Johnson chce s Unií do konce roku dohodu v kanadském stylu. Nestihnutelné, říká šéfka Komise

Nahrávám video
Události: Šéfka Evropské komise jednala s britským premiérem
Zdroj: ČT24

Britský premiér Boris Johnson chce za jedenáct měsíců od počátku února do konce prosince 2020 dojednat s Evropskou unií „dohodu o volném obchodu v kanadském stylu“. Šéfce Evropské komise Ursule von der Leyenové na schůzce v Londýně zopakoval, že jeho kabinet nepočítá s možností prodlužovat přechodné období po britském odchodu z EU na konci ledna.

O dohodě mezi EU a Kanadou se ale vyjednávalo pět let a von der Leyenová už před jednáním s Johnsonem v Londýně v projevu varovala, že podrobné dojednání budoucnosti vzájemných vztahů Británie a bloku 27 evropských zemí se bez prodloužení přechodného období jednoduše nedá stihnout. Bude podle ní proto třeba určit pro nastávající vyjednávání konkrétní priority.

„Premiér jasně řekl, že Spojené království neprodlouží přechodné období za 31. prosinec 2020,“ stojí v prohlášení, které Downing Street vydalo po zhruba dvouhodinovém setkání obou politiků. Pro von der Leyenovou to byla první návštěva Londýna v její roli šéfky unijní exekutivy. Schůzku prohlášení označuje za „pozitivní“.

Johnson také von der Leyenové řekl, že Británie je připravena zahájit jednání „o budoucím partnerství a dohodě o volném obchodu v kanadském stylu“ co nejdříve po brexitu. Británie EU s největší pravděpodobností opustí za 23 dní, až do konce roku však platí přechodné období, kdy se vztahy dál řídí stávajícími pravidly.

Kanada zahájila s Evropskou unií jednání o obchodní dohodě v roce 2009 a strany se na její podobě shodly v roce 2014. Provizorně platí takzvaná CETA od roku 2017. Británie chce tedy nyní podobnou dohodu s EU vyjednat za jedenáct měsíců. Evropský tým opět povede ostřílený unijní vyjednavač Michel Barnier, který je podle von der Leyenové se svými lidmi připraven pracovat „dnem i nocí“.

Úřad britského premiéra po schůzce zdůraznil, že žádná budoucí dohoda nesmí obsahovat podřízenost Británie Soudnímu dvoru EU a země musí také plně kontrolovat svůj rybolov a imigraci.

Von der Leyenová v Londýně před schůzkou s Johnsonem pronesla řeč na půdě prestižní univerzity London School of Economics, na níž v 70. letech rok studovala. V projevu s titulem „Staří přátelé, nové začátky“ zdůraznila, že v jednáních musí Britové očekávat, že budou-li trvat na některých představách, přijdou o část výhod.

„Každá volba má své důsledky“

„(Naše partnerství) nemůže, a ani nebude stejně blízké jako dosud, protože každá volba má své důsledky. Každé rozhodnutí něco stojí. Bez volného pohybu lidí nemůžete mít volný pohyb kapitálu, zboží a služeb,“ řekla šéfka EK. Pokud Británie nebude respektovat pravidla EU, nemůže se počítat s „plnohodnotným přístupem na největší jednotný trh na světě“.

EU podle ní nehodlá v této otázce dělat kompromisy, je ale připravena pracovat na dohodě obsahující více než jen obchodní vztahy bez celních či dumpingových bariér. Unie se podle von der Leyenové chce s Británií dohodnout na partnerství zahrnujícím „vše od boje proti klimatickým změnám po ochranu dat, od rybolovu po energetiku, od dopravy po vesmír, od finančních služeb po bezpečnost“.

Britští představitelé dali v minulosti najevo, že některá unijní pravidla jsou pro ně nepřijatelná, zvláště pokud by byla překážkou v uzavírání smluv s dalšími zeměmi.

Německá politička na setkání se studenty v odlehčeném duchu zavzpomínala na rok strávený na londýnské škole. Její otec Ernst Albrecht ji tam coby dolnosaský premiér v roce 1977 přihlásil z obav, aby se nestala terčem levicové teroristické skupiny Frakce Rudé armády, která v Německu unášela děti politiků. „Jak vám může říci kdokoli, kdo mě tehdy znal, strávila jsem více času v barech v Soho a prodejnách gramodesek v Camdenu než čtením knih,“ pobavila studenty vzpomínkou na mladá léta v Londýně von der Leyenová. Podrobnosti nechtěla rozvádět, aby se prý nemusela červenat. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

EU poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur tak či onak, potvrdila šéfka Komise

Předsedkyně Evropské komise po skončení čtvrtečního summitu Evropské unie (EU) zopakovala, že sedmadvacítka poskytne Ukrajině půjčku v hodnotě 90 miliard eur (asi 2,2 bilionu korun) tak či onak. Předseda Evropské rady António Costa v návaznosti na to vzkázal maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, že nikdo nemůže Radu vydírat.
01:05Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kosťantynivka je klíčová pro vývoj v rusko-ukrajinské válce, míní projekt DeepState

Ukrajinské ozbrojené síly se připravují na očekávanou jarní ofenzivu ruské armády. Podél 1300 kilometrů dlouhé fronty je zatím stále těžší odhadnout detailní pozice obránců i agresorů. Od samého začátku otevřené invaze Moskvy se o to snaží neoficiální projekt DeepState. Za tu dobu se skupina nadšenců proměnila v klíčový zdroj informací pro běžné lidi i mezinárodní média.
před 5 hhodinami

Íránské vedení bylo zničeno, tamní vojáci dezertují, tvrdí Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně uvedl, že íránské vedení bylo zničeno a tamní vojáci dezertují. Před novináři také řekl, že neplánuje vyslat americké jednotky do země, na kterou americké a izraelské síly ze vzduchu útočí od 28. února.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Téměř polovina elektřiny v EU pocházela loni z obnovitelných zdrojů

I v minulém roce překonal objem vyrobené elektřiny v Evropské unii hranici čtyřiceti sedmi procent. Oproti roku 2024 se zvýšil o jednu desetinu procenta na celkových 47,3 procenta. Z tohoto podílu byla hlavním zdrojem elektřiny větrná energie, která představovala více než třetinu získané energie z obnovitelných zdrojů. Na druhém místě skončila energie vyrobená ze slunce. Vyplývá to z dat Eurostatu.
před 7 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

USA zmírňují sankce proti Bělorusku, Minsk propustil 250 vězňů

Spojené státy zrušily sankce na tři běloruské firmy vyrábějící potaš a také zmírnily restrikce proti běloruskému finančnímu sektoru. Minsk na oplátku propustil 250 vězňů. Informovala o tom média s odvoláním na vyjádření amerického zmocněnce Johna Coaleho po jeho jednání s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem a na prohlášení velvyslanectví USA v Litvě. Coale v Minsku také uvedl, že by Lukašenko mohl brzy navštívit Spojené státy.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Maďarsko a Slovensko odmítly podpořit půjčku Ukrajině

Maďarsko a Slovensko se na summitu Evropské unie nepřipojily k ostatním zemím v podpoře půjčky devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun) pro Ukrajinu. Vyplývá to ze schváleného prohlášení účastníků vrcholné schůzky, v němž se lídři ostatních 25 členských zemí shodli, že chtějí uvolnit první část úvěru začátkem dubna. Předseda Evropské rady António Costa na summitu za blokování půjčky kritizoval maďarského premiéra Viktora Orbána.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...