Johnson chce s Unií do konce roku dohodu v kanadském stylu. Nestihnutelné, říká šéfka Komise

2 minuty
Události: Šéfka Evropské komise jednala s britským premiérem
Zdroj: ČT24

Britský premiér Boris Johnson chce za jedenáct měsíců od počátku února do konce prosince 2020 dojednat s Evropskou unií „dohodu o volném obchodu v kanadském stylu“. Šéfce Evropské komise Ursule von der Leyenové na schůzce v Londýně zopakoval, že jeho kabinet nepočítá s možností prodlužovat přechodné období po britském odchodu z EU na konci ledna.

O dohodě mezi EU a Kanadou se ale vyjednávalo pět let a von der Leyenová už před jednáním s Johnsonem v Londýně v projevu varovala, že podrobné dojednání budoucnosti vzájemných vztahů Británie a bloku 27 evropských zemí se bez prodloužení přechodného období jednoduše nedá stihnout. Bude podle ní proto třeba určit pro nastávající vyjednávání konkrétní priority.

„Premiér jasně řekl, že Spojené království neprodlouží přechodné období za 31. prosinec 2020,“ stojí v prohlášení, které Downing Street vydalo po zhruba dvouhodinovém setkání obou politiků. Pro von der Leyenovou to byla první návštěva Londýna v její roli šéfky unijní exekutivy. Schůzku prohlášení označuje za „pozitivní“.

Johnson také von der Leyenové řekl, že Británie je připravena zahájit jednání „o budoucím partnerství a dohodě o volném obchodu v kanadském stylu“ co nejdříve po brexitu. Británie EU s největší pravděpodobností opustí za 23 dní, až do konce roku však platí přechodné období, kdy se vztahy dál řídí stávajícími pravidly.

Kanada zahájila s Evropskou unií jednání o obchodní dohodě v roce 2009 a strany se na její podobě shodly v roce 2014. Provizorně platí takzvaná CETA od roku 2017. Británie chce tedy nyní podobnou dohodu s EU vyjednat za jedenáct měsíců. Evropský tým opět povede ostřílený unijní vyjednavač Michel Barnier, který je podle von der Leyenové se svými lidmi připraven pracovat „dnem i nocí“.

Úřad britského premiéra po schůzce zdůraznil, že žádná budoucí dohoda nesmí obsahovat podřízenost Británie Soudnímu dvoru EU a země musí také plně kontrolovat svůj rybolov a imigraci.

Von der Leyenová v Londýně před schůzkou s Johnsonem pronesla řeč na půdě prestižní univerzity London School of Economics, na níž v 70. letech rok studovala. V projevu s titulem „Staří přátelé, nové začátky“ zdůraznila, že v jednáních musí Britové očekávat, že budou-li trvat na některých představách, přijdou o část výhod.

„Každá volba má své důsledky“

„(Naše partnerství) nemůže, a ani nebude stejně blízké jako dosud, protože každá volba má své důsledky. Každé rozhodnutí něco stojí. Bez volného pohybu lidí nemůžete mít volný pohyb kapitálu, zboží a služeb,“ řekla šéfka EK. Pokud Británie nebude respektovat pravidla EU, nemůže se počítat s „plnohodnotným přístupem na největší jednotný trh na světě“.

EU podle ní nehodlá v této otázce dělat kompromisy, je ale připravena pracovat na dohodě obsahující více než jen obchodní vztahy bez celních či dumpingových bariér. Unie se podle von der Leyenové chce s Británií dohodnout na partnerství zahrnujícím „vše od boje proti klimatickým změnám po ochranu dat, od rybolovu po energetiku, od dopravy po vesmír, od finančních služeb po bezpečnost“.

Britští představitelé dali v minulosti najevo, že některá unijní pravidla jsou pro ně nepřijatelná, zvláště pokud by byla překážkou v uzavírání smluv s dalšími zeměmi.

Německá politička na setkání se studenty v odlehčeném duchu zavzpomínala na rok strávený na londýnské škole. Její otec Ernst Albrecht ji tam coby dolnosaský premiér v roce 1977 přihlásil z obav, aby se nestala terčem levicové teroristické skupiny Frakce Rudé armády, která v Německu unášela děti politiků. „Jak vám může říci kdokoli, kdo mě tehdy znal, strávila jsem více času v barech v Soho a prodejnách gramodesek v Camdenu než čtením knih,“ pobavila studenty vzpomínkou na mladá léta v Londýně von der Leyenová. Podrobnosti nechtěla rozvádět, aby se prý nemusela červenat. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
včeraAktualizovánopřed 7 mminutami

Trump děkuje Íránu, že nepopravuje. Vojenský úder si prý rozmyslel

Protivládní protesty v Íránu teokratický režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní odborníci. Podle obhájců lidských práv zemřely tisíce lidí. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než osmi set údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kadyrovův syn byl po autonehodě hospitalizován ve vážném stavu, píší média

Osmnáctiletý syn autoritářského čečenského vůdce Ramzana Kadyrova se zranil při automobilové havárii v Grozném, správním středisku severokavkazského Čečenska, které je autonomní republikou Ruské federace. Informovala o tom ruská opoziční média či stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). Adam Kadyrov byl v pátek v bezvědomí hospitalizován v hlavní grozenské nemocnici a v noci na sobotu letecky dopraven do Moskvy. Podle RFE/RL je jeho stav vážný.
před 1 hhodinou

Americký úřad vydal varování pro lety nad částí východního Pacifiku

Americký Federální úřad pro letectví (FAA) vydal v pátek varování pro americké letecké společnosti a vyzval je, aby dbaly zvýšené opatrnosti při letech nad východním Tichým oceánem poblíž Mexika, Střední Ameriky a částí Jižní Ameriky. Zdůvodnil to vojenskými aktivitami a možným rušením satelitní navigace, informovala agentura AP.
před 2 hhodinami

Rusko v noci zaútočilo v Dněpropetrovské oblasti

Rusko v noci na sobotu zaútočilo v jihovýchodní ukrajinské Dněpropetrovské oblasti. Šéf regionální vojenské správy Oleksandr Hanža na telegramu oznámil, že ruské drony a dělostřelectvo způsobily škody ve městech Nikopol, Marhanec a Pokrovsk, ale nikdo nebyl zraněn. Moskva zároveň tvrdí, že ruská protivzdušná obrana ráno zničila desítku ukrajinských dronů mířících na blíže neupřesněné cíle v Astrachaňské, Rostovské a Volgogradské oblasti.
před 2 hhodinami

Syrské síly ovládly Dajr Háfir, Kurdové chtějí změnu ústavy

Syrská armáda informovala, že převzala kontrolu nad městem Dajr Háfir na severu země, z něhož se po páteční dohodě stáhly jednotky koalice Syrské demokratické síly (SDF). Píše to agentura AFP. Syrští Kurdové mezitím oznámili, že považují za nedostatečný dekret, kterým dočasný prezident Ahmad Šará uznal jejich národní práva a kurdštinu prohlásil za úřední jazyk.
před 4 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 6 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 7 hhodinami
Načítání...