všichni lidé na palubě nalezeni, více než třicet z nich skončilo v nemocnici. Na řece Mississippi zasahují záchranáři, uvedly místní úřady.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Microsoft mluví o zotavování. Globální výpadek se dotkl i Česka

Americká softwarová společnost Microsoft zaznamenala problémy při řešení výpadků, se kterými se od čtvrtečního večera potýkají uživatelé její internetové pošty Outlook i dalších služeb. Firma na jejich odstraňování pracuje, hovoří již o rozsáhlém zotavení a stabilizaci. Úplné obnovení zatím nedokáže časově odhadnout. Výpadek podle ní způsobilo zvýšené zatížení části infrastruktury. Událost se dotkla také českých ministerstev a Letiště Václava Havla.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Evropu v jednáních o Ukrajině zastoupí tým pěti zemí, oznámil Costa

Evropu budou na jednáních o Ukrajině zastupovat Francie, Německo, Itálie, Polsko, Velká Británie a zástupci unijních institucí, oznámil podle agentury Reuters na závěr neformálního summitu v Dublinu předseda Evropské rady António Costa. Podle zdroje agentury AFP se k pětici států připojí zástupci Evropské komise a Evropské rady. Podle zpravodajského webu Politico budou země reprezentovány na úrovni národních bezpečnostních poradců.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

AI rozhodující o životě a smrti? Litva zvažuje využití technologie Palantiru v armádě

Kontroverzní softwarová společnost Palantir, která se zaměřuje na umělou inteligenci (AI), vstupuje na litevský trh. Tamní armáda zvažuje pořízení její technologie, která se již využívá v bojových operacích. Zapojení algoritmů do vojenského rozhodování však přináší řadu rizik.
před 10 hhodinami

Rusko a Ukrajina hlásí vzájemné útoky. Rafinerie ve Volgogradu hoří

Úřady v ruské Volgogradské oblasti tvrdí, že při dronovém náletu zemřeli čtyři zaměstnanci průmyslové zóny na jihu Volgogradu. Podle informací zpravodajského telegramového kanálu Exilenova+ byla cílem útoku tamní rafinerie. Na jihu Moskvy podle TASS explodovalo auto, které řídil bývalý mluvčí ukrajinského expremiéra Sergej Zavorotnyj. Naopak ukrajinské úřady hlásí po ruských úderech dva mrtvé v Sumské oblasti, dva v Oděse, dva v Záporoží a dohromady desítky zraněných v Oděské, Záporožské, Vinnycké a Rovenské oblasti. V Kyjevě poškodily padající trosky dronu nemocnici.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Žena v centru aféry exšéfa Nvidie ovládá síť firem maskující její kroky

Podnikatelka Alice Huangová, kterou americké tajné služby označily za čínskou špionku, vlastní síť firem sahající od Šanghaje až po Singapur a Malajsii. Během uplynulých let se chlubila blízkými vazbami na nyní již bývalého šéfa Nvidie Jensena Huanga, které jí pomohly získat čipy v hodnotě nejméně 7,5 miliardy dolarů (165,8 miliardy korun). Americký prezident Donald Trump již před rokem dostal informaci, že Huang má poměr s čínskou špionkou, ale nepodnikl žádné kroky, napsal deník The New York Times (NYT).
před 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.