Johnson chce s Unií do konce roku dohodu v kanadském stylu. Nestihnutelné, říká šéfka Komise

Britský premiér Boris Johnson chce za jedenáct měsíců od počátku února do konce prosince 2020 dojednat s Evropskou unií „dohodu o volném obchodu v kanadském stylu“. Šéfce Evropské komise Ursule von der Leyenové na schůzce v Londýně zopakoval, že jeho kabinet nepočítá s možností prodlužovat přechodné období po britském odchodu z EU na konci ledna.

Video Události
video

Události: Šéfka Evropské komise jednala s britským premiérem

O dohodě mezi EU a Kanadou se ale vyjednávalo pět let a von der Leyenová už před jednáním s Johnsonem v Londýně v projevu varovala, že podrobné dojednání budoucnosti vzájemných vztahů Británie a bloku 27 evropských zemí se bez prodloužení přechodného období jednoduše nedá stihnout. Bude podle ní proto třeba určit pro nastávající vyjednávání konkrétní priority.

„Premiér jasně řekl, že Spojené království neprodlouží přechodné období za 31. prosinec 2020,“ stojí v prohlášení, které Downing Street vydalo po zhruba dvouhodinovém setkání obou politiků. Pro von der Leyenovou to byla první návštěva Londýna v její roli šéfky unijní exekutivy. Schůzku prohlášení označuje za „pozitivní“.

Johnson také von der Leyenové řekl, že Británie je připravena zahájit jednání „o budoucím partnerství a dohodě o volném obchodu v kanadském stylu“ co nejdříve po brexitu. Británie EU s největší pravděpodobností opustí za 23 dní, až do konce roku však platí přechodné období, kdy se vztahy dál řídí stávajícími pravidly.

Kanada zahájila s Evropskou unií jednání o obchodní dohodě v roce 2009 a strany se na její podobě shodly v roce 2014. Provizorně platí takzvaná CETA od roku 2017. Británie chce tedy nyní podobnou dohodu s EU vyjednat za jedenáct měsíců. Evropský tým opět povede ostřílený unijní vyjednavač Michel Barnier, který je podle von der Leyenové se svými lidmi připraven pracovat „dnem i nocí“.

Úřad britského premiéra po schůzce zdůraznil, že žádná budoucí dohoda nesmí obsahovat podřízenost Británie Soudnímu dvoru EU a země musí také plně kontrolovat svůj rybolov a imigraci.

Von der Leyenová v Londýně před schůzkou s Johnsonem pronesla řeč na půdě prestižní univerzity London School of Economics, na níž v 70. letech rok studovala. V projevu s titulem „Staří přátelé, nové začátky“ zdůraznila, že v jednáních musí Britové očekávat, že budou-li trvat na některých představách, přijdou o část výhod.

„Každá volba má své důsledky“ 

„(Naše partnerství) nemůže, a ani nebude stejně blízké jako dosud, protože každá volba má své důsledky. Každé rozhodnutí něco stojí. Bez volného pohybu lidí nemůžete mít volný pohyb kapitálu, zboží a služeb,“ řekla šéfka EK. Pokud Británie nebude respektovat pravidla EU, nemůže se počítat s „plnohodnotným přístupem na největší jednotný trh na světě“.

EU podle ní nehodlá v této otázce dělat kompromisy, je ale připravena pracovat na dohodě obsahující více než jen obchodní vztahy bez celních či dumpingových bariér. Unie se podle von der Leyenové chce s Británií dohodnout na partnerství zahrnujícím „vše od boje proti klimatickým změnám po ochranu dat, od rybolovu po energetiku, od dopravy po vesmír, od finančních služeb po bezpečnost“.

Britští představitelé dali v minulosti najevo, že některá unijní pravidla jsou pro ně nepřijatelná, zvláště pokud by byla překážkou v uzavírání smluv s dalšími zeměmi.

Německá politička na setkání se studenty v odlehčeném duchu zavzpomínala na rok strávený na londýnské škole. Její otec Ernst Albrecht ji tam coby dolnosaský premiér v roce 1977 přihlásil z obav, aby se nestala terčem levicové teroristické skupiny Frakce Rudé armády, která v Německu unášela děti politiků. „Jak vám může říci kdokoli, kdo mě tehdy znal, strávila jsem více času v barech v Soho a prodejnách gramodesek v Camdenu než čtením knih,“ pobavila studenty vzpomínkou na mladá léta v Londýně von der Leyenová. Podrobnosti nechtěla rozvádět, aby se prý nemusela červenat.